Bitevní pole v naší mysli

Zamyšlení

„Nemohu si pomoci!“

Povolávám dnes proti vám za svědky nebesa i zemi. Předložil jsem ti život a smrt, požehnání a kletbu. Zvol si život, abys zůstal naživu ty i tvé potomstvo... - Deuteronomium 30,19

Když s námi Bůh začne jednat kvůli našemu špatnému chování, je snadné odpovědět: „Nemohu si pomoci.“ Převzít zodpovědnost a dát si život do pořádku vyžaduje skutečnou odvahu.

Vyhýbání se problémům a neschopnost čelit potížím, to jsou nesprávné reakce. Špatné věci z našeho života neodejdou jen proto, že budeme popírat jejich existenci. Často se stává, že problémy ukrýváme někam do kouta. Nebo se před nimi schováváme. Jenže dokud toto děláme, mohou nás ovládat. Věci, které zaživa pohřbíme, nikdy nezemřou.

Mnoho let jsem nebyla schopná vypořádat se se sexuálním zneužíváním, které se dělo v mém dětství. Můj otec mě zneužíval, proto jsem opustila domov okamžitě po svých osmnáctých narozeninách. Myslela jsem si, že když odejdu, uteču problémům. Neuvědomovala jsem si, že problémy zůstaly v mé duši. Byly v mém myšlení, v mých postojích i slovech. Ovlivňovaly mé jednání a všechny mé vztahy. Pohřbila jsem svou minulost a ostatní věci schovala někam do kouta. Je pravda, že nemáme žít v minulosti, Boží slovo nám říká, že na ni můžeme zapomenout a jít dál. To ale neznamená, že máme ignorovat její následky a dělat, že nás to nebolí, přestože bolest stále ještě cítíme.

Bojovala jsem se špatným chováním a mnoha projevy nesprávných postojů. Měla jsem také kupu výmluv. Nesnažila jsem se vypořádat s minulostí, jen jsem litovala sama sebe a říkala si: „Nemohu za to! Nebyla to moje chyba, že jsem byla zneužita.“ A opravdu to nebyla moje chyba. Byla jsem však zodpovědná za to, abych přijala Boží pomoc a vítězství nad svázaností, která byla důsledkem tohoto zneužití.

Bůh mě začal osvobozovat a ukazoval mi všechny špatné myšlenky, které jsem přijala a připouštěla si je. Musela jsem změnit myšlení, teprve pak se mohl změnit můj život. Na začátku jsem nebyla ochotná převzít odpovědnost za své myšlenky. Myslela jsem si, že to není moje vina, že prostě přicházejí do mé hlavy! Nakonec jsem se ale naučila, že si mohu své myšlenky vybírat a mohu záměrně přemýšlet o vybraných věcech. Zjistila jsem, že nemusím přijmout všechno, co se zrodí v mé hlavě. Máme schopnost odmítnout každou špatnou myšlenku a nahradit ji dobrou.

Místo toho, abychom bezmocně naslouchali myšlenkám, které naplňují naši mysl, můžeme se rozhodnout a udělat něco pozitivního.

Naše myšlení je z velké části otázkou zvyku. Pokud pravidelně přemýšlíme o Bohu a dobrých věcech, stanou se zbožné myšlenky pro nás něčím přirozeným. Naší hlavou denně projdou tisíce myšlenek. Možná máme pocit, že s nimi nic nezmůžeme, ale to není pravda. Špatné myšlenky nevyžadují žádnou snahu, ty přicházejí samy. O ty dobré však musíme usilovat. Když se rozhodneme pro změnu, čeká nás boj.

Naše mysl je bitevním polem a satanova primární strategie pro uskutečnění zlého plánu pro nás tkví v ovládnutí našich myšlenek. Pokud nemáme autoritu nad svým myšlením, může nás satan dostat do pasti a zvítězit nad námi. My se ale můžeme rozhodnout, že budeme přemýšlet správným způsobem. V životě neustále činíme rozhodnutí. Odkud tato rozhodnutí pocházejí? Jejich původ je v našem myšlení. Myšlenky se promění ve slova a skutky.

Bůh nám dává sílu rozhodnout se a zvolit správné myšlenky místo špatných. A když se jednou rozhodneme, musíme správné myšlenky volit i nadále, nejedná se o jednorázové rozhodnutí. Bude to však stále snazší. Když si naplníme život čtením Božího slova, modlitbou, chválami a společenstvím s ostatními křesťany, budeme snadněji volit správné myšlení.

Zní to tak, jako by křesťanský život znamenal neustálý zápas a námahu. Částečně je to pravda, ale to je jen dílek celého příběhu. Příliš mnoho lidí chce žít vítězný křesťanský život, aniž by si vybojovali tento boj. Podstatou vítězství však je výhra a překonání překážek. Nesmíme zapomenout, že život v neposlušnosti Bohu je ještě těžší než snaha o život ve vítězství. Ano, stane se nám, že narazíme na potíže, z dlouhodobého hlediska se ale poslušnost vždycky vyplatí.

Správné myšlení vyžaduje praxi, a nemusí to být jednoduché. Zaměřit se dobré pro nás není vždy přirozené. Víme však, že je to ta správná cesta k životu, nyní i pro věčnost. Pozitivní myšlenky za tu námahu a úsilí stojí.

Když nás bombardují pochybnosti a strach, je důležité, abychom povstali. Přestaňme se vymlouvat a říkat: „Nemohu si pomoci.“ Místo toho s vírou vyznávejme: „Bůh je se mnou a posiluje mě. S Jeho pomocí mohu zvítězit.“ Apoštol Pavel to napsal takto: „Budiž dík Bohu, který nám dává vítězství skrze našeho Pána Ježíše Krista. Tak tedy, moji milovaní bratři, buďte pevní a nepohnutelní, stále se rozhojňujte v Pánově díle, vědouce, že vaše námaha není v Pánu zbytečná.“ (1. Korintským 15,57–58)

Můžeme se rozhodovat. A nejenže se můžeme rozhodovat, my se každý den rozhodujeme. Pokud ze své mysli nevyženeme špatné myšlenky, umožníme jim, aby nás obsadily a uvedly nás do zajetí.

Nějakou dobu to potrvá, než se naučíme volit dobro a zbavit se zla. Není to vždy snadné, ale když se rozhodneme převzít odpovědnost a dělat správná rozhodnutí, uděláme krok správným směrem.

„Mocný Bože, připomínej mi denně, že mohu a mám činit správná rozhodnutí. Pomoz mi sledovat mé myšlenky a vybírat si jen ty správné, které mi pomohou vítězit nad ďáblem a vyhrát boj o mou mysl. Ve jménu Ježíše. Amen.“