Bitevní pole v naší mysli

Zamyšlení

Pozitivní přesvědčení

On proti naději na základě naděje uvěřil, že se stane otcem mnohých národů podle toho, co je řečeno: „Tak bude tvé potomstvo.“ A neochabl ve víře, ani když mu bylo asi sto let; ačkoliv pohleděl na své již umrtvené tělo a na odumřelé lůno Sářino, nezačal v nevěře o Božím zaslíbení pochybovat, ale byl posílen ve víře, když vzdal slávu Bohu, a nabyl pevného přesvědčení, že to, co Bůh zaslíbil, je mocen i učinit. - Římanům 4,18–21

Abrahamův příběh mě udivuje, přestože jsem ho četla už mnohokrát. A to nejen kvůli tomu, že se mu narodil syn, když mu bylo sto let. To byl zázrak. Úžasné je ale také to, že na splnění zaslíbení čekal celých dvacet pět let. Bylo mu sedmdesát čtyři, když dostal zaslíbení, že bude mít syna.

Nevím, kolik z nás by bylo ochotno na naplnění Božího zaslíbení čekat pětadvacet let. Většina by si nejspíše začala myslet: Asi jsem ve skutečnosti neslyšel Boží hlas. Hm, myslím, že to Bůh nemyslel vážně. Musím jít někam jinam, aby ke mně Bůh znovu promluvil.

S čekáním na naplnění zaslíbení však měli určité problémy i Abraham a Sára. Snažili se najít cestu, jak dosáhnout toho, po čem toužili. Proto Sára dala Abrahamovi svou otrokyni Hagaru, aby konečně mohla mít syna. Bůh ale jasně ukázal, že to nebyl správný způsob. Věřím, že toto jednání dodatečně zpozdilo příchod Bohem zaslíbeného dítěte.

Ve své netrpělivosti často přebíráme věci do vlastních rukou. Myslíme si, že jsme dostali „výborný nápad“, který ale pochází z naší hlavy, a doufáme, že nějakým způsobem pro něj získáme Boží požehnání. Takové plány jenom otevírají dveře pro zmatek a chaos. Musíme se pak vypořádat s jejich následky, a tím často dochází ke zpoždění skutečného zázraku.

Když Mojžíš sestupoval z hory Sinaj poté, co mu Bůh dal desatero přikázání, viděl zlo v izraelském táboře, kde se lidem už nechtělo čekat. V hněvu rozbil desky, na něž Bůh desatero napsal. Přestože Mojžíšův hněv chápeme, musíme si uvědomit, že jeho původcem nebyl Bůh. Proto musel Mojžíš znovu vystoupit na horu Sinaj a znovu musel projít procesem získávání Božích přikázání. Možná si vychutnal to rychlé uvolnění svých emocí, pak ho to ale stálo mnoho práce. To je dobrá lekce pro každého z nás. Musíme se modlit a souhlasit s Božím plánem, ne plánovat a pak se modlit, aby ten plán fungoval.

Někdy je těžké věřit Bohu a vytrvat rok za rokem.

Občas ke mně po bohoslužbách přicházejí lidé a vyprávějí mi mnoho smutných příběhů. Vždy je povzbuzuji k pozitivnímu postoji, řeknu jim, aby se vzchopili. Někteří pozorně naslouchají mým slovům, přikyvují a možná se i usmějí, pak ale pronesou to negativní slovíčko: „Ale…“ Tímto jediným slovem zpochybní všechno, co jsem jim řekla. To není Abrahamův duch.

V Bibli nalézáme mnoho zaslíbení, naděje a povzbuzení. Bůh zaslíbil dobré věci pro ty, kdo Mu slouží. Někteří lidé to mají opravdu těžké, Boží zaslíbení však zůstávají stále dobrá – navzdory nepříznivým okolnostem. Naše chápání dobrého ovšem nemusí být stejné jako Boží. Dostat vždy okamžitě to, co si přejeme, pro nás možná není nejlepší cestou. Někdy bývá nejlepším řešením čekání, protože nám pomáhá formovat v životě Boží charakter.

Pán touží nám dát dobré věci a učinit nás šťastnými, ďábel nám chce jen škodit a učinit nás nešťastnými. Můžeme zůstat trpěliví a věřit Božím zaslíbením, nebo můžeme dovolit tomu zlému, aby nám šeptal do ucha své lži a svedl nás na špatnou cestu.

Příliš mnoho lidí ignoruje skutečnost, že jedině Bůh činí zázraky. On je expertem v uskutečňování nemožného. Dal syna neplodné Sáře, otevřel Rudé moře, aby Izraelci mohli projít po suchu, zvítězil nad Goliášem pomocí malého kamene z praku. To jsou zázraky. Tak to vypadá, když Duch svatý začne jednat navzdory přírodním zákonům. Koneckonců On tyto zákony sám stvořil, proč by je tedy nemohl porušit.

V jedenácté kapitole listu Židům se mluví o víře a hrdinech víry, kteří měli odvahu věřit zaslíbením. „Bez víry však není možné se mu zalíbit, protože ten, kdo přichází k Bohu, musí uvěřit, že Bůh je a že odplácí těm, kdo ho usilovně hledají.“ (Židům 11,6) 

Když přemýšlím o tomto verši, umím si představit, jak se ďábel vkrádá do naší mysli a snaží se nás přesvědčit: „Ano, je to pravda. To je jen pro velmi zvláštní lidi. Ty ale takový nejsi. Pro tebe Bůh neudělá nic zvláštního. Proč by také měl?“

To je satanova lež, my jí ale přesto tak často uvěříme! Bůh miluje každého z nás a Bible říká, že je náš Otec. Každý dobrý otec pro své děti rád dělá dobré věci. Bůh touží dělat dobré věci pro každého z nás.

Očekávejme, že se v našem životě budou dít zázraky. Očekávejme mnoho zázraků.

Pozitivní víra v Boží zaslíbení přináší dobré výsledky, protože Ten, kdo nám je posílá, je skutečně dobrý. Nevzdávejme se, a budeme si moci vychutnat skvělé výsledky pozitivního myšlení.

„Drahý Nebeský Otče, odpusť mi můj nedostatek víry. Odpusť mi, že jsem dovolil nepříteli, aby mě oklamal a přesvědčil, že jsem bezcenný a nezasloužím si Tvé zázraky. Jsem cenný, protože Ty sám jsi mě udělal cenným. Ty jsi Bohem nemožných věcí, prosím Tě, abys mi pomohl čekat na Tebe a nikdy to nevzdat. Ve jménu Ježíše Tě o to prosím. Amen.“