On vidí, On ví, On se stará: Evangelium podle Lukášeគំរូ

SOAP: Lukáš 10:27

Znalec Zákona, zmíněný v dnešním čtení, správně shrnul starozákonní právo. Aby se člověk stal dědicem věčného života, musí milovat Boha celým svým srdcem, duší, silou a myslí a milovat svého bližního. Lukáš spojil dvě zdánlivě nesouvisející události, aby ukázal, jak tato přikázání prakticky naplňovat.

V podobenství o milosrdném Samaritánovi popsal Ježíš muže ze Samaří, který byl ochotný pomoci židovskému muži, jehož zbili lupiči. Kolem toho muže prošel kněz i levita, ale odmítli mu pomoct. Ježíš vysvětlil, že milovat bližního znamená projevovat milosrdenství a soucit těm, kteří to nejvíc potřebují, bez ohledu na jejich postavení, rasu, původ nebo schopnost to oplatit. Samaritán, nepravděpodobný hrdina celého příběhu, byl tím, kdo projevil lásku k bližnímu. Jeho jednání je vzorem, jak milovat druhé.

Když Ježíš vstoupil do domu Marty, přijala ho jako hosta. To znamenalo, že pro něj připravila jídlo a také místo na spaní. Projevila stejnou lásku k bližnímu, jakou projevil Samaritán. Ježíš nekáral Martu za to, že mu sloužila, protože její služba byla pro Boží království velmi důležitá. Vytkl jí ale, že špatně uspořádala své priority a chtěla, aby Marie přestala sedět u Ježíše a pomohla jí se vší tou prací.

Marii Ježíš požehnal za její touhu učit se od svého Pána. Ukázala, že svého Boha miluje celým svým srdcem, duší, silou a myslí. Věděla, že i když je třeba udělat plno práce, její prioritou je trávit čas nasloucháním Ježíši.

Marie je příkladem toho, jak máme Boha milovat celým svým srdcem, duší, silou a myslí. Ze všeho nejdřív šla za Ježíšem a nenechala se rozptylovat ostatními úkoly. Samaritán nám ukazuje, jak máme milovat své bližní jako sebe samé. Postaral se o člověka, který mu to nemohl nijak oplatit. Když je naše srdce sjednocené s Bohem, z naší lásky k němu bude vycházet i naše jednání a služba druhým.