On vidí, On ví, On se stará: Evangelium podle Lukášeគំរូ

SOAP: Lukáš 18:29–30

Ježíš často učil o Božím království. Lukášovo evangelium se zaměřuje na to, čeho se člověk musí být ochoten vzdát, aby mohl do Božího království vstoupit. Ve svém vyprávění Lukáš znovu a znovu ukazuje, že Boží království není určeno pro bohaté nebo elitu, ale pro ty, kdo projeví opravdovou víru.

Opravdová víra vytrvává v modlitbě. Věří, že Bůh dá svému lidu spravedlnost v Jeho dokonalém načasování. Je pokorná. Uznává lidskou zlomenost a naprostou neschopnost se zachránit. Opravdová víra nebrání druhým, aby byli s Bohem. Stará se o nemocné, utlačované a ty, na okraji společnosti. Opravdová víra se vzdává pozemského majetku, postavení a reputace. Následuje a poslouchá Boha, a to i tváří v tvář smrti.

Mnoho z těch, které Ježíš potkal, mělo opravdovou víru, ale ostatní ji neměli. Někteří nebyli ochotni vzdát se svého bohatství, jiní chtěli zůstat se svými rodinami a nebo se nedokázali vzdát své pověsti.

Ti, kteří Ježíše následovali, viděli, jak koná zázraky, některé dokonce přímo pro ně. Byli přímými svědky Jeho moci a celým srdcem v něj uvěřili. Fascinující však je, že plno z těchto lidí projevilo svou víru ještě předtím, než pro ně Ježíš udělal nějaký zázrak. Mnozí uvěřili dříve, než viděli, co Ježíš dokáže. Ale jakmile se tak stalo, jejich víra se stala vírou spásnou. Jejich víra v Jeho schopnosti se stala vírou v něj. Když zažili Jeho dobrotu a laskavost, už se od něj neodvrátili.

První čtenáři Lukášova evangelia, Teofil a další lidé z rané církve, zažívali odpor a pronásledování. Mnozí z nich možná pochybovali o tom, zda má vůbec smysl Ježíše následovat. I my se možná často ptáme na totéž. Ježíš však slibuje, že nám dá mnohem víc, než co bylo ztraceno, a to jak v tomto věku, tak na věčnosti. Sloužíme tak milostivému a milujícímu Bohu! Opravdová víra skutečně stojí za tu cenu.