Lúúkas 12
12
Puunɛmbɛ́n ɔ́ɔ́nyɔ́ɔ́sɔk seékítényí Yésuse ké eŋís yɛ́ pɛɛnd
(Mat 10.19-20,26-33)
1Akáánɛ́ kɔ́ɔk, pɛɛnd puólíkóoli óólon ɔ́ kuɔsipítɔ́líkɔ́n Yésuse. Pɛ́ɛ́kɛɛ́y kiandákáand kí embul, pétítikenin, pámaatanɛn. Yésuse waatúan waakálɛt kɛ́ɛ́yɛ́ ó popíónyí, wɔ́ kɔ́ɔ́p ɛ́ɛ́: «Énupíkeŋényésí kinyútukie kí pafalisiɛ́ŋ, anakáánɛ́ kúnyɛɛ́ ɛ́ɛ́ nunɛ́m núɔ́p. 2Puandá puunɛmbɛ́n tipá pɛ́kɛɛ́nyɛ́ɛl pɔ́tiɔsɔ́n, insipit tipá pɛ́kɛɛ́nyɛ́ɛl pétimenyí. 3Kúúkɔ́ puandá kitikit nusiɔ́kɔyɛt kí imbíne ɛ́ɛ́kɛɛsikɛnɛn ɛ́ɛ́ púɔ́pɛk nɔ ɔtɛ́m ú puɔ́s; epú nusiɔ́kɔyɛt imbásimbásiɛ ké etu kí indiófínóo péényípéké pɔ́ɔ kí insɛkɛ́ í kiansi. 4Panɔ́ pekúl páámɛ, yɛɛ́pí káánɔ́ ɛ́ɛ́: nutitííne epé pámbanɛ́ kunúɔn. Pɛ́nyɛɛ́ pɔ́kuɔ́n nuɔ́l kɔ́ɔ́m, pátipá pékukíik kiliínditié kiánɔ́. 5Iŋaná enutíínyi ewú nuɛsikɛnɛnɛ́ kutííne: énutííné ewú unyɛɛ́ pɔ́kunúɔ́n woond unúómbin é yiik í teeníík. Kemuémue, yɔɔ́núɔ́yɔn, ukáánɛ́ nuɛsikɛnɛnɛ́ kutííne wɔ́. 6Tíkɛ péétúénen múkandapala mútáánɔ á pikɔ́ŋ píandɛ́ á? Tɛ nɔ, Támbák tipá upíélitenyi tɛ ímoómí. 7Tɛ kitáám kí tuúnye nunyɛɛ́ na kɛ́ɛ kɛ́ ɛtɔ Támbák éémenyen. Puwaá tinúɛ́lɛ, ké eŋís yá Támbák nuátápukan pulɔŋkɔ́lɔŋ pú múkandapala. 8Yɛɛ́pí káánɔ́ ɛ́ɛ́ mɔɔnd kitikit ukeényítíínyi ké eŋís yɛ́ pɛɛnd ɛ́ɛ́ unyɛ waamɛ, iŋúɛ, Muɔ́nɔ́ u mɔɔnd, yɛ́ɛ́nyɛ́ɛ́lɛ́ kákáámɛ ɛ́ɛ́ unyɛ waamɛ ké eŋís yé Peéŋele pá Támbák; 9maná, ewú ukaányímbísáŋɔn ké eŋís yɛ́ pɛɛnd, Muɔ́nɔ́ u mɔɔnd áányípísáŋɔn wɔ́ kɛ́kɛ́ɛ́yɛ́ ké eŋís yé Peéŋele pá Támbák. 10Mɔɔnd ukaányíkálitɛn Muɔ́nɔ́ u mɔɔnd kilɔk, Támbák kayapɛn wɔ́ á kifal kikáánɛ́; ewú kɔk ukeényífénitin Emfúnukufúúmɛ, tɛ puɔ́s Támbák tiányiyapɛ́n wɔ́ á kifal kikáánɛ́. 11Aká pákaányíyuukan naanɔ́ á piansi pí imbísókólí ó kuonúsósósi, púnyaánɛ ku pɔkɔ́n pɔ́ kitɔŋ nɔ pɔŋgɔ́munɛ, nutitúmen é kumenyi epú nukaná kuondinyée. 12Á kiákí ɛ́ɛ́, kɔ́ɔk nɔ kɔ́ɔk, Emfúnukufúúmɛ kenútúúne epú nuɛsikɛnɛnɛ́ kuɔyɛt.»
Punɛ́m pú kúúsí ekue
13Mɔɔndɔ omotí ké embúl nɛkɛtɛ́ɛ weémi ekelú, wɔ́ é Yésus ɛ́ɛ́: «Oŋónyóonyi, ɔyítɛ́n andimán áámɛ ɛ́ɛ́ túápitan kisé kí taatá.» 14Yésuse kɛ́ɛ́yɛ́ ɛ́ɛ́: «Ɛ́nyɛ́ wɛ́ɛ́nyíndɛ́k esúmbí maayɔ́ máánɔ́ púnyáánɛ á kunúápan maandá?» 15Wɔ́ kémbul ɛ́ɛ́: «Énupíkeŋényési! Nutiɔyɔ́ punɛ́m; á kiákí ɛ́ɛ́ pútipá punɛ́m púɛlɛnɛ́ ɛ́ɛ́ mɔɔnd sɔ́tɔn metúk kutek, tɛ upá kupá na punɛ́m táásɛ.» 16Weetúmin pɔ́ɔ insap, wɔ́ kɔ́ɔ́p ɛ́ɛ́: «Mɔɔndɔ omotí mapá inɛ́m. Eyeé yɔɔŋ, maandá mɛ́ɛ́yɛ́ putiɛ́pulɛ́ɛ móópooki wɔ́. 17Ukála kɛ́ɛ́yɛ́ kɔ́ ɔtɛ́m, upíówon ɛ́ɛ́: Yɛ́ɛl tiɛkiɛ? Á kiákí ɛ́ɛ́ indipá na kiás káámɛ ká aŋinɛ́ ɛ́ kunɛkɛn múkunyá iŋoónyóóko. 18Wɔ́ ɛ́ɛ́: Aaaa, imɔ́sɔmɔ́ epú yɛɛsikɛnɛnɛ́ kuɛl: yaákata aŋinɛ́ yáámɛ, iwáák yá kiandákáand yɛ́ kuɛsikɛn na punɛ́m púámɛ kitikit. 19Yóond yɛ́ɛl káámɛ iŋúɛ muɛ́t ɛ́ɛ́: Taat, aŋúɛ éwe na múkunya mú tuɔŋ asɛ tuɔŋ; píɔ́yítɔn, nyáan, puwáan, tɔyɔ. 20Támbákɛ́ɛ kɛ́ɛ́yɛ ɛ́ɛ́: Etiití ewe, putúk pú inanɔ eékuen, maandá eme ámányimaná eline, ɛ́nyɛ́ mɔ́kɔɔ́nyɔ́ɔ́pinɔn wɔ́?» 21Yésuse wɔɔ́yikɛn ɛ́ɛ́: «Anakáánɛ́ Támbák ɛ́ɛ́lɛnɛ́ɛ ne ewú unyɛɛ́ kulineé kuline punɛ́m, upítááka yá nipundí níɛ́yɛ́, utiambá kupá inɛ́m ké eŋís yá Támbák.»
Pipíóndínyí ɔ́tɛ́m na Támbák
(Mat 6.25-33)
22Yésus ɛ́ɛ́pí ó popíónyí pɛ́ɛ́yɛ́ ɛ́ɛ́: «Púúpɔ́ inúɔ́yɔnɛ́ ɛ́ɛ́: nutitúmén ó pusíó pú kusɔ́t kúánɔ́ ne epú nukaná anyáánɛ́ɛ, tɛ ó pusíó pú nuɔ́l núánɔ́ ne epú nukaná apíákɛ́ɛ. 23Á kiákí ɛ́ɛ́ kusɔ́t áátápukan múkunya, nuɔ́l tápukan pilaá. 24Énupítípényí piɔ́lɔlíɔ: pítipá píkɔtɔ, pítipá píoko, pítipá na aŋinɛ́, tɛ nɔ kɔɔ́mɔ kɛ́ kunɛkɛn maandá; Támbákɛ́ɛ wooyosíé pɛ́ɛ. Ké eŋis yá Támbák panɔ́ nuátápukan munoní kaáyɛ́ kákaáyɛ! 25Ɛ́nyɛ́ kɔk káánɔ́ ɔ́ kiɔ́p unyɛɛ́ kɛ́ɛ́yɛ́ kí indúmtén pɔ́kuɔ́yikɛn isikilɛsíkɛ́l kɛ́ɛ́yɛ ɔ́ kusɔ́t? 26Índɛ kɔk nutipá pékusendi yaandɛ́ɛ́nd, kiákí kɔk nunyɛɛ́ pékutúmen ó mólotí? 27Énupítípényí aná enyeŋú ú putíɛ́púlɛ́ɛ kumanɛ́ɛ: útipá úkɔtɔ, útipá úlata indífɔnɔ́ ɛ́ kupílɛŋɛ. Yɔɔ́núɔ́yɔn ɛ́ɛ́ tɛ efuŋ Sálómɔnɛ, umaápá inɛ́m í mɔɔnd, timapíák tɛ puɔ́s indífɔnɔ́ kupɔ́t asɛ enyeŋú ú putíɛ́púlɛ́ɛ táŋ ómoómí. 28Támbák lɛŋɛ anakáánɛ́ kikuti kínyɛɛ́ inanɔ putíɛ́púlɛ́ɛ, nakinyámɔ pétúm yiik kípɛk. Tiɛkiɛ́ kɔk panuɛ́ Támbák kaná kuɛlɛɛ́ utinúlɛŋɛ́ kutápɔk? Epué pipíóndínyí ɔtɛ́m píánɔ́ pukétí á! 29Ánuyapá kutúmen na puandá nukaná anyáanɛ́ɛ na púkupúwa; nutipípuéŋényí meéne. 30Makáánɛ́ kitikit, pɛɛnd patiányípá pémenyen Támbákɛ́ɛ pósoleé etúmen nɔ mɔ́ɔ. Panɔ́ Síí waanɔ́ éémenyen ɛ́ɛ́ nunyɛ insaná na maandá makáánɛ́ kitikit. 31Ɛ́nusíɛ́l kuamba Pufuŋ pú Támbák, é kélém kúɛ́yɛ́ Támbák kanúfá maandá makáánɛ́ kitikit. 32Muɔ́nɔ́ u ɔlɔŋ ú pitúúmbɛ́ɛ, nutitíín, á kiákí ɛ́ɛ́ Síí waanɔ́ áátáp ɛ́ɛ́ únúyap núpíkin é Pufuŋ púɛ́yɛ́.
Punɛ́m puukɔ́n pú téníík
(Mat 6.19-21)
33«Énutúénén maandá kitikit nupianɛ́ɛ, muenyí núéki pɔsúkɔsukɔ. Ánupián imbalá sí kunɛkɛn punɛ́m sítiányípá síkúsukus, énuliné punɛ́m púánɔ́ mɛnɛ́mɛnɛ́ɛ, kɔɔ́mɔ eŋépi tɛ isɔ́kɔlimbí tiányípá pákuám 34Á kiákí ɛ́ɛ́ kɔɔ́mɔ punɛ́m púáwɔ nyɛɛ́, kɔ́ɔ́kɔ́ɔ ɔtɛ́m wááwɔ kɛ́kɛ́ɛ́yɛ́ nyɛɛ́.
Insap kí iŋuɛ́l
(Mat 24.43-51)
35«Ɔ́nulɔpɔ́n na pilaá píánɔ́ pí puóli, nutiwúúnsi mulámba múánɔ́. 36Ánupá ɛlɛɛ́ peelímoólí pépéétenyé muɛ́t nuya wɔɔpɔ́ usiáyɔɔk ɔ́ putɔ́mbí, é kufuunin wɔ́ nipíkínín wɛ́ɛl úmáásiám, umɔ́tɔndɛn. 37Peseé táásɛ ne peelímoólí pakáánɛ́ muɛ́t nuya wɔɔpɔ́ kaná ekítikenyé kɛ́ɛ́yɛ́ ó kuosiondó, pɔ́ɔ pɛɛnyɔ́. Yɔɔ́núɔ́yɔn kémuémue ɛ́ɛ́ muɛ́t nuya ukáánɛ́ áápíákan nɔ niɔ́kɔ́tɔ́n pilaá pí puólí, únyómbiti peelímoólí pɛ́ɛ́yɛ́ útáaŋ pɔ́ɔ. 38Índɛ usiosióndó nɔ ɔtɛ́m ú putúk púnyaánɛ ne emfúnupálɛ, ukítikenyi peelímoólí pɛ́ɛ́yɛ́ pɛɛnyɔ́ ó kukóli wɔ́, peseé táásɛ ne peelímoólí pakáánɛ́! 39Énumenyí ɛ́ɛ́ muɛ́t nuya síékémenyén kisikɛl eŋépi óóloné é kuesiép kɛ́ɛ́yɛ́ á kiansi, utisiápá kuyap wɔ́ ɛ́ɛ́ úpíkin. 40Ánupá pɛpíɛ́yɛ́n panɔ́ kákáánɔ́, á kiákí ɛ́ɛ́ Muɔ́nɔ́ u mɔɔnd óónyóósiondó á kikulɛ́ nuɛ́nyɛ́ɛ́lɛɛ́ nutipéétényí wɔ́ á kɛ́ɛ.»
41Píɛl ɛ́ɛ́pí é Yésus ɛ́ɛ́: «Ɔkɔ́n, insap ikáánɛ́ óóyooson pasɔ́ na pasɔ́ popíónyí pááwu eé pɛɛnd kitikit?» 42Ɔkɔ́n ɛ́ɛ́pí kɛ́ɛ́yɛ́ ɛ́ɛ́: «Eŋelípuólí unín pópíóndonyé ɔtɛ́m nɛɛyɛ́, ú tutátɔ́, muɛ́t nuya kaná apítíínɛ́ wɔ́ nuyá núɛ́yɛ́ á kutááŋa pɛɛnd pá nuyá á kisikɛl kí kupíyak? 43Peseé ne eŋelípuólí ukáánɛ́ muɛ́t nuya mónyoosíóndó umókóókí wɔ́ wɛɛlɛ pusɔ́m pukáánɛ́!» 44Yɔɔ́núɔ́yɔn kémuémue ɛ́ɛ́ muɛ́t nuyá kapítɛ́ɛn eŋelípuólí ukáánɛ́ punɛ́m púɛ́yɛ́ kitikit. 45Índɛ kɔk eŋelípuólí ukáánɛ́ siɛl kɛ́ɛ́yɛ́ kɔ́ ɔtɛ́m ɛ́ɛ́: Muɛ́t nuya tíɛ́kɛɛ́kɛ́t kuosiondó woond é kukite peelímoólí paakáandɔ́ nɛ pɛɛnúmɛndɔ́, upíyaka, upúwáan woótukon; 46muɛ́t nuya óókosiondón puɔ́s eŋelípuólí ukáánɛ́ tiányípá upéétenyi wɔ́ na á kikulɛ́ utiányípá umenyen: muɛ́t nuyá kúúŋɛt wɔ́ woond weeki wɔ́ inséésítényí yɛɛsikɛnɛnɛ́ ne epé pátiányípá pɔ́ɔ́pɔnɛn Támbákɛ́ɛ. 47Eŋelípuólí ukáánɛ́ umeémenyén puandá muɛ́t nuyá maámbá ɛ́ɛ́ wɛɛl, utiɛlɛ́ pɔ, pekesúpit wɔ́ puólíkóoli; 48ewú umɛɛ́l utimenyén epú muɛ́t nuyá maámbá ɛ́ɛ́ wɛ́ɛl, wɛɛl kɔk puandá pú kilɔk púɛ́sikɛnɛnɛ́ ni inséésítényí, pétíésúpít wɔ́ puólíkóoli. Ewú péményeeki wɔ́ puólíkóoli, pókoówun wɔ́ puólíkóoli; ewú pámányipítɛ́ɛ́n wɔ́ maandá puólíkóoli, póónyóówun wɔ́ kutápɔk.
Ó pusíó pú kiákí Yésus moól
49«Yiik inyɛɛ́ oŋólón na yɛ́ɛ é kúúsí, inyɛ insaná ɛ́ɛ́ insɛ́ɛ yámáná ɔpikɔl! 50Pɛ́ɛ́kɛsikɛnɛn ɛ́ɛ́ pínduu, induén ikáánɛ́ kati kupíɛ́lɛ, indíápá ne kiyeéwe káámɛ kɔ́ ɔtɛ́m!»
(Mat 10.34-36)
51«Nuápítááka ɛ́ɛ́ inyɛ oŋólón e kúúsí ekue á kuasiák kiyeéwe á? Aákóo, inyɛ oŋólón na túsalasala. 52Á kiákí ɛ́ɛ́ kutúm ninúan, nikúli ni pɛɛnd pátáan á kiansi kapísal: pátátɔ́ nuenesi páandɛ́, páandɛ́ nuenesi pátátɔ́. 53Ne sí nɔ kinɔ́k kíɛ́yɛ́ yiik no moomb, no yóótí nɔ ɔmbɔ́l wɛɛyɛ́ yiik no moomb, akáandɔ́ na akányí muɔ́nɛ́ɛ wɛɛyɛ́ yiik no moomb.»
Pítípényí melinsí má kisikɛl ekie
(Mat 16.2-3)
54Yésus ɛ́ɛ́pí andíkɛ́k ké embúl ú pɛɛnd ɛ́ɛ́: «Aká númɛ́nyɛɛ́n mɛnɛ́mɛnɛ́ɛ méénép nɔ niɔ́kɔ́tɔ́n nuɛ́kɛɛlɛ ɛ́ɛ́: nupɔ́l kaná anua, púónd púáminɛn nɔ. 55Aká númɛ́nyɛɛ́n imbéli imbélie i ɔɔ́ny fúúma, nuɛ́kɛɛlɛ ɛ́ɛ́: Ɔ́ɔ́ny kaná alaŋan ínanɔ púond púáminɛn nɔ. 56Nuémenyen kuanɔn etényí ú kúúsí nɛ mɛnɛ́mɛnɛ́ɛ, tiɛkíɛ́ kɔk nutiányípá pákuanɔn kisikɛl ekie tunyɛɛ́ á kɛ́ɛ? Panɔ́ pɛɛnd pɛ́ nunɛ́m epe.
Ɛ́nupíɛ́yɛ́n isɔ́ɔ́sɔ manyi ítiasíám
(Mat 5.25-26)
57«Ó pusíó pú kiákí nutiányípá nupíɛ́ninɛn epú púnyɛɛ́ indɛ́ndɛ́nɛ? 58Yá anɛ aká ɛnyɛɛ́ kí iŋilí i kuyɔɔk ku esúmbí maayɔ́ nɔ sɔ́k wáányíípɛ́ kuɔkusɔ́mɔn, ɛlɛ́ epú ɛnyɛɛ́ pɛ́kuɛl ɛ́ɛ́ ɛpíɛ́yɛn nɛɛyɛ́ kí iŋilí numanyɛ nutiipɛ́ kuám; kati nɛ́ɛ, sɔ́k ukáánɛ́ áákaakuyapán kí imbɔ́k sí esúmbímaayɔ́, esúmbímaayɔ́ kutál kí imbɔ́k sí melúse, melúse óond mɔ́kukɔ́l máákutɔ́ɔt á kiansi kí imbíne. 59Yɔɔ́kuɔyɔn ɛ́ɛ́ atíákaám aŋúɛ kati kusámb ɔɔlɔ́ wááwɔ kitikit.»
ទើបបានជ្រើសរើសហើយ៖
Lúúkas 12: yav
គំនូសចំណាំ
ចែករំលែក
ចម្លង

ចង់ឱ្យគំនូសពណ៌ដែលបានរក្សាទុករបស់អ្នក មាននៅលើគ្រប់ឧបករណ៍ទាំងអស់មែនទេ? ចុះឈ្មោះប្រើ ឬចុះឈ្មោះចូល
© 2026, CABTAL