Logo YouVersion
Ikona vyhledávání

Pojď se se mnou posaditUkázka

Come Sit With Me

DEN 7 z 7

Možná nás vždycky něco dělilo, jen jsme o tom nevěděli. Teď, se vší technikou na dosah, na nás ta oddělenost zlostně zírá. Chybí mi to, když jsem nevěděl, jak moc jsme rozděleni. Stýská se mi po tom, kdy mne netrápil vztahový stres, když přistupujeme k dalšímu volebnímu roku, další problematice globálního zdraví, dalšímu tato strana versus tamta strana. A ještě než mohu slovně formulovat popis této úzkosti, mé tělo už reaguje. Ramena mi vyletí nahoru tak, že je nosím jako klapky na uši. Dech se mi zrychluje. Cuká mi v obličeji. Čelo se mi krabatí, do tváří se hrne krev, žaludek bolí. Jestli se díváš na zprávy, nebo roluješ sociální sítě, nebo si povídáš se sousedem, asi víš, co myslím.

Všechno to jsou nepřímé komentáře a vrhání se do falešných předpokladů. Je to bourání a vytváření kategorií my-versus-oni v každé možné záležitosti. Je to o používání slov jako zbraní a přitom říkáme, že to je normální. Tak to je ve všem. A já si nemůžu pomoct a myslím si, že si přeji, aby to neřekl tak, jak to řekl. Tak strašně mě štvou! Proč jen nemůžeme přestat takhle spolu jednat?!

Ale čím víc o tom přemýšlím, tím víc myslím na stav člověčiny, ze kterého potřebujeme zachránit - od nás samých. Než po mně začnete házet rajčata, já s tou myšlenkou nepřišel. V Novém zákoně Jakub píše: "Odkud pocházejí boje a sváry mezi vámi? Nepůsobí je snad vaše choutky, které se ve vás perou? Dychtíte, ale nemáte, vraždíte a závidíte, ale nemůžete dosáhnout, bojujete a válčíte, ale nemáte, protože neprosíte" (Jakub 4:1-2).

Ajta! To mne usvědčilo tak moc, že jsem se nedávno rozhodl naučit se to zpaměti, abych se každý den připravil ještě předtím, než jdu na počítač. Když se už už chystám pořádně to nandat bratranci Fredovi poté, co jsem si přečetl celý komentář v jeho posledním ohněm dštícím příspěvku, místo toho se zhluboka nadechnu a vstřebávám pravdu vycházející od živého a aktivního Boha. Boha, který mne miluje a nebojí se chtít po mně, abych si svůj pohled překontroloval.

A tak se modlím: já jsem ten problém. Pane, odpusť mi, že se mi chce toho druhého svými slovy zabít, že věřím, že já si víc než on zasloužím tvůj dar milosti. Dej mi nadpřirozenou sílu milovat někoho, o kom si myslím, že je to nepřítel. Já to sám nezvládnu.

Jako věřící bychom měli být lidmi nápadnými ne strachem, nenávistí nebo vražednými slovy, ale pokojem. Měli bychom toužit po jednotě místo aktivně se svými slovy podílet na rozdělení. Měli bychom nést znaky ukázněnosti a lásky, ne nezvládnutého jazyka, který má moc zapálit svět (viz Jakub 3:5-6). Nejsem si jistý, jestli jsem tomu doopravdy věřil až do doby několika málo posledních let, ale copak jsme všichni nebyli svědky zkázy způsobené jazykem, a jak ten jazyk má v moci život a smrt?

My všichni máme osobní účty svých vlastních rozbitých vztahů a ničivých ztrát. Ale než to začne budit deprimující pocity, ve skutečnosti máme velkou naději. Ježíš nám říká: "Toto jsem vám pověděl, abyste ve mně měli pokoj. Ve světě máte soužení. Ale buďte dobré mysli, já jsem přemohl svět" (Jan 16:33 ČSP).

Znovu si ten verš přečti. Poslyš, co Ježíš říká tobě osobně: “Ve mně můžeš najít pokoj. A buď dobré mysli.” Všimni si, jak tvé tělo na pravdu reaguje. Naprosto se to liší od reakce při sjíždění sociálních sítí. Možná, jestli jsi jako já, ti ramena zase klesají dolů a dýchání se zpomaluje. Slova z Bible se mi usadí v srdci a jasněji vidím: příliš rychle projíždíme diskuze a vlákna komentářů a předpokládáme, že jsme ti jediní, kdo znají správnou cestu. Ale Bůh je náš dobrý Pastýř. Aktivně hledá, aby si nás k sobě vrátil, přesměroval naše srdce k sobě, a dal nám pokoj svého vedení, péče a ochrany - dokonce i před námi samými.

Nejsme sami, když řešíme těžké situace a vzájemnou interakci, nebo když se musíme prodírat složitými vztahy a komplikovanými pocity. Když vidíme sami sebe a ostatní ze správné perspektivy, máme na paměti, že naše slova, ať už napsaná do komentáře nebo vyřčená nahlas, mají moc svědčit o lepším slově: na tomto svědě naše jediná naděje je Bůh.

-napsal Jami Nato

Doufáme, že tě tento plán čtení povzbudil! Další zdroje můžeš najít na incourage.me/comesitwithme.

O tomto plánu

Come Sit With Me

Být člověk je těžké. Být ve vztahu s lidmi je ještě těžší. Ať už se pohybuješ v problémech politických nebo náboženských rozdílů, jednání s toxickými lidmi, svým vlastním neodpuštěním, nebo zvládání zápasů, o kterých nikdo nechce doopravdy mluvit? Co s tím? "Pojď se se mnou posadit" ti ukáže, jak se můžeš přiblížit k Bohu i lidem v okolnostech, od kterých bys nejradši utekl. Objev naději a svobodu, které se dostavují, když se naučíš nacházet potěšení v rozdílech, milovat v nesouhlasu a dokonce žít s diskomfortem.

More

Děkujeme Baker Publishing za poskytnutí tohoto plánu. Pro víc informací můžete navštívit: https://bakerbookhouse.com/