Pojď se se mnou posaditUkázka

Být člověk je těžké. Být ve vztahu s lidmi je ještě těžší. A jako kdyby se to každý den stávalo ještě komplikovanější.

Někdy nevyslovené napětí mezi námi způsobuje, že se sotva dá dýchat. Maličkaté prasklinky. Tiché domněnky. Čerstvé rány nebo desetiletí staré jizvy. Zvětšující se propast mezi sestrami a bratry, manžely a jejich ženami, sousedy, spolupracovníky, spolubydlícími na studiích, známými online, nejlepšími kamarády a lidmi, co by mohli být přáteli. Cítíš to? A víš, jak tím procházet?

Všichni přicházíme ke kuchyňské lince, na autobusovou zastávku, ke kávovaru v kanceláři, nebo k pohoštění v církvi s vlastními dary a s vlastní veteší. Vlečeme s sebou tíhu minulých zranění, pevných názorů a dobře zabudovaných strachů. A také s sebou přinášíme své jedinečné a krásné rozdílnosti. Objevujeme se v zasedačkách a obývácích s vlastním osobitým slovníkem a kulturou, typem osobnosti a pohledy na věci, zážitky i přesvědčením.

Obojí, krásné i pošramocené části našich příběhů, může způsobit, že se na druhé napojíme s výzvami - nebo někdy s nesnesitelností, sklíčeností nebo jen prostou nemožností.

Tady apoštol Pavel dává střízlivou radu, jak to vypadá, když umíme opravdu milovat:

Láska ať je bez přetvářky. Mějte odpor ke zlu, tíhněte k dobru. Milujte se navzájem bratrskou láskou, projevujte si navzájem uctivost. V pilnosti buďte vytrvalí, ve službě Pánu horliví, v naději radostní, v soužení trpěliví, v modlitbě vytrvalí, přispívejte svatým v nouzi, věnujte se pohostinnosti.

Dobrořečte těm, kdo vás pronásledují - nezlořečte, ale dobrořečte. Radujte se s radujícími, plačte s plačícími. Berte na sebe navzájem ohled, nebuďte domýšliví, ale mějte sounáležitost s obyčejnými. Nespoléhejte na vlastní moudrost! (Rom. 12:9–16 B21)

Jak by to vypadalo, kdybychom takhle žili? Jak by se naše srdce změnila, kdybychom se přestali hádat o nepodstatnostech a místo toho se spolu posadili? Jak by se náš svět změnil, kdybychom se všichni shodli, že budeme lidmi, kteří se radují i pláčou se svými přáteli, spolupracovníky a sousedy předtím, než se budeme snažit je přesvědčovat, napravovat, nebo lobovat pro sebe?

Milovat lidi není lehké. A Ježíš nikdy neříkal, že to bude lehké. Ale povolal nás k tomu, a proto víme, že to bude stát za to. "Dávám vám nové přikázání: Milujte jedni druhé. Milujte jedni druhé, jako jsem já miloval vás. Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, když budete mít lásku jedni k druhým." (Jan 13:34–35).

A je možné, že tato láska začíná prostým uznáním a přiznáním napětí, které cítíme, a když se v tom napětí spolu posadíme.