Imunní vůči strachu

Den 2 z 5 • Dnešní čtení

Zamyšlení

„Je psáno!“


Všímáte si, jakoby se vám střídaly „duchovní nálady“? Někdy jste duchovně na vrcholu, prožíváte hmatatelnou Boží přítomnost a přijímáte čerstvá zjevení. Doslova se koupete v pomazání a jasně slyšíte Pána promlouvat k vašemu duchu. Jindy se zase zdá, jakoby nebesa za sebou zavřela železná vrata, veškerý olej vyschl a pokud je při vás nějaké pomazání, tak o tom rozhodně nevíte? Během chval vám ani na chvíli nenaskočí husí kůže a z oka vám neukápne jediná slza.


Ve chvílích, kdy nepociťujete vzrušení z jeho slávy a nalézáte se v duchovním údolí, můžete být pokoušeni k pochybám ohledně toho, co jste zažili na předchozím duchovním vrcholu. Ďábel se vás bude snažit uvést do zajetí strachu, že to, co jste předtím zažili, nebylo skutečné. Víte, pokud naši víru založíme na pocitech, bude se měnit pokaždé, když se změní ony.


Když k Ježíši přistoupil satan na poušti, aby ho pokoušel (viz Matouš 4,1-11), řekl mu: „Jsi-li Syn Boží, řekni, ať se z těchto kamenů stanou chleby.“ Sousloví „jsi-li“ možná působí nenápadně, pro mnohé je však kamenem úrazu. Tato drobná fráze má totiž potenciál otřást celou křesťanskou vírou člověka. Proto musíme následovat Pánův příklad a odmítnout stavět na našich pocitech či momentálních zkušenostech, zejména pokud na nás útočí pokušení pochyb.


Ježíš na poušti ďáblovi odpověděl: „Je psáno: ‚Člověk nebude živ jen chlebem, ale každým slovem, které vychází z Božích úst.‘“ (Matouš 4,4). Pokaždé, když Ježíš satanovi odpovídal, začínal slovy: „Je psáno...“ Ježíš stál na Božím slově a my musíme činit totéž. Je to pevný a neochvějný základ! Bez ohledu na naše okolnosti, útočící pochyby a momentální pocity musí mít v každém období našeho života poslední slovo výroky Písma.


Přikládám seznam biblických veršů. Povzbuzuji vás, abyste si je nahlas předčítali a vyznávali je nad sebou a nad svou rodinou. Čtěte je znovu a znovu, dokud nepocítíte ve svém srdci povstávat víru a odvahu. Stejnou munici („je psáno“) použil Ježíš proti satanovi na poušti. Bude i vaší silou:


JE PSÁNO: „Můj Bůh naplní všechnu vaši potřebu podle svého bohatství v slávě v Kristu Ježíši“ (Filipským 4,19).


JE PSÁNO: „Bude ke mně volat a já mu odpovím…“ (Žalm 91,15). 


JE PSÁNO: „Jestliže tedy Bůh tak obléká polní trávu, která dnes je a kterou zítra hodí do pece, nebude tím spíše oblékat vás, malověrní?“ (Matouš 6,30).


JE PSÁNO: „Hle, dal jsem vám pravomoc šlapat po hadech a štírech, i nad veškerou silou nepřítele, a naprosto nic vám neublíží“ (Lukáš 10,19).


JE PSÁNO: „…nestane se ti nic zlého, rána se ke tvému stanu nepřiblíží…“ (Žalm 91,10).


JE PSÁNO: „Mnoho zla přichází na spravedlivého, ale Hospodin jej ze všeho vysvobodí“ (Žalm 34,20).


JE PSÁNO: „A modlitba víry zachrání nemocného a Pán ho pozdvihne…“ (Jakub 5,15).


JE PSÁNO: „Uvrhni svou starost na Hospodina, on se o tebe postará. Nedopustí, aby se spravedlivý navěky zhroutil“ (Žalm 55,23).


JE PSÁNO: „Hospodinův anděl táboří kolem těch, kdo se ho bojí, a vytrhuje je“ (Žalm 34,8).


JE PSÁNO: „Uval na Hospodina svou cestu a důvěřuj mu, on bude jednat“ (Žalm 37,5).


JE PSÁNO: „Neplodnou usazuje v domě jako šťastnou matku synů“ (Žalm 113,9).


JE PSÁNO: „Vždyť jeho milosrdenství je věčné!“ (Žalm 136,1).


JE PSÁNO: „Ve všem jsme sužováni, ale nejsme vháněni do úzkých; býváme v nejistotě, ale nejsme zoufalí; jsme pronásle¬dováni, ale nejsme opouštěni; jsme sráženi, ale nejsme ničeni“ (2. Korintským 4,8-9).