Lúúkas 6
6
Yésuse na sápat
(Mat 12.1-8; Mál 2.23-28)
1Epué puɔ́s pú sápat, Yésus matápúkán putíɛ́púlɛ́ɛ é kisíén kí pelé. Popíónyí pɛ́ɛ́yɛ́ póond á kusúluna pelé kɛ́ɛ́yɛ́ kí indín, péfífile wɔ́ kɔ́ɔ́p kí imbɔ́k pányáan. 2Pafalisiɛ́ŋ ɛ́ɛ́pí kɔ́ɔ́p ɛ́ɛ́: «Ó pusíó pú kiákí nuɛlɛnɛ́ɛ epú pikotí píásɔ́ kányanɛ́ puɔ́s pú sápat?» 3Yésuse woondinyi pɔ́ ɛ́ɛ́: «Numapási nutianɔ́n epú Tafíit mɛɛ́lɛ́ aká insaná mɛɛ́tíkɛ́n wɔ́ nɔ pɔ́kúɔ́p á? 4Aná umeépíkín á kiansi kí Támbák, wɔɔkɔ́l pilɛ́ɛt pí Támbák, waanya weeki pɔ́kúɔ́p pɔ́ kɔ́kɔ́ɔ́p páánya. Pilɛ́ɛt pikáánɛ́ kɔk kikotí kiásɔ́ tipá kíátapan ɛ́ɛ́ mɔɔnd olotí nyá pɛ́ɛ, ɛsiɛ́ pafunɔ́fɔn pééŋényí.» 5Wɔ́ andíkɛ́k kɔ́ɔ́p ɛ́ɛ́: «Iŋú, Muɔ́nɔ́ u mɔɔnd inyɛ muɛ́t sápat.»
Kiéŋukie puɔ́s pú sápat
(Mat 12.9-14; Mál 3.1-6)
6Puɔ́s pú sápat púlotí, Yésuse weepíkin á kiansi kí Pɛyúútɛn kí imbísókólí woond ó kuónyonyi pɛɛnd. Mɔɔnd omotí mapá kɔ́ɔk nɔ ɔmbɔ́k wɔɔnɛ́m ekúén. 7Pemenyípikotí na Pafalisiɛ́ŋ fɛ́ɛ́fɛ Yésuse ɛ́ kuɛ́n índɛ ukaná kuéŋuki mɔɔnd ukáánɛ́ puɔ́s pú sápat, ɛ́ɛ́ pɛ́píɛ́tikinɛn kɔ́ɔk ɔ́ kusɔ́mɔn wɔ́. 8Yésus menyen imbítáákitɛ́n síɔ́p; wɔ́ á mɔɔnd umaápá nɔ ɔmbɔ́k ekuén ɛ́ɛ́: «Atúkɛn, télimit akɛ ké eŋis yá mɔɔnd kitikit.» Mɔɔnd waatukɛn wɔɔlɔp etényí. 9Yésus ɛ́ɛ́pí kɔ́ɔ́p ɛ́ɛ́: «Yoónuówon ɛ́ɛ́ kikotí kíásɔ́ ákaátapan ɛ́ɛ́ puɔ́s pú sápat túɛ́lɛ peseé éyí kilɔk, túɔk mɔɔnd éyí túyap wɔ́ úku.» 10Weekéŋeliti pɔ́ɔ ni iyoósínín, wɔ́ á mɔɔnd ɛ́ɛ́: «Kaánúnɔ ɔmbɔk.» Waakanɔn ɔmbɔ́k, ɔmbɔ́k wééŋuk. 11Ilópi yɛ́ɛ́tikin pemenyípikotí na Pafalisiɛ́ŋ, póond é kupekenyipekenyi á puandá pɛ́nyɛɛ́ kuɛl Yésuse.
Kiyúunɛ kí petúmí páát na páandɛ́
(Mat 5.1; 10.1-4; Mál 3.13-19)
12Á maátákáánɛ́ metúk, Yésuse waayɔɔk kɔ́ ɔkɛ́l ó kuopísókólónyi. Woopísókolonyi Támbákɛ́ɛ putúum putúum; 13kuɔ́mɔ mɛɛlɛ́ kúpálan, waapílikɛn popíónyí pɛ́ɛ́yɛ́. Waayɔ́ɔn páát na páandɛ́, waalɔk pɔ́ ɛ́ɛ́ petúmí; pɔ́ɔ pɛ́nyɛɛ́ ɛ́ɛ́: 14Símune, Yésuse waalɔk wɔ́ ɛ́ɛ́ Píɛ́lɛ, Endelée andimán Símun, Sáakɛ, Isáaŋɛ, Filipe, Patelemíe, 15Matié, Túmasɛ, Sáakɛ muɔ́nɔ́ u Alifée, Símune pámaápílán ɛ́ɛ́ selote, 16Yútasɛ muɔ́nɔ́ u Sáak na Yútas Isikáliote umaányɛ́ɛ́n Yésuse ikɔ́n.
Ne Yésus ne embul
(Mat 4.24-25; Mál 3.7-11)
17Yésuse weesel kɔ́ ɔkɛ́l nɔɔpɔ́, weetélimit ɛ́ kisɛkɛ, kɔɔ́mɔ embúl ú popíónyí pɛ́ɛ́yɛ́ maápá nɛ pɛɛnd pólotí puólikóoli pómoólínon e kúúsí kú Yuté, Yelúsalɛm, na papálɛ́k pé Tíil ne Sitɔŋ pɛnyɛɛ́ á masiá má asaá. 18Pómoólón ɔ́ kuɔsipítɔ́líkɔ́n wɔ́, na andíkɛ́k ɛ́ɛ́ epé pánúmanɛ́ɛ weéŋukesi pɔ́; epé pámaápá nɔ pilɔk pí piliínditíe weéŋukesi pɔ́. 19Mɔɔnd kitikit áamba ɛ́ɛ́ insɛ́ɛ umépikííkí Yésuse, á kiákí ɛ́ɛ́ pukaaka púmaámínán kɛ́ɛ́yɛ́ meéŋukesí pɔ́ peem.
Ne Peseé nɔ kilɔk
(Mat 5.1-12)
20Yésuse woyoosin popíónyí pɛ́ɛ́yɛ́, wɔ́ ɛ́ɛ́:
«Peseé naanú, panɔ́ pɔsúkɔsukɔ, á kiákí ɛ́ɛ́ Pufuŋ pú Támbák nyɛ púánɔ́.
21Peseé naanɔ́, panɔ́ insaná núnumanɛ́ nínúan, á kiákí ɛ́ɛ́ nuányínyáan nuóyon.
Peseé naanɔ́, panɔ́ nupaŋanɛ́ nínúan, á kiákí ɛ́ɛ́ nuɔ́nyíɔ́nɔ.
22Peseé naanɔ́, aká pɛɛnd núfɛmɛnɛ́ɛ, pánúpíkása, pánúsikan póond pɔ́lɔkɔ kisiɛ́n kíánɔ́ á kiákí ɛ́ɛ́ nuópíóndonyi ɔtɛ́m nɔ Muɔ́nɔ́ u mɔɔnd. 23Ánuyayápá puɔ́s pukáánɛ́, núpémenen na anyamɔ́, á kiákí ɛ́ɛ́ pinamá piikɔ́n éénúpéétenyi mɛnɛ́mɛnɛ́ɛ. Yá anakáánɛ́ pesíí pɔɔkúnɛ pɔ́ɔ́p maápá péséésenyi peémímekélíe má Támbák.
24Kilɔk naanɔ́, panɔ́ inɛ́m sí pɛɛnd, á kiákí ɛ́ɛ́ numámaná ɔsɔ́tɔn peseé e kúúsí.
25Kilɔk naanɔ́, panɔ́ epé nunyɛɛ́ poóyón nínúan, á kiákí ɛ́ɛ́ nuányípá kí insaná.
Kilɔk naanɔ́, panɔ́ nuɔ́nɔnɛ́ nínúan, á kiákí ɛ́ɛ́ nuányípá é muyu nuond nupaŋa.
26Kilɔk naanɔ́, aká pɛɛnd kitikit kálanɛ́ɛ peseé káánɔ́ ó pusíó, á kiákí ɛ́ɛ́ yá anakáánɛ́ pesíí pɔkúnɛ pɔ́ɔ́p maápá pɛ́ɛlɛ peémímekélíe pá pisupɔ́.»
Ɔ́nuɔyɔ́ pokóyikoy páánɔ́
(Mat 5.39-47)
27Yésuse waasuŋɔn, wɔ́ ɛ́ɛ́: «Panɔ́ numbítɔ́likɔnɛ́, yɛɛ́pí káánɔ́ ɛ́ɛ́: Ɔ́nuɔyɔ́ pokóyikoy páánɔ́, epé pɛ́núfɛmɛnɛ́ɛ ɛ́nuɛlɛ́ pɔ́ peseé, 28énupínúúné epé pɔ́núnyɔmɔnɛ́ɛ; ónupísókólónyí ó pusíó pú epé pénúénesíé iŋɛ́n.
29«Mɔɔnd kusáp ɔmbɛ́l á nuáyɔ, tóŋínyí wɔ́ núlotí. Mɔɔnd kɔ́l kóte waawɔ etiené ɛ́ɛ́ úkɔ́l ɔnsɔ́mbɔ wááwɔ. 30Mɔɔnd kuɔŋɛn puandá otióm wɔ́, índɛ mɔɔnd siɔkɔ́l puandá púáwɔ, otiówún wɔ́ puɔ. 31Ɛlɛ́ pɔsɔ́k yá aná ambanɛ́ ɛ́ɛ́ pɔ́ pɛ́kuɛlɛ.
32«Índɛ nuɔ́kɔɔyɔ yá epé pɔ́núɔ́yɔɔnɛ́ɛ, nutipá nuɛlɛ puandá pú kunutááman imbɔk á puɔ; á kiákí ɛ́ɛ́ pafalfal kɔ́kɔ́ɔ́p ɔ́ɔ́kɔɔyɔ epé pɔ́ɔ́yɔnɛ́ pɔ. 33Índɛ nuɛ́kɛlɛ peseé yá ɛ́ pɛɛnd pɛ́núɛ́lɛnɛ́ peseé, akáánɛ́ nuépéétenyi ɛ́ɛ́ pánutááman imbɔ́k á? Aákóo! á kiákí ɛ́ɛ́ tɛ pafalfal pɛ́ɛ́kɛɛlɛ nɔ. 34Índɛ nuókólosi yá epé numenyené ɛ́ɛ́ pókonúóndinyi, nutipá nuɛlɛ puandá púɛsikɛnɛnɛ́ ɛ́ɛ́ pánutááman imbɔ́k; á kiákí ɛ́ɛ́ tɛ pafalfal póókólosi pɔ́kúɔ́p ɛ́ɛ́ póónyóndinyi pɔ́. 35Panɔ́, ɔ́nuɔyɔ́ pokóyikoy páánɔ́, ɛ́nuɛlɛ́ pɔ́ peseé, ónuolósi pɔ́ maandá tɛ ɛ́ɛ́ numáák ɔtɛ́m ɛ́ɛ́ pókonúóndinyi. Índɛ nusiɛlɛ nɔ pinamá píánɔ́ áányípá kiandákáand, panɔ́ muɛ́t nuányípá paán pá Támbákɛ́ɛ u insaánupulɛ́, á kiákí ɛ́ɛ́ wɔ́, unyi ɔtɛ́m peseé ó pusíó pú pefílefile ne epé pátiányípá pélembesi wɔ́ tɛ puɔ́s.
Pá ɔmbɔ́k palikinɛ na wakúánɔ́
(Mat 5.48; 7.1-12; 15.14; 10.24-25; 7.3-5)
36«Síí waanɔ́ nyɛ ɔtɛ́m peseé táásɛ na mɔɔnd kitikit, panɔ́ kákáánɔ́ ánupáán itɛ́m peseé ɛlɛɛ́ wɔ́. 37Nutiondó ɛ́ɛ́ nuósóósosi pɛɛnd, pótiónyínúsóósítí kákáánɔ́; nutipɛnɛ́n pɔsɔ́k, pɛ́tiɛ́nyínúpɛnɛ́ kákáánɔ́; ánuyapɛ́n pɔsɔ́k á pifala píɔ́p, páányínúyapɛn á píánɔ́ kákáánɔ́. 38Ánufáánɛn, páányínúfáan kákáánɔ́; pufɛkin puutámb Támbák ɔ́ɔ́nyíkɔ́lɔnɛ́, uwóónyi, uyɛ́kɛt, uwóónyi táásɛ lééŋ, úsukun kááwɔ kí imbaláa. Á kiákí ɛ́ɛ́ pufɛkin ɛfɛkɛninɛ́ pɔsɔ́k kɔ́ɔk púúpɔ́ Támbák ɔ́ɔ́nyíkɔ́lɔnɛ́ ɛ́ kukufɛkɛn na puɔ.»
39Yésuse weetúmin pɔ́ andíkɛ́k insap; wɔ́ kɔ́ɔ́p ɛ́ɛ́: «Epútepute nyɛ pékuendesi sɔ́k epútepute á? Aákóo! Kati nɛ́ɛ, peem páandɛ́ áákuanɛn kɔ́ ɔmbɛ́l. 40Opíónyí tipá utápukan oŋónyóonyi, maná kɔk, opíónyi pómónyoónyónyí wɔ́ peseé kaná apá ɛlɛɛ́ oŋónyóonyi wɛɛyɛ́.»
41«Kiákí oyoosoné kimfí kínyɛɛ́ é níínsi ni andimán ááwɔ? Kítímbék kínyɛɛ́ á níáwɔ niínsi atipá ɛɛ́nɛn kíí á? 42Tiɛkíɛ́ ɛnyɛɛ́ pɛ́kuɛl ká andimán ááwu ɛ́ɛ́: Andiman, pééti íŋuéŋi kimfí kikáánɛ́ kínyɛɛ́ kááwu é niínsi, aŋúɛ ne kitímbék á níáwɔ niínsi? Aŋúɛ epínembí ewe, síɛ́l kuéŋi kitímbék kinyɛɛ́ kááwu é niínsi óond ɛ́ kuɛ́nɛn peseé, maná ééŋi kimfí kínyɛɛ́ é niínsi ní andimán ááwɔ.»
Opíónyí u kémuémue
(Mat 12.33-37; 7.16-21)
43«Putɛ́ puutámb tipá púómo pilɔk pi masamɔ́, yá aná kilɔk kí putɛ́ tiányípá pókuóm masamɔ́ maatámb. 44Péémenyinen siki putíɛ kɛ́ɛ́yɛ́ ká ansamɔ́: pátipá pɛ́kɛ́sɛ ɔŋɔ́tɔ ɔ́ kikɔli, tɛ pulíɛ́mɛ́líɛ́m pátipá pɛ́kɛ́sɛ puɔ á pinyáŋa. 45Mɔɔnd unyɛɛ́ ɔtɛ́m peseé ɛ́ɛ́kɛɛlɛ yá maandá maatámb móólinoné á punɛ́m puutámb punyɛɛ́ kɛ́ɛ́yɛ́ kɔ́ ɔtɛ́m, ewú unyɛɛ́ ɔtɛ́m kilɔk ɛ́ɛ́kɛɛlɛ maandá mɔ́ kilɔk, á kiákí ɛ́ɛ́ punɛ́m punyɛɛ́ kɛ́ɛ́yɛ́ kɔ́ ɔtɛ́m nyɛ kilɔk; á kiákí ɛ́ɛ́ niít ní mɔɔnd kitikit áákála puandá púnyɛɛ puwóónón kɛ́ɛ́yɛ́ kɔ́ ɔtɛ́m. 46Ó pusíó pú kiákí nuumbílanɛ́ ɛ́ɛ́ Ɔkɔ́n, Ɔkɔ́n nutiɛlɛ́ epú inúɔ́yɔnɛ́ɛ?»
(Mat 7.24-27)
47«Mɔɔnd na mɔɔnd úmónyiŋólín, upítɔ́likɛn mekélíe máámɛ woond waák mɔ́ ɔ́ niɔlɔ́, yeénútíínyenyi meketi mɛ́ɛ́yɛ́.
48«Unyi ɛlɛɛ́ mɔɔnd uwáákanɛ́ kiansi: umétimén kuyuum, umóónd umápundɔ́ kíi á nitányí. Moomb méémenyí, kiluúlumbɔ́ mɔ́pínɔ́tíkínín kiansi kikáánɛ́ tɛ ɛ́ɛ́ kímépíéyítin, á kiákí ɛ́ɛ́ kimapá kiwááká peseé.
49«Ewú kɔk umɔ́nyipítɔ́líkɛ́n mekélíe máámɛ, utiák mɔ́ ɔ́ niɔlɔ́ nyɛ ɛlɛɛ́ mɔɔnd umányiwáák utál kutál pilík e kúúsí tɛ ɛ́ɛ́ umétímítíne: kiluúlumbɔ́ mɔ́pínɔtíkínín kiansi kikáánɛ́, nɔ niɔ́kɔ́tɔ́n kímékulúkut, tɛ ɛ́ɛ́ kilíkí lɔp kitálán ɔ́ sɔ́kɛ́ɛ.»
ទើបបានជ្រើសរើសហើយ៖
Lúúkas 6: yav
គំនូសចំណាំ
ចែករំលែក
ចម្លង

ចង់ឱ្យគំនូសពណ៌ដែលបានរក្សាទុករបស់អ្នក មាននៅលើគ្រប់ឧបករណ៍ទាំងអស់មែនទេ? ចុះឈ្មោះប្រើ ឬចុះឈ្មោះចូល
© 2026, CABTAL
Lúúkas 6
6
Yésuse na sápat
(Mat 12.1-8; Mál 2.23-28)
1Epué puɔ́s pú sápat, Yésus matápúkán putíɛ́púlɛ́ɛ é kisíén kí pelé. Popíónyí pɛ́ɛ́yɛ́ póond á kusúluna pelé kɛ́ɛ́yɛ́ kí indín, péfífile wɔ́ kɔ́ɔ́p kí imbɔ́k pányáan. 2Pafalisiɛ́ŋ ɛ́ɛ́pí kɔ́ɔ́p ɛ́ɛ́: «Ó pusíó pú kiákí nuɛlɛnɛ́ɛ epú pikotí píásɔ́ kányanɛ́ puɔ́s pú sápat?» 3Yésuse woondinyi pɔ́ ɛ́ɛ́: «Numapási nutianɔ́n epú Tafíit mɛɛ́lɛ́ aká insaná mɛɛ́tíkɛ́n wɔ́ nɔ pɔ́kúɔ́p á? 4Aná umeépíkín á kiansi kí Támbák, wɔɔkɔ́l pilɛ́ɛt pí Támbák, waanya weeki pɔ́kúɔ́p pɔ́ kɔ́kɔ́ɔ́p páánya. Pilɛ́ɛt pikáánɛ́ kɔk kikotí kiásɔ́ tipá kíátapan ɛ́ɛ́ mɔɔnd olotí nyá pɛ́ɛ, ɛsiɛ́ pafunɔ́fɔn pééŋényí.» 5Wɔ́ andíkɛ́k kɔ́ɔ́p ɛ́ɛ́: «Iŋú, Muɔ́nɔ́ u mɔɔnd inyɛ muɛ́t sápat.»
Kiéŋukie puɔ́s pú sápat
(Mat 12.9-14; Mál 3.1-6)
6Puɔ́s pú sápat púlotí, Yésuse weepíkin á kiansi kí Pɛyúútɛn kí imbísókólí woond ó kuónyonyi pɛɛnd. Mɔɔnd omotí mapá kɔ́ɔk nɔ ɔmbɔ́k wɔɔnɛ́m ekúén. 7Pemenyípikotí na Pafalisiɛ́ŋ fɛ́ɛ́fɛ Yésuse ɛ́ kuɛ́n índɛ ukaná kuéŋuki mɔɔnd ukáánɛ́ puɔ́s pú sápat, ɛ́ɛ́ pɛ́píɛ́tikinɛn kɔ́ɔk ɔ́ kusɔ́mɔn wɔ́. 8Yésus menyen imbítáákitɛ́n síɔ́p; wɔ́ á mɔɔnd umaápá nɔ ɔmbɔ́k ekuén ɛ́ɛ́: «Atúkɛn, télimit akɛ ké eŋis yá mɔɔnd kitikit.» Mɔɔnd waatukɛn wɔɔlɔp etényí. 9Yésus ɛ́ɛ́pí kɔ́ɔ́p ɛ́ɛ́: «Yoónuówon ɛ́ɛ́ kikotí kíásɔ́ ákaátapan ɛ́ɛ́ puɔ́s pú sápat túɛ́lɛ peseé éyí kilɔk, túɔk mɔɔnd éyí túyap wɔ́ úku.» 10Weekéŋeliti pɔ́ɔ ni iyoósínín, wɔ́ á mɔɔnd ɛ́ɛ́: «Kaánúnɔ ɔmbɔk.» Waakanɔn ɔmbɔ́k, ɔmbɔ́k wééŋuk. 11Ilópi yɛ́ɛ́tikin pemenyípikotí na Pafalisiɛ́ŋ, póond é kupekenyipekenyi á puandá pɛ́nyɛɛ́ kuɛl Yésuse.
Kiyúunɛ kí petúmí páát na páandɛ́
(Mat 5.1; 10.1-4; Mál 3.13-19)
12Á maátákáánɛ́ metúk, Yésuse waayɔɔk kɔ́ ɔkɛ́l ó kuopísókólónyi. Woopísókolonyi Támbákɛ́ɛ putúum putúum; 13kuɔ́mɔ mɛɛlɛ́ kúpálan, waapílikɛn popíónyí pɛ́ɛ́yɛ́. Waayɔ́ɔn páát na páandɛ́, waalɔk pɔ́ ɛ́ɛ́ petúmí; pɔ́ɔ pɛ́nyɛɛ́ ɛ́ɛ́: 14Símune, Yésuse waalɔk wɔ́ ɛ́ɛ́ Píɛ́lɛ, Endelée andimán Símun, Sáakɛ, Isáaŋɛ, Filipe, Patelemíe, 15Matié, Túmasɛ, Sáakɛ muɔ́nɔ́ u Alifée, Símune pámaápílán ɛ́ɛ́ selote, 16Yútasɛ muɔ́nɔ́ u Sáak na Yútas Isikáliote umaányɛ́ɛ́n Yésuse ikɔ́n.
Ne Yésus ne embul
(Mat 4.24-25; Mál 3.7-11)
17Yésuse weesel kɔ́ ɔkɛ́l nɔɔpɔ́, weetélimit ɛ́ kisɛkɛ, kɔɔ́mɔ embúl ú popíónyí pɛ́ɛ́yɛ́ maápá nɛ pɛɛnd pólotí puólikóoli pómoólínon e kúúsí kú Yuté, Yelúsalɛm, na papálɛ́k pé Tíil ne Sitɔŋ pɛnyɛɛ́ á masiá má asaá. 18Pómoólón ɔ́ kuɔsipítɔ́líkɔ́n wɔ́, na andíkɛ́k ɛ́ɛ́ epé pánúmanɛ́ɛ weéŋukesi pɔ́; epé pámaápá nɔ pilɔk pí piliínditíe weéŋukesi pɔ́. 19Mɔɔnd kitikit áamba ɛ́ɛ́ insɛ́ɛ umépikííkí Yésuse, á kiákí ɛ́ɛ́ pukaaka púmaámínán kɛ́ɛ́yɛ́ meéŋukesí pɔ́ peem.
Ne Peseé nɔ kilɔk
(Mat 5.1-12)
20Yésuse woyoosin popíónyí pɛ́ɛ́yɛ́, wɔ́ ɛ́ɛ́:
«Peseé naanú, panɔ́ pɔsúkɔsukɔ, á kiákí ɛ́ɛ́ Pufuŋ pú Támbák nyɛ púánɔ́.
21Peseé naanɔ́, panɔ́ insaná núnumanɛ́ nínúan, á kiákí ɛ́ɛ́ nuányínyáan nuóyon.
Peseé naanɔ́, panɔ́ nupaŋanɛ́ nínúan, á kiákí ɛ́ɛ́ nuɔ́nyíɔ́nɔ.
22Peseé naanɔ́, aká pɛɛnd núfɛmɛnɛ́ɛ, pánúpíkása, pánúsikan póond pɔ́lɔkɔ kisiɛ́n kíánɔ́ á kiákí ɛ́ɛ́ nuópíóndonyi ɔtɛ́m nɔ Muɔ́nɔ́ u mɔɔnd. 23Ánuyayápá puɔ́s pukáánɛ́, núpémenen na anyamɔ́, á kiákí ɛ́ɛ́ pinamá piikɔ́n éénúpéétenyi mɛnɛ́mɛnɛ́ɛ. Yá anakáánɛ́ pesíí pɔɔkúnɛ pɔ́ɔ́p maápá péséésenyi peémímekélíe má Támbák.
24Kilɔk naanɔ́, panɔ́ inɛ́m sí pɛɛnd, á kiákí ɛ́ɛ́ numámaná ɔsɔ́tɔn peseé e kúúsí.
25Kilɔk naanɔ́, panɔ́ epé nunyɛɛ́ poóyón nínúan, á kiákí ɛ́ɛ́ nuányípá kí insaná.
Kilɔk naanɔ́, panɔ́ nuɔ́nɔnɛ́ nínúan, á kiákí ɛ́ɛ́ nuányípá é muyu nuond nupaŋa.
26Kilɔk naanɔ́, aká pɛɛnd kitikit kálanɛ́ɛ peseé káánɔ́ ó pusíó, á kiákí ɛ́ɛ́ yá anakáánɛ́ pesíí pɔkúnɛ pɔ́ɔ́p maápá pɛ́ɛlɛ peémímekélíe pá pisupɔ́.»
Ɔ́nuɔyɔ́ pokóyikoy páánɔ́
(Mat 5.39-47)
27Yésuse waasuŋɔn, wɔ́ ɛ́ɛ́: «Panɔ́ numbítɔ́likɔnɛ́, yɛɛ́pí káánɔ́ ɛ́ɛ́: Ɔ́nuɔyɔ́ pokóyikoy páánɔ́, epé pɛ́núfɛmɛnɛ́ɛ ɛ́nuɛlɛ́ pɔ́ peseé, 28énupínúúné epé pɔ́núnyɔmɔnɛ́ɛ; ónupísókólónyí ó pusíó pú epé pénúénesíé iŋɛ́n.
29«Mɔɔnd kusáp ɔmbɛ́l á nuáyɔ, tóŋínyí wɔ́ núlotí. Mɔɔnd kɔ́l kóte waawɔ etiené ɛ́ɛ́ úkɔ́l ɔnsɔ́mbɔ wááwɔ. 30Mɔɔnd kuɔŋɛn puandá otióm wɔ́, índɛ mɔɔnd siɔkɔ́l puandá púáwɔ, otiówún wɔ́ puɔ. 31Ɛlɛ́ pɔsɔ́k yá aná ambanɛ́ ɛ́ɛ́ pɔ́ pɛ́kuɛlɛ.
32«Índɛ nuɔ́kɔɔyɔ yá epé pɔ́núɔ́yɔɔnɛ́ɛ, nutipá nuɛlɛ puandá pú kunutááman imbɔk á puɔ; á kiákí ɛ́ɛ́ pafalfal kɔ́kɔ́ɔ́p ɔ́ɔ́kɔɔyɔ epé pɔ́ɔ́yɔnɛ́ pɔ. 33Índɛ nuɛ́kɛlɛ peseé yá ɛ́ pɛɛnd pɛ́núɛ́lɛnɛ́ peseé, akáánɛ́ nuépéétenyi ɛ́ɛ́ pánutááman imbɔ́k á? Aákóo! á kiákí ɛ́ɛ́ tɛ pafalfal pɛ́ɛ́kɛɛlɛ nɔ. 34Índɛ nuókólosi yá epé numenyené ɛ́ɛ́ pókonúóndinyi, nutipá nuɛlɛ puandá púɛsikɛnɛnɛ́ ɛ́ɛ́ pánutááman imbɔ́k; á kiákí ɛ́ɛ́ tɛ pafalfal póókólosi pɔ́kúɔ́p ɛ́ɛ́ póónyóndinyi pɔ́. 35Panɔ́, ɔ́nuɔyɔ́ pokóyikoy páánɔ́, ɛ́nuɛlɛ́ pɔ́ peseé, ónuolósi pɔ́ maandá tɛ ɛ́ɛ́ numáák ɔtɛ́m ɛ́ɛ́ pókonúóndinyi. Índɛ nusiɛlɛ nɔ pinamá píánɔ́ áányípá kiandákáand, panɔ́ muɛ́t nuányípá paán pá Támbákɛ́ɛ u insaánupulɛ́, á kiákí ɛ́ɛ́ wɔ́, unyi ɔtɛ́m peseé ó pusíó pú pefílefile ne epé pátiányípá pélembesi wɔ́ tɛ puɔ́s.
Pá ɔmbɔ́k palikinɛ na wakúánɔ́
(Mat 5.48; 7.1-12; 15.14; 10.24-25; 7.3-5)
36«Síí waanɔ́ nyɛ ɔtɛ́m peseé táásɛ na mɔɔnd kitikit, panɔ́ kákáánɔ́ ánupáán itɛ́m peseé ɛlɛɛ́ wɔ́. 37Nutiondó ɛ́ɛ́ nuósóósosi pɛɛnd, pótiónyínúsóósítí kákáánɔ́; nutipɛnɛ́n pɔsɔ́k, pɛ́tiɛ́nyínúpɛnɛ́ kákáánɔ́; ánuyapɛ́n pɔsɔ́k á pifala píɔ́p, páányínúyapɛn á píánɔ́ kákáánɔ́. 38Ánufáánɛn, páányínúfáan kákáánɔ́; pufɛkin puutámb Támbák ɔ́ɔ́nyíkɔ́lɔnɛ́, uwóónyi, uyɛ́kɛt, uwóónyi táásɛ lééŋ, úsukun kááwɔ kí imbaláa. Á kiákí ɛ́ɛ́ pufɛkin ɛfɛkɛninɛ́ pɔsɔ́k kɔ́ɔk púúpɔ́ Támbák ɔ́ɔ́nyíkɔ́lɔnɛ́ ɛ́ kukufɛkɛn na puɔ.»
39Yésuse weetúmin pɔ́ andíkɛ́k insap; wɔ́ kɔ́ɔ́p ɛ́ɛ́: «Epútepute nyɛ pékuendesi sɔ́k epútepute á? Aákóo! Kati nɛ́ɛ, peem páandɛ́ áákuanɛn kɔ́ ɔmbɛ́l. 40Opíónyí tipá utápukan oŋónyóonyi, maná kɔk, opíónyi pómónyoónyónyí wɔ́ peseé kaná apá ɛlɛɛ́ oŋónyóonyi wɛɛyɛ́.»
41«Kiákí oyoosoné kimfí kínyɛɛ́ é níínsi ni andimán ááwɔ? Kítímbék kínyɛɛ́ á níáwɔ niínsi atipá ɛɛ́nɛn kíí á? 42Tiɛkíɛ́ ɛnyɛɛ́ pɛ́kuɛl ká andimán ááwu ɛ́ɛ́: Andiman, pééti íŋuéŋi kimfí kikáánɛ́ kínyɛɛ́ kááwu é niínsi, aŋúɛ ne kitímbék á níáwɔ niínsi? Aŋúɛ epínembí ewe, síɛ́l kuéŋi kitímbék kinyɛɛ́ kááwu é niínsi óond ɛ́ kuɛ́nɛn peseé, maná ééŋi kimfí kínyɛɛ́ é niínsi ní andimán ááwɔ.»
Opíónyí u kémuémue
(Mat 12.33-37; 7.16-21)
43«Putɛ́ puutámb tipá púómo pilɔk pi masamɔ́, yá aná kilɔk kí putɛ́ tiányípá pókuóm masamɔ́ maatámb. 44Péémenyinen siki putíɛ kɛ́ɛ́yɛ́ ká ansamɔ́: pátipá pɛ́kɛ́sɛ ɔŋɔ́tɔ ɔ́ kikɔli, tɛ pulíɛ́mɛ́líɛ́m pátipá pɛ́kɛ́sɛ puɔ á pinyáŋa. 45Mɔɔnd unyɛɛ́ ɔtɛ́m peseé ɛ́ɛ́kɛɛlɛ yá maandá maatámb móólinoné á punɛ́m puutámb punyɛɛ́ kɛ́ɛ́yɛ́ kɔ́ ɔtɛ́m, ewú unyɛɛ́ ɔtɛ́m kilɔk ɛ́ɛ́kɛɛlɛ maandá mɔ́ kilɔk, á kiákí ɛ́ɛ́ punɛ́m punyɛɛ́ kɛ́ɛ́yɛ́ kɔ́ ɔtɛ́m nyɛ kilɔk; á kiákí ɛ́ɛ́ niít ní mɔɔnd kitikit áákála puandá púnyɛɛ puwóónón kɛ́ɛ́yɛ́ kɔ́ ɔtɛ́m. 46Ó pusíó pú kiákí nuumbílanɛ́ ɛ́ɛ́ Ɔkɔ́n, Ɔkɔ́n nutiɛlɛ́ epú inúɔ́yɔnɛ́ɛ?»
(Mat 7.24-27)
47«Mɔɔnd na mɔɔnd úmónyiŋólín, upítɔ́likɛn mekélíe máámɛ woond waák mɔ́ ɔ́ niɔlɔ́, yeénútíínyenyi meketi mɛ́ɛ́yɛ́.
48«Unyi ɛlɛɛ́ mɔɔnd uwáákanɛ́ kiansi: umétimén kuyuum, umóónd umápundɔ́ kíi á nitányí. Moomb méémenyí, kiluúlumbɔ́ mɔ́pínɔ́tíkínín kiansi kikáánɛ́ tɛ ɛ́ɛ́ kímépíéyítin, á kiákí ɛ́ɛ́ kimapá kiwááká peseé.
49«Ewú kɔk umɔ́nyipítɔ́líkɛ́n mekélíe máámɛ, utiák mɔ́ ɔ́ niɔlɔ́ nyɛ ɛlɛɛ́ mɔɔnd umányiwáák utál kutál pilík e kúúsí tɛ ɛ́ɛ́ umétímítíne: kiluúlumbɔ́ mɔ́pínɔtíkínín kiansi kikáánɛ́, nɔ niɔ́kɔ́tɔ́n kímékulúkut, tɛ ɛ́ɛ́ kilíkí lɔp kitálán ɔ́ sɔ́kɛ́ɛ.»
ទើបបានជ្រើសរើសហើយ៖
:
គំនូសចំណាំ
ចែករំលែក
ចម្លង

ចង់ឱ្យគំនូសពណ៌ដែលបានរក្សាទុករបស់អ្នក មាននៅលើគ្រប់ឧបករណ៍ទាំងអស់មែនទេ? ចុះឈ្មោះប្រើ ឬចុះឈ្មោះចូល
© 2026, CABTAL