Lúúkas 22
22
Pámánukɛ́n Yésuse ikɔ́n
(Mat 26.1-5,14-16; Mál 14.1-2,10-11)
1Putɔ́mbí pú Pɛyúútɛn, pányáanɛ́ pilɛ́ɛt kati kinyútukie, páandɛɛ́ apiilan pú ɛ́ɛ́ putɔ́mbí pú kuám kuɔ́p ɔ́ kitɔŋ kí Esípit, púmapá púkanyɛ mekúye. 2Pafunúfɔn pɔɔkɔ́n ne pemenyí pikotí áámba kipán kí kuɔ́n Yésuse, á kiákí ɛ́ɛ́ pémetííné kitɔŋ. 3Sátanɛ wepíkini Yútas Ísikalíote kɔ́ ɔtɛ́m; Yútasɛ umaápá kɔ́ ɔlɔŋ ú Páát na páandíɛ, 4waayɔɔk ɛ́ kuɛ́nɛ pafunɔ́fɔn pɔɔkɔ́n nɔ pɔkɔ́n pé pisimbi pikííkanɛ́ kitamb kí Támbák, pááman eyipe aná unyɛɛ́ pɛkusɛm Yésuse kɔ́ɔ́p. 5Pɔkɔɔ́p anyamɔ́ póond páákaákɛn wɔ́ indán i kueki wɔ́ muenyí. 6Wakaátap, woond á kuamba aná unyɛɛ́ pɛ́kusɛm Yésuse kɔ́ɔ́p kaáyɛ ne embúl ú pɛɛnd.
Yésus ɛ́piɛ́yɛnɛ putɔ́mbí
(Mat 26.17-19; Mál 14.12-16)
7Puɔ́si pú putɔ́mbí panyáanɛ́ pilɛ́ɛt kati kinyútukie púkasiám, puɔ́s pukáání Pɛyúútɛn éesike paána pá pitúúmbɛ́ɛ ɔ́ kutɔyɔ putɔ́mbí pú puɔ́s pamáaman ɔ́ kitɔŋu kí Ésípit. 8Yésuse watúmu Piɛ́lɛ nɛɛyɛ́ ni Isáaŋ, wɔ́ kɔ́ɔ́p ɛ́ɛ́: «Ánupú kuɛtúpiɛ́yinɛn putɔ́mbí, pasúkákásu tútɔyɔ putɔ́mbí.» 9Poówunu wɔ́ ɛ́ɛ́: «naání aambanɛ́ɛ ɛ́ɛ́ túpiɛ́yɛn putɔ́mbi é?» 10Woondinyi pɔ́ ɛ́ɛ́: «Nuɛ́l nupíkene á páliki, nukaná elumene nɛ ɛnúmɛndú ɛsɛmbɛ́nɛ iŋíndi i moombu. Ɔ́nuɔ́ŋ kɛ́ɛ́yɛ́ á kiansi ukaná epíkené, 11nuɛ́l ɛ́muɛ́tɛ́ nuyá ɛ́ɛ́: “Oŋónyóonyi ɛ́ɛ́pí ɛ́ɛ́: naání kitaŋá iŋaná ɔtɔyɔnɛ́ putɔ́mbí no popióny páami nyɛ́ ɛ́ɛ́?” 12Mɔɔnd ukááni kaná enútíínyi insúmbiɛ i mɛnɛ́mɛnɛ́ɛ i kiansi, na maás, na puandá kitikit kɔ́ɔk nɛkɛtɛ́ɛ; kɔ́ɔk nukaná ɛpíɛyɛnɛ́ putɔ́mbí kásu ó pusío.» 13Paayuuk, peekitikenyi puandá kitikit yá aná Yésus maápitiánin pɔ; póond ɛ́kupiɛ́yɛn putɔ́mbí.
Nuɔ́l na manɔ́ŋ mé Yésus
(Mat 26.26-29; Mál 14.22-25; 1Kɔ 11.23-26)
14Kisikɛl mɛɛlɛ́ kíɛsikɛnɛn, Yésuse ne petúmí pɛ́ɛ́yɛ́ pɔnyɔ́mbit á kupíyaka. 15wɔ́ kɔ́ɔpu ɛ́ɛ́: «Yɔ́pílɔ́ŋɔ táásɛ ɛ́ɛ́ inyá múkunyá mú putɔ́mbi epue naanu maná yɛ́n iŋɛ́n. 16Yɔ́ɔnúɔyɔn ɛ́ɛ́, indiánianda ɔtɔyit putɔ́mbi pukáání kuáma aká Támbák ónisótie pulukú puɛ́yi puum woond wɛ́ɛ́yɛ́ Efuŋ wɔɔpɔ́.» 17Wɔkɔ́l ipeŋé, welémbi Támbákɛ́ɛ, wɔ́ ɛ́ɛ́: «Ɔ́nukɔ́l yɛ. núpúwan nutépukenyinyi panúɛ na panúɛ. 18Yɔ́núɔyɔn ɛ́ɛ́, maámi makɛp má wáanyi mekusúkini eme; yánianda apíwá mɔ́ aká Pufuŋ pu Támbák ániasiámanɛɛ́.»
19Úmáaman akála, wɔɔkɔ́l kilɛ́ɛt, welémbi Támbákɛ́ɛ woond wɛkɛɛ́ns kí weeki pɔ, wɔ́ kɔ́ɔpu ɛ́ɛ́: «Epué nyɛ nuɔ́l nuámi yeekenyié kánu ó pusío. Ɛnuɛlɛ́ nɔ́ɔ ákumbítáákan kɔ́ɔk.» 20Ekélém kúkupíyak, wɔɔkɔ́l ipeŋé, wɛɛl pilɔŋ pimoómi, wɔ́ kɔ́ɔpu ɛ́ɛ́: «Ipeŋé eye nyɛ Nikál niikɔsi ení, na Támbák nɛ pɛɛnd máninyá káami á manɔ́ŋ mokoóníotiki káanú ó pusío.»
Yésus métééki ikɔ́n pákaáninyɛ́ɛn wɔ
(Mat 26.20-25; Mál 14.17-21)
21«Onuyoosíni, mɔɔndu ukɛɛ́ninsɛm ányáan akɛ etépéle namɛ. 22Akiákí ɛ́ɛ́ Muɔ́nu u mɔɔnd keku yá aná Támbák maásɔ́mb. Maná kɔk, ɔsɔ́k táásɛ na mɔɔnd úmɛ́nisɛm wɔ!» 23Popíónyí póond ókupiówon pɔ nɔ pɔ unín kɔ́ɔ́p kɔ́ɔlɔŋ ukɛɛ́niɛl pɔ.
Yésus méékí pá Páátnapáandɛ kumeny ni indán
(Mat 18.1; 20.25-28; Mál 9.34; 10.42-45)
24Popíónyí póond ékupekenyipekenyi ékumeny kɔ́ɔ́p ɔ́kiɔp ewú utápukanɛ́ pɔsɔ́k. 25wɔ́ kɔ́ɔpu ɛ́ɛ́: «Pefuŋu pɔ́ pitɔŋu ápian pɔ́ asɛ paŋaŋa, epé pamiansinanɛ́ pɔ́ amba ɛ́ɛ́ insí pamápilán pɔ́ ɛ́ɛ́ poopoopó. 26Putiɛlɛ́ anakáánɛ kánɔ ɔ́kiɔp. Ewú unyɛ́ ɔkɔ́n waanɔ́ ɛkɛsikɛnɛn kupá asɛ kikuke, ewú unúpianɛ́ úpá ɛlɛɛ́ kiɔ́lí kiánu. 27Uníni utápukanɛ́ pɔsɔ́k, ewú unyɛ́ étépéle upétenyie ɛ́ɛ́ patáaŋ wɔ́ ééy eŋelípuóli ukɛnɛkɛnɛ ɛ́ɛ́ utáaŋ sɔ́k unyɛ́ é tépéle? Tíkɛ ewú unyɛ́ étépéle á? Maná kɔk, iŋúɛ inyɛ akɛ kánu ɛ́ kikɛtɛ́kɛtɛ́ɛ asɛ eŋelípuóli.
(Mat 19.28)
28«Panɔ́ nunyɛ epé nuéniesepenyi namɛ kámɛ émuyu. 29Yá aná Táátá éniŋéyí efuŋ, iŋúɛ kákámɛ iménueyi pefuŋ: 30káakánɛ nuáninyáanɛ nuond nupúwáan namɛ kámɛ é pufuŋ; nuánipá pɔnyɔ́l kí indáŋa á kusúmba moónyi má tuúnɔ tú Isilayɛ́ɛl tuum tuát na túandɛ́.»
Yésus ɛ́ɛ́pí ɛ́ Píɛl ɛ́ɛ́ ú píkeŋenyesi
31Ɔkɔ́n wɔɔyɛt ɛ́ɛ́: «Símun, Símun, Sáátan ɔ́ɔŋɛ́n Támbákɛ́ɛ pukaaka ɛ́ɛ́ unuɔ́pitɛn: unuyɛ́kɛt aná pɛyɛ́kɛnɛ́ imbɛsɛ. 32Imópísókólítí káwu ó pusío, ɛ́ɛ́ pipióndinyɔ́tim piáwu kámɛ tiyɔtɔ́. Aŋúɛ kɔk, ɛkɛl émenyepímenyí, iŋondin ɔ́mɔyɔ́, áákán paandimán páwu ilúndɛ.»
(Mat 26.33-34; Mál 14.29-30)
33Píɛl ɛ́ɛ́pí kɛ́ɛ́yɛ́ ɛ́ɛ́: «Ɔkunu, tɛ á kiansi kí imbíne, tɛ énikú nɛ, inyɛ nawu.» 34Yésus ɛ́ɛ́pí ɛ́ɛ́: «Píɛl, yɔ́kuɔyɔn ɛ́ɛ́ inanu ewe, kitétí kaná kuɛl kí ápiliɛ́, aŋu amámaná kú imbísáŋɔn kátátɔ́.»
Yɔ́pítɛ́n kanyɛ mekúye
35Yésuse kɔ́ɔ́p ɛ́ɛ́: «Aká yáninutɔ́m ókuól kukéme Insum Yindámbu, nuayuuku tɛ púsɛ, tɛ imbalá, tɛ pasílipas, puandá énúsúkin á?» Poondinyi ɛ́ɛ́: «Tɛ puandá.» 36wɔ́ kɔ́ɔpu ɛ́ɛ́: «Nínúan kɔk, ewú unyɛ́ na púsɛ úkɔl; puandá pumoómi newú unyɛ́ ni imbalá; ewú utiánipá nɔyɔ́nɔnɔ́ í pitíí, útú kinyuŋa kíɛ́yɛ, wɔ́ɔnd yɔɔ́nɔnɔ́ í pitíí. 37Akiákí ɛ́ɛ́, yɔ́núɔyɔn, puɛkɛsikɛnɛn ɛ́ɛ́ epú Me kélíé má Támbák ɔ́ɔ́yɔɔnɛ́ɛ kámɛ ó pusío pí wóónyi, púnyɛ́ ɛ́ɛ́: pámákand wɔ kɔ́ ɔlɔŋ ú poónónín. Kemuémue epú pɔmɔ́ɔ́ŋ kámɛ ó pusío ópíwóónyosi.» 38Pɔ́ kɛ́ɛ́yɛ́ ɛ́ɛ́: «Ɔkunu, indɛ́ muɔ́nɔnɔ́ mú pitíí emue muándɛ́.» Woondinyi pɔ ɛ́ɛ́: «Kitáám kikáánɛ ɛ́ɛ́kɛɛsikɛnɛn.»
Yésus ókoopísókólónyí kɔ́ ɔkil ú poolifié
(Mat 26.36-41; Mál 14.32-38)
39Yésuse waam, tuɛyɛ́tuɛyɛ́ wɔɔkɔ́l iŋilí yɔkil ú poolifié, popióny pɛ́yɛ́ pɔ́ɔŋ kɛ́ɛ́yɛ́. 40Wámán kɔ́ɔkɔ, wɔ́ kɔ́ɔpu ɛ́ɛ́: «Ónupisokolonyi ɛ́ɛ́ nutikɔɔn ɔ́yɔ́pitɛn í Sáátan.» 41Wapínyáŋɛt ambaná napusɔ́mb nepukel, wesuk tunu ekúsí woond ókupísokolonyi, wɔyɔ ɛ́ɛ́: 42«Taat, índɛ ɔɔ́kɔyɔ, ínyaŋikin ikɔ́pɔ í muyu eye. Tɛ nɔ, pútiɛl kámɛ ɔ́kuɔyɛt, maná kuáwɔ.» 43Eŋele woólin mɛnɛ́mɛnɛ́ɛ wasiákán wɔ́ ilúndɛ. 44Ɔtim ɛpɛ́mbimɛt ní insikíl woondo ókupísokolonyi na pukaaka, ukɔsɔ kiíkú, kitéénen ekúsí ɛlɛɛ́ pisápɔk pí manɔ́ŋ. 45Umanan imbísókólí, waatukɛn ókuond ku popióny, wokóóki insíkil mépitikenyi pɔ. 46wɔ́ kɔ́ɔpu ɛ́ɛ́: «Tiɛkiɛ! nuápítiman á? Ɛnuɛnyɔk nupísókolonyi, ɛ́ɛ́ nutikɔɔ́n ɔ́yɔ́pitɛn í Sáátan.»
Pɛ́mɛ́ɛ́tíkɛ́n Yésuse
(Mat 26.47-55; Mál 14.43-49)
47Umɛlɛ́ umaákála, embúl ú pɛɛnd wasiam, Yútasɛ, opióny omoómí ápáátánapándɛ, ukɔ́ɔ́kɔ́ ɔlɔŋ. Wepísíítini Yésuse ɔ́kukɔ́l wɔ́ kisas. 48Yésuse kɛ́ɛyɛ́ ɛ́ɛ́: «Yútas, nɔkukɔ́l kisas ɛsɛmɛnɛ́ Muɔ́nu u mɔɔnd á?» 49Epé pamaápá ne Yésus ɛ́nɛn anakáánɛ, pɔ kɛ́ɛ́yɛ́ ɛ́ɛ́: «Ɔkɔ́n, tusɔ́k muɔ́nɔnɔ́ mú pitíí á?» 50Omotí wɛsɛ́l etú wɔnim wéŋelípuólí u afunúfɔn wɔɔkɔ́n. 51Yésuse wɔɔkɔ́l nukal, wɔ́ kɔ́ɔpu ɛ́ɛ́: «Anuyapá, kitáám kikáánɛ mɛ́ɛsikɛn!» Wekíik etú úmɔɔnd ukáanɛ́, weéŋuki wɔ. 52Yésuse á pafunɔ́fɔn pɔɔkɔ́n, nɔ pɔkɔ́n pé pekííkí kitamb kí Támbák nɔ pɔkɔ́n pɔ́kitɔŋ pomoól ɛ́kuɛsiɛtíkɛ́n wu ɛ́ɛ́: «Nuɛ́kɛsiŋɛtíkɛ́n nɔmuɔ́nɔnɔ́ mú pitíí ni iŋɔ́mb ɛlɛɛ́ kisiliŋanɔ́. 53Yápá nanɔ́ metúku meem á kitamb kí Támbák, tɛ ɛ́ɛ́ núŋɛtikɛn. Naanɔ́ na pukaaka pú imbíne, kisikɛl kiánu ekie.»
Píɛl mápísáŋɔ́n Yésuse
(Mat 26.57-58; Mál 14.53-54)
54Pɛɛtikɛn Yésuse, paayuuku nɛɛyɛ́ á nuyá nú afunúfɔn wɔɔkɔ́n. Píɛl aap wɔ́ɔŋɔn kɔ́ɔ́p kaáyɛ́. 55Pamapá pakumá kikɔny kí yiik kɔ́tim wɔɔ́nd, Píɛlɛ wasisáyímɛt ɔ́kiɔp kí pɛɛnd. 56Akáandɔ́ umaápá ukɔtɔ á kiansi kikáánɛ, wɛɛ́n wɔ́ ɔnyɔ́l é kisie kí yiik; wetémbi wu eŋís sóóŋ, wɔ́ ɛ́ɛ́: «Mɔɔndɔ ewe kɛ́kɛ́yɛ siapá nɛɛyɛ́!» 57Píɛlɛ wapítáŋɔn, wɔ́ ɛ́ɛ́: «Íya, indipá imenyen wɔ.» 58Kipál timaná, sɔ́k omotí ɛ́nɛn wu, ukanyi kɛ́ɛ́yɛ́ ɛ́ɛ́: «Aŋúɛ kákáwɔ anyɛ kɔ́lɔŋ úpopióny pé Yésus.» Píɛlɛ woondinyi ɛ́ɛ́: «Indipa kɔ́ɔpɔ́ kɔ́lɔŋ.» 59Ekélém kú puandá anɛ kúkikulɛ́ kímoómi, sɔ́k omotí wand kuɔ́yikɛn, wɔ́ ɛ́ɛ́: «Sá sá sá, mɔɔnd ewe siapá kɛ́kɛ́yɛ́ nɛɛyɛ; wɔ́ andá mɔnɔ́ pá Kalile.» 60Píɛlɛ wokoondinyi ɛ́ɛ́: «Indipá imenyen puandá aambanɛ́ɛ kuɔyɛt.» Umɛɛlɛ́ umaákála, kitétí kí apília. 61Ɔkunu wɛɛpíkɛkɛlɛt, peelumen eŋis nɛ Píɛl. Píɛlɛ wapítáákɛt nukál nú Ɔkunu umɛɛ́l kɛ́ɛ́yɛ́ ɛ́ɛ́: «Inanu ewe kitétí tí apília aŋu katɛ kumbísáŋɔn kátátúɛ.» 62Píɛlɛ waam, waát niony.
(Mat 26.67-68; Mál 14.65)
63Pekííkí kɔ́sɔ Yésuse, pekite wɔ. 64Pakaáp pɔ́ɔny wɔ́ pusíó, poówon wɔ́ ɛ́ɛ́: «Menyí ewú umánikusáp puandá índɛ anyɛ eŋémi mekélíe má Támbák?» 65Pond pasikan wu insikɛ́ kutek.
Yésus nyɛ etényí á Sanetelɛ́ɛŋ
(Mat 26.59,63-65; Mál 14.55,61-64)
66Kuɔ́m pálan, posíósíó pɛ́ Pɛyúútɛn, pafunɔ́fɔn pɔɔkɔ́n, ne pemenyípikotí, papíkúsikan; paatɔ́m pɛɛnd ókuolin pɔ́ ne Yésus. 67Pɔ́ é Yésus ɛ́ɛ́: «Indɛ aŋu ɛnyɛɛ́ Kilíise, ewú Támbák maáyɔ́ɔn, tutian.» Yésuse woondinyi pɔ́ ɛ́ɛ́: «Tɛ inútían, nutiákaátáp; 68índɛ insionuówun iŋówúnín nutiókondinyi. 69Kutúm kɔk nínúan Muɔ́nu u mɔɔnd ɔ́kɔnyɔ́mbítɔ́n kínyɛŋ yinɛm í Támbákɛ́ɛ u pukaaka.» 70Pɔ́ peem pakany ɛ́ɛ́: «Anyi kɔk Muɔ́nu ú Támbák!» Yésuse wondinyi pɔ́ ɛ́ɛ́: «Panúmuɛ́t nuɔ́kɔɔyɔ ewú inyɛɛ́.» 71Pɔ́ ɛ́ɛ́: «Túand kuamba etétúny ukiak, tumɔ́píɔ́pini kɛ́ɛ́yɛ́ éníit?»
ទើបបានជ្រើសរើសហើយ៖
Lúúkas 22: yav
គំនូសចំណាំ
ចែករំលែក
ចម្លង

ចង់ឱ្យគំនូសពណ៌ដែលបានរក្សាទុករបស់អ្នក មាននៅលើគ្រប់ឧបករណ៍ទាំងអស់មែនទេ? ចុះឈ្មោះប្រើ ឬចុះឈ្មោះចូល
© 2026, CABTAL
Lúúkas 22
22
Pámánukɛ́n Yésuse ikɔ́n
(Mat 26.1-5,14-16; Mál 14.1-2,10-11)
1Putɔ́mbí pú Pɛyúútɛn, pányáanɛ́ pilɛ́ɛt kati kinyútukie, páandɛɛ́ apiilan pú ɛ́ɛ́ putɔ́mbí pú kuám kuɔ́p ɔ́ kitɔŋ kí Esípit, púmapá púkanyɛ mekúye. 2Pafunúfɔn pɔɔkɔ́n ne pemenyí pikotí áámba kipán kí kuɔ́n Yésuse, á kiákí ɛ́ɛ́ pémetííné kitɔŋ. 3Sátanɛ wepíkini Yútas Ísikalíote kɔ́ ɔtɛ́m; Yútasɛ umaápá kɔ́ ɔlɔŋ ú Páát na páandíɛ, 4waayɔɔk ɛ́ kuɛ́nɛ pafunɔ́fɔn pɔɔkɔ́n nɔ pɔkɔ́n pé pisimbi pikííkanɛ́ kitamb kí Támbák, pááman eyipe aná unyɛɛ́ pɛkusɛm Yésuse kɔ́ɔ́p. 5Pɔkɔɔ́p anyamɔ́ póond páákaákɛn wɔ́ indán i kueki wɔ́ muenyí. 6Wakaátap, woond á kuamba aná unyɛɛ́ pɛ́kusɛm Yésuse kɔ́ɔ́p kaáyɛ ne embúl ú pɛɛnd.
Yésus ɛ́piɛ́yɛnɛ putɔ́mbí
(Mat 26.17-19; Mál 14.12-16)
7Puɔ́si pú putɔ́mbí panyáanɛ́ pilɛ́ɛt kati kinyútukie púkasiám, puɔ́s pukáání Pɛyúútɛn éesike paána pá pitúúmbɛ́ɛ ɔ́ kutɔyɔ putɔ́mbí pú puɔ́s pamáaman ɔ́ kitɔŋu kí Ésípit. 8Yésuse watúmu Piɛ́lɛ nɛɛyɛ́ ni Isáaŋ, wɔ́ kɔ́ɔ́p ɛ́ɛ́: «Ánupú kuɛtúpiɛ́yinɛn putɔ́mbí, pasúkákásu tútɔyɔ putɔ́mbí.» 9Poówunu wɔ́ ɛ́ɛ́: «naání aambanɛ́ɛ ɛ́ɛ́ túpiɛ́yɛn putɔ́mbi é?» 10Woondinyi pɔ́ ɛ́ɛ́: «Nuɛ́l nupíkene á páliki, nukaná elumene nɛ ɛnúmɛndú ɛsɛmbɛ́nɛ iŋíndi i moombu. Ɔ́nuɔ́ŋ kɛ́ɛ́yɛ́ á kiansi ukaná epíkené, 11nuɛ́l ɛ́muɛ́tɛ́ nuyá ɛ́ɛ́: “Oŋónyóonyi ɛ́ɛ́pí ɛ́ɛ́: naání kitaŋá iŋaná ɔtɔyɔnɛ́ putɔ́mbí no popióny páami nyɛ́ ɛ́ɛ́?” 12Mɔɔnd ukááni kaná enútíínyi insúmbiɛ i mɛnɛ́mɛnɛ́ɛ i kiansi, na maás, na puandá kitikit kɔ́ɔk nɛkɛtɛ́ɛ; kɔ́ɔk nukaná ɛpíɛyɛnɛ́ putɔ́mbí kásu ó pusío.» 13Paayuuk, peekitikenyi puandá kitikit yá aná Yésus maápitiánin pɔ; póond ɛ́kupiɛ́yɛn putɔ́mbí.
Nuɔ́l na manɔ́ŋ mé Yésus
(Mat 26.26-29; Mál 14.22-25; 1Kɔ 11.23-26)
14Kisikɛl mɛɛlɛ́ kíɛsikɛnɛn, Yésuse ne petúmí pɛ́ɛ́yɛ́ pɔnyɔ́mbit á kupíyaka. 15wɔ́ kɔ́ɔpu ɛ́ɛ́: «Yɔ́pílɔ́ŋɔ táásɛ ɛ́ɛ́ inyá múkunyá mú putɔ́mbi epue naanu maná yɛ́n iŋɛ́n. 16Yɔ́ɔnúɔyɔn ɛ́ɛ́, indiánianda ɔtɔyit putɔ́mbi pukáání kuáma aká Támbák ónisótie pulukú puɛ́yi puum woond wɛ́ɛ́yɛ́ Efuŋ wɔɔpɔ́.» 17Wɔkɔ́l ipeŋé, welémbi Támbákɛ́ɛ, wɔ́ ɛ́ɛ́: «Ɔ́nukɔ́l yɛ. núpúwan nutépukenyinyi panúɛ na panúɛ. 18Yɔ́núɔyɔn ɛ́ɛ́, maámi makɛp má wáanyi mekusúkini eme; yánianda apíwá mɔ́ aká Pufuŋ pu Támbák ániasiámanɛɛ́.»
19Úmáaman akála, wɔɔkɔ́l kilɛ́ɛt, welémbi Támbákɛ́ɛ woond wɛkɛɛ́ns kí weeki pɔ, wɔ́ kɔ́ɔpu ɛ́ɛ́: «Epué nyɛ nuɔ́l nuámi yeekenyié kánu ó pusío. Ɛnuɛlɛ́ nɔ́ɔ ákumbítáákan kɔ́ɔk.» 20Ekélém kúkupíyak, wɔɔkɔ́l ipeŋé, wɛɛl pilɔŋ pimoómi, wɔ́ kɔ́ɔpu ɛ́ɛ́: «Ipeŋé eye nyɛ Nikál niikɔsi ení, na Támbák nɛ pɛɛnd máninyá káami á manɔ́ŋ mokoóníotiki káanú ó pusío.»
Yésus métééki ikɔ́n pákaáninyɛ́ɛn wɔ
(Mat 26.20-25; Mál 14.17-21)
21«Onuyoosíni, mɔɔndu ukɛɛ́ninsɛm ányáan akɛ etépéle namɛ. 22Akiákí ɛ́ɛ́ Muɔ́nu u mɔɔnd keku yá aná Támbák maásɔ́mb. Maná kɔk, ɔsɔ́k táásɛ na mɔɔnd úmɛ́nisɛm wɔ!» 23Popíónyí póond ókupiówon pɔ nɔ pɔ unín kɔ́ɔ́p kɔ́ɔlɔŋ ukɛɛ́niɛl pɔ.
Yésus méékí pá Páátnapáandɛ kumeny ni indán
(Mat 18.1; 20.25-28; Mál 9.34; 10.42-45)
24Popíónyí póond ékupekenyipekenyi ékumeny kɔ́ɔ́p ɔ́kiɔp ewú utápukanɛ́ pɔsɔ́k. 25wɔ́ kɔ́ɔpu ɛ́ɛ́: «Pefuŋu pɔ́ pitɔŋu ápian pɔ́ asɛ paŋaŋa, epé pamiansinanɛ́ pɔ́ amba ɛ́ɛ́ insí pamápilán pɔ́ ɛ́ɛ́ poopoopó. 26Putiɛlɛ́ anakáánɛ kánɔ ɔ́kiɔp. Ewú unyɛ́ ɔkɔ́n waanɔ́ ɛkɛsikɛnɛn kupá asɛ kikuke, ewú unúpianɛ́ úpá ɛlɛɛ́ kiɔ́lí kiánu. 27Uníni utápukanɛ́ pɔsɔ́k, ewú unyɛ́ étépéle upétenyie ɛ́ɛ́ patáaŋ wɔ́ ééy eŋelípuóli ukɛnɛkɛnɛ ɛ́ɛ́ utáaŋ sɔ́k unyɛ́ é tépéle? Tíkɛ ewú unyɛ́ étépéle á? Maná kɔk, iŋúɛ inyɛ akɛ kánu ɛ́ kikɛtɛ́kɛtɛ́ɛ asɛ eŋelípuóli.
(Mat 19.28)
28«Panɔ́ nunyɛ epé nuéniesepenyi namɛ kámɛ émuyu. 29Yá aná Táátá éniŋéyí efuŋ, iŋúɛ kákámɛ iménueyi pefuŋ: 30káakánɛ nuáninyáanɛ nuond nupúwáan namɛ kámɛ é pufuŋ; nuánipá pɔnyɔ́l kí indáŋa á kusúmba moónyi má tuúnɔ tú Isilayɛ́ɛl tuum tuát na túandɛ́.»
Yésus ɛ́ɛ́pí ɛ́ Píɛl ɛ́ɛ́ ú píkeŋenyesi
31Ɔkɔ́n wɔɔyɛt ɛ́ɛ́: «Símun, Símun, Sáátan ɔ́ɔŋɛ́n Támbákɛ́ɛ pukaaka ɛ́ɛ́ unuɔ́pitɛn: unuyɛ́kɛt aná pɛyɛ́kɛnɛ́ imbɛsɛ. 32Imópísókólítí káwu ó pusío, ɛ́ɛ́ pipióndinyɔ́tim piáwu kámɛ tiyɔtɔ́. Aŋúɛ kɔk, ɛkɛl émenyepímenyí, iŋondin ɔ́mɔyɔ́, áákán paandimán páwu ilúndɛ.»
(Mat 26.33-34; Mál 14.29-30)
33Píɛl ɛ́ɛ́pí kɛ́ɛ́yɛ́ ɛ́ɛ́: «Ɔkunu, tɛ á kiansi kí imbíne, tɛ énikú nɛ, inyɛ nawu.» 34Yésus ɛ́ɛ́pí ɛ́ɛ́: «Píɛl, yɔ́kuɔyɔn ɛ́ɛ́ inanu ewe, kitétí kaná kuɛl kí ápiliɛ́, aŋu amámaná kú imbísáŋɔn kátátɔ́.»
Yɔ́pítɛ́n kanyɛ mekúye
35Yésuse kɔ́ɔ́p ɛ́ɛ́: «Aká yáninutɔ́m ókuól kukéme Insum Yindámbu, nuayuuku tɛ púsɛ, tɛ imbalá, tɛ pasílipas, puandá énúsúkin á?» Poondinyi ɛ́ɛ́: «Tɛ puandá.» 36wɔ́ kɔ́ɔpu ɛ́ɛ́: «Nínúan kɔk, ewú unyɛ́ na púsɛ úkɔl; puandá pumoómi newú unyɛ́ ni imbalá; ewú utiánipá nɔyɔ́nɔnɔ́ í pitíí, útú kinyuŋa kíɛ́yɛ, wɔ́ɔnd yɔɔ́nɔnɔ́ í pitíí. 37Akiákí ɛ́ɛ́, yɔ́núɔyɔn, puɛkɛsikɛnɛn ɛ́ɛ́ epú Me kélíé má Támbák ɔ́ɔ́yɔɔnɛ́ɛ kámɛ ó pusío pí wóónyi, púnyɛ́ ɛ́ɛ́: pámákand wɔ kɔ́ ɔlɔŋ ú poónónín. Kemuémue epú pɔmɔ́ɔ́ŋ kámɛ ó pusío ópíwóónyosi.» 38Pɔ́ kɛ́ɛ́yɛ́ ɛ́ɛ́: «Ɔkunu, indɛ́ muɔ́nɔnɔ́ mú pitíí emue muándɛ́.» Woondinyi pɔ ɛ́ɛ́: «Kitáám kikáánɛ ɛ́ɛ́kɛɛsikɛnɛn.»
Yésus ókoopísókólónyí kɔ́ ɔkil ú poolifié
(Mat 26.36-41; Mál 14.32-38)
39Yésuse waam, tuɛyɛ́tuɛyɛ́ wɔɔkɔ́l iŋilí yɔkil ú poolifié, popióny pɛ́yɛ́ pɔ́ɔŋ kɛ́ɛ́yɛ́. 40Wámán kɔ́ɔkɔ, wɔ́ kɔ́ɔpu ɛ́ɛ́: «Ónupisokolonyi ɛ́ɛ́ nutikɔɔn ɔ́yɔ́pitɛn í Sáátan.» 41Wapínyáŋɛt ambaná napusɔ́mb nepukel, wesuk tunu ekúsí woond ókupísokolonyi, wɔyɔ ɛ́ɛ́: 42«Taat, índɛ ɔɔ́kɔyɔ, ínyaŋikin ikɔ́pɔ í muyu eye. Tɛ nɔ, pútiɛl kámɛ ɔ́kuɔyɛt, maná kuáwɔ.» 43Eŋele woólin mɛnɛ́mɛnɛ́ɛ wasiákán wɔ́ ilúndɛ. 44Ɔtim ɛpɛ́mbimɛt ní insikíl woondo ókupísokolonyi na pukaaka, ukɔsɔ kiíkú, kitéénen ekúsí ɛlɛɛ́ pisápɔk pí manɔ́ŋ. 45Umanan imbísókólí, waatukɛn ókuond ku popióny, wokóóki insíkil mépitikenyi pɔ. 46wɔ́ kɔ́ɔpu ɛ́ɛ́: «Tiɛkiɛ! nuápítiman á? Ɛnuɛnyɔk nupísókolonyi, ɛ́ɛ́ nutikɔɔ́n ɔ́yɔ́pitɛn í Sáátan.»
Pɛ́mɛ́ɛ́tíkɛ́n Yésuse
(Mat 26.47-55; Mál 14.43-49)
47Umɛlɛ́ umaákála, embúl ú pɛɛnd wasiam, Yútasɛ, opióny omoómí ápáátánapándɛ, ukɔ́ɔ́kɔ́ ɔlɔŋ. Wepísíítini Yésuse ɔ́kukɔ́l wɔ́ kisas. 48Yésuse kɛ́ɛyɛ́ ɛ́ɛ́: «Yútas, nɔkukɔ́l kisas ɛsɛmɛnɛ́ Muɔ́nu u mɔɔnd á?» 49Epé pamaápá ne Yésus ɛ́nɛn anakáánɛ, pɔ kɛ́ɛ́yɛ́ ɛ́ɛ́: «Ɔkɔ́n, tusɔ́k muɔ́nɔnɔ́ mú pitíí á?» 50Omotí wɛsɛ́l etú wɔnim wéŋelípuólí u afunúfɔn wɔɔkɔ́n. 51Yésuse wɔɔkɔ́l nukal, wɔ́ kɔ́ɔpu ɛ́ɛ́: «Anuyapá, kitáám kikáánɛ mɛ́ɛsikɛn!» Wekíik etú úmɔɔnd ukáanɛ́, weéŋuki wɔ. 52Yésuse á pafunɔ́fɔn pɔɔkɔ́n, nɔ pɔkɔ́n pé pekííkí kitamb kí Támbák nɔ pɔkɔ́n pɔ́kitɔŋ pomoól ɛ́kuɛsiɛtíkɛ́n wu ɛ́ɛ́: «Nuɛ́kɛsiŋɛtíkɛ́n nɔmuɔ́nɔnɔ́ mú pitíí ni iŋɔ́mb ɛlɛɛ́ kisiliŋanɔ́. 53Yápá nanɔ́ metúku meem á kitamb kí Támbák, tɛ ɛ́ɛ́ núŋɛtikɛn. Naanɔ́ na pukaaka pú imbíne, kisikɛl kiánu ekie.»
Píɛl mápísáŋɔ́n Yésuse
(Mat 26.57-58; Mál 14.53-54)
54Pɛɛtikɛn Yésuse, paayuuku nɛɛyɛ́ á nuyá nú afunúfɔn wɔɔkɔ́n. Píɛl aap wɔ́ɔŋɔn kɔ́ɔ́p kaáyɛ́. 55Pamapá pakumá kikɔny kí yiik kɔ́tim wɔɔ́nd, Píɛlɛ wasisáyímɛt ɔ́kiɔp kí pɛɛnd. 56Akáandɔ́ umaápá ukɔtɔ á kiansi kikáánɛ, wɛɛ́n wɔ́ ɔnyɔ́l é kisie kí yiik; wetémbi wu eŋís sóóŋ, wɔ́ ɛ́ɛ́: «Mɔɔndɔ ewe kɛ́kɛ́yɛ siapá nɛɛyɛ́!» 57Píɛlɛ wapítáŋɔn, wɔ́ ɛ́ɛ́: «Íya, indipá imenyen wɔ.» 58Kipál timaná, sɔ́k omotí ɛ́nɛn wu, ukanyi kɛ́ɛ́yɛ́ ɛ́ɛ́: «Aŋúɛ kákáwɔ anyɛ kɔ́lɔŋ úpopióny pé Yésus.» Píɛlɛ woondinyi ɛ́ɛ́: «Indipa kɔ́ɔpɔ́ kɔ́lɔŋ.» 59Ekélém kú puandá anɛ kúkikulɛ́ kímoómi, sɔ́k omotí wand kuɔ́yikɛn, wɔ́ ɛ́ɛ́: «Sá sá sá, mɔɔnd ewe siapá kɛ́kɛ́yɛ́ nɛɛyɛ; wɔ́ andá mɔnɔ́ pá Kalile.» 60Píɛlɛ wokoondinyi ɛ́ɛ́: «Indipá imenyen puandá aambanɛ́ɛ kuɔyɛt.» Umɛɛlɛ́ umaákála, kitétí kí apília. 61Ɔkunu wɛɛpíkɛkɛlɛt, peelumen eŋis nɛ Píɛl. Píɛlɛ wapítáákɛt nukál nú Ɔkunu umɛɛ́l kɛ́ɛ́yɛ́ ɛ́ɛ́: «Inanu ewe kitétí tí apília aŋu katɛ kumbísáŋɔn kátátúɛ.» 62Píɛlɛ waam, waát niony.
(Mat 26.67-68; Mál 14.65)
63Pekííkí kɔ́sɔ Yésuse, pekite wɔ. 64Pakaáp pɔ́ɔny wɔ́ pusíó, poówon wɔ́ ɛ́ɛ́: «Menyí ewú umánikusáp puandá índɛ anyɛ eŋémi mekélíe má Támbák?» 65Pond pasikan wu insikɛ́ kutek.
Yésus nyɛ etényí á Sanetelɛ́ɛŋ
(Mat 26.59,63-65; Mál 14.55,61-64)
66Kuɔ́m pálan, posíósíó pɛ́ Pɛyúútɛn, pafunɔ́fɔn pɔɔkɔ́n, ne pemenyípikotí, papíkúsikan; paatɔ́m pɛɛnd ókuolin pɔ́ ne Yésus. 67Pɔ́ é Yésus ɛ́ɛ́: «Indɛ aŋu ɛnyɛɛ́ Kilíise, ewú Támbák maáyɔ́ɔn, tutian.» Yésuse woondinyi pɔ́ ɛ́ɛ́: «Tɛ inútían, nutiákaátáp; 68índɛ insionuówun iŋówúnín nutiókondinyi. 69Kutúm kɔk nínúan Muɔ́nu u mɔɔnd ɔ́kɔnyɔ́mbítɔ́n kínyɛŋ yinɛm í Támbákɛ́ɛ u pukaaka.» 70Pɔ́ peem pakany ɛ́ɛ́: «Anyi kɔk Muɔ́nu ú Támbák!» Yésuse wondinyi pɔ́ ɛ́ɛ́: «Panúmuɛ́t nuɔ́kɔɔyɔ ewú inyɛɛ́.» 71Pɔ́ ɛ́ɛ́: «Túand kuamba etétúny ukiak, tumɔ́píɔ́pini kɛ́ɛ́yɛ́ éníit?»
ទើបបានជ្រើសរើសហើយ៖
:
គំនូសចំណាំ
ចែករំលែក
ចម្លង

ចង់ឱ្យគំនូសពណ៌ដែលបានរក្សាទុករបស់អ្នក មាននៅលើគ្រប់ឧបករណ៍ទាំងអស់មែនទេ? ចុះឈ្មោះប្រើ ឬចុះឈ្មោះចូល
© 2026, CABTAL