Lúkaasə 6
6
A tséʼé Mɔ́ŋ ŋɔŋ tséʼé zhyémvé ze pɛ Yuda
(Mat 12:1-8; Máá 2:23-28)
1A kɛ pɛ ne zhíbɛ zhyéze pɛ Yuda yípáá ne sɔ́ ménab, Yěsô tsé ndzáʼá ndzó pɛ faʼ bele. Ŋgíŋgye pé kábá tsoʼ mɔ́b ndzó, siʼɛ ndzó mbwó mɔ́b, pfɔrɔ ndíí mé. 2Pecyó pɛ Farízya ntsɔ́ ne pɔ́b ŋgâ: «A zhyɛ́ kɔ́ ŋgâ puŋ zhyɛ́ yɔ́b yɛ́ kaŋ miŋi psyɛ́ zhyéze nɛ́ pɔɔ?» 3Yěsô pɔ́rɔ́ ne pɔ́b ŋgâ: «Puŋ kɛ fú no yɛ́ Ndavíd pwɛ pɛkpee pé kɛ zhyɛ́ ŋkhoʼyɛ́ ndzyě kɛ zí wɔ́b nɛ́ pɔɔ? 4Njʉ́ a kɛ ŋkúŋɔ Ndáb Mboʼmvé, pfɔ̂ d mbré shʉ́ mbó fɛ́ yé pɛkpee pé nɛ́. Ntsʉʼŋgɛmbɛ a pé mbré yɛ́ cyó ŋɔŋ tsɛ́ʼɛ́ ne pfódne fáá ndaʼ pɛ ghaŋáshʉ́ nɛ́ pó.» 5Yěsô pó nsó ŋkʉ́rʉ́ ŋgâ: «A tséʼé Mɔ́ŋ ŋɔŋ tséʼé zhyéze.»
Yěsô pɛ́d taʼ pfɔ́pwó zhyémvé ze pɛ Yuda
(Mat 12:9-14; Máá 3:1-6)
6Cyó zhyéze, Yěsô ŋkúŋɔ ndántéré pɛ Yuda, fɛ́ ntʉ́ʉ́. Taʼ ŋɔŋ pɛ ndzó pwó yé máʼ pfɔ̂. 7Ghaŋákeʼekaŋ pwɛ pɛ Farízya kpɛ́ʼɛ́ Yěsô ne njʉ́ne mbéyɛ́ a mbɛ́rɛ́ ghɔŋ zhyéze nɛ́. Pɔ́b kɛ táʼá ŋkɔʼyɛ̂ ne sɔ́bne wé. 8Ntsʉʼmbé, Yěsô zé kpáŋa tó yɔ́b, ntsɔ́ pwó pfɔ́pwó ŋgâ: «Ŋǎ tsɛ́ síŋ ŋkɔŋɔ pɔŋ náá!» Ŋɔŋ wéré ŋǎ nsé. 9Yěsô pó ntsɔ́ ne pɔ́b ŋgâ: «Mə mvírɛ wúŋ ne taʼ no: kaŋ miŋi psyɛ́ ŋgâ tɛɛmbɛ pé zhyɛ́ kɔ́ zhyéze? No sʉ́ʼʉ kii no kəpɔŋ? Mkpêne ŋɔŋ kii mbône wé?» 10Yěsô tíŋɛ wɔ́b ndzyɛ̂ ntɛ́ɛ́, mbó ntsɔ́ pfɔ́pwó ŋgâ: «Sǐ pwó wo!» A sí, pwó yé fwó. 11Ntsʉʼmbé ŋgyé pɛ ghaŋákeʼekaŋ pwɛ pɛ Farízya zúʼú kaʼatɛ. Pɔ́b psirɛ́ mbəb yɔ́b ŋgâ: «Tɛ piŋi zhyɛ́ kɔ́ mbəb Yěsô wɔŋ?»
Yěsô ntsɔʼ ŋgíŋgye pé ntsɔ̌bpáá
(Mat 5:1; 10:1-4; Máá 3:13-19)
12Taʼ zhyémvé mve, Yěsô ghú ndúŋú taʼ ŋkə́ŋ ne tséʼene Mboʼmvé, ndaʼ wéré netsúʼ ké ntsɛ́ʼɛ́ Mboʼmvé. 13Mvé kee, a fú ŋgíŋgye pé, ntsɔ́ʼ ntsɔ̌bpáá ndzóʼó, fɛ́ ntíí yɔ́b ne ghaŋántɔ́b. 14Tíí pɔ́b pé: Símo wɛ́ Yěsô kɛ tswé tíí yé ne Pětro nɛ́, Andéré mɔ́ŋmɛ́ Símo, Zhakə, Zhâŋ, Filipo, Batelemi, 15Matʉyo, Tomâsə, Zhakə Mɔ́ŋ Áləfe, Símo wɛ́ pe kɛ fú ne mwɔ́ntsɛpěŋgɔŋ nɛ́, 16Zhʉdə Mɔ́ŋ Zhakə, Zhʉ́da Iskaryotə wɛ́ a kɛ tsʉʼ fiŋgɔŋ nɛ́.
Pɔŋ kʉ́yó ndzóʼó nsó Yěsô mbó ntsɛ́ʼɛ́ fwôghɔŋ
(Mat 4:24-25; Máá 3:7-11)
17Yěsô pfiŋi ŋkə́ŋ pwɛ ghaŋántɔ́b pe pwɛ pecyó ŋgíŋgye pé pe zááme tsɛ́bɛ ndzó ywoʼ kpɛ̌me. Pɔŋ zááme pɛ yóʼó, ntwɔ́ ndzó ŋkɔŋɔ pɛ́rɛ́ ŋgɔŋ Zhʉde náá, ndzó mbɛ́lʉ́ŋ Yerʉ́salɛm pú mbɛ́lʉ́ŋ Tii ne Sidɔŋ pɛ ne gháánse nɛ́. 18Kɛrɛ pɔŋ péré kʉ́yó kɛ́ʼɛ́ ne ndzóʼne nsó Yěsô mbó nyóʼ ghɔŋ pɔ́b pwó yé ŋgâ a pɛ́d. Yěsô pɛ́d wɔ́b. Pɔŋ pɛ zhʉye kəpɔŋ kɛ pɛ mbəb pɔ́b nɛ́, a túbú. 19Ŋkɔŋɔ pɔŋ náá ké ntaʼa ne kébene Yěsô ŋkyé ŋgâ taʼ tʉ̌ŋ kɛ twɔ́ mbəb yé mbɛ́rɛ́ wɔ́b náá.
Ntʉ́ʉ́ ndúŋú mbéne sʉ́ʼʉ pú ntsǒne kəpɔŋ
(Mat 5:1-12)
20Néré, Yěsô tíŋí ŋgíŋgye pé, nsó ŋgâ:
«Mbéne sʉ́ʼʉ ne puŋ pɛ mbɔ́ŋmbɔŋ, ŋkyé ŋgâ Nofɔŋ Mboʼmvé pɛ́ɛ́ ne puŋ!
21Mbéne sʉ́ʼʉ ne puŋ pɛ́ ndzyě ké nzí wúŋ ŋkhoʼyɔŋ nɛ́, ŋkyé ŋgâ puŋ kʉ́yó ndzɔ́rɔ́!
Mbéne sʉ́ʼʉ ne puŋ pɛ puŋ ŋkhɔ ŋkhoʼyɔŋ nɛ́, ŋkyé ŋgâ puŋ náʼá ŋgʉyé!
22Mbéne sʉ́ʼʉ ne puŋ ŋkhoʼyɛ́ pɔŋ tsé mbáŋa wúŋ nɛ́,
Ŋkhoʼyɛ́ pɔŋ tsé ntɔʼɔ wúŋ, tó mbó ndɔ́ʼɔ́ ntíí yúŋ njʉ́ a pɛ́ɛ́ yɔ́b pfɔ̂shʉ́ŋ, ŋkyé Mɔ́ŋ ŋɔŋ nɛ́.
23Puŋ yébé ne zhyémvé mve yéré, nyʉ́yí ndzúʼ kaʼatɛ nênéé ndzɔ́ʼɔ́ ndebéne!
ŋkyé ŋgâ ntsɔʼfaʼ yúŋ yé kəkwéʼe pépéé!
A ké mbé ncʉ́ŋncʉ́ŋ njʉ́ tɛd pɔ́b kɛ záá ghaŋátsɔ́kpaŋató Mboʼmvé ne ŋgəʼo nɛ́.
24Ntsʉʼmbé tsóne kəpɔŋ ne puŋ, puŋ pɛ foʼ ŋkyé ŋgâ
Puŋ kɛ tséʼé tsúbɔndzɔʼ yúŋ!
25Tsóne kəpɔŋ ne puŋ pɛ́ puŋ zód ŋkhoʼyɔŋ nɛ́, ŋkyé ŋgâ
Ndzyé náʼá ndzí wúŋ!
Tsóne kəpɔŋ ne puŋ, puŋ pɛ́ puŋ ywʉ yé ŋkhoʼyɔŋ nɛ́, ŋkyé ŋgâ
Puŋ náʼá ghɛmbɛ ndzɔʼ vó ŋkhɔ ŋkhɔ!
26Tsóne kəpɔŋ ne puŋ, puŋ pɛ́ ŋkɔŋɔ pɔŋ náá ntsɔ́ no sʉ́ʼʉ́ ŋkyé wúŋ nɛ́, ŋkyé ŋgâ
A njʉ́ tɛd pɔ́b kɛ ké faʼ pwɛ ghaŋátsɔ́kpaŋató mbwɔ́ nɛ́.»
Ntséʼéne kəŋe ŋkyé ghaŋákepeŋe
(Mat 5:39-47)
27Yěsô ké mbó nsó ŋgâ: «Ntsʉʼmbé mə ntsɔ́ ne puŋ, puŋ pɛ́ puŋ tsé ndzóʼ ya nɛ́. Puŋ kʉ́yé ghaŋákepeŋe puŋ, ŋgyɛ́ no sʉ́ʼʉ mbəb pɔŋ pɛ́ pɔ́b paŋa wúŋ nɛ́. 28Puŋ níŋi mbúru mbəb pɔŋ pɛ́ pɔ́b níŋɛ ndɔŋ tó puŋ nɛ́, tséʼé Mboʼmvé ŋkyé pɔŋ pɛ́ pɔ́b ntsɔ́ ndzəb yúŋ nɛ́. 29Ŋɔŋ gbíí pwó ndzó təŋé yo, pó nyoʼ cyó ndzaʼ yé a gbíí. Ŋɔŋ kpê ndzwé yo yé fóó, ndɛ ŋkirɛ́ wé ne yɛ́ a ndzó ndzyě nɛ́. 30Ŋɔŋ mbɔŋɔ ndɔ́ŋ wo fɛ́. Ŋɔŋ mbɔŋ ndɔ́ɔ́ yɔ́b yo, wo ndɛ ŋkɛ́ɛ́. 31No yɛ́ wo kʉyě ŋgâ pé zhyɛ́ mbəb yo nɛ́, zhyɛ́ yéré mbəb pecyó pɔŋ. 32A pɛ́ɛ́ yɛ́ puŋ ké kʉyě pɔŋ pɛ́ pɔ́b kʉyě wúŋ nɛ́, pé ghoʼó wúŋ pe ne kɔ́? ŋkyé ŋgâ a ké mbé mbziʼe yɛ́ pukəpɔŋ tséʼé nɛ́. 33A pɛ́ɛ́ yɛ́ puŋ ké zhyɛ́ no sʉ́ʼʉ pé ndaʼ mbəb pɔŋ pɛ́ pɔ́b zhyɛ́ no sʉ́ʼʉ mbəb puŋ nɛ́, pé ghoʼó wúŋ pe ne kɔ́? Pɛ ghaŋázhyɛ́ meno kəpɔŋ ké zhyɛ́ néré. 34A pɛ́ɛ́ yɛ́ puŋ pɛ́rɛ́ máʼá ŋgɔʼ ntí ntúŋ nɛ́, pé ghoʼó wúŋ pe ne kɔ́? Ghaŋázhyɛ́ meno kəpɔŋ ké mbɛ́rɛ́ ghɛbɛ ŋɔŋ ndzé sí yɛ́ a ŋkúŋɔ pab pɔ́b nɛ́. 35Ŋgɛ́ mbɛ ne puŋ, pǔŋ kʉ́yé mbeŋé puŋ, zhyɛ́ no sʉ́ʼʉ mbəb pɔ́b, mbó ntsɔʼ ŋkɔŋɔ ŋɔŋ náá ne yɔ́b kii tsé ndzwə́ʼɛ́ núʼune! Yânéré ntsɔʼfaʼ yuŋ pé yé kəkwéʼe, puŋ pó mbé pɔŋ Mboʼmvé wɛ́ kpaʼ pépéé nɛ́. Ŋkyé ŋgâ a tséʼé pǔndzɔʼ ŋkyé pɔŋ pɛ pɔ́b zɛ́ no sʉ́ʼʉ yɛ́ pe zhyɛ́ mbəb pɔ́b nɛ́ pó, pwɛ pɔŋ pɛ́ pɔ́b zhyɛ́ meno kəpɔŋ nɛ́.»
Ntséʼéne pǔpfob ŋkyé pɔ́ŋmɛ́
(Mat 5:48; 7:1-12; 15:14; 10:24-25; 7:3-5)
36Yěsô pó nsó ŋkʉ́rʉ́ ŋgâ: «Puŋ tséʼé pǔpfob zááme njʉ́ Mboʼmvé, Tɛd wúŋ tséʼé nɛ́. 37Kii puŋ fiʼɛ pɔŋ, mbǒ Mboʼmvé naʼ fiʼɛ wúŋ pó. Kii puŋ gbiʼɛ pɔŋ, mbǒ Mboʼmvé naʼ gbiʼɛ wúŋ pó. Puŋ máʼá vɔ̌no pɔ́ŋmɛ́ puŋ, Mboʼmvé náʼá máʼ vɔ̌no yúŋ. 38Puŋ fɛ́, Mboʼmvé kʉ́yó fɛ́ ne puŋ. Mboʼmvé kʉ́yó ndɔ́ɔ́ fuʼ yɔ́b sʉ́ʼʉ, tsé níŋɛ pab yúŋ núŋ shʉbɛ tɛ péé. Ŋkyé ŋgâ yɔ́b yɛ́ puŋ fúʼɔ yé pecyó pɔŋ núŋ nɛ́, pe kʉ́yó ké fúʼɔ yúŋ pe núŋ!»
39Yěsô máʼ fuʼno ne pɔ́b ŋgâ: «Tɛɛmbɛ ffǒme tyáŋa ffǒme? Mbǒ pɔ́b pépáá mvɔ ndzó píí! 40Tɛɛmbɛ ŋgaŋazeʼefaʼ pó tsɛ́ɛ́ tɛdfaʼ yé pó, ntsʉʼmbé ŋɔŋ wɛ́ a cʉ̌yi nzéʼ faʼ nɛ́, tɛ a ké ŋgyɛ́ ndaʼ njʉ́ tɛdfaʼ yé nɛ́.
41Wo tê ntɛ́ɛ́ndáb yɛ́ ndzó mbzítíí wo nɛ́, ndzáʼ njʉ́ʉ́ ŋkʉ́kʉ́yé pfíŋ yɛ́ ndzó mbzítíí mɔ́ŋmɛ́ yo nɛ́ ŋkyé kɔ́? 42Wo zhyɛ́ níŋ ntsɔ́ pwó mɔ́ŋmɛ́ yo ŋgâ: “Mɔ́ŋmɛ, zóʼ kaʼa mə ntúbú ŋkʉ́kʉ́yé pfíŋ ndzó mbzítíí yo?” Wo wɛ́ wo tsé mbé zhʉ́ ntɛ́ɛ́ndáb yɛ́ ndzó tíí yo nɛ́ pó. Pépwɔmíí! Pě ntúbú ntɛ́ɛ́ndáb yékénɛ́ ndzó mbzítíí yo nɛ́ ŋkɔ́ŋ, yânéré míí mo yáŋ wo túbú ŋkʉ́kʉ́yé pfíŋ ndzó yé mɔ́ŋmɛ́ wo!»
Pé zǐ nsó pé ne ntáá mé
(Mat 12:33-37; 7:16-21)
43Yěsô pó nsó ŋkʉ́rʉ́ ŋgâ: «Tɛ tsi nsó sʉ́ʼʉ pé zwɔ́ ntáá kəpɔŋ pó, tɛɛmbɛ tsi nsó kəpɔŋ pé zwɔ́ ntáá sʉ́ʼʉ pó. 44Pé zǐ nsó pé ne ntáá mé. Pé ndɛ mbé kábá mbéé ndúŋú tsɔ́kɔrɔ pó, ké mbó mbé kábá kóó ndúŋú kəkɔ́ŋ pó. 45Ŋɔŋ sʉ́ʼʉ ké ntubɔ́ no sʉ́ʼʉ yɛ́ ndzó ndzɔʼ yé nɛ́ fɛ́ pɔŋ. Ŋukəpɔŋ ké ntubɔ́ no kəpɔŋ yɛ́ a ndzó ndzɔʼ yo nɛ́ ŋgyɛ́. Ɔ́ŋɔ́, yɔ́b yɛ́ a twɔ́ tswée wo nɛ́, a yɔ́b yɛ́ a yuŋɔ ndzó ndzɔʼ yo nɛ́.»
Zhí ndáb yípáá
(Mat 7:24-27)
46Yěsô pó mvirɛ wɔ́b ŋgâ: «A ŋgyɛ́ kɔ́ puŋ fú ya ne: “Ntsɛɛpɔŋ, Ntsɛɛpɔŋ”, mbó mbé ŋgyɛ́ no yɛ́ mə ntsɔ́ nɛ́ pɔɔ? 47Ŋɔŋ wɛ́ a kʉ́yó pfúŋɔ́ mo, ndzóʼ nsó ya mbó ŋgyɛ́ njʉ́ a zɔŋɔ nɛ́, mə sə́ŋɛ wúŋ ne ŋɔŋ wɛ́ a fwɛ́ɛ́ nɛ́: 48A fwɛ́ɛ́ ŋɔŋ wɛ́ a ghɛ́ kwórɔ́ ndáb yé, ntsú tɛ kébe tsetsáʼ psǐpsî ŋkɔ́ŋ, mbɔ́rɔ́ máʼá tsî yé nɛ́. Kɛ́ʼɛ́ ŋgâ zhyémvé mvé yɛ́ nse kɔ́ʼ, pfú nyʉ́ wé nɛ́, ndáb yé ndɛ mvó. Ŋkyé ŋgâ pé yuwɛ ŋkwód ndáb yéré.
49Puŋ máʼ fǐ ndzó təŋé múŋ! Ŋɔŋ wɛ́ a zóʼ nsó ya, a zaʼá zaʼá nɛ́ pɛ́ɛ́ njʉ́ ŋɔŋ wɛ́ a ghɛ́ ŋkwód ndáb yé mbé máʼ tsî yé ndúŋú tsetsáʼ psǐpsî nɛ́ pó. Zhyé yɛ́ pfú kʉ́yó nyʉ́ yé nɛ́, kpaʼ ŋkhoʼyéré a kubi, vó nyʉʼi náá!»
ទើបបានជ្រើសរើសហើយ៖
Lúkaasə 6: XMG
គំនូសចំណាំ
ចែករំលែក
ចម្លង

ចង់ឱ្យគំនូសពណ៌ដែលបានរក្សាទុករបស់អ្នក មាននៅលើគ្រប់ឧបករណ៍ទាំងអស់មែនទេ? ចុះឈ្មោះប្រើ ឬចុះឈ្មោះចូល
Lúkaasə 6
6
A tséʼé Mɔ́ŋ ŋɔŋ tséʼé zhyémvé ze pɛ Yuda
(Mat 12:1-8; Máá 2:23-28)
1A kɛ pɛ ne zhíbɛ zhyéze pɛ Yuda yípáá ne sɔ́ ménab, Yěsô tsé ndzáʼá ndzó pɛ faʼ bele. Ŋgíŋgye pé kábá tsoʼ mɔ́b ndzó, siʼɛ ndzó mbwó mɔ́b, pfɔrɔ ndíí mé. 2Pecyó pɛ Farízya ntsɔ́ ne pɔ́b ŋgâ: «A zhyɛ́ kɔ́ ŋgâ puŋ zhyɛ́ yɔ́b yɛ́ kaŋ miŋi psyɛ́ zhyéze nɛ́ pɔɔ?» 3Yěsô pɔ́rɔ́ ne pɔ́b ŋgâ: «Puŋ kɛ fú no yɛ́ Ndavíd pwɛ pɛkpee pé kɛ zhyɛ́ ŋkhoʼyɛ́ ndzyě kɛ zí wɔ́b nɛ́ pɔɔ? 4Njʉ́ a kɛ ŋkúŋɔ Ndáb Mboʼmvé, pfɔ̂ d mbré shʉ́ mbó fɛ́ yé pɛkpee pé nɛ́. Ntsʉʼŋgɛmbɛ a pé mbré yɛ́ cyó ŋɔŋ tsɛ́ʼɛ́ ne pfódne fáá ndaʼ pɛ ghaŋáshʉ́ nɛ́ pó.» 5Yěsô pó nsó ŋkʉ́rʉ́ ŋgâ: «A tséʼé Mɔ́ŋ ŋɔŋ tséʼé zhyéze.»
Yěsô pɛ́d taʼ pfɔ́pwó zhyémvé ze pɛ Yuda
(Mat 12:9-14; Máá 3:1-6)
6Cyó zhyéze, Yěsô ŋkúŋɔ ndántéré pɛ Yuda, fɛ́ ntʉ́ʉ́. Taʼ ŋɔŋ pɛ ndzó pwó yé máʼ pfɔ̂. 7Ghaŋákeʼekaŋ pwɛ pɛ Farízya kpɛ́ʼɛ́ Yěsô ne njʉ́ne mbéyɛ́ a mbɛ́rɛ́ ghɔŋ zhyéze nɛ́. Pɔ́b kɛ táʼá ŋkɔʼyɛ̂ ne sɔ́bne wé. 8Ntsʉʼmbé, Yěsô zé kpáŋa tó yɔ́b, ntsɔ́ pwó pfɔ́pwó ŋgâ: «Ŋǎ tsɛ́ síŋ ŋkɔŋɔ pɔŋ náá!» Ŋɔŋ wéré ŋǎ nsé. 9Yěsô pó ntsɔ́ ne pɔ́b ŋgâ: «Mə mvírɛ wúŋ ne taʼ no: kaŋ miŋi psyɛ́ ŋgâ tɛɛmbɛ pé zhyɛ́ kɔ́ zhyéze? No sʉ́ʼʉ kii no kəpɔŋ? Mkpêne ŋɔŋ kii mbône wé?» 10Yěsô tíŋɛ wɔ́b ndzyɛ̂ ntɛ́ɛ́, mbó ntsɔ́ pfɔ́pwó ŋgâ: «Sǐ pwó wo!» A sí, pwó yé fwó. 11Ntsʉʼmbé ŋgyé pɛ ghaŋákeʼekaŋ pwɛ pɛ Farízya zúʼú kaʼatɛ. Pɔ́b psirɛ́ mbəb yɔ́b ŋgâ: «Tɛ piŋi zhyɛ́ kɔ́ mbəb Yěsô wɔŋ?»
Yěsô ntsɔʼ ŋgíŋgye pé ntsɔ̌bpáá
(Mat 5:1; 10:1-4; Máá 3:13-19)
12Taʼ zhyémvé mve, Yěsô ghú ndúŋú taʼ ŋkə́ŋ ne tséʼene Mboʼmvé, ndaʼ wéré netsúʼ ké ntsɛ́ʼɛ́ Mboʼmvé. 13Mvé kee, a fú ŋgíŋgye pé, ntsɔ́ʼ ntsɔ̌bpáá ndzóʼó, fɛ́ ntíí yɔ́b ne ghaŋántɔ́b. 14Tíí pɔ́b pé: Símo wɛ́ Yěsô kɛ tswé tíí yé ne Pětro nɛ́, Andéré mɔ́ŋmɛ́ Símo, Zhakə, Zhâŋ, Filipo, Batelemi, 15Matʉyo, Tomâsə, Zhakə Mɔ́ŋ Áləfe, Símo wɛ́ pe kɛ fú ne mwɔ́ntsɛpěŋgɔŋ nɛ́, 16Zhʉdə Mɔ́ŋ Zhakə, Zhʉ́da Iskaryotə wɛ́ a kɛ tsʉʼ fiŋgɔŋ nɛ́.
Pɔŋ kʉ́yó ndzóʼó nsó Yěsô mbó ntsɛ́ʼɛ́ fwôghɔŋ
(Mat 4:24-25; Máá 3:7-11)
17Yěsô pfiŋi ŋkə́ŋ pwɛ ghaŋántɔ́b pe pwɛ pecyó ŋgíŋgye pé pe zááme tsɛ́bɛ ndzó ywoʼ kpɛ̌me. Pɔŋ zááme pɛ yóʼó, ntwɔ́ ndzó ŋkɔŋɔ pɛ́rɛ́ ŋgɔŋ Zhʉde náá, ndzó mbɛ́lʉ́ŋ Yerʉ́salɛm pú mbɛ́lʉ́ŋ Tii ne Sidɔŋ pɛ ne gháánse nɛ́. 18Kɛrɛ pɔŋ péré kʉ́yó kɛ́ʼɛ́ ne ndzóʼne nsó Yěsô mbó nyóʼ ghɔŋ pɔ́b pwó yé ŋgâ a pɛ́d. Yěsô pɛ́d wɔ́b. Pɔŋ pɛ zhʉye kəpɔŋ kɛ pɛ mbəb pɔ́b nɛ́, a túbú. 19Ŋkɔŋɔ pɔŋ náá ké ntaʼa ne kébene Yěsô ŋkyé ŋgâ taʼ tʉ̌ŋ kɛ twɔ́ mbəb yé mbɛ́rɛ́ wɔ́b náá.
Ntʉ́ʉ́ ndúŋú mbéne sʉ́ʼʉ pú ntsǒne kəpɔŋ
(Mat 5:1-12)
20Néré, Yěsô tíŋí ŋgíŋgye pé, nsó ŋgâ:
«Mbéne sʉ́ʼʉ ne puŋ pɛ mbɔ́ŋmbɔŋ, ŋkyé ŋgâ Nofɔŋ Mboʼmvé pɛ́ɛ́ ne puŋ!
21Mbéne sʉ́ʼʉ ne puŋ pɛ́ ndzyě ké nzí wúŋ ŋkhoʼyɔŋ nɛ́, ŋkyé ŋgâ puŋ kʉ́yó ndzɔ́rɔ́!
Mbéne sʉ́ʼʉ ne puŋ pɛ puŋ ŋkhɔ ŋkhoʼyɔŋ nɛ́, ŋkyé ŋgâ puŋ náʼá ŋgʉyé!
22Mbéne sʉ́ʼʉ ne puŋ ŋkhoʼyɛ́ pɔŋ tsé mbáŋa wúŋ nɛ́,
Ŋkhoʼyɛ́ pɔŋ tsé ntɔʼɔ wúŋ, tó mbó ndɔ́ʼɔ́ ntíí yúŋ njʉ́ a pɛ́ɛ́ yɔ́b pfɔ̂shʉ́ŋ, ŋkyé Mɔ́ŋ ŋɔŋ nɛ́.
23Puŋ yébé ne zhyémvé mve yéré, nyʉ́yí ndzúʼ kaʼatɛ nênéé ndzɔ́ʼɔ́ ndebéne!
ŋkyé ŋgâ ntsɔʼfaʼ yúŋ yé kəkwéʼe pépéé!
A ké mbé ncʉ́ŋncʉ́ŋ njʉ́ tɛd pɔ́b kɛ záá ghaŋátsɔ́kpaŋató Mboʼmvé ne ŋgəʼo nɛ́.
24Ntsʉʼmbé tsóne kəpɔŋ ne puŋ, puŋ pɛ foʼ ŋkyé ŋgâ
Puŋ kɛ tséʼé tsúbɔndzɔʼ yúŋ!
25Tsóne kəpɔŋ ne puŋ pɛ́ puŋ zód ŋkhoʼyɔŋ nɛ́, ŋkyé ŋgâ
Ndzyé náʼá ndzí wúŋ!
Tsóne kəpɔŋ ne puŋ, puŋ pɛ́ puŋ ywʉ yé ŋkhoʼyɔŋ nɛ́, ŋkyé ŋgâ
Puŋ náʼá ghɛmbɛ ndzɔʼ vó ŋkhɔ ŋkhɔ!
26Tsóne kəpɔŋ ne puŋ, puŋ pɛ́ ŋkɔŋɔ pɔŋ náá ntsɔ́ no sʉ́ʼʉ́ ŋkyé wúŋ nɛ́, ŋkyé ŋgâ
A njʉ́ tɛd pɔ́b kɛ ké faʼ pwɛ ghaŋátsɔ́kpaŋató mbwɔ́ nɛ́.»
Ntséʼéne kəŋe ŋkyé ghaŋákepeŋe
(Mat 5:39-47)
27Yěsô ké mbó nsó ŋgâ: «Ntsʉʼmbé mə ntsɔ́ ne puŋ, puŋ pɛ́ puŋ tsé ndzóʼ ya nɛ́. Puŋ kʉ́yé ghaŋákepeŋe puŋ, ŋgyɛ́ no sʉ́ʼʉ mbəb pɔŋ pɛ́ pɔ́b paŋa wúŋ nɛ́. 28Puŋ níŋi mbúru mbəb pɔŋ pɛ́ pɔ́b níŋɛ ndɔŋ tó puŋ nɛ́, tséʼé Mboʼmvé ŋkyé pɔŋ pɛ́ pɔ́b ntsɔ́ ndzəb yúŋ nɛ́. 29Ŋɔŋ gbíí pwó ndzó təŋé yo, pó nyoʼ cyó ndzaʼ yé a gbíí. Ŋɔŋ kpê ndzwé yo yé fóó, ndɛ ŋkirɛ́ wé ne yɛ́ a ndzó ndzyě nɛ́. 30Ŋɔŋ mbɔŋɔ ndɔ́ŋ wo fɛ́. Ŋɔŋ mbɔŋ ndɔ́ɔ́ yɔ́b yo, wo ndɛ ŋkɛ́ɛ́. 31No yɛ́ wo kʉyě ŋgâ pé zhyɛ́ mbəb yo nɛ́, zhyɛ́ yéré mbəb pecyó pɔŋ. 32A pɛ́ɛ́ yɛ́ puŋ ké kʉyě pɔŋ pɛ́ pɔ́b kʉyě wúŋ nɛ́, pé ghoʼó wúŋ pe ne kɔ́? ŋkyé ŋgâ a ké mbé mbziʼe yɛ́ pukəpɔŋ tséʼé nɛ́. 33A pɛ́ɛ́ yɛ́ puŋ ké zhyɛ́ no sʉ́ʼʉ pé ndaʼ mbəb pɔŋ pɛ́ pɔ́b zhyɛ́ no sʉ́ʼʉ mbəb puŋ nɛ́, pé ghoʼó wúŋ pe ne kɔ́? Pɛ ghaŋázhyɛ́ meno kəpɔŋ ké zhyɛ́ néré. 34A pɛ́ɛ́ yɛ́ puŋ pɛ́rɛ́ máʼá ŋgɔʼ ntí ntúŋ nɛ́, pé ghoʼó wúŋ pe ne kɔ́? Ghaŋázhyɛ́ meno kəpɔŋ ké mbɛ́rɛ́ ghɛbɛ ŋɔŋ ndzé sí yɛ́ a ŋkúŋɔ pab pɔ́b nɛ́. 35Ŋgɛ́ mbɛ ne puŋ, pǔŋ kʉ́yé mbeŋé puŋ, zhyɛ́ no sʉ́ʼʉ mbəb pɔ́b, mbó ntsɔʼ ŋkɔŋɔ ŋɔŋ náá ne yɔ́b kii tsé ndzwə́ʼɛ́ núʼune! Yânéré ntsɔʼfaʼ yuŋ pé yé kəkwéʼe, puŋ pó mbé pɔŋ Mboʼmvé wɛ́ kpaʼ pépéé nɛ́. Ŋkyé ŋgâ a tséʼé pǔndzɔʼ ŋkyé pɔŋ pɛ pɔ́b zɛ́ no sʉ́ʼʉ yɛ́ pe zhyɛ́ mbəb pɔ́b nɛ́ pó, pwɛ pɔŋ pɛ́ pɔ́b zhyɛ́ meno kəpɔŋ nɛ́.»
Ntséʼéne pǔpfob ŋkyé pɔ́ŋmɛ́
(Mat 5:48; 7:1-12; 15:14; 10:24-25; 7:3-5)
36Yěsô pó nsó ŋkʉ́rʉ́ ŋgâ: «Puŋ tséʼé pǔpfob zááme njʉ́ Mboʼmvé, Tɛd wúŋ tséʼé nɛ́. 37Kii puŋ fiʼɛ pɔŋ, mbǒ Mboʼmvé naʼ fiʼɛ wúŋ pó. Kii puŋ gbiʼɛ pɔŋ, mbǒ Mboʼmvé naʼ gbiʼɛ wúŋ pó. Puŋ máʼá vɔ̌no pɔ́ŋmɛ́ puŋ, Mboʼmvé náʼá máʼ vɔ̌no yúŋ. 38Puŋ fɛ́, Mboʼmvé kʉ́yó fɛ́ ne puŋ. Mboʼmvé kʉ́yó ndɔ́ɔ́ fuʼ yɔ́b sʉ́ʼʉ, tsé níŋɛ pab yúŋ núŋ shʉbɛ tɛ péé. Ŋkyé ŋgâ yɔ́b yɛ́ puŋ fúʼɔ yé pecyó pɔŋ núŋ nɛ́, pe kʉ́yó ké fúʼɔ yúŋ pe núŋ!»
39Yěsô máʼ fuʼno ne pɔ́b ŋgâ: «Tɛɛmbɛ ffǒme tyáŋa ffǒme? Mbǒ pɔ́b pépáá mvɔ ndzó píí! 40Tɛɛmbɛ ŋgaŋazeʼefaʼ pó tsɛ́ɛ́ tɛdfaʼ yé pó, ntsʉʼmbé ŋɔŋ wɛ́ a cʉ̌yi nzéʼ faʼ nɛ́, tɛ a ké ŋgyɛ́ ndaʼ njʉ́ tɛdfaʼ yé nɛ́.
41Wo tê ntɛ́ɛ́ndáb yɛ́ ndzó mbzítíí wo nɛ́, ndzáʼ njʉ́ʉ́ ŋkʉ́kʉ́yé pfíŋ yɛ́ ndzó mbzítíí mɔ́ŋmɛ́ yo nɛ́ ŋkyé kɔ́? 42Wo zhyɛ́ níŋ ntsɔ́ pwó mɔ́ŋmɛ́ yo ŋgâ: “Mɔ́ŋmɛ, zóʼ kaʼa mə ntúbú ŋkʉ́kʉ́yé pfíŋ ndzó mbzítíí yo?” Wo wɛ́ wo tsé mbé zhʉ́ ntɛ́ɛ́ndáb yɛ́ ndzó tíí yo nɛ́ pó. Pépwɔmíí! Pě ntúbú ntɛ́ɛ́ndáb yékénɛ́ ndzó mbzítíí yo nɛ́ ŋkɔ́ŋ, yânéré míí mo yáŋ wo túbú ŋkʉ́kʉ́yé pfíŋ ndzó yé mɔ́ŋmɛ́ wo!»
Pé zǐ nsó pé ne ntáá mé
(Mat 12:33-37; 7:16-21)
43Yěsô pó nsó ŋkʉ́rʉ́ ŋgâ: «Tɛ tsi nsó sʉ́ʼʉ pé zwɔ́ ntáá kəpɔŋ pó, tɛɛmbɛ tsi nsó kəpɔŋ pé zwɔ́ ntáá sʉ́ʼʉ pó. 44Pé zǐ nsó pé ne ntáá mé. Pé ndɛ mbé kábá mbéé ndúŋú tsɔ́kɔrɔ pó, ké mbó mbé kábá kóó ndúŋú kəkɔ́ŋ pó. 45Ŋɔŋ sʉ́ʼʉ ké ntubɔ́ no sʉ́ʼʉ yɛ́ ndzó ndzɔʼ yé nɛ́ fɛ́ pɔŋ. Ŋukəpɔŋ ké ntubɔ́ no kəpɔŋ yɛ́ a ndzó ndzɔʼ yo nɛ́ ŋgyɛ́. Ɔ́ŋɔ́, yɔ́b yɛ́ a twɔ́ tswée wo nɛ́, a yɔ́b yɛ́ a yuŋɔ ndzó ndzɔʼ yo nɛ́.»
Zhí ndáb yípáá
(Mat 7:24-27)
46Yěsô pó mvirɛ wɔ́b ŋgâ: «A ŋgyɛ́ kɔ́ puŋ fú ya ne: “Ntsɛɛpɔŋ, Ntsɛɛpɔŋ”, mbó mbé ŋgyɛ́ no yɛ́ mə ntsɔ́ nɛ́ pɔɔ? 47Ŋɔŋ wɛ́ a kʉ́yó pfúŋɔ́ mo, ndzóʼ nsó ya mbó ŋgyɛ́ njʉ́ a zɔŋɔ nɛ́, mə sə́ŋɛ wúŋ ne ŋɔŋ wɛ́ a fwɛ́ɛ́ nɛ́: 48A fwɛ́ɛ́ ŋɔŋ wɛ́ a ghɛ́ kwórɔ́ ndáb yé, ntsú tɛ kébe tsetsáʼ psǐpsî ŋkɔ́ŋ, mbɔ́rɔ́ máʼá tsî yé nɛ́. Kɛ́ʼɛ́ ŋgâ zhyémvé mvé yɛ́ nse kɔ́ʼ, pfú nyʉ́ wé nɛ́, ndáb yé ndɛ mvó. Ŋkyé ŋgâ pé yuwɛ ŋkwód ndáb yéré.
49Puŋ máʼ fǐ ndzó təŋé múŋ! Ŋɔŋ wɛ́ a zóʼ nsó ya, a zaʼá zaʼá nɛ́ pɛ́ɛ́ njʉ́ ŋɔŋ wɛ́ a ghɛ́ ŋkwód ndáb yé mbé máʼ tsî yé ndúŋú tsetsáʼ psǐpsî nɛ́ pó. Zhyé yɛ́ pfú kʉ́yó nyʉ́ yé nɛ́, kpaʼ ŋkhoʼyéré a kubi, vó nyʉʼi náá!»
ទើបបានជ្រើសរើសហើយ៖
:
គំនូសចំណាំ
ចែករំលែក
ចម្លង

ចង់ឱ្យគំនូសពណ៌ដែលបានរក្សាទុករបស់អ្នក មាននៅលើគ្រប់ឧបករណ៍ទាំងអស់មែនទេ? ចុះឈ្មោះប្រើ ឬចុះឈ្មោះចូល