Márko̱s 14
14
Xa̱bo̱ ede̱ xuajen naguáꞌdáá awan rí mu̱rtuwiin Jesús
(Mt 26.1-5; Lc 22.1-2; Jn 11.45-53)
1Ndaꞌyóo i̱jma̱ mbiꞌi rí ma̱ꞌne ndxa̱a̱ Páskua̱, jamí ndxa̱a̱ rí naꞌpho̱ xa̱bo̱ guma bopho rí na̱nguá gíꞌdoo ñu̱u̱ miga̱ꞌ. Xómáꞌ dxakuun tsí gíꞌdoo numúú gajmíí xa̱bo̱ tsí nusngáá xtángoo, nduꞌyée̱ xáne gúni̱i̱ rí mu̱rtuwii̱n Jesús ga̱jma̱á majñu̱u̱ ajngáa mi̱nduwa jamí mu̱xíya̱a̱. 2A̱ꞌkhue̱n nithan-mijnée̱: «Mu̱xúrtuwii̱nlóꞌ awúun ndxa̱a̱, kajngó mu̱xúxu̱xí a̱ꞌwá xa̱bo̱ xuajen».
Mbáa a̱ꞌgo̱ natsuaꞌaan iya ndaa thawuun Jesús ná Betánia̱
(Mt 26.6-13; Jn 12.1-8)
3A̱ꞌkhue̱n Jesús ni̱ka̱ ná Betánia̱, ná guꞌwóo Simón tsí nuxnambíi̱ «xa̱bo̱ tsí naꞌgajmuu xuyuu». Awúun máꞌ rí ꞌgí Jesús nakueꞌtso, a̱ꞌkhue̱n ni̱ga̱nú mbáa a̱ꞌgo̱ jayá mbá tsíꞌtsún itsí miꞌxá, rí gajno̱ꞌ iya ndaa thawuun rí ninújngoo numuu, numuu rí mbáko máꞌ iyoo iná rí mbiꞌyuu nárdo̱ ñajuun ne̱. A̱ꞌkhue̱n nixpíguii̱ aphuu tsíꞌtsún, jamí nistrámuu̱ iya rúꞌkhue̱n ná idxu̱u̱ Jesús. 4Jamí mbá tikhuun xa̱bo̱ tsí júwa̱ꞌ ikhín, ndiyáá rí ra̱máján niꞌnii̱, ikhaa jngó xáꞌnii nithan-mijnée̱: «Dí numuu kajngó ni̱ga̱díí xúgi̱í iya ndaa thawuun rúꞌkhue̱n róꞌ. 5Numuu rí ndiyoo mi̱tangu̱jo̱o̱ ne̱ nanújngoo rí mbá atsú siénto̱ (300) mbúkha̱a̱ ajwa̱nꞌ,#14.5 Mbúkha̱a̱ ajwa̱nꞌ rúꞌkhue̱n mbiꞌyuu «denário̱» ná ajngáa griégo̱. Mbá mbúkha̱a̱ rúꞌkhue̱n nadaa numuu xa̱bo̱ rí nañajun mbá mbiꞌi. jamí ma̱janúú mbúkha̱a̱ rúꞌkhue̱n xa̱bo̱ tsí ngíníi». Jamí nuthan-ri̱ge̱e̱ numuu a̱ꞌgo̱.
6Xómáꞌ Jesús niꞌthúu̱n: «Gu̱ni̱ꞌñáa̱laꞌ. Dí numuu kajngó nu̱ne̱-gajmáa̱laꞌ róꞌ. Mbá rí phú máján niꞌñiꞌlo̱ꞌ. 7Numuu rí jámba̱ miꞌtsú ma̱ju̱wá xa̱bo̱ tsí ngíníi ga̱jma̱á nindxa̱ꞌlaꞌ, jamí ma̱goo mu̱mbáñúu̱laꞌ asndo nguáná naꞌne a̱kia̱nꞌlaꞌ. Xómáꞌ ikhúúnꞌ ma̱xáxtáá jámba̱ miꞌtsú ga̱jma̱á nindxa̱ꞌlaꞌ. 8A̱ꞌgo̱ tsíge̱ꞌ niꞌñiꞌ mbá xó rí na̱ꞌngo̱o̱. Wapha máꞌ nixtájmuu̱ iya ndaa thawuun ná xuyuꞌ kajngó mi̱ꞌdu̱u ne̱. 9Na̱tha̱nꞌ-jmbalaꞌ rí asndo náá máꞌ mi̱ꞌthán-raꞌa ajngáa máján ríge̱ꞌ, ná inuu mbá xúgíí numbaa, mangaa máꞌ mi̱ꞌthán rí máján neꞌne a̱ꞌgo̱ tsíge̱ꞌ, kajngó ma̱rmáꞌáan a̱kui̱ín xa̱bo̱ juyáa̱».
Júda̱s naꞌthán rí maxnáxi̱i̱ Jesús
(Mt 26.14-16; Lc 22.3-6)
10A̱ꞌkhue̱n Júda̱s Iskarióte̱, mbáa máꞌ tsí mbá gu̱wa̱ꞌ i̱jmi̱i (12), ni̱ka̱ gáꞌñúú dxakuun tsí gíꞌdoo numúú kajngó maxnáxi̱i̱ Jesús ná inúu̱. 11Ído̱ rí ikhii̱n ni̱dxawíi̱n rúꞌkhue̱n, phú nidxu a̱kuíi̱n, a̱ꞌkhue̱n nithee̱n rí muxnáa̱ mbúkha̱a̱ Júda̱s. Xómáꞌ Júda̱s ndaꞌyá nguáná gáꞌne gaꞌchú kajngó maxnáxi̱i̱ Jesús.
Nakueꞌtso-añuu Jesús gajmíí tsí naꞌsngúún
(Mt 26.17-29; Lc 22.7-23; Jn 13.21-30; 1 Co 11.23-26)
12Ni̱ga̱nú mbiꞌi ginii rí na̱gu̱ma-ri̱ya̱aꞌ ndxa̱a̱ Páskua̱, ído̱ rí naꞌpho̱ xa̱bo̱ guma bopho rí na̱nguá gíꞌdoo ñu̱u̱ miga̱ꞌ, jamí nu̱xíya̱a̱ a̱ꞌdá-mógó tsí xtáa ñajuun rí mu̱phi̱í xa̱bo̱ mbiꞌi rúꞌkhue̱n. A̱ꞌkhue̱n tsí naꞌsngúún Jesús ni̱ra̱xíi̱: «Táta̱, náá iyaaꞌ rí mu̱ꞌguá gúne̱-mbánííxo̱ꞌ rí mu̱peꞌtso-añalóꞌ ndxo̱o̱ Páskua̱ rá».
13A̱ꞌkhue̱n nixuꞌmii̱ a̱jmi̱i tsí naꞌsngúu̱n, jamí niꞌthúu̱n: «Gaꞌgualaꞌ ná xuajen, jamí ikhín mu̱xkamaalaꞌ mbáa táta̱ tsí jayá mbá raya gajno̱ꞌ iya. Gaꞌgualaꞌ tsu̱du̱u̱, 14jamí ná gáta̱ꞌaa̱, xáꞌnii gútha̱ánlaꞌ táta̱ tsí guꞌwóo: “Xáꞌnii iraxe̱ Táta̱ tsí naꞌsngáá: ‘Náá ꞌgí gaꞌchú awúun guꞌwáaꞌ ná ma̱goo ma̱kueꞌtsó-añuꞌ Páskua̱ gajmíꞌ tsí na̱sngúún rá’”. 15Jamí ikhaa̱ masngájmalaꞌ mbá guꞌwá mba̱a̱ ri̱jma̱á, ná ríga̱ máꞌ na̱ma̱ñuu mbá xúgíí. Ikhín gúne̱-májánlaꞌ rí mu̱ꞌpho-añalóꞌ».
16A̱ꞌkhue̱n nigóó tsí naꞌsngúu̱n. Ído̱ ni̱tu̱ꞌwúu̱n ná xuajen, a̱ꞌkhue̱n ni̱xkamaa̱ xómá jayu waꞌthúu̱n neꞌne Jesús. Ikhín máꞌ nene̱-mbáníi̱ rí mu̱peꞌtso-añúu̱ ndxo̱o̱ Páskua̱.
17Jamí ído̱ neꞌne jína, a̱ꞌkhue̱n ni̱ꞌkha̱ Jesús gajmíí tsí mbá gu̱wa̱ꞌ i̱jmi̱i (12) naꞌsngúún. 18Awúun máꞌ rí trigii̱n napeꞌtso-añúu̱, a̱ꞌkhue̱n Jesús niꞌthúu̱n: «Na̱tha̱nꞌ-jmbalaꞌ rí mbáa tsí ikháanꞌlaꞌ, tsí nakueꞌtso ga̱jma̱á nindxu̱ꞌ, maxnáxu̱únꞌlo̱ꞌ ná inúú xa̱bo̱ sia̱nꞌ».
19A̱ꞌkhue̱n ikhii̱n ni̱gíꞌdíi̱n neꞌne-ngíná a̱kuíi̱n, jamí mbámbáa niraxu̱u̱ Jesús: «Á ikhúúnꞌ ñajunꞌ dxe̱ꞌ». Jamí tsí i̱mba̱a̱ꞌ niraxe̱: «Á ikhúúnꞌ ñajunꞌ dxe̱ꞌ».#14.19 Ríga̱ mbá tikhu i̱yi̱i̱ꞌ griégo̱ rí wayuu ná na̱nguá i̱ꞌkha̱ ajngáa ríge̱ꞌ: «Jamí tsí i̱mba̱a̱ꞌ niraxe̱: Á ikhúúnꞌ ñajunꞌ dxe̱ꞌ».
20A̱ꞌkhue̱n niriꞌña Jesús: «Mbáa máꞌ tsí mbá gu̱wa̱ꞌ i̱jmáaꞌlaꞌ ñajuu̱n, ikhaa tsí na̱rma̱jan gaꞌwuun ga̱jma̱á nindxu̱ꞌ ná awúun xúba̱. 21Gakon máꞌ rí A̱dée Xa̱bo̱ Numbaa jaꞌyoo rí ma̱ga̱jnúu̱ ma̱ꞌgaa̱ xómá ka̱ma waꞌtháán wajyúú ga̱jma̱á numuu̱. I̱ndo̱ó máꞌ numuu rí ¡maphú mingínáa xa̱bo̱ tsí maxnáxi̱i̱! I̱wa̱á máꞌ máján xí numuu rí tágu̱maa xa̱bo̱ tsúꞌkhue̱n».
22Awúun máꞌ rí napiꞌtsii̱, Jesús niwatuun mbá guma bopho jamí niríguu̱ la gamaku inuu Ana̱ꞌlóꞌ. A̱ꞌkhue̱n nixpíꞌthángaa̱ ne̱, nixnúu̱ ne̱ tsí naꞌsngúu̱n, jamí niꞌthée̱n: «Gu̱drígúlaꞌ jamí apholaꞌ, guma ríge̱ꞌ ñajuun xuyuꞌ».
23A̱ꞌkhue̱n niwatuu̱n rgúxi̱ rí gajno̱ꞌ iyoo úba̱ rí ni̱ga̱yu̱u̱ꞌ, jamí ído̱ wámbo̱o̱ niríguu̱ la gamaku inuu Ana̱ꞌlóꞌ, nixnúu̱ ne̱ mu̱wa̱a̱n tsí naꞌsngúu̱n. Jamí mbá xúgíi̱n niꞌwa̱a̱n iyoo úba̱ rí ni̱ga̱yu̱u̱ꞌ rí gajno̱ꞌ ná rgúxi̱. 24A̱ꞌkhue̱n niꞌthúu̱n: «Ikhaa iyoo úba̱ rí ni̱ga̱yu̱u̱ꞌ ríge̱ꞌ ñajuun iꞌdiuꞌ rí na̱gu̱ma ga̱jma̱á awan nuxe̱ꞌ. Rí iꞌdiuꞌ na̱ga̱dí-rámuu ga̱jma̱á numúú mbaꞌiin xa̱bo̱. 25Na̱tha̱nꞌ-jmbalaꞌ rí náxágánꞌlo̱ꞌ iyoo úba̱ rí ni̱ga̱yu̱u̱ꞌ, asndo gága̱nú mbiꞌi rí ma̱ga̱nꞌlo̱ꞌ rí nuxe̱ꞌ ído̱ rí Ana̱ꞌlóꞌ maꞌthán-ñájúún xa̱bo̱».
Jesús naꞌthán rí Pédro̱ maꞌthán rí tsíꞌne-nuwii̱n
(Mt 26.30-35; Lc 22.31-34; Jn 13.36-38)
26Nda̱wa̱á ído̱ wámbúu̱n nisiee̱n ajmúú, a̱ꞌkhue̱n nigóo̱ ná júba̱ rí mbiꞌyuu Olíbo̱. 27A̱ꞌkhue̱n Jesús niꞌthúún tsí naꞌsngúún: «Mbá xúgiáanꞌ ikháanꞌlaꞌ mu̱ni̱ꞌñá-ti̱gu̱únlaꞌ mbroꞌon ríge̱ꞌ. Numuu rí ná i̱yi̱i̱ꞌ ajngóo Ana̱ꞌlóꞌ ka̱ma naꞌthán:
“Ma̱xna̱xíi rí ma̱ja̱ñúu tsí na̱ña̱wu̱ún xu̱kú mogo̱,
xómáꞌ mogo̱ ma̱drúꞌúún”.#14.27 Ajngáa ríge̱ꞌ na̱ꞌkha̱ ná I̱yu̱u̱ꞌ Sakaría̱s 13.7.
28I̱ndo̱ó máꞌ numuu rí nda̱wa̱á, ído̱ rí ikhúúnꞌ mba̱ya̱a mbiꞌyuꞌ, ma̱ꞌgá ginúú inalaꞌ ná Galiléa̱».
29A̱ꞌkhue̱n Pédro̱ niꞌthán:
―Maske máꞌ mbá xúgíin gúni̱ꞌñá-ti̱ga̱án, xómáꞌ ikhúúnꞌ ma̱xáni̱ꞌñá-ti̱ga̱án.
30A̱ꞌkhue̱n Jesús niriꞌña:
―Na̱tha̱n-jmbaaꞌ rí mbroꞌon máꞌ ríge̱ꞌ, asndo xóó máꞌ tsíndxaꞌwá a̱jma̱ nothon mba̱xtá, wámba̱a̱ꞌ máꞌ nirathán atsú nothon rí tsíthane̱-nuwúún.
31Xómáꞌ Pédro̱ mbóó máꞌ wíji̱i̱ rí naꞌthée̱n:
―Maske máꞌ asndo ma̱ja̱ñúꞌ ga̱jma̱á nindxa̱a̱ꞌ, ma̱xátha̱n rí tsíne̱-núwíínlo̱ꞌ.
Ikhaa máꞌ nithan mbá xúgíin tsí naꞌsngúún Jesús mangiin.
Jesús naꞌthán-jáñuu Ana̱ꞌlóꞌ ná Jetsemaní
(Mt 26.36-46; Lc 22.39-46)
32A̱ꞌkhue̱n niguáꞌníi̱ ná mbaa rí mbiꞌyuu Jetsemaní, jamí niꞌthúu̱n tsí naꞌsngúu̱n: «A̱trigáanꞌlaꞌ ge̱jyoꞌ, awúun máꞌ rí ikhúúnꞌ na̱tha̱n-jáñuu Ana̱ꞌlóꞌ».
33A̱ꞌkhue̱n ni̱ke̱e̱ jayáa̱ Pédro̱ ga̱jma̱á nindxu̱u̱, mangaa máꞌ Santiágo̱#14.33 Ná i̱yi̱i̱ꞌ griégo̱ rí wayuu naꞌthán «Jakóbo̱», rí nithán «Santiágo̱» ná ajngáa xtílo̱o̱. jamí Juáán. Jamí ni̱gi̱ꞌdu̱u̱n neꞌne-ngíná a̱kuii̱n, xúꞌkhue̱n máꞌ phú xtáa̱ gaꞌkho̱. 34A̱ꞌkhue̱n niꞌthúu̱n: «Maphú najínúꞌlo̱ꞌ, asndo nandoo gájáñuꞌ. A̱nguanálaꞌ ge̱jyoꞌ jamí mbiꞌi idalaꞌ gáꞌne».
35A̱ꞌkhue̱n ni̱ke̱e̱ i̱tha̱án wáa ñúꞌún, nismáti̱go̱o̱ asndo mbayíí. Jamí nigíꞌdu̱u̱n niꞌthán-jáñuu̱ Ana̱ꞌlóꞌ, xí ma̱goo rí ma̱xánújngoo̱ ná awúun jamínu̱ꞌ rúꞌkhue̱n. 36Xáꞌnii iꞌthée̱n: «Táa̱, mbá xúgíí na̱ꞌnga̱a̱ꞌ nathane̱ rí ikháánꞌ. Athane̱-jríñu̱úꞌ inuu jamínu̱ꞌ ríge̱ꞌ. I̱ndo̱ó máꞌ numuu rí ma̱xáꞌne xómá rí nandoꞌ ikhúúnꞌ, rí ga̱ꞌne xómá rí naꞌne a̱kia̱anꞌ ikháánꞌ».
37Tágajyúu máꞌ ni̱ꞌkhaa̱ gáꞌñúu̱ tsí atsúun, jamí ndiꞌyoo̱ rí nunu. A̱ꞌkhue̱n niꞌthúu̱n Pédro̱: «Simón, nanu ráanꞌ. Á phú táꞌnga̱a̱ꞌ rí ma̱ꞌne mbiꞌi idaaꞌ mbégo wáa rá. 38Mbiꞌi idalaꞌ gáꞌne jamí gu̱tha̱n-jáñíílaꞌ Ana̱ꞌlóꞌ, kajngó ma̱xágu̱ma-rájáanꞌlaꞌ mu̱ne̱ aꞌkhán. Gakon máꞌ rí xu̱u̱ꞌ xa̱bo̱ nandoo máꞌ, i̱ndo̱ó máꞌ numuu rí xuyuu xa̱bo̱ phú wabaa».
39A̱ꞌkhue̱n ni̱ke̱e̱ mbu̱júꞌ gáꞌthán-jáñuu̱ Ana̱ꞌlóꞌ. Naꞌthée̱n ikhaa máꞌ ajngáa rí niꞌthée̱n ginii. 40Ído̱ nithangaa̱, a̱ꞌkhue̱n ndiꞌyoo̱ rí nunii̱ máꞌ mbu̱júꞌ, numuu rí phú gakhe̱ najuꞌdu-ti̱gii̱n ninu. Jamí ikhii̱n tsíyáa̱ dí gútháa̱n. 41Ído̱ ni̱ꞌkhaa̱ rí riatsú nothon, a̱ꞌkhue̱n niꞌthúu̱n: «Nu̱nu̱ꞌlaꞌ jamí ndu̱ya̱a xa̱ꞌlaꞌ xóó ráanꞌ. Mbájndi máꞌ rá, ni̱ga̱nú máꞌ mbiꞌi rí mi̱xnáxi̱i̱ A̱dée Xa̱bo̱ Numbaa ná ñawúún xa̱bo̱ aꞌkhán. 42Aguaxu̱nlaꞌ mu̱ꞌgua̱lóꞌ rá. A̱gu̱ya̱álaꞌ rí na̱ꞌkha̱ máꞌ mijngi tsí maxnáxu̱únꞌ».
Nakhuáa Jesús
(Mt 26.47-56; Lc 22.47-53; Jn 18.2-11)
43Awúun máꞌ rí xóó naꞌthán Jesús, a̱ꞌkhue̱n ni̱ga̱nú Júda̱s, mbáa máꞌ tsí mbá gu̱wa̱ꞌ i̱jmi̱i (12). Ni̱ꞌkhe̱e̱ gajmíi̱ mbaꞌiin xa̱bo̱ tsí juda chíde̱ jamí ixe̱. Waxúꞌmii tsúꞌkhue̱n nene̱ dxakuun tsí gíꞌdoo numúú xúꞌkhue̱n máꞌ xa̱bo̱ tsí nusngáá xtángoo jamí xa̱bo̱ buanuu xuajen. 44Xómáꞌ Júda̱s wapha máꞌ niꞌthúu̱n xa̱bo̱ xáne masngájmaa̱ Jesús: «Ikhaa tsí ma̱raꞌnuu inuu ído̱ ma̱ra̱xi̱i, tsúꞌkhue̱n ñajuu̱n. Gu̱rtuwii̱nlaꞌ, jamí gu̱ru̱ꞌwáa̱ májánlaꞌ rí mu̱ꞌgua ju̱ya̱a̱ꞌlaꞌ». 45Jamí ído̱ niguáꞌníi̱, a̱ꞌkhue̱n Júda̱s mbá nacha̱ máꞌ nixuꞌma-mine̱e̱ꞌ ná inuu Jesús, jamí niꞌthúu̱n: «Táta̱ naꞌsngáá». Jamí naraꞌnuu̱ inuu.
46A̱ꞌkhue̱n rí xa̱bo̱ tsúꞌkhue̱n ni̱rtuwiin Jesús. 47Xómáꞌ mbáa tsí wéje̱ ikhín, nixmátri̱ya̱ꞌ chíde̱, a̱ꞌkhue̱n ni̱ro̱thon-ríguíi̱ ñaꞌwuun mbáa yumbée tsí jayá idxu̱ún dxakuun. 48A̱ꞌkhue̱n Jesús niꞌthúún xa̱bo̱: «Á mbáa ku̱ꞌwá naguwalaꞌ rí mu̱rtuwiin, kajngó naguwalaꞌ ga̱jma̱á chíde̱ jamí ixe̱ rí mu̱rtuwúúnlaꞌ dxe̱ꞌ. 49Ikhúúnꞌ tsitsíí nixtáá ni̱sngáá ga̱jma̱á nindxa̱ꞌlaꞌ ná awúun guꞌwá dxákuun, jamí na̱nguá ni̱rtuwúúnlaꞌ. I̱ndo̱ó máꞌ numuu rí xkuaꞌnii naríga̱, kajngó ma̱mba̱núu rí ka̱ma naꞌthán ná i̱yi̱i̱ꞌ ajngóo Ana̱ꞌlóꞌ».
50A̱ꞌkhue̱n mbá xúgíin tsí naꞌsngúún Jesús, ni̱ni̱ꞌñáa̱ jamí nigáñúu̱. 51A̱ꞌkhue̱n ni̱rtuwii̱n mangaa mbáa dxáma tsí na̱ꞌkha̱ ga̱jma̱á nindxu̱u̱ Jesús. Dxáma tsúꞌkhue̱n jambráꞌaa ga̱jma̱á mbá xtíin wapa. 52Xómáꞌ ikhaa̱ niniña-ti̱ye̱e̱ꞌ xtíin wapa, jamí nigáyuu̱ tsaꞌtsaa̱.
Na̱ka̱ jiꞌyáa Jesús ná inúú xa̱bo̱ buanuu ede̱
(Mt 26.57-68; Lc 22.54-55,63-71; Jn 18.12-14,19-24)
53A̱ꞌkhue̱n nigóo̱ juya̱a̱ Jesús ná inuu tsí jayá idxu̱ún dxakuun. Xúꞌkhue̱n máꞌ niwi̱in mbá xúgíin dxakuun tsí gíꞌdoo numúú gajmíí xa̱bo̱ buanuu jamí xa̱bo̱ tsí nusngáá xtángoo. 54Xómáꞌ Pédro̱ ni̱ka̱ tsu̱du̱u̱ Jesús, tsíngua̱ꞌ, tsíngua̱ꞌ i̱ke̱e̱ asndo ni̱to̱ꞌo̱o̱ ná rixo̱o̱ guꞌwóo xa̱bo̱ tsí jayá idxu̱ún dxakuun. Ikhín ꞌgíi̱ nathaguu̱ ná madíí gajmíi̱ tsí nu̱ña̱wáa̱n.
55Xómáꞌ dxakuun tsí gíꞌdoo numúú gajmíí mbá xúgíin xa̱bo̱ buanuu ede̱, nduꞌyée̱ xáne gúni̱i̱ aꞌkhúun Jesús, kajngó ma̱goo mu̱xna̱xíi̱ rí ma̱ja̱ñúu̱, jamí na̱nguá ixkamaa̱ nimbá aꞌkhúun. 56Numuu rí phú mbaꞌiin tsí nuthan ajngáa waꞌa ga̱jma̱á numuu̱, i̱ndo̱ó máꞌ numuu rí tsíꞌkho̱-mina̱aꞌ rí nuthee̱n. 57A̱ꞌkhue̱n niwájun mbá tikhuun xa̱bo̱, jamí nithee̱n ajngáa waꞌa ga̱jma̱á numuu Jesús. Xáꞌnii nithee̱n: 58«Ikháanꞌxo̱ꞌ ni̱dxawíínxo̱ꞌ rí niꞌthée̱n: “Ikhúúnꞌ ma̱rngudi̱i guꞌwá dxákuun ríge̱ꞌ rí nene̱ xa̱bo̱ numbaa, jamí awúun rí atsú mbiꞌi ma̱ku̱xílo̱ꞌ i̱mba̱ rí mu̱xúne̱ xa̱bo̱ numbaa”». 59Ni máꞌ xúꞌkhue̱n tsíꞌkho̱-mina̱aꞌ ajngáa waꞌa rí nuthee̱n.
60A̱ꞌkhue̱n xa̱bo̱ tsí jayá idxu̱ún dxakuun ni̱wi̱ji̱i̱ ná majñu̱ú mbá xúgíin xa̱bo̱, jamí niraxu̱u̱ Jesús: «Á nda̱a̱ nitháan rí ma̱triꞌña rá. Dí irathán ga̱jma̱á numuu rí nuthan xa̱bo̱ tsíge̱ꞌ numaaꞌ rá». 61Xómáꞌ ikhaa̱ wíí wíji̱i̱, jamí nimbá tsíriꞌñee̱. A̱ꞌkhue̱n tsí jayá idxu̱ún dxakuun niraxu̱u̱ mbu̱júꞌ:
―Á ikháánꞌ ñajwaanꞌ Krísto̱, A̱dée Ana̱ꞌlóꞌ tsí na̱gu̱ma-mba̱a̱ ene̱ xa̱bo̱ dxe̱ꞌ.
62Jamí Jesús niriꞌñuu̱:
―Aan, ikhúúnꞌ ñajunꞌ. Jamí mbu̱ya̱álaꞌ A̱dée Xa̱bo̱ Numbaa, ꞌgíi̱ ná ñawún mújúun Ana̱ꞌlóꞌ tsí gíꞌdoo mbá xúgíí tsiakhe̱, xúꞌkhue̱n máꞌ mbu̱ya̱álaꞌ rí na̱ꞌkhe̱e̱ ná du̱u̱n mikhuíí.
63A̱ꞌkhue̱n tsí jayá idxu̱ún dxakuun ni̱ru̱thii̱n xtíñuu̱ numuu rí phú ra̱ꞌkhíin rí niꞌthán Jesús iꞌyoo̱, jamí niꞌthée̱n: «Náá lá numuu iꞌyálóꞌ rí muthanlóꞌ i̱ꞌwíin xa̱bo̱ ga̱jma̱á numuu̱ rá. 64Ikháanꞌlaꞌ ni̱dxawíínlaꞌ rí niꞌthán-xkawiu̱u̱ꞌ Ana̱ꞌlóꞌ. Dí jaꞌnii i̱ya̱álaꞌ rá». A̱ꞌkhue̱n rí mbá xúgíi̱n nithee̱n rí ríga̱ aꞌkhúu̱n, jamí jaꞌyoo rí ma̱ja̱ñúu̱.
65A̱ꞌkhue̱n mbá tikhuun ni̱gíꞌdi̱ín nu̱ndu̱tájmaa̱, nu̱ruguáa̱ iduu ga̱jma̱á xtíin jamí nuxnáa̱, xúꞌkhue̱n máꞌ nutháa̱n: «Arathán tsáa nixnáaꞌ, mbu̱ya̱áxo̱ꞌ». Jamí xa̱bo̱ tsí nu̱ña̱wa̱án guꞌwá dxákuun nu̱xpa̱thii̱n inuu Jesús.
Pédro̱ naꞌthán rí tsíꞌne-nuwiin Jesús
(Mt 26.69-75; Lc 22.56-62; Jn 18.15-18,25-29)
66Awúun máꞌ rí Pédro̱ ꞌgí ná rixo̱o̱ guꞌwá, ikhín ninújngoo mbáa a̱ꞌgo̱ yumbée tsí jayá idxu̱ún dxakuun. 67Ído̱ ndiꞌyoo a̱ꞌgo̱ rí nathaguu Pédro̱, a̱ꞌkhue̱n niyaxu̱u̱ mújúu̱n, jamí niꞌthúu̱n:
―Ikháánꞌ mangáánꞌ ngriga̱a̱ꞌ ga̱jma̱á nindxu̱u̱ Jesús tsí na̱ꞌkha̱ ná Nasarét.
68Xómáꞌ ikhaa̱ niꞌthée̱n rí ra̱gákon, jamí niꞌthée̱n:
―Ikhúúnꞌ tsíne̱-núwíinlo̱ꞌ xa̱bo̱ tsúꞌkhue̱n, ni máꞌ tsíyo̱o̱ dí ñajuun irathán.
Jamí ni̱ke̱e̱ ná rawuun guꞌwá, a̱ꞌkhue̱n nindxaꞌwá mba̱xtá.
69A̱ꞌkhue̱n a̱ꞌgo̱ yumbáá tsúꞌkhue̱n ndiꞌyoo mbu̱júꞌ Pédro̱, jamí nigíꞌdu̱u̱n niꞌthúu̱n tsí gatiin ikhín: «Xa̱bo̱ tsíge̱ꞌ ñajuun mbáa tsí ngrigo̱o̱ꞌ ga̱jma̱á nindxúu̱n». 70Xómáꞌ ikhaa̱ mbu̱júꞌ máꞌ niꞌthée̱n rí ra̱gákon rúꞌkhue̱n.
Nda̱wa̱á wáa eꞌne, a̱ꞌkhue̱n waꞌtháán Pédro̱ mbu̱júꞌ nene̱ mbá tikhuun xa̱bo̱ tsí gatiin ikhín:
―Maphú gakon rí ikháánꞌ mangáánꞌ ngriga̱a̱ꞌ gajmiáaꞌ xa̱bo̱ tsúꞌkhue̱n. Numuu rí xa̱bo̱ Galiléa̱ ñajwaanꞌ, jamí na̱tsi̱ndxákuun xómá rí nuthee̱n ikhii̱n.#14.70 Ríga̱ mbá tikhu i̱yi̱i̱ꞌ griégo̱ rí wayuu ná na̱nguá i̱ꞌkha̱ ajngáa ríge̱ꞌ: «jamí na̱tsi̱ndxákuun xómá rí nuthee̱n ikhii̱n».
71A̱ꞌkhue̱n ikhaa̱ nigíꞌdu̱u̱n nixná-máꞌán-mine̱e̱ꞌ, jamí ni̱nda̱ꞌe̱e̱ rí Ana̱ꞌlóꞌ gáxnúu̱ xkuíya̱ xí naꞌne-nduwee̱, jamí niꞌthée̱n:
―Ni̱tha̱nꞌlaꞌ máꞌ rí tsíne̱-núwíinlo̱ꞌ xa̱bo̱ tsí nu̱tha̱nlaꞌ numuu.
72Jamí núkho̱ máꞌ nindxaꞌwá mba̱xtá rí a̱jma̱ nothon. A̱ꞌkhue̱n Pédro̱ ni̱rmáꞌáan a̱kui̱in ajngáa rí waꞌtháa̱n neꞌne Jesús: «Asndo xóó máꞌ tsíndxaꞌwá a̱jma̱ nothon mba̱xtá, wámba̱a̱ꞌ máꞌ nirathán atsú nothon rí tsíthane̱-nuwúún». A̱ꞌkhue̱n nigíꞌdu̱u̱n ni̱mbi̱ye̱e̱ꞌ.
ទើបបានជ្រើសរើសហើយ៖
Márko̱s 14: tcf
គំនូសចំណាំ
ចែករំលែក
ចម្លង

ចង់ឱ្យគំនូសពណ៌ដែលបានរក្សាទុករបស់អ្នក មាននៅលើគ្រប់ឧបករណ៍ទាំងអស់មែនទេ? ចុះឈ្មោះប្រើ ឬចុះឈ្មោះចូល
© 2025 SIL Global. Creative commons license CC BY-SA.
Márko̱s 14
14
Xa̱bo̱ ede̱ xuajen naguáꞌdáá awan rí mu̱rtuwiin Jesús
(Mt 26.1-5; Lc 22.1-2; Jn 11.45-53)
1Ndaꞌyóo i̱jma̱ mbiꞌi rí ma̱ꞌne ndxa̱a̱ Páskua̱, jamí ndxa̱a̱ rí naꞌpho̱ xa̱bo̱ guma bopho rí na̱nguá gíꞌdoo ñu̱u̱ miga̱ꞌ. Xómáꞌ dxakuun tsí gíꞌdoo numúú gajmíí xa̱bo̱ tsí nusngáá xtángoo, nduꞌyée̱ xáne gúni̱i̱ rí mu̱rtuwii̱n Jesús ga̱jma̱á majñu̱u̱ ajngáa mi̱nduwa jamí mu̱xíya̱a̱. 2A̱ꞌkhue̱n nithan-mijnée̱: «Mu̱xúrtuwii̱nlóꞌ awúun ndxa̱a̱, kajngó mu̱xúxu̱xí a̱ꞌwá xa̱bo̱ xuajen».
Mbáa a̱ꞌgo̱ natsuaꞌaan iya ndaa thawuun Jesús ná Betánia̱
(Mt 26.6-13; Jn 12.1-8)
3A̱ꞌkhue̱n Jesús ni̱ka̱ ná Betánia̱, ná guꞌwóo Simón tsí nuxnambíi̱ «xa̱bo̱ tsí naꞌgajmuu xuyuu». Awúun máꞌ rí ꞌgí Jesús nakueꞌtso, a̱ꞌkhue̱n ni̱ga̱nú mbáa a̱ꞌgo̱ jayá mbá tsíꞌtsún itsí miꞌxá, rí gajno̱ꞌ iya ndaa thawuun rí ninújngoo numuu, numuu rí mbáko máꞌ iyoo iná rí mbiꞌyuu nárdo̱ ñajuun ne̱. A̱ꞌkhue̱n nixpíguii̱ aphuu tsíꞌtsún, jamí nistrámuu̱ iya rúꞌkhue̱n ná idxu̱u̱ Jesús. 4Jamí mbá tikhuun xa̱bo̱ tsí júwa̱ꞌ ikhín, ndiyáá rí ra̱máján niꞌnii̱, ikhaa jngó xáꞌnii nithan-mijnée̱: «Dí numuu kajngó ni̱ga̱díí xúgi̱í iya ndaa thawuun rúꞌkhue̱n róꞌ. 5Numuu rí ndiyoo mi̱tangu̱jo̱o̱ ne̱ nanújngoo rí mbá atsú siénto̱ (300) mbúkha̱a̱ ajwa̱nꞌ,#14.5 Mbúkha̱a̱ ajwa̱nꞌ rúꞌkhue̱n mbiꞌyuu «denário̱» ná ajngáa griégo̱. Mbá mbúkha̱a̱ rúꞌkhue̱n nadaa numuu xa̱bo̱ rí nañajun mbá mbiꞌi. jamí ma̱janúú mbúkha̱a̱ rúꞌkhue̱n xa̱bo̱ tsí ngíníi». Jamí nuthan-ri̱ge̱e̱ numuu a̱ꞌgo̱.
6Xómáꞌ Jesús niꞌthúu̱n: «Gu̱ni̱ꞌñáa̱laꞌ. Dí numuu kajngó nu̱ne̱-gajmáa̱laꞌ róꞌ. Mbá rí phú máján niꞌñiꞌlo̱ꞌ. 7Numuu rí jámba̱ miꞌtsú ma̱ju̱wá xa̱bo̱ tsí ngíníi ga̱jma̱á nindxa̱ꞌlaꞌ, jamí ma̱goo mu̱mbáñúu̱laꞌ asndo nguáná naꞌne a̱kia̱nꞌlaꞌ. Xómáꞌ ikhúúnꞌ ma̱xáxtáá jámba̱ miꞌtsú ga̱jma̱á nindxa̱ꞌlaꞌ. 8A̱ꞌgo̱ tsíge̱ꞌ niꞌñiꞌ mbá xó rí na̱ꞌngo̱o̱. Wapha máꞌ nixtájmuu̱ iya ndaa thawuun ná xuyuꞌ kajngó mi̱ꞌdu̱u ne̱. 9Na̱tha̱nꞌ-jmbalaꞌ rí asndo náá máꞌ mi̱ꞌthán-raꞌa ajngáa máján ríge̱ꞌ, ná inuu mbá xúgíí numbaa, mangaa máꞌ mi̱ꞌthán rí máján neꞌne a̱ꞌgo̱ tsíge̱ꞌ, kajngó ma̱rmáꞌáan a̱kui̱ín xa̱bo̱ juyáa̱».
Júda̱s naꞌthán rí maxnáxi̱i̱ Jesús
(Mt 26.14-16; Lc 22.3-6)
10A̱ꞌkhue̱n Júda̱s Iskarióte̱, mbáa máꞌ tsí mbá gu̱wa̱ꞌ i̱jmi̱i (12), ni̱ka̱ gáꞌñúú dxakuun tsí gíꞌdoo numúú kajngó maxnáxi̱i̱ Jesús ná inúu̱. 11Ído̱ rí ikhii̱n ni̱dxawíi̱n rúꞌkhue̱n, phú nidxu a̱kuíi̱n, a̱ꞌkhue̱n nithee̱n rí muxnáa̱ mbúkha̱a̱ Júda̱s. Xómáꞌ Júda̱s ndaꞌyá nguáná gáꞌne gaꞌchú kajngó maxnáxi̱i̱ Jesús.
Nakueꞌtso-añuu Jesús gajmíí tsí naꞌsngúún
(Mt 26.17-29; Lc 22.7-23; Jn 13.21-30; 1 Co 11.23-26)
12Ni̱ga̱nú mbiꞌi ginii rí na̱gu̱ma-ri̱ya̱aꞌ ndxa̱a̱ Páskua̱, ído̱ rí naꞌpho̱ xa̱bo̱ guma bopho rí na̱nguá gíꞌdoo ñu̱u̱ miga̱ꞌ, jamí nu̱xíya̱a̱ a̱ꞌdá-mógó tsí xtáa ñajuun rí mu̱phi̱í xa̱bo̱ mbiꞌi rúꞌkhue̱n. A̱ꞌkhue̱n tsí naꞌsngúún Jesús ni̱ra̱xíi̱: «Táta̱, náá iyaaꞌ rí mu̱ꞌguá gúne̱-mbánííxo̱ꞌ rí mu̱peꞌtso-añalóꞌ ndxo̱o̱ Páskua̱ rá».
13A̱ꞌkhue̱n nixuꞌmii̱ a̱jmi̱i tsí naꞌsngúu̱n, jamí niꞌthúu̱n: «Gaꞌgualaꞌ ná xuajen, jamí ikhín mu̱xkamaalaꞌ mbáa táta̱ tsí jayá mbá raya gajno̱ꞌ iya. Gaꞌgualaꞌ tsu̱du̱u̱, 14jamí ná gáta̱ꞌaa̱, xáꞌnii gútha̱ánlaꞌ táta̱ tsí guꞌwóo: “Xáꞌnii iraxe̱ Táta̱ tsí naꞌsngáá: ‘Náá ꞌgí gaꞌchú awúun guꞌwáaꞌ ná ma̱goo ma̱kueꞌtsó-añuꞌ Páskua̱ gajmíꞌ tsí na̱sngúún rá’”. 15Jamí ikhaa̱ masngájmalaꞌ mbá guꞌwá mba̱a̱ ri̱jma̱á, ná ríga̱ máꞌ na̱ma̱ñuu mbá xúgíí. Ikhín gúne̱-májánlaꞌ rí mu̱ꞌpho-añalóꞌ».
16A̱ꞌkhue̱n nigóó tsí naꞌsngúu̱n. Ído̱ ni̱tu̱ꞌwúu̱n ná xuajen, a̱ꞌkhue̱n ni̱xkamaa̱ xómá jayu waꞌthúu̱n neꞌne Jesús. Ikhín máꞌ nene̱-mbáníi̱ rí mu̱peꞌtso-añúu̱ ndxo̱o̱ Páskua̱.
17Jamí ído̱ neꞌne jína, a̱ꞌkhue̱n ni̱ꞌkha̱ Jesús gajmíí tsí mbá gu̱wa̱ꞌ i̱jmi̱i (12) naꞌsngúún. 18Awúun máꞌ rí trigii̱n napeꞌtso-añúu̱, a̱ꞌkhue̱n Jesús niꞌthúu̱n: «Na̱tha̱nꞌ-jmbalaꞌ rí mbáa tsí ikháanꞌlaꞌ, tsí nakueꞌtso ga̱jma̱á nindxu̱ꞌ, maxnáxu̱únꞌlo̱ꞌ ná inúú xa̱bo̱ sia̱nꞌ».
19A̱ꞌkhue̱n ikhii̱n ni̱gíꞌdíi̱n neꞌne-ngíná a̱kuíi̱n, jamí mbámbáa niraxu̱u̱ Jesús: «Á ikhúúnꞌ ñajunꞌ dxe̱ꞌ». Jamí tsí i̱mba̱a̱ꞌ niraxe̱: «Á ikhúúnꞌ ñajunꞌ dxe̱ꞌ».#14.19 Ríga̱ mbá tikhu i̱yi̱i̱ꞌ griégo̱ rí wayuu ná na̱nguá i̱ꞌkha̱ ajngáa ríge̱ꞌ: «Jamí tsí i̱mba̱a̱ꞌ niraxe̱: Á ikhúúnꞌ ñajunꞌ dxe̱ꞌ».
20A̱ꞌkhue̱n niriꞌña Jesús: «Mbáa máꞌ tsí mbá gu̱wa̱ꞌ i̱jmáaꞌlaꞌ ñajuu̱n, ikhaa tsí na̱rma̱jan gaꞌwuun ga̱jma̱á nindxu̱ꞌ ná awúun xúba̱. 21Gakon máꞌ rí A̱dée Xa̱bo̱ Numbaa jaꞌyoo rí ma̱ga̱jnúu̱ ma̱ꞌgaa̱ xómá ka̱ma waꞌtháán wajyúú ga̱jma̱á numuu̱. I̱ndo̱ó máꞌ numuu rí ¡maphú mingínáa xa̱bo̱ tsí maxnáxi̱i̱! I̱wa̱á máꞌ máján xí numuu rí tágu̱maa xa̱bo̱ tsúꞌkhue̱n».
22Awúun máꞌ rí napiꞌtsii̱, Jesús niwatuun mbá guma bopho jamí niríguu̱ la gamaku inuu Ana̱ꞌlóꞌ. A̱ꞌkhue̱n nixpíꞌthángaa̱ ne̱, nixnúu̱ ne̱ tsí naꞌsngúu̱n, jamí niꞌthée̱n: «Gu̱drígúlaꞌ jamí apholaꞌ, guma ríge̱ꞌ ñajuun xuyuꞌ».
23A̱ꞌkhue̱n niwatuu̱n rgúxi̱ rí gajno̱ꞌ iyoo úba̱ rí ni̱ga̱yu̱u̱ꞌ, jamí ído̱ wámbo̱o̱ niríguu̱ la gamaku inuu Ana̱ꞌlóꞌ, nixnúu̱ ne̱ mu̱wa̱a̱n tsí naꞌsngúu̱n. Jamí mbá xúgíi̱n niꞌwa̱a̱n iyoo úba̱ rí ni̱ga̱yu̱u̱ꞌ rí gajno̱ꞌ ná rgúxi̱. 24A̱ꞌkhue̱n niꞌthúu̱n: «Ikhaa iyoo úba̱ rí ni̱ga̱yu̱u̱ꞌ ríge̱ꞌ ñajuun iꞌdiuꞌ rí na̱gu̱ma ga̱jma̱á awan nuxe̱ꞌ. Rí iꞌdiuꞌ na̱ga̱dí-rámuu ga̱jma̱á numúú mbaꞌiin xa̱bo̱. 25Na̱tha̱nꞌ-jmbalaꞌ rí náxágánꞌlo̱ꞌ iyoo úba̱ rí ni̱ga̱yu̱u̱ꞌ, asndo gága̱nú mbiꞌi rí ma̱ga̱nꞌlo̱ꞌ rí nuxe̱ꞌ ído̱ rí Ana̱ꞌlóꞌ maꞌthán-ñájúún xa̱bo̱».
Jesús naꞌthán rí Pédro̱ maꞌthán rí tsíꞌne-nuwii̱n
(Mt 26.30-35; Lc 22.31-34; Jn 13.36-38)
26Nda̱wa̱á ído̱ wámbúu̱n nisiee̱n ajmúú, a̱ꞌkhue̱n nigóo̱ ná júba̱ rí mbiꞌyuu Olíbo̱. 27A̱ꞌkhue̱n Jesús niꞌthúún tsí naꞌsngúún: «Mbá xúgiáanꞌ ikháanꞌlaꞌ mu̱ni̱ꞌñá-ti̱gu̱únlaꞌ mbroꞌon ríge̱ꞌ. Numuu rí ná i̱yi̱i̱ꞌ ajngóo Ana̱ꞌlóꞌ ka̱ma naꞌthán:
“Ma̱xna̱xíi rí ma̱ja̱ñúu tsí na̱ña̱wu̱ún xu̱kú mogo̱,
xómáꞌ mogo̱ ma̱drúꞌúún”.#14.27 Ajngáa ríge̱ꞌ na̱ꞌkha̱ ná I̱yu̱u̱ꞌ Sakaría̱s 13.7.
28I̱ndo̱ó máꞌ numuu rí nda̱wa̱á, ído̱ rí ikhúúnꞌ mba̱ya̱a mbiꞌyuꞌ, ma̱ꞌgá ginúú inalaꞌ ná Galiléa̱».
29A̱ꞌkhue̱n Pédro̱ niꞌthán:
―Maske máꞌ mbá xúgíin gúni̱ꞌñá-ti̱ga̱án, xómáꞌ ikhúúnꞌ ma̱xáni̱ꞌñá-ti̱ga̱án.
30A̱ꞌkhue̱n Jesús niriꞌña:
―Na̱tha̱n-jmbaaꞌ rí mbroꞌon máꞌ ríge̱ꞌ, asndo xóó máꞌ tsíndxaꞌwá a̱jma̱ nothon mba̱xtá, wámba̱a̱ꞌ máꞌ nirathán atsú nothon rí tsíthane̱-nuwúún.
31Xómáꞌ Pédro̱ mbóó máꞌ wíji̱i̱ rí naꞌthée̱n:
―Maske máꞌ asndo ma̱ja̱ñúꞌ ga̱jma̱á nindxa̱a̱ꞌ, ma̱xátha̱n rí tsíne̱-núwíínlo̱ꞌ.
Ikhaa máꞌ nithan mbá xúgíin tsí naꞌsngúún Jesús mangiin.
Jesús naꞌthán-jáñuu Ana̱ꞌlóꞌ ná Jetsemaní
(Mt 26.36-46; Lc 22.39-46)
32A̱ꞌkhue̱n niguáꞌníi̱ ná mbaa rí mbiꞌyuu Jetsemaní, jamí niꞌthúu̱n tsí naꞌsngúu̱n: «A̱trigáanꞌlaꞌ ge̱jyoꞌ, awúun máꞌ rí ikhúúnꞌ na̱tha̱n-jáñuu Ana̱ꞌlóꞌ».
33A̱ꞌkhue̱n ni̱ke̱e̱ jayáa̱ Pédro̱ ga̱jma̱á nindxu̱u̱, mangaa máꞌ Santiágo̱#14.33 Ná i̱yi̱i̱ꞌ griégo̱ rí wayuu naꞌthán «Jakóbo̱», rí nithán «Santiágo̱» ná ajngáa xtílo̱o̱. jamí Juáán. Jamí ni̱gi̱ꞌdu̱u̱n neꞌne-ngíná a̱kuii̱n, xúꞌkhue̱n máꞌ phú xtáa̱ gaꞌkho̱. 34A̱ꞌkhue̱n niꞌthúu̱n: «Maphú najínúꞌlo̱ꞌ, asndo nandoo gájáñuꞌ. A̱nguanálaꞌ ge̱jyoꞌ jamí mbiꞌi idalaꞌ gáꞌne».
35A̱ꞌkhue̱n ni̱ke̱e̱ i̱tha̱án wáa ñúꞌún, nismáti̱go̱o̱ asndo mbayíí. Jamí nigíꞌdu̱u̱n niꞌthán-jáñuu̱ Ana̱ꞌlóꞌ, xí ma̱goo rí ma̱xánújngoo̱ ná awúun jamínu̱ꞌ rúꞌkhue̱n. 36Xáꞌnii iꞌthée̱n: «Táa̱, mbá xúgíí na̱ꞌnga̱a̱ꞌ nathane̱ rí ikháánꞌ. Athane̱-jríñu̱úꞌ inuu jamínu̱ꞌ ríge̱ꞌ. I̱ndo̱ó máꞌ numuu rí ma̱xáꞌne xómá rí nandoꞌ ikhúúnꞌ, rí ga̱ꞌne xómá rí naꞌne a̱kia̱anꞌ ikháánꞌ».
37Tágajyúu máꞌ ni̱ꞌkhaa̱ gáꞌñúu̱ tsí atsúun, jamí ndiꞌyoo̱ rí nunu. A̱ꞌkhue̱n niꞌthúu̱n Pédro̱: «Simón, nanu ráanꞌ. Á phú táꞌnga̱a̱ꞌ rí ma̱ꞌne mbiꞌi idaaꞌ mbégo wáa rá. 38Mbiꞌi idalaꞌ gáꞌne jamí gu̱tha̱n-jáñíílaꞌ Ana̱ꞌlóꞌ, kajngó ma̱xágu̱ma-rájáanꞌlaꞌ mu̱ne̱ aꞌkhán. Gakon máꞌ rí xu̱u̱ꞌ xa̱bo̱ nandoo máꞌ, i̱ndo̱ó máꞌ numuu rí xuyuu xa̱bo̱ phú wabaa».
39A̱ꞌkhue̱n ni̱ke̱e̱ mbu̱júꞌ gáꞌthán-jáñuu̱ Ana̱ꞌlóꞌ. Naꞌthée̱n ikhaa máꞌ ajngáa rí niꞌthée̱n ginii. 40Ído̱ nithangaa̱, a̱ꞌkhue̱n ndiꞌyoo̱ rí nunii̱ máꞌ mbu̱júꞌ, numuu rí phú gakhe̱ najuꞌdu-ti̱gii̱n ninu. Jamí ikhii̱n tsíyáa̱ dí gútháa̱n. 41Ído̱ ni̱ꞌkhaa̱ rí riatsú nothon, a̱ꞌkhue̱n niꞌthúu̱n: «Nu̱nu̱ꞌlaꞌ jamí ndu̱ya̱a xa̱ꞌlaꞌ xóó ráanꞌ. Mbájndi máꞌ rá, ni̱ga̱nú máꞌ mbiꞌi rí mi̱xnáxi̱i̱ A̱dée Xa̱bo̱ Numbaa ná ñawúún xa̱bo̱ aꞌkhán. 42Aguaxu̱nlaꞌ mu̱ꞌgua̱lóꞌ rá. A̱gu̱ya̱álaꞌ rí na̱ꞌkha̱ máꞌ mijngi tsí maxnáxu̱únꞌ».
Nakhuáa Jesús
(Mt 26.47-56; Lc 22.47-53; Jn 18.2-11)
43Awúun máꞌ rí xóó naꞌthán Jesús, a̱ꞌkhue̱n ni̱ga̱nú Júda̱s, mbáa máꞌ tsí mbá gu̱wa̱ꞌ i̱jmi̱i (12). Ni̱ꞌkhe̱e̱ gajmíi̱ mbaꞌiin xa̱bo̱ tsí juda chíde̱ jamí ixe̱. Waxúꞌmii tsúꞌkhue̱n nene̱ dxakuun tsí gíꞌdoo numúú xúꞌkhue̱n máꞌ xa̱bo̱ tsí nusngáá xtángoo jamí xa̱bo̱ buanuu xuajen. 44Xómáꞌ Júda̱s wapha máꞌ niꞌthúu̱n xa̱bo̱ xáne masngájmaa̱ Jesús: «Ikhaa tsí ma̱raꞌnuu inuu ído̱ ma̱ra̱xi̱i, tsúꞌkhue̱n ñajuu̱n. Gu̱rtuwii̱nlaꞌ, jamí gu̱ru̱ꞌwáa̱ májánlaꞌ rí mu̱ꞌgua ju̱ya̱a̱ꞌlaꞌ». 45Jamí ído̱ niguáꞌníi̱, a̱ꞌkhue̱n Júda̱s mbá nacha̱ máꞌ nixuꞌma-mine̱e̱ꞌ ná inuu Jesús, jamí niꞌthúu̱n: «Táta̱ naꞌsngáá». Jamí naraꞌnuu̱ inuu.
46A̱ꞌkhue̱n rí xa̱bo̱ tsúꞌkhue̱n ni̱rtuwiin Jesús. 47Xómáꞌ mbáa tsí wéje̱ ikhín, nixmátri̱ya̱ꞌ chíde̱, a̱ꞌkhue̱n ni̱ro̱thon-ríguíi̱ ñaꞌwuun mbáa yumbée tsí jayá idxu̱ún dxakuun. 48A̱ꞌkhue̱n Jesús niꞌthúún xa̱bo̱: «Á mbáa ku̱ꞌwá naguwalaꞌ rí mu̱rtuwiin, kajngó naguwalaꞌ ga̱jma̱á chíde̱ jamí ixe̱ rí mu̱rtuwúúnlaꞌ dxe̱ꞌ. 49Ikhúúnꞌ tsitsíí nixtáá ni̱sngáá ga̱jma̱á nindxa̱ꞌlaꞌ ná awúun guꞌwá dxákuun, jamí na̱nguá ni̱rtuwúúnlaꞌ. I̱ndo̱ó máꞌ numuu rí xkuaꞌnii naríga̱, kajngó ma̱mba̱núu rí ka̱ma naꞌthán ná i̱yi̱i̱ꞌ ajngóo Ana̱ꞌlóꞌ».
50A̱ꞌkhue̱n mbá xúgíin tsí naꞌsngúún Jesús, ni̱ni̱ꞌñáa̱ jamí nigáñúu̱. 51A̱ꞌkhue̱n ni̱rtuwii̱n mangaa mbáa dxáma tsí na̱ꞌkha̱ ga̱jma̱á nindxu̱u̱ Jesús. Dxáma tsúꞌkhue̱n jambráꞌaa ga̱jma̱á mbá xtíin wapa. 52Xómáꞌ ikhaa̱ niniña-ti̱ye̱e̱ꞌ xtíin wapa, jamí nigáyuu̱ tsaꞌtsaa̱.
Na̱ka̱ jiꞌyáa Jesús ná inúú xa̱bo̱ buanuu ede̱
(Mt 26.57-68; Lc 22.54-55,63-71; Jn 18.12-14,19-24)
53A̱ꞌkhue̱n nigóo̱ juya̱a̱ Jesús ná inuu tsí jayá idxu̱ún dxakuun. Xúꞌkhue̱n máꞌ niwi̱in mbá xúgíin dxakuun tsí gíꞌdoo numúú gajmíí xa̱bo̱ buanuu jamí xa̱bo̱ tsí nusngáá xtángoo. 54Xómáꞌ Pédro̱ ni̱ka̱ tsu̱du̱u̱ Jesús, tsíngua̱ꞌ, tsíngua̱ꞌ i̱ke̱e̱ asndo ni̱to̱ꞌo̱o̱ ná rixo̱o̱ guꞌwóo xa̱bo̱ tsí jayá idxu̱ún dxakuun. Ikhín ꞌgíi̱ nathaguu̱ ná madíí gajmíi̱ tsí nu̱ña̱wáa̱n.
55Xómáꞌ dxakuun tsí gíꞌdoo numúú gajmíí mbá xúgíin xa̱bo̱ buanuu ede̱, nduꞌyée̱ xáne gúni̱i̱ aꞌkhúun Jesús, kajngó ma̱goo mu̱xna̱xíi̱ rí ma̱ja̱ñúu̱, jamí na̱nguá ixkamaa̱ nimbá aꞌkhúun. 56Numuu rí phú mbaꞌiin tsí nuthan ajngáa waꞌa ga̱jma̱á numuu̱, i̱ndo̱ó máꞌ numuu rí tsíꞌkho̱-mina̱aꞌ rí nuthee̱n. 57A̱ꞌkhue̱n niwájun mbá tikhuun xa̱bo̱, jamí nithee̱n ajngáa waꞌa ga̱jma̱á numuu Jesús. Xáꞌnii nithee̱n: 58«Ikháanꞌxo̱ꞌ ni̱dxawíínxo̱ꞌ rí niꞌthée̱n: “Ikhúúnꞌ ma̱rngudi̱i guꞌwá dxákuun ríge̱ꞌ rí nene̱ xa̱bo̱ numbaa, jamí awúun rí atsú mbiꞌi ma̱ku̱xílo̱ꞌ i̱mba̱ rí mu̱xúne̱ xa̱bo̱ numbaa”». 59Ni máꞌ xúꞌkhue̱n tsíꞌkho̱-mina̱aꞌ ajngáa waꞌa rí nuthee̱n.
60A̱ꞌkhue̱n xa̱bo̱ tsí jayá idxu̱ún dxakuun ni̱wi̱ji̱i̱ ná majñu̱ú mbá xúgíin xa̱bo̱, jamí niraxu̱u̱ Jesús: «Á nda̱a̱ nitháan rí ma̱triꞌña rá. Dí irathán ga̱jma̱á numuu rí nuthan xa̱bo̱ tsíge̱ꞌ numaaꞌ rá». 61Xómáꞌ ikhaa̱ wíí wíji̱i̱, jamí nimbá tsíriꞌñee̱. A̱ꞌkhue̱n tsí jayá idxu̱ún dxakuun niraxu̱u̱ mbu̱júꞌ:
―Á ikháánꞌ ñajwaanꞌ Krísto̱, A̱dée Ana̱ꞌlóꞌ tsí na̱gu̱ma-mba̱a̱ ene̱ xa̱bo̱ dxe̱ꞌ.
62Jamí Jesús niriꞌñuu̱:
―Aan, ikhúúnꞌ ñajunꞌ. Jamí mbu̱ya̱álaꞌ A̱dée Xa̱bo̱ Numbaa, ꞌgíi̱ ná ñawún mújúun Ana̱ꞌlóꞌ tsí gíꞌdoo mbá xúgíí tsiakhe̱, xúꞌkhue̱n máꞌ mbu̱ya̱álaꞌ rí na̱ꞌkhe̱e̱ ná du̱u̱n mikhuíí.
63A̱ꞌkhue̱n tsí jayá idxu̱ún dxakuun ni̱ru̱thii̱n xtíñuu̱ numuu rí phú ra̱ꞌkhíin rí niꞌthán Jesús iꞌyoo̱, jamí niꞌthée̱n: «Náá lá numuu iꞌyálóꞌ rí muthanlóꞌ i̱ꞌwíin xa̱bo̱ ga̱jma̱á numuu̱ rá. 64Ikháanꞌlaꞌ ni̱dxawíínlaꞌ rí niꞌthán-xkawiu̱u̱ꞌ Ana̱ꞌlóꞌ. Dí jaꞌnii i̱ya̱álaꞌ rá». A̱ꞌkhue̱n rí mbá xúgíi̱n nithee̱n rí ríga̱ aꞌkhúu̱n, jamí jaꞌyoo rí ma̱ja̱ñúu̱.
65A̱ꞌkhue̱n mbá tikhuun ni̱gíꞌdi̱ín nu̱ndu̱tájmaa̱, nu̱ruguáa̱ iduu ga̱jma̱á xtíin jamí nuxnáa̱, xúꞌkhue̱n máꞌ nutháa̱n: «Arathán tsáa nixnáaꞌ, mbu̱ya̱áxo̱ꞌ». Jamí xa̱bo̱ tsí nu̱ña̱wa̱án guꞌwá dxákuun nu̱xpa̱thii̱n inuu Jesús.
Pédro̱ naꞌthán rí tsíꞌne-nuwiin Jesús
(Mt 26.69-75; Lc 22.56-62; Jn 18.15-18,25-29)
66Awúun máꞌ rí Pédro̱ ꞌgí ná rixo̱o̱ guꞌwá, ikhín ninújngoo mbáa a̱ꞌgo̱ yumbée tsí jayá idxu̱ún dxakuun. 67Ído̱ ndiꞌyoo a̱ꞌgo̱ rí nathaguu Pédro̱, a̱ꞌkhue̱n niyaxu̱u̱ mújúu̱n, jamí niꞌthúu̱n:
―Ikháánꞌ mangáánꞌ ngriga̱a̱ꞌ ga̱jma̱á nindxu̱u̱ Jesús tsí na̱ꞌkha̱ ná Nasarét.
68Xómáꞌ ikhaa̱ niꞌthée̱n rí ra̱gákon, jamí niꞌthée̱n:
―Ikhúúnꞌ tsíne̱-núwíinlo̱ꞌ xa̱bo̱ tsúꞌkhue̱n, ni máꞌ tsíyo̱o̱ dí ñajuun irathán.
Jamí ni̱ke̱e̱ ná rawuun guꞌwá, a̱ꞌkhue̱n nindxaꞌwá mba̱xtá.
69A̱ꞌkhue̱n a̱ꞌgo̱ yumbáá tsúꞌkhue̱n ndiꞌyoo mbu̱júꞌ Pédro̱, jamí nigíꞌdu̱u̱n niꞌthúu̱n tsí gatiin ikhín: «Xa̱bo̱ tsíge̱ꞌ ñajuun mbáa tsí ngrigo̱o̱ꞌ ga̱jma̱á nindxúu̱n». 70Xómáꞌ ikhaa̱ mbu̱júꞌ máꞌ niꞌthée̱n rí ra̱gákon rúꞌkhue̱n.
Nda̱wa̱á wáa eꞌne, a̱ꞌkhue̱n waꞌtháán Pédro̱ mbu̱júꞌ nene̱ mbá tikhuun xa̱bo̱ tsí gatiin ikhín:
―Maphú gakon rí ikháánꞌ mangáánꞌ ngriga̱a̱ꞌ gajmiáaꞌ xa̱bo̱ tsúꞌkhue̱n. Numuu rí xa̱bo̱ Galiléa̱ ñajwaanꞌ, jamí na̱tsi̱ndxákuun xómá rí nuthee̱n ikhii̱n.#14.70 Ríga̱ mbá tikhu i̱yi̱i̱ꞌ griégo̱ rí wayuu ná na̱nguá i̱ꞌkha̱ ajngáa ríge̱ꞌ: «jamí na̱tsi̱ndxákuun xómá rí nuthee̱n ikhii̱n».
71A̱ꞌkhue̱n ikhaa̱ nigíꞌdu̱u̱n nixná-máꞌán-mine̱e̱ꞌ, jamí ni̱nda̱ꞌe̱e̱ rí Ana̱ꞌlóꞌ gáxnúu̱ xkuíya̱ xí naꞌne-nduwee̱, jamí niꞌthée̱n:
―Ni̱tha̱nꞌlaꞌ máꞌ rí tsíne̱-núwíinlo̱ꞌ xa̱bo̱ tsí nu̱tha̱nlaꞌ numuu.
72Jamí núkho̱ máꞌ nindxaꞌwá mba̱xtá rí a̱jma̱ nothon. A̱ꞌkhue̱n Pédro̱ ni̱rmáꞌáan a̱kui̱in ajngáa rí waꞌtháa̱n neꞌne Jesús: «Asndo xóó máꞌ tsíndxaꞌwá a̱jma̱ nothon mba̱xtá, wámba̱a̱ꞌ máꞌ nirathán atsú nothon rí tsíthane̱-nuwúún». A̱ꞌkhue̱n nigíꞌdu̱u̱n ni̱mbi̱ye̱e̱ꞌ.
ទើបបានជ្រើសរើសហើយ៖
:
គំនូសចំណាំ
ចែករំលែក
ចម្លង

ចង់ឱ្យគំនូសពណ៌ដែលបានរក្សាទុករបស់អ្នក មាននៅលើគ្រប់ឧបករណ៍ទាំងអស់មែនទេ? ចុះឈ្មោះប្រើ ឬចុះឈ្មោះចូល
© 2025 SIL Global. Creative commons license CC BY-SA.