Návyk vděčnostiUkázka

1 Samuelova 8 nám vysvětluje, že touha se musí podřizovat Božímu slovu místo aby mu odporovala. Chtít něco, co nám Bůh nedal, může být nebezpečné. A vyžadovat to, co Bůh nedal nebo před čím varuje, je recept na katastrofu.

Před 1 Samuelovou 8 byl izraelským králem Bůh. Tím se lišili od okolních národů, kterým vládli mocní pozemští králové. Kdyby Izrael následoval jen Boha jako svého krále, prospívali by a dařilo by se jim.

Ale Izrael už měl Božích plánů dost. Chtěli, aby jim v čele stál člověk, viditelný král. Místo aby žili ve víře v Boha, pozemský král jim umožní žít podle toho, co je vidět. A jak Izrael záviděl ostatním národům a žárlil na ně, prudce začala stoupat i nespokojenost s tím, co jim Bůh dával. Začali pochybovat, jestli se o ně vůbec stará a napadlo je, jestli jim něco mebere. Vděčnost se odmlčela a stěžování a reptání se šířilo. Nakonec požadovali krále. (8:5).

Tady nešlo jen o to, že je ovládly způsoby světa místo Božích cest, ale že na Boží místo dali něco nebo někoho jiného. A přesně to je definice modlářství. Upnuli se na pozemského krále a čekali, že bude dělat to, co je schopný dělat jen jejich nebeský Král. Přestali hledat Boha a místo toho vzhlíželi k lidem.

A aby to bylo ještě horší, Samuel Izrael varuje, že to nebude fungovat tak, jak si myslí (viz 8:10-18). Tak to je s modlami vždycky. Izrael si myslí, že jim to poskytne víc moci a méně strachu z ostatních národů, ale končí to tím, že přicházejí o svobodu. Myslí si, že jim král poskytne bezpečí, ale místo toho je to vede do naprosté nejistoty a nestability. I když teď volají po králi, brzy kvůli němu budou plakat (8:18).

Modlářství takhle působí vždycky. Třpyt toho blyštivého objektu končí tím, že se stane pastí. Věci, o nichž si myslíme, že nám nabízejí svobodu, nás zotročují. Teď způsobují stres, strach a úzkost, a přitom nás drtí a válcují. Když na Boží místo dáme něco nebo někoho jiného, nikdy z toho není to, co to nabízí.

Když si na to nedáme pozor, nárůst nevděčnosti umožní vklouznout modlářství. A my už si nejen přejeme, aby věci byly jinak, ale tužby přecházejí v požadavek. Hříšný požadavek (modlářství) je něco, kvůli čemu hřešíme, abychom toho dosáhli, nebo hřešíme, když to nedostaneme. Místo abychom své touhy přinášeli k Bohu s nadějí, že je dostaneme podle jeho načasování a pánu, usilujeme o ně bez něj.

Tyto znaky a symptomy narůstající nevděčnosti a narůstajícího modlářství by nás měly znepokojit až vyděsit. Nic z toho nám nemůže poskytnout to, co si myslíme, že nám dá. A nespokojenost jen poroste, pokud s ní nezabojujeme děkováním, spoléháním a spočíváním v Bohu.

Přemýšlej, kde tě to pokouší k závisti, žárlení a modlářství. Které kroky potřebuješ udělat, aby ses vyhnul jejich pasti? Kterým lžím věříš a které sliby a pravdu potřebuješ k boji proti nim?