Rozhodnout se pro vděčnostUkázka

Den 4: Za krásu 

Nikdy se nepřipravuj o příležitost vidět něco krásného, protože krása je Boží rukopis.

— Ralph Waldo Emerson

V životě je plno krásy. Všímej si jí. Všimni si čmeláka, malého dítěte, úsměvu na tvářích. Čichni si, jak voní déšť, a užij si, jak tě na kůži hladí vítr. Žij svůj život naplno, a bojuj za své sny.

— Ashley Smith

Smith přikazuje: Všímej si krásy.

Je to jako kdybychom si potřebovali dát schůzku s krásou na to, abychom ji objevili. Kde si uděláme trošku času, odložíme všechno, co žhne, a vyrazíme na vzduch.

Zastav se. Dýchej. Všímej si.

Příroda mne umí umlčet svou krásou, a poskytuje mi perspektivu. S jejími listy jasnějšími než mé mdlé srdce a stromy většími než všechen můj strach získávám nový pohled na své malé problémy. 

Stromy, řeky, kopce, jezera, západy slunce i obloha v jaké barvě si přeješ. Když si udělám čas. Můžeme si na to udělat čas dnes? Můžeme sami vyrazit na procházku (jen DESET minut) a schválně a záměrně si všímat krásy? Pojďme na to. Jasná obloha může rozjasnit srdce. 

A pak tu máme "Boží rukopis," jak Emerson říká kráse. Taková, která se skrývá v pomačkanosti našich každodenních stránek.

To je druh, kdy jsme hodně ponořeni do své cesty. Když se nezastavíme. Procházíme dnem. A slyšíme to pošetilé hihňání většího dítěte, pronásledujícího to nejmenší, zatímco my vyklízíme myčku. Sluneční paprsky na schodišti vytvářejí lákavé vzory přitom, když roznášíme poskládané prádlo do ložnic. Nacházíme tátu, jak si na ulici se svým synkem hází míčem, když couváme z příjezdové cesty.

Nejsme za to vděčni? Za krásu, pro kterou se zastavíme, abychom ji našli, a krásu, která nás zastaví, aby našla nás.

Krása uzdravuje, občerstvuje, osvětluje cestu. Krása dává milost tam, kde jsme si mysleli, že žádná není. Dává světlo v temnotě. Dává naději na zoufalých místech. 

Skoro určitě najdeme krásu, když se otevřeme myšlence, že z něčeho pohřbeného pak může vyrůst něco krásného. 

Bože, děkuji ti za krásu. Je to tvůj dar, tvoje radost ve stvoření, tvůj čerstvý závan do našich unavených plic. Pomáhej nám vidět krásu. Vidět ji, i když jsme před ní zavřeli oči. Všimnout si jí, když je život hlasitý a v otáčkách. Děkuji ti za přírodu, za lidské bytosti a umění, za baseball i malé upatlané prstíky, a za srdce plná možností.