Rozhodnout se pro vděčnostUkázka

Den 8: Za všechno, co bereme jako samozřejmost

Lidé se mne často ptají, jak můžu být šťastný, když nemám ruce ani nohy. Stručná odpověď je, že si mohu vybrat. Mohu být naštvaný, že nemám údy, nebo mohu být vděčný, že moje existence má smysl. A já jsem se rozhodl pro vděčnost.

— Nick Vujicic

Pro mne víra v Ježíše Krista, který se nespojuje s chudými... nic neznamená.

— Bono, zpěvák a autor textů, a dobrodinec

Všechno, co jsem dnes ráno před osmou použila, snědla a užívala si, je luxus. 

Vzbudila jsem se a použila vodovodní instalaci, tekoucí vodu a čistý záchod. Vzala jsem si cvičky a čistý, dobře padnoucí cvičební dres. Použila jsem elektřinu a namletou kávu (abych řekla pravdu, připravil ji můj muž, protože já to prostě NEUMÍM tak dobře) a vychutnala jsem si čerstvou kávičku. Byla jsem doma v teple, mám zdravé tělo, zdravého manžela a tři zdravé děti. Jsem doma, kde láska je základem našeho manželství i našich dětí.

Voda. Instalace. Boty. Teplo. Láska. Oblečení. Svoboda. Zdraví.

A to byl jen začátek mého dne.

Přátelé, dnešní rekapitulace tu není proto, abyste se cítili provinile, je tu, abychom začali být vděční. Je to pohled na milost a přízeň kolem nás, blízko nás, u nás doma - a moct děkovat. A věřím, že vděčnost je jiskra, která zažehne další nádherné věci: sdílení, službu, lásku, zvaní, péči, obětavost, empatii, zjemňování, schopnost jít k druhým.

Vděčnost je ústřední bod postoje otevřeného a pokorného, a úzce napojeného na sdílení a dávání. Není dost dobře možné najednou být chtiví a přitom vděční. Máme otevřené ruce, srdce i život. 

Co kdybychom dnes, jen dnes, za každičkou věc, za kterou jsme vděčni, zašeptali Děkuji? Zašeptat "děkuji za ně" přitom, když si zavazujeme každou botu. Vydechnout "děkuji za kafíčko" když si trošku usrknu. Zamumlat "děkuji za vodu" při sprchování čistou, teplou vodou, tekoucí na mi obličej.

Ano, možná budeme vypadat trošku divně, ale nebyli bychom radši trošku cvoci a vděční, než "při smyslech" a mít na všechno právo? Možná se to týká jen mne. Ale vsadím se, že ne. Jsem v opravdu dobré společnosti s vámi všemi.  

Ať už tohle právě teď čteš kdekoli, vidíš kolem sebe pohodu, cítíš kolem sebe milost, obklopuje tě láska. Během každého dne, od hmotných lžiček, chleba a bot k abstraktním jako láska, pokoj a radost. Bohatství je naše realita a vděčnost je naše odezva. 

Na která místa svého života si nejvíc stěžujeme? Vydechni NAD NIMI svou vděčnost a tím DO NICH svou vděčnost vdechneš. Stěžování nás zavádí do slepé uličky. Vděčnost nás vede na cesty života. 

Bože, děkuji ti za boty. Za teplo. Za vodu. Za zdravé plíce a srdce plné naděje. Pomoz naší vděčnosti přetékat do milosti a dobrých činů. Osvoboď nás od viny a hanby, a místo toho nám dávej milost, radost a vděčnost za to, co máme. Nauč nás používat svobodu k požehnání druhých a rozšiřovat k nim své bohatství. Ukaž nám, za co si přeješ, abychom dnes byli vděční. Ukaž nám, co si přeješ, abychom druhým dali. Ukaž nám lidi, kteří něco potřebují. A ukaž nám, jak jim z tvé hojnosti pomoct. Z hojnosti našich pokladů, času a nadání. Ty jsi dobrý Tatínek všech.