Pavlovy epištoly z vězení: Pavel a FilipštíUkázka

Důležitost vytrvalosti: Filipským 1:27–2:18

Ve Filipským 1:27–29 Pavel uznal těžkosti Filipských a povzbudil je těmito slovy:

Rád bych viděl … že pevně stojíte v jednom duchu a že společně jako jedna duše vedete zápas o víru evangelia. Nedejte se nijak vystrašit svými protivníky … Bylo vám totiž dopřáno, abyste v Krista nejen věřili, ale také pro něho trpěli (Filipským 1:27–29).

Utrpení Filipských bylo strašné a bolestné. Ale nevymklo se Boží kontrole. Naopak, Bůh si jejich utrpení použil, aby jim skrze něj požehnal. A proto bylo životně důležité, aby v těch těžkých dobách vytrvali svou vírou, ale i spravedlivým životem.

Ježíšovo dílo utrpení se nedovrší, dokud se znovu nevrátí. Do té doby dokonává své určené utrpení skrze církev. Jelikož jsou věřící jedno s Kristem, když my trpíme, trpí i Ježíš. A z Pavlova pohledu to nebyl jen prostředek završení Kristova utrpení, ale také znamení cti.

Jak čteme ve Filipským 1:27–29, nejenže Bůh trápení Filipských „dopustil“, on jim je „dopřál“. Pavel tuto myšlenku rozvíjí ve Filipským 2:5–9, kde stojí:

Smýšlejte tak, jak smýšlel Kristus Ježíš … vzdal se sám sebe … a byl poslušný, a to až k smrti – k smrti na kříži! Proto jej Bůh povýšil nade všechno, jméno nad každé jméno mu daroval (Filipským 2:5–9).

Ježíš ochotně vydržel utrpení a týrání pro dobro církve, a jeho odměna za tuto oběť je nezměrná. Stejně tak by i věřící měli pokorně snášet trápení a špatné zacházení pro dobro a prospěch církve. A když to děláme, naše odměna bude také velká. Proto Pavel napsal ve Filipským 2:17–18 toto:

Mám-li však svou oběť a službu Bohu, totiž vaši víru, skropit svou krví, raduji se – raduji se s vámi všemi. Stejně tak se radujte i vy – radujte se se mnou (Filipským 2:17–18).

Nejenže Pavel po Filipských chtěl, aby své předurčené trápení vydrželi. On po nich žádal, aby se v něm radovali z požehnání, které jim to přinese. Navíc chtěl, aby se radovali z požehnání, které vyplyne z jeho osobního utrpení, stejně jako se on radoval z požehnání, které plynulo z jejich trápení.

Pavel věřící povzbuzoval, aby se soustředili na odměny za utrpení, aby měli sílu a odvahu vytrvat ve víře a svatém životě, i když budou pod velkým tlakem. Pokud totiž nevydrží, nezískají požehnání, které utrpení může poskytnout.