Pavlovy epištoly z vězení: Pavel a FilipštíUkázka

Ujištění o vytrvalosti: Filipským 4:10–20

V 4:10–20 Pavel text svého dopisu končí několika slovy ujištění o vytrvalosti Filipských ve víře a křesťanském životě, konkrétně v jejich průběžné službě Pavlovi samému.

V tomto oddílu Pavel děkoval Filipským za peníze, které mu poslali, aby zmírnili jeho strádání ve vězení. Pavlova děkovná poznámka jim potvrdila, že peníze dostal a že mu pomohly zlepšit jeho podmínky. Ale vypadá to, že mu pomohly hlavně po emoční stránce. Podívej se na jeho slova ve Filipským 4:12–14:

Umím se uskromnit a umím užívat hojnost. Do všeho jsem v každém ohledu zasvěcen: být sytý i hladový, mít nadbytek i nedostatek. Všechno mohu v Kristu, který mě posiluje. Zachovali jste se ale krásně, že jste mi pomohli v tísni (Filipským 4:12–14).

Peníze možná Pavlovi ulehčily, ale jeho spokojenost pocházela od Boha. Skutečná hodnota finančního daru spočívala v tom, že se dotýkal Pavlova srdce. Tím, že si kvůli němu sami odepřeli, dali tito chudobní křesťané Pavlovi najevo, jak moc ho mají rádi. 

Důkaz své lásky k Pavlovi nemohli Filipští načasovat lépe. V tu chvíli na něj uvěznění těžce doléhalo. Trpěl a zoufal si. Představ si, jak moc ho muselo potěšit toto připomenutí, kolik lidí ho má rádo a chtějí s ním jeho trápení nést!

Člověk si dokonce musí klást otázku, jestli to nebyli právě Filipští, co Pavlovi pomohlo překonat zoufalství. Byl to jejich zájem, co mu vrátilo naději? Byla to jejich láska, co v něm podnítilo rozhodnutí radovat se i v jeho hrozivé situaci? Bylo to jejich přátelství, co Pavlovi připomnělo, že není zapomenutý a osamocený? Jedno je jisté: Pavel Filipské miloval z celého srdce. A proto ho jejich dar musel povzbudit.