Pavlovy epištoly z vězení: Pavel a FilipštíUkázka

Onezimus jako žadatel: Filipským 4:21–23

Dopis končí Pavlovým závěrečným pozdravem Filipským 4:21–23. Tato část je formulována obvyklým způsobem, přesto si jeden aspekt těchto závěrečných pozdravů zaslouží zvláštní pozornost. 

Konkrétně ve Filipským 4:22 Pavel vyřizuje pozdravy od svatých, kteří patřili k císařskému dvoru. Ve starověku patřila k císařskému dvoru císařova rodina i služebnictvo, ať už s ním v císařském paláci bydleli či ne. Mezi jeho služebníky se nepočítali jen otroci, patřila k nim i jeho stráž, stejně jako sloužící.

Mnozí vykladači Bible kvůli poznámce o „císařském dvoře“ dospěli k závěru, že Pavel psal z Říma, kde císař se svým dvorem skutečně žil. Ale nenechme se touto domněnkou svést. Jde o to, že k císařovu dvoru se počítají všichni jeho sloužící a stráž po celé říši, tedy i ti, kteří byli umístěni v Ceasareji Maritimě. 

Ať už je to jak chce, zmínka o věřících z císařova dvora ukazuje, že ani uvěznění Pavlovi nebránilo v jeho službě evangeliu. Naopak, Pavel získával učedníky dokonce i mezi svými žalářníky.