MAKƏTŪBƏ̄ YĀ JEREMI 6
6
Ādī najə̄ yā ɓesə̄ gə̄ ndetəsí alé!
Kēē makətūbə̄ ń Jeremi ndang əlań adə̄ ngé gə̄ ń mban̄g kə́ Babilon a rāā yā kaw̄ sedə́ ɓəloó Babilon ní n toó. Ni ndang adə̄də́ i yā tāańdə́ najə̄ yá̰á̰ ń Nə́ɓā mērən kəda ní.
1Nabukodonosor, mban̄g yā Babilon gə̄, a ɔysí yā kaw̄ sesí ɓəloó Babilon, najə̄ majaĺ gə̄ ń ī-rāāī kə Nə́ɓāá tə́ ní. 2Ré ūgī Babilon anī, ā ī-ndiī kemeé i ɓāl̄ ngá̰ý ō, dan i ngá̰ý ō, gír kaasí gə̄ a ojən̄ naā bátə́ nja sīrí ō. Banī gō tə́ anī, m-ā m̄-teē sesí kɔ̄ɔ́ lo ń nuū tə́ yā kaw̄ sesí kə kem sɔlɔ́.
3Kem ɓē kə́ Babilon tə́ ní, ā á̰a̰ī ɓesə̄ gində̄ arjā̰a̰ ō, ɓesə̄ lɔ́r ō, ɓesə̄ kāgə̄ kə́ górīyō ō. A ətōn̄də́ i dɔ bɔ̄gə̄də́ tə́, adə̄ de kə́ Babilon gə̄ ɓōlə́n̄ gidə ɓesə̄ gə̄ ní ngá̰ý. 4I beé ní, ādī kumsí gól̄sí alé! Ī-lōōī tél kəto tītə̄ tə̄rā gə̄ ń nuū. Ī-lōōī kadə̄ ɓesə̄ gə̄ ń nuū əlan̄ ɓōĺ kemsí tə́ 5lo ń ā á̰a̰ī kósə de gə̄ kə́ a laan kemdə́ nang tə́ kété gē gogə́ gē no ɓesə̄ gə̄ ní tə́ ní! Banī ə́daī najə̄ ń toō kə̄ kemsí tə́ ə́daī na: Kɔ́ɔ̄ɓē, majə kadə̄ deē laa kemən nang tə́ i noí ḭ̄ tə́! 6Tɔdɔ̄ deē yāḿ kə́ dɔ rā̰ tə́ i naā tə́ sesí. I ni n i nge ka̰a̰ gōsí ní.
Majə kadə̄ de gə̄ gólə̄n̄ rɔ̄də́ kə ɓesə̄ gēé alé
7Tām̄ nə́ɓā gə̄ ń nuū ní, i deē n tɔ́l ndo̰o̰də́. I rɔ̄kum kadə̄ rāān̄ lɔ́r ō, gində̄ arjā̰a̰ ō, gidə ɓesə̄ gə̄ ní tə́. Banī i yá̰á̰ kə́ sor̄ karī gə̄ ō, asən̄ kɔr̄ najə̄ aĺ ō. 8Tītə̄ ń ngōmandə a tə́lań yá̰á̰ súū rɔ̄ gə̄ rɔ̄n tə́ kadə̄ n mandəń ní, de gə̄ ń nuū unən̄ i lɔ́r n 9rāān̄ jākā mbang tə́, ba əlan̄ dɔ nə́ɓā yādə́ gə̄ tə́ ní. Teē dan kə́rēý gə̄ tə́ anī, ngé tun̄ yá̰a̰ yādə́ gə̄ gə̄gē anī ɓogən̄ lɔ́r ō, gində̄ arjā̰a̰ ō yā nə́ɓā gə̄ ní yā rāań yá̰a̰ yādə́ nin̄ kɔ́ gə̄. 10Nin̄ aw̄n̄ bátə́ adə̄n̄ lɔ́ŕ ní ō, gində̄ arjā̰a̰ ní ō, ájə́ba gə̄ kə́ ndágə lo kə́ dɔ kújú dɔɔ́ tə́. Tá nə́ɓā gində̄ arjā̰a̰ gə̄, kə nə́ɓā kə́ rāā kə lɔ́rɔ́ gə̄, kə nə́ɓā kə́ rāā kə kāgə̄ kə́ górīyōó gə̄ ngēé ń toō ní, tə́lan̄ kūbə̄ gə̄ rɔ̄də́ tə́ tītə̄ de gə̄ beé! 11Banī nə́ɓā gə̄ ní kārā a əhɔdə́ ō, nin̄ a nujən̄ ō. Dan ń tə́lan̄ kūbə̄ kə́ kərē gə̄ rɔ̄də́ tə́ oy anī, 12ɔlə̄n̄ kumdə́ kɔ̄ɔ́, tām̄ bumbə́rú kə́ kem kújə ɓesé kə́ aw̄ dɔdə́ tə́. 13Nə́ɓā ngeé ń toō əhɔ kāgə̄ kṵ ɓē jīn tə́ tītə̄ nge gān̄g sarya yā de gə̄ kə́ gō nang kógə̄ḿ tə́ beē, tá deē ń tájə̄n ní, ni asə rāan kadə̄ oy alé. 14Ni əhɔ kəyā ō, kə̄ngā ō jīn kə́ kṵṵ́ tə́, ɓá tā ba asə rɔ̄ɔ̄ ngé rɔ̄ɔ̄ gə̄ dɔn tə́ aĺ ō, asə rɔ̄ɔ̄ ngé ɓogə gə̄ dɔn tə́ aĺ ō. I nge ń nuū n rāā tá kadə̄ de gə̄ ger̄nəń kadə̄ nin̄ i Nə́ɓā aĺ ní. Adə̄ ī-lōōī ɓōĺdə́!
15Tītə̄ ń gájə́ yá̰a̰ rāā kəla tɔ̄ɔ̄ anī, deē a rāań kəla tṵ aĺ ní, 16nə́ɓā yādə́ gə̄ ń tə́ndān̄də́ kem kújə ɓesə̄ gə̄ tə́ ní, ton̄ i tītə̄ nuū ō, bumbə́rú kə́ nja ngé kudə kújú gə̄ tə́ ḭḭ kə̄ dɔdə́ tə́ ūtə̄ kumdə́ kɔ̄ɔ́ ō. 17Tītə̄ ń náā nəkɔ́ ń tájə̄ mban̄g anī utə̄n̄ ta róbə dɔn tə́ yā kaw̄ tɔ̄lən ní, ngé tun̄ yá̰a̰ gə̄ rákə̄n̄ ta kújə ɓesə̄ gə̄ adə̄ ngan̄g míŕ míŕ kə kélé gə̄ ō, kāgə̄ kə́ dēsə́ gə̄ ō dɔ ɓesə̄ gə̄ ní tə́, najə̄ yā ngé ɓogə gə̄ tə́. 18Nin̄ əndān̄ hor ta bay hor gə̄ tə́ adə̄ unjə̄ al̄naā ngá̰ý, tá nin̄ kɔ́ gə̄ gḛyn̄ hor kə́ al̄naā beé aĺ ō, ɓesə̄ gə̄ ní a̰a̰n̄ hor ní aĺ ō. 19Nin̄ ton̄ i tītə̄ sáa kāgə̄ kógə̄ḿ kə́ dan madə̄ gə̄ tə́ kə́ kem kújə ɓesə̄ tə́ kə́ kemən ur ruú kɔ̄ɔ́ beē. Yō̰ ń teē gíŕ nángāá ní, əsa ɓesə̄ gə̄ ní naā tə́ kə kūbə̄ kə́ rɔ̄də́ tə́ kɔ̄ɔ́: nin̄ gerə̄n̄ gō yō̰ ń a əsadə́ ní alé! 20Saa kə́ kem kújə ɓesə̄ tə́ ndór̄ kumdə́ adə̄ ndul ndí ndḭ́. 21Dō gə̄ ō, gabəkɔsə gə̄ ō, yel̄ gə̄ ō, ḭḭn̄ bɔ̄gə̄ dɔdə́ tə́ dɔɔ́. Məla gə̄ gə̄gē nin̄ i nuú ō. 22I nge ń nuū n ā ī-gerīiń kadə̄ nin̄ i Nə́ɓā aĺ ní. Adə̄ ī-lōōī ɓōĺdə́!
23Banī lɔ́ŕ ń rāān̄ gidə ɓesə̄ gə̄ ní tə́ i yā kadə̄ nin̄ majənə̄ń ní, ré deē usə gidə aĺ anī, lɔ́ŕ ní a ndə́lē alé. Tɔdɔ̄ dan ń nūūn̄də́ horoó ní, nin̄ gerə̄n̄ gō yá̰á̰ kógə̄ḿ alé. 24Yá̰á̰ gə̄ ń nuū ń koō gətóo kemdə́ tə́ ní, a mangən̄də́ i kə gātə̄ kə́ rá gə̄gē nəkɔ́ ń deē əndā dɔ tə́ ní. 25Dan ń njadə́ gətóó ní, a ətōn̄də́ i dɔ bɔ̄gə̄də́ tə́. I tītə̄ ń nuū n nin̄ ɔjənəń de gə̄ tɔ́gə kasə aĺ yādə́ kə̄ ndágá ní. Ngé rāā kəla kadə̄də́ gə̄ gə̄gē rɔ̄də́ sɔl̄də́ najə̄ yādə́ tə́. 26Tɔdɔ̄ ré ɓesə̄ əsō nang tə́ anī, a unnən̄ i dɔɔ́. Ré deē əndān dɔɔ́ anī, nəkɔ́ asə njə̄rā dɔ rɔ̄n alé. Ré ənīnən̄ nang tə́ anī, ni a asə kḭḭ dɔɔ́ aĺ ō. Banī de gə̄ ndējə̄n̄də́ yá̰a̰ tītə̄ kə́ ndējə̄n̄ i de kə́ koy gə̄ beé. 27Dā̰ gə̄ ń ndējə̄n̄ ɓesə̄ gə̄ ní, ngé tun̄ yá̰a̰ gə̄ gātə̄nəń yā kəngeń yá̰á̰ gírí ō, dəyá̰ gə̄ ngɔ̄mə̄n̄ núsən ba rāān̄ katə̄ tū tə́ ō, tá i dā̰ gə̄ kə́ majə kadə̄ adə̄n̄ i ngé ndoō gə̄ ō, de kə́ nujə gə̄ ō. 28Dəyá̰ kə́ mósə əhɔn ō, kə́ ojə ndō ō ń nin̄ i de kə́ yḛr gə̄ ní, ɔdən̄ dā̰ kə́ ndējə̄ gə̄ ní kə jīdə́. Sḭḭ̄ gə̄ ń ī-gerī kadə̄ yá̰a̰ gə̄ ń toō i Nə́ɓā aĺ ní, ī-lōōī ɓōĺdə́!
Kəda na ɓesə̄ i Nə́ɓā ní, i yá̰á̰ kə́ gōtə́ alé
29Rāā i ba̰ý n de gə̄ a ɓārə́n̄ yá̰a̰ gə̄ ń toō na i nə́ɓā gə̄ ní? Tá i dəyá̰ gə̄ n i ngé rāā kəla kadə̄ nə́ɓā gə̄ kə́ rāān̄də́ kə gində̄ arjā̰a̰á̰ gə̄ ō, kə lɔ́rɔ́ gə̄ ō, kə kāgə̄ kə́ górīyōó gə̄ ō ń toō ní. 30Ngé tun̄ yá̰a̰ gə̄ al̄ ndin̄ kem púsə gə̄ tə́ a njə̄rānəń kem kújə ɓesə̄ yādə́ gə̄ tə́. Kūbə̄ yādə́ gə̄ i kə́ rə́yā̰ kɔ̄ɔ́ ō, nənga dɔdə́ gə̄ kə mbāýdə́ gə̄ i kə́ dəsā kɔ̄ɔ́ ō, dɔdə́ i karī ō. 31Nin̄ nūūn̄ i kə kɔrɔ́ tadə́ tə́ no ɓesə̄ yādə́ gə̄ tə́ tītə̄ ngé kəsa yá̰á̰ kə́ lo yo tə́ gə̄ beé. 32Kūbə̄ ń ngé tun̄ yá̰a̰ gə̄ ró̰ȳn̄ rɔ̄ ɓesə̄ gə̄ tə́ ní, nin̄ aw̄nəń adə̄n̄ nə̄yá̰də́ gə̄ kə ngáńdə́ gə̄ adə̄ ṵṵ̄n̄. 33Nə́ɓā gə̄ ngeé ń nuū ní, ká ré deē rāań i majə sedə́, aké rāań i majə aĺ sedə́ gə̄gē anī, asən̄ dal alé. Nin̄ asən̄ kəndā deē mban̄g aĺ ō, mbəre deē kɔ̄ɔ́ dɔ kōr̄ kāgə̄ mbang tə́ aĺ ō. 34Tá ɓáý tṵ ní, asən̄ kadə̄ deē yá̰a̰ kənge aĺ ō, nar aĺ ō. Ré de kógə̄ḿ ənī ndūn adə̄də́ yā rāā yá̰á̰ kógə̄ḿ banī rāā aĺ anī, dəjenən̄ gír aĺ ō. 35Nin̄ a ajən̄ deē ta yo tə́ aĺ ō, deē ń tɔ́gən gətóó ní, a taānən̄ jī de kə́ tɔ́gən i ngá̰ý tə́ aĺ ō, 36deē ń kumən tɔ̄ɔ̄ kɔ̄kə́ ní, a rāānən̄ kadə̄ tél a̰a̰ lo gogə́ aĺ ō. Deē ń ndi kum yá̰á̰ kə́ tōr̄ tə́ ní, a teēn̄ seneé kɔ̄ɔ́ kum tə́ aĺ ō. 37Nin̄ a a̰a̰n̄ kum tō ndoō yā dəyá̰ kə́ ngaa koy aĺ ō, a rāān̄ majə kə ngōn̄ hal aĺ ō. 38Yá̰á̰ kə́ rāā kə kāgāá gə̄ ń rāān̄ lɔ́r ō, gində̄ arjā̰a̰ ō gidə tə́ ní, ton̄ i tītə̄ kɔkərɔ gə̄ kə́ ró̰ȳn̄də́ tū mbal̄ bo tə́ beē. Ngé rāā kəla kadə̄də́ gə̄ ní, rɔ̄də́ a sɔl̄də́ ngá̰ý. 39Ní, lo kadə̄ deē gír̄, aláa əda na nin̄ na i nə́ɓā gə̄ ní i ba̰ý?
40Tá ɓáý tṵ ní, Babilon gə̄ nin̄ kɔ́ gə̄ rɔȳn̄də́ aĺ ɓáý tṵ. Tām̄ dan ń a̰a̰n̄ deē kə́ kəlā ndo̰o̰n dṵṵ̄ naā anī, aw̄n̄ seneé rɔ̄ Bel ń i nə́ɓā yādə́ ní tə́, ba dəjenən̄ kadə̄ rāā deē ní kadə̄ ɔr̄ najə̄, tītə̄ kə́ Bel asə ger̄ kum najə̄ beé. 41De gə̄ ngeé ń toō ní, asən̄ gír̄ yá̰a̰ kugə̄ sa̰y yā kəya̰ń nə́ɓā gə̄ ní kɔ̄ɔ́ alé, tām̄ nin̄ kɔ́ gə̄ gə̄gē ní kur̄ dɔdə́ gətóo ō. 42Dəyá̰ gə̄ dṵṵ̄n̄ ɓōdə̄də́ kə kəlāá, ba gō tə́ anī aw̄ ndin̄ kə̄ dɔ róbə gə̄ tə́ yā róō bənā horoó. 43Ba dan ń nge kógə̄ḿ kə́ dandə́ tə́ aw̄ ɓīī kə nge mān̄ róbó ń ɓārə́n ní oy anī, mbóo kə madə̄n ń deē ɓārə́n tītə̄ yān aĺ adə̄ kəlā kə́ ɓōdən tə́ i kə́ gān̄g aĺ ní. 44Yá̰á̰ malang kə́ dɔ nə́ɓā gə̄ ń nuū tə́ ní i yá̰á̰ kə́ sor̄. Ní, lo kadə̄ deē gír̄, aláa əda na nin̄ na i nə́ɓā gə̄ ní i ba̰ý?
45I kɔdə̄ kə́ ngé tɔ́l̄ kāgə̄ gə̄ ō, kə́ ngé rāā kəla dɔ lɔ́ŕ tə́ gə̄ ō n rāān̄ nə́ɓā gə̄ ngeé ń toō ní. Nin̄ a télən̄ yá̰á̰ kə́ rang alé, ba i yá̰a̰ rāādə́ gə̄ ń kɔdə̄ gə̄ ngeé ń toō ndigəń kadə̄ nin̄ télən̄ ní tá. 46Ngé rāādə́ gə̄ nəkɔ́ gə̄gē ndin̄ dan i ngá̰ý alé. 47Ní, lo kadə̄ yá̰a̰ gə̄ ń nin̄ rāān̄də́ ní a télən̄ nə́ɓā gə̄ i ba̰ý? I beé n de gə̄ ngeé ń toō əya̰nə̄ń sor̄ ō, rɔ̄sɔl̄ ō tóódə́ tə́ adə̄n̄ ngáńdə́ gə̄ ní. 48Dan ń rɔ̄ɔ̄ ō, yá̰á̰ kə́ to nujə lo ō, əsōn̄ dɔ ɓesə̄ gə̄ ní tə́ anī, ngé tun̄ yá̰a̰ gə̄ əndān̄ ma̰ȳ yá̰á̰ ní dɔ dáńdə́ tə́ yā gerə̄ń lo kə́ yā kadə̄ n ɓɔ̄ɔ̄n̄ rɔ̄də́ tū tə́ kə ɓesə̄ gə̄ ní. 49Yá̰a̰ gə̄ ngeé ń toō ní, asən̄ kajə rɔ̄də́ nin̄ kɔ́ gə̄ dan yā rɔ̄ɔ̄ tə́ aĺ ō, dan yā yá̰á̰ kə́ to nujə lo tə́ aĺ ō. Ní, lo kadə̄ deē ger̄ kadə̄ nin̄ i nə́ɓā gə̄ alé ní i ba̰ý? 50I yá̰a̰ gə̄ kə́ rāān̄də́ i kə kāgāá, ba rāān̄ lɔ́r ō, gində̄ arjā̰a̰ ō gidədə́ tə́. Gō tə́ anī, deē a ger̄ kadə̄ i yá̰á̰ kə́ sor̄ karī gə̄. Tām̄ yā gíŕ nápar de gə̄ tə́ malang ō, mban̄g gə̄ tə́ ō ní, nin̄ a gerə̄n̄ rɔ̄kum kadə̄ yá̰a̰ gə̄ ní i nə́ɓā gə̄ alé, ba i yá̰a̰ gə̄ kə́ de gə̄ rāān̄də́ i kə jīdə́ ō, kəla rāā nə́ɓā kə́ tū tə́ sḛ́ý gətóo ō. 51Ní, i náā n a ger̄ aĺ kadə̄ yá̰a̰ gə̄ ní i nə́ɓā gə̄ aĺ ní?
52Nin̄ a teēn̄ kə mban̄g kógə̄ḿ yā kəndān dɔ ɓē tə́ aĺ ō, a rāān̄ kadə̄ man̄ edə tām̄ yā de gə̄ tə́ aĺ ō. 53Nin̄ asən̄ kun ndūdə́ dɔ yá̰á̰ kə́ sɔɔ̄də́ gə̄ tə́ aĺ ō, asən̄ dḭḭ̄ deē kə́ rāān̄ yá̰á̰ kə́ gōtə́ aĺ seneé aĺ ō, nin̄ majən̄ tām̄ yā yá̰á̰ kógə̄ḿ tə́ aĺ ō. 54Nin̄ ton̄ i tītə̄ ká̰ā̰ gə̄ kə́ ɓōdə̄ rā̰ tə́ beē ō. Ādə̄ hor əsō dɔ kújə ɓesə̄ kāgə̄ gə̄ kə́ rāān̄ lɔ́r ō, gində̄ arjā̰a̰ ō gidə tə́ gə̄ ń nuū, anī ngé tun̄ yá̰a̰ yādə́ gə̄ a a̰ȳn̄ naā kɔ̄ɔ́ ō, yá̰á̰ kógə̄ḿ a ɔdə rɔ̄də́ aĺ ō, banī ɓesə̄ gə̄ ní hor a ṵṵdə́ malang tītə̄ sáa kāgə̄ kújə gə̄ kə́ kum hor tə́ beē. 55Nin̄ a dumə̄n̄ ta mban̄g kógə̄ḿ aĺ ō, ta madə̄ ba̰ā̰ gə̄ aĺ ō. 56Ní, lo kadə̄ deē ndigə kadə̄ nin̄ i Nə́ɓā, aláa lo kadə̄ deē rāādə́ Nə́ɓā tə́ ní, i ba̰ý?
Ɓesə̄ gə̄ asən̄ rāā yá̰á̰ kógə̄ḿ alé
Nə́ɓā kə́ rāā kə kāgāá gə̄ kə́ rāā gində̄ arjā̰a̰ ō, lɔ́r ō gidə tə́ ní, a teēn̄ jī ngé ɓogə gə̄ tə́ aĺ ō, jī ngé gān̄g róbə gə̄ tə́ aĺ ō. 57Ādə̄ de gə̄ ɔrə̄n̄ lɔ́r ō, gində̄ arjā̰a̰ ō, kə́ rɔ̄də́ tə́ dɔ gúú tə́ aw̄nəń naā tə́ kə kūbə̄ gə̄ ń əlan̄ rɔ̄də́ tə́ ní, nin̄ a asən̄ rɔ̄ɔ̄ dɔ rɔ̄də́ tə́ alé! 58Adə̄ kə́ sóótə́ i kadə̄ ḭ̄ deē i mban̄g kə́ ɔ́jə kəhɔ rɔ̄ tɔgə yāí kə̄ ndágá, aláa kadə̄ ḭ̄ deē i yá̰a̰ rāā kəla kə́ majə kə́ kem kújú, kə́ kɔ́ɔ̄n asə kun rāań kəla, tɔȳ kadə̄ ḭ̄ deē i nə́ɓā kə́ rɔ̄kum aĺ gə̄ ń nuū. Aĺ ɓáa bápə́ kə́ ta róbə́ kújə́ tə́ kə́ ngɔ̄m̄ yá̰á̰ kə́ kem kújú gə̄ i sóótə́ tɔȳ nə́ɓā kə́ rɔ̄kum aĺ gə̄ ń nuū. Aĺ ɓáa kāgə̄ ngaa dan kújə́ kə́ kem kújə yā mban̄g tə́ i sóótə́ tɔȳ nə́ɓā kə́ rɔ̄kum aĺ gə̄ ń nuū. 59Tɔdɔ̄ mbang ō, nāā ō, tíyō̰ gə̄ ō ń ndə́lēn̄ ō, nin̄ i ngáń ngé kəla gə̄ ō ní, ɔjən̄ kadə̄ nin̄ i ngé dɔ sɔl̄ gə̄. 60Tel̄ man̄ gə̄gē ní, lo ka̰a̰n tōr̄ alé. Néĺ ń a əla kə gō lo gə̄ malang ní, yān gə̄gē anī i beé ō. 61Dan ń Nə́ɓā əda kil̄ man̄ gə̄ kadə̄ taān̄ lo malang dɔ nang tə́ anī, nin̄ rāān̄ yá̰á̰ ń Nə́ɓā ədadə́ ní. 62Ba hor ń əlanə̄ń dɔ rā̰ tə́ kadə̄ ṵṵ mbal̄ gə̄ ō, ṵṵ kāgə̄ gə̄ ō ní, ni rāā yá̰á̰ ń ədanən̄ kadə̄ rāā ní. Banī ɓesə̄ gə̄ teēn̄ yá̰a̰ gə̄ ń Nə́ɓā rāādə́ nuū alé. Nin̄ majən̄ tītə̄də́ aĺ ō, tɔ́gə́də́ asə naā kə yādə́ aĺ ō. 63Deē a gír̄, aláa a əda na nin̄ na i Nə́ɓā alé, tām̄ nin̄ asən̄ gān̄g sarya kə́ gōtə́ aĺ ō, asən̄ rāā majə kə de gēé aĺ ō. 64Lo ń nuū tə́ ní, sḭḭ̄ ī-gerī kadə̄ nin̄ i Nə́ɓā alé, adə̄ ī-lōōī ɓōĺdə́!
65Tɔdɔ̄ nin̄ asən̄ ndɔ̄ĺ mban̄g gə̄ aĺ ō, asən̄ tɔ́r̄ tadə́ dɔ mban̄g gə̄ tə́ aĺ ō. 66Nin̄ asən̄ kɔjə gíŕ nápar de gə̄ yá̰á̰ kə́ to ɓōĺ gə̄ kə́ dɔ rā̰ tə́ aĺ ō, asən̄ ndə́lē tītə̄ mbang aĺ ō, ndaa tītə̄ nāā aĺ ō. 67Dā̰ kə́ bembeé gə̄ tɔȳn̄də́, tɔdɔ̄ nin̄ asən̄ ka̰ȳ kaw̄ ɓɔ̄ɔ̄ rɔ̄də́ yā kajəń rɔ̄də́ nin̄ kɔ́ gə̄. 68Dan yá̰a̰ gə̄ ń nuū tə́ ní, nge kógə̄ḿ kə́ ɔjəjí kadə̄ nin̄ i Nə́ɓā ní gətóo. Adə̄ ī-lōōī ɓōĺdə́!
69Tītə̄ ndíĺ yá̰á̰ kə́ kudə kem ndɔr̄ kosə́ tə́, kə́ asə ngɔ̄m̄ kosə́ aĺ beé ní, ɓesə̄ kāgə̄ yādə́ gə̄ kə́ rāā lɔ́r ō, gində̄ arjā̰a̰ ō, gidə tə́ gə̄ ton̄ i tītə̄ ń nuū ō. 70Tá ɓáý tṵ ní, nin̄ ton̄ i tītə̄ túpə kōn̄ kə́ kem ndɔrɔ́ kə́ yel̄ gə̄ malang əhɔn̄ lo dɔ tə́ beē, aláa tītə̄ nīń deē kə́ ənīn̄ lo kə́ əga til tə́ beē. 71Dan ń sḭḭ̄ ā á̰a̰ī kūbə̄ kə́ majə ngá̰ý gə̄ ō, kūbə̄ lḛ́ḛ́ yādə́ gə̄ ō lo nujə tə́ kɔ̄ɔ́ anī, ā ī-gerī kadə̄ nin̄ i Nə́ɓā alé. Ta tɔ̄l̄ ta anī, nin̄ kɔ́ gə̄ ní yō̰ gə̄ a ṵṵn̄də́ ō, nin̄ i yá̰a̰ gə̄ kə́ əlan̄ rɔ̄sɔl̄ dɔ ɓē tə́ ō. 72Adə̄ de kə́ nge rāā yá̰á̰ kə́ gōtə́ kə́ ɓesə̄ yān gətóo i sóótə́. Ni a ndi i lo kə́ rɔ̄sɔl̄ a ɔdə rɔ̄n tū tə́ aĺ tə́.
Currently Selected:
MAKƏTŪBƏ̄ YĀ JEREMI 6: SARDC
Highlight
Copy
Compare
Share
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Bibəl ta Sar̄ © L'Alliance Biblique du Tchad, 2006, 2010.