BARUK 4
4
1Kum kedə̄ i makətūbə̄ kə́ Nə́ɓā əda kadə̄ yá̰á̰ kə́ yā rāā gə̄ i kemeé,
i Ndū najə̄ kə́ to ngándáńg.
De gə̄ malang ń əhɔn̄ gōn ní, a ndin̄ kə kumdə́.
Banī ngé kəya̰n kɔ̄ɔ́ gə̄ a oyn̄.
2De kə́ gír kojə yā Jakob tə́ gə̄, ī-tél ī-reēī kə̄ rɔ̄ kum kedə̄ tə́!
ī-taāī kum kedə̄.
Āwī kə̄ rɔ̄ lo kunjə̄ tə́, ī-tə́nī ta lo yān kə́ unjə̄ kow.
3Ī-lōōī kəya̰ kɔsə go̰n yāsí kadə̄ de kə́ rang gə̄,
ī-lōōī kəya̰ yá̰á̰ kə́ majə tām̄ yāsí tə́ kadə̄ tə̄rā gə̄.
4Jḭḭ̄ Israel gə̄, yājí i rɔ̄nel̄!
Tɔdɔ̄ jḭḭ̄ jə-gerī yá̰á̰ ń nel̄ Nə́ɓā ní!
Sɔlə̄n̄ kem gír de gə̄ yā Nə́ɓā
Ngé gə̄ ń aw̄n̄ sedə́ dɔ ɓē kə́ rang tə́ dɔ gúú tə́ ní, sɔɔ̄ kadə̄ əhɔn rɔ̄də́ tɔgə
5Gír deē yāḿ gə̄, sḭḭ̄ ń i ngé rāā kadə̄ rī Israel to ta kaw̄ jóó ní, ə́hɔī rɔ̄sí tɔgə!
6Gātə̄n̄ sesí jī nápar de kə́ rang gə̄ tə́,
banī i yā nujəńsí kɔ̄ɔ́ alé.
I tām̄ rāā kə́ i rāāī Nə́ɓā adə̄ wūn̄g rāan tə́ n
əlan̄sí jī madə̄ ba̰ā̰ gə̄ tə́ ní.
7Sḭḭ̄ ī-rāāī ādə̄ wūn̄g rāā nge kəndāsí
tām̄ sḭḭ̄ ī-tunī yá̰a̰ ādī i ndíĺ kə́ majə aĺ gə̄, ba i Nə́ɓā alé.
8Nə́ɓā kə́ ndi ngándáńg ń ul̄sí ní, dɔsí ndígə̄nalən kɔ̄ɔ́.
Jerusalem ń i kṵ́ṵ́sí kə́ nge kətōsí ní, sḭḭ̄ ī-rāāin̄ ādə̄ wurən tōrən.
9Ni a̰a̰ wūn̄g yā Nə́ɓā lo reē tə́ kə̄ dɔsí tə́,
ba əda na: Sḭḭ̄ ɓē gə̄ ń ī-ndiī kadə̄ Siyo̰ tə́ ní ōōī,
Nə́ɓā əndam̄ kənda kə́ tōr̄ ngá̰ý.
10Tɔdɔ̄ ta kaw̄ ɓəloó ń Nə́ɓā, nge ndi ngándáńg,
ra kə ngánə́ḿ kə́ dəngam gə̄ kə kə́ dəyá̰ gə̄ ta kaw̄ ní, m-á̰a̰ā̰ kə kumḿ.
11Kété ní m-ə̄tōdə́ i kə rɔ̄nelé,
banī mā m-ə́yá̰də́ adə̄ aw̄n̄ i kə rɔ̄də́ kə́ nel̄də́ aĺ ō, i kə wurdə́ kə́ tōr̄də́ ō.
12Lo ń ré deē a̰a̰m̄ kadə̄ mā i dəyá̰ kə́ ngaa koy ō,
de gə̄ ngá̰ý əya̰mə̄n̄ kɔ̄ɔ́ ō anī, majə kadə̄ deē rāā rɔ̄nel̄ alé.
M̄-tél dəla lo sɔɔ̄ń i majaĺ yā ngánə́ḿ gə̄,
tām̄ nin̄ əya̰n̄ Ndū najə̄ yā Nə́ɓā kɔ̄ɔ́.
13Nin̄ gerə̄n̄ yá̰a̰ gə̄ ń ni əda kadə̄ yā rāā ní alé,
ndin̄ tītə̄ ń ni ndigəń ní alé.
Rāān̄ róbə́ kə́ gōtə́ ń ni ɔjədə́ ní kə njadə́ jingling.
14Sḭḭ̄ ɓē gə̄ ń i madə̄ ɓē Siyo̰ ní, ī-reē á̰a̰ī!
Ādə̄ əga kemsí dɔ kaw̄ dɔ ɓē kə́ rang tə́ dɔ gúú tə́ ń
Nge ndi ngándáńg ra kə ngánə́ḿ kə́ dəngam gə̄ ō, kə́ dəyá̰ gə̄ ō, ta kaw̄ ní tə́.
15Tɔdɔ̄ ni ɔy nápar de kə́ kḭḭ sa̰y gə̄ ɓōkə́də́ dɔdə́ tə́.
I gíŕ nápar de kógə̄ḿ gə̄ kə́ ɓōlə́n̄ gidə yá̰a̰ aĺ ō, taa kɔr̄də́ i ta tə̄rā ō,
i de gə̄ kə́ ɓōlə́n̄ de kə́ tɔgə ɓə́ga aĺ ō, a̰a̰n̄ kum tō ndoō yā ngōn̄ aĺ ō.
16Ngán gə̄ ń dəyá̰ kə́ ngaa koy táŕdə́ ngá̰ý ní, nin̄ ɔy aw̄nəń kɔ̄ɔ́.
Ba əya̰nən̄ adə̄ ndi kə kérneé ō, ɔgə̄nən̄ ngánən kə́ dəyá̰ gə̄ kɔ̄ɔ́ ō.
Jerusalem əla go̰ kem ngánən gə̄ tə́
17Banī m-ā m̄-rāā i ba̰ý n m-ā m̄-dḭḭ̄ńsí sḭḭ̄ ngánə́ḿ gə̄ ní?
18I nge reē kə yá̰á̰ kə́ tōr̄ gə̄ ń toō dɔsí tə́
n i nge kɔr̄sí kɔ̄ɔ́ jī madə̄ ba̰ā̰sí gə̄ tə́ ní.
19Ngánə́ḿ gə̄ āwī, ə̄sōī róbó!
Mā m̄-ndi laā, əya̰mə̄n̄ kɔ̄ɔ́ ō, mə̄kɔ́ i kə kérə́ḿ ō.
20Kūbə̄ ń m-ə́la rɔ̄ḿ tə́ ndɔ̄ ń lo toń lɔm tə́ ní m-ɔ̄r̄ kɔ̄ɔ́,
ba m-ə́la kūbə̄ rāā ɓɔ́ yāḿ rɔ̄ḿ tə́.
M-ā m-ə́ga kɔŕ kə̄ dɔ Nge ndi ngándáńg tə́ bátə́ kadə̄ m-óyń.
21Ngánə́ḿ gə̄, ə́hɔī rɔ̄sí tɔgə! Ə́gaī kɔŕ kə̄ dɔ Nə́ɓā tə́,
anī a taāsí kɔ̄ɔ́ jī ngé ndi dɔsí tə́ gə̄ tə́ ō, jī madə̄ ba̰ā̰sí gə̄ tə́ ō.
22Tɔdɔ̄ mā m-ə̄ndā kemḿ i dɔ Nge ndi ngándáńg tə́ kadə̄ gān̄g dɔsí,
anī Nge kə́ táĺ adə̄m̄ rɔ̄nel̄.
Nge ndi ngándáńg ń i nge kajəsí ní, a rāā kem majə sesí ngɔr.
23Tɔdɔ̄ mā m-ə́yá̰sí adə̄ āwī i kə wursí kə́ tōr̄sí ō, i kə rɔ̄sí kə́ nel̄sí aĺ ō.
Banī Nə́ɓā a tél yā kadə̄m̄ sesí gogə́ kə́ njɔ́ḿ gə̄ tə́ i dan rɔ̄nel̄ tə́ ō, walya tə́ ō.
24Ɓōólaā ɓē gə̄ ń nin̄ i madə̄ ɓē Siyo̰ ní, a̰a̰n̄ kadə̄ ɔyn̄sí dɔ gúú tə́ aw̄n̄ sesí dɔ ɓē kə́ rang tə́.
Banī sḛ́ý laā anī, a a̰a̰n̄ lo teē ń Nə́ɓā yāsí a teē sesí ɓəloó ní.
A̰á̰ā̰, teē ɓəloó yāsí a ugə̄ i kə kɔsə go̰n kə́ ndə́lē ngá̰ý ō majə ngá̰ý ō yā Nge ndi ngándáńg.
25Ngánə́ḿ gə̄, ī-tə́gāī tasí dɔ wūn̄g yā Nə́ɓā tə́.
Madə̄ ba̰ā̰sí rāāsí adə̄ ī-tápī, banī sḛ́ý laā anī ā á̰a̰ī kadə̄ a to nang tə́ ō,
sḭḭ̄ ā ə̄ndāī njasí míndən tə́ ō.
26Ngánə́ḿ kə́ ngə́ro gə̄ njə̄rān̄ dɔ róbə gə̄ kə́ kɔkərɔ gə̄ i tū tə́ tə́,
ɔyn̄də́ tītə̄ dā̰ gə̄ kə́ madə̄ ba̰ā̰ gə̄ ɔyn̄ dɔ gúú tə́ beē.
27Banī ngánə́ḿ gə̄, ə́hɔī rɔ̄sí tɔgə ə́gaī kɔŕ kə̄ dɔ Nə́ɓā tə́!
Tɔdɔ̄ deē ń aw̄ sesí lo ń nuū tə́ ní, a əga kemən dɔsí tə́.
28Kété ní, ī-númī kəya̰ Nə́ɓā kɔ̄ɔ́.
I beé ní, ngɔlaā ī-téliī kə̄ rɔ̄n tə́ ō, ə́hɔī tɔ́gə́sí ngan̄g nja kutə lo sāan tə́ ō!
29Tɔdɔ̄ nge ń reē kə yá̰á̰ kə́ tōr̄ gə̄ ń toō dɔsí tə́ ní,
i ni n i nge kajəsí ō, nge kadə̄sí rɔ̄nel̄ kə́ ngándáńg ō ní.
Sɔɔ̄ kadə̄ Jerusalem tél əhɔ rɔ̄n tɔgə gogə́ rang
30Jerusalem, ə́hɔ rɔ̄í tɔgə! Deē ń əndā rīí ní, a sɔl̄ kemií.
31Ngé gə̄ ń rāāīn̄ majə aĺ ō, rāān̄ rɔ̄nel̄ najə̄ kəsōí tə́ ō ní, yādə́ i rɔ̄ ndoō!
32Rɔ̄ ndoō i kə ɓē gə̄ ń rāān̄ ngání gə̄ ɓəlo tə́ ní!
Rɔ̄ ndoō i kə ɓē ń əhɔ ngání gə̄ ɓəlo tə́ ní!
33Ni rāā rɔ̄nel̄ najə̄ kəsōí tə́ ō, ī-nujə sák sák anī nelə̄n ō.
I beé ɓá ní, nujə sák sák yān nəkɔ́ a rāan kadə̄ rɔ̄n a nelə̄n aĺ ō.
34De kə́ ngá̰ý gə̄ kə́ kem ɓēé ń i rɔ̄nel̄ yān ní, m-ā m-ɔ̄gən ō,
ɓōĺ deē aĺ yān a tél i ka̰a̰ tápə̄ dɔn tə́ ō.
35Tɔdɔ̄, Nge ndi ngándáńg a rāā kadə̄ hor kógə̄ḿ əsō dɔ ɓē ní tə́ yā kadə̄ ṵṵn ndɔ̄ ngá̰ý ō,
ndíĺ kə́ majə aĺ gə̄ a ndin̄ kem ɓē ní tə́ dan i ngá̰ý ɓáý tṵ ō.
36Jerusalem, á̰a̰ lo kə̄ dām̄ kə́ gír ɓē tə́ ba á̰a̰ rɔ̄nel̄ ń Nə́ɓā reēń kadī tə́ ní.
37Á̰a̰ā̰, ngání gə̄ ń á̰á̰də́ lo kaw̄ tə́ ní n a reēn̄ nuú.
Ḭḭn̄ i gír ɓē tə́ ō, no ɓē tə́ ō n a reēn̄ ní. I ndū Nə́ɓā kə́ rɔ̄kum kə́ kal kógə̄ḿ beē n ɔsə njadə́ kə̄ naā tə́ ní.
Nin̄ rāān̄ rɔ̄nel̄ kɔsə go̰n yā Nə́ɓā.
Currently Selected:
BARUK 4: SARDC
Highlight
Copy
Compare
Share
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Bibəl ta Sar̄ © L'Alliance Biblique du Tchad, 2006, 2010.