YouVersion Logo
Search Icon

ÚKLƆ́ KÚ ĀCOTƐ̄HƆ̄ 27

27
Upɔ́lu gbo iyāwu kú Uróm ō nyɔ̄
1Eko nēé lɛ kaŋmó ka alɔ géē yɛ úgbéenyi nyɔ̄ Ítāli ā, é kwú Upɔ́lu mɛ́mla aálagbá ōhī ú kpó tū otrɛ̄yí kú aícɔ́ɔja ofɛhɔ̄ kú ɔ́wá aícɔ́ɔja kú Ɔgɔ́stɔ̄si, nēé hī ka Ujúliyɔ̄si ā abɔ̄. 2Eko nɛ̄ alɔ le pɛ́ tá ipú úgbéenyi kú Adramítiyɔm nōo gáā nyɔ̄ okónu ísu ɛyɛ́ɛyɛ́yí nēe bá ɔ́kɔŋgɔ̄ kú Ésīya ā, alɔ gbɔɔ́ mɛ́mla Arístākɔsi, ɔ̄cɛ Umasɛdónīya nōo ŋmá Utesalónīka. 3Oŋmɔ́ɔ̄cī nū alɔ gā ajɛ Usídɔn. Ujúliyɔ̄si gbonɛnɛ lɛ Upɔ́lu, anɔ́ɔ ó le ɛga je lɛ ɔ́ kɔ́ɔ̄ nyɔ̄ ɛgiyí aóklóbīya nū kéē leyīkwu ɔ́. 4Abɔ̄ alɔ gbɔɔ́ ŋmá abɔ́ɔ ā, alɔ le pɛ́ i gla Usáyíprɔ̄si ābɔ̄ eyī igbīhi owu. Ó lɛ ā ŋ́ nɛɛ owu nōo yɔ̄ ī tá ā géē lɛyíkwu alɔ. 5Anɔ́ɔ eko nɛ̄ alɔ le pɛ́ gla ísu nōo yɔ̄ eyī ánūmā kú Usilísiya mɛ́mla Upamfilíya ā, alɔ gā Umayíra kú Ulisíya. 6Anɔ́ɔ otrɛ̄yí kú aícɔ́ɔja ofɛhɔ̄ ā má úgbéenyi éyi kú Alesáŋdrīya nōo gē yɛ ī nyɔ̄ Ítāli, anɔ́ɔ ó kwú alɔ ú kpó tā ɔ̄ á. 7Ipú ɛ̄cī alɛwa úgbéenyi ā yɔ̄ ī yɛ tiiti. Ó le kwú alɔ iyē nɛ̄hi ɛ́ɛ́ nɛ̄ alɔ gā ajɛ Unídɔ̄si á. Abɔ̄ owu í cɛ̄ lɛ alɔ ŋ́ mā, alɔ le pɛ́ gla Usálmɔ̄n eyī igbīhi owu lɛyíkwu Ukrɛ́ti. 8Alɔ yɔ̄ í yɛ bá ɔ́kɔŋgɔ̄ kú ísu ā iyē, ípú unwalu nɛ̄hi jāā gbéeko nɛ̄ alɔ gāājɛ ɛga éyi nēé hī ka okónu ísu olɔhi, nōo kwu igelī nɛ̄hi kú Ulásiya ajaajɛ ā.
9Alɔ le ɛ̄cī alɛwa yá abɔ́ɔ, gbéeko nɛ̄ iyāwu ipú éŋkpɔ̄ ga ɛgaligbó ā kē gbɔɔ́ ō tūūfi, ohígbū ka ɛ̄cī nɛ̄ é gwōkónu ā le gla ɛɛ́. Anɔ́ɔ Upɔ́lu le abɔ̄ pi uwá ahɔ̄ kahíníī, 10“Aɔ́kpani, n má ka iyāwu kú alɔ nyā géē bī ámíyā mla ífi nɛ̄hi wā, iyó mɛ́mla úgbéenyi ā géē je kpó yíífi, oyēeyī kú ācɛ kē í pɛ́ yíífi dúú.” 11Amáŋ ɛlā nɛ̄ otrɛ̄yí kú ācɛ opɛ́ úgbéenyi mɛ́mla ákú óndú úgbéenyi ka ā le nū otrɛ̄yí kú aícɔ́ɔja ofɛhɔ̄ ā ipú, anɔ́ɔ ó leyī gwū ɛlā kú Upɔ́lu tá. 12Abɔ̄ okónu ísu ā í lɔhi nɛ̄ ācɛ gē ba eko ofū ŋ́ mā, ācɛ alɛwa cɛ̄ kú aá nyɛ̄ɛ̄ ŋmá okónu ísu cɛ́ɛ́ kú aá yɛ gɔbū ipú ísu gaajɛ Ufínīsi, ɔ́dāŋ ka ótɔ́ɔtɛ́, cɛ́ɛ́ kú ālɔ̄ bá abɔ́ɔ gbéeko nɛ̄ ofū ā mɛ. Ufínīsi wɛ okónu ísu kú Ukrɛ́ti nōo pīyeyī kwu abɔ̄lúfīyē kú ɛnɔ̄ɔ̄nɛ̄ mɛ́mla abɔ̄lɔ́ná kú ɛnɔ̄ɔ̄cī.
Owu nɛ̄hi tá ísu
13Eko nɛ̄ owu gbɔɔ́ ō tá ɛmɛɛma ŋmá ɛháajɛ ā, anɔ́ɔ ācopúgbényi ā gbɛlá ka aá lɔfú yɛce ɔdā nɛ̄ aá tɛɛtɛ miya táajɛ ā, é le ánkɔ#fr 27.13 ánkɔ ígboje o gbɛnú nɛ̄hi nōo lɛbɛ̄ɛka ɔgājí o lɛyí ɛpa nōo gē bī úgbéenyi háyi ɛgéyi ipú éŋkpɔ̄ ā kú úgbéenyi ā pi gicō ŋmáajɛ anɔ́ɔ é gbɔɔ́ ō pɛ́ úgbéenyi bá ogwoogwu ɔ́kɔŋgɔ̄ kú Ukrɛ́ti á. 14Amáŋ ó gbojī ŋ́ owu olɔfú nɛ̄hi nēé hī ka “Oŋmá abɔ̄lúfīyē kú ɛnɔ̄ɔ̄cī ā” gbɔɔ́ ō tá ŋmá ɔlíidɔ ā. 15Owu ā le yá kú úgbéenyi ā kóō jíliyē nɛ̄hi, é cēyītīkwū kéē le úgbéenyi ā eyī pīya tá ɔwɛ kú owu ā, alɔ má mlɛ́nyɔ́ le ɛga je lɛ owu ā kóō pɛ́ úgbéenyi kú alɔ nyɔ̄ icííci. 16Alɔ le ɛga o lɛyí wu má eko nɛ̄ alɔ le úgbéenyi ā pɛ́ gla ɛháajɛ kú ɔlíidɔ nɛ̄ŋ́cɛ́ kú Ukawúda ā, abɔ́ɔ ā, alɔ lɔfú tīyē le ɔ́kɔ nēé le tū ɔ́ngbá playi úgbéenyi ā gbō bá icō kú úgbéenyi ā. 17É lɛ ɔ́kɔ ā pi tá ipú úgbéenyi ā, le úgbéenyi ā gbō. Anɔ́ɔ abɔ̄ é gē yúufi ō hɛ́tū ipú ɔjɛ ɛga o otɛndɛ́ɛ kú okónu ísu kú Ulíbīya, anɔ́ɔ é le īlī ōpúgbényi ā wī plaajɛ, cɛ́ɛ́ kú owu kóō bī úgbéenyi ā nyɔ̄. 18Owu olɔfú nɛ̄hi ā yɔ̄ ī tá gɔbɔ̄ɔ̄bū, anɔ́ɔ oŋmɔ́ɔ̄cī nū ācoyúklɔ́ kú úgbéenyi ā gbɔɔ́ ō tá iyó kú úgbéenyi ā tū ipú éŋkpɔ̄. 19Anɔ́ɔ oŋmɔ́ɔ̄cī ɔmɛtá ā, é bī abɔ̄ uwā lɛ iyó úklɔ́ kú úgbéenyi ā kpó tá tū ipú ísu. 20Anɔ́ɔ abɔ̄ ɛnɔ ámāŋ ínyílɔ́wɔ í bɛ̄cɛ ipú ɛ̄cī alɛwa ŋ́ mā, nɛ̄ úgbagwú ā kē yɔ̄ ī tá alɔ nɛ̄ɛnɛ̄hi ā, alɔ kwú ɔtū ú ŋmá eyīyōce ka alɔ í lɛ ohɛ́tá.
21Ɛ́gɛ́nɛ̄ é lé ɔdōlé gɛ ŋ́ gbojī ɛ́ɛ́ ā, Upɔ́lu gā iyɔ̄bū ɔtāhɛ̄ uwā, anɔ́ɔ ó kahíníī, “Aɔ́kpani, ɔ́dāŋ ka aá lɛ ɔkɔ kú um pó nɛɛ, nɛ̄ aá nyɛ̄ɛ̄ ŋmá Ukrɛ́ti ŋ́ nɛɛ, aá géē yɛ í lɛ ámíyā mla ífi nēe bá ā ŋ́. 22Amáŋ n gē da aá kú aá lɛ ɔtūlé. Ohígbū ka oyēeyī kú ɔ̄cɛ dúúmā kú aá í gáā yíífi ŋ́ ń táafú ŋ́ ayíka úgbéenyi ā nɛ. 23Ohígbū ka ipú otú nyā nɛ̄ alelékwū-ōtɛ̄hɔ̄ kú Ɔwɔicō nōo lɛ um, nɛ̄ n kē ī gbɛ̄ɛ̄gbā ā, gaá háyi ɛgiyí um. 24Anɔ́ɔ ó kahíníī, “Ā híī yúufi ŋ́, Upɔ́lu, a géē háyi iyɔ̄bū Usísa piíí, má ɔ̄, Ɔwɔicō kē lɛ odúúdú ācɛ nēe yɛ mla awɔ ā kpó gā awɔ ɛɛ́.” 25Ohígbū ɛ́gɔ́ɔmā aá lɛ ɔtūlé, aɔ́kpani! ohígbū ka n lɔtūce Ɔwɔicō kóō géē yá ɔdā nɛ̄ ó da um ā jīla piíí. 26Amáŋ owu géē kwu alɔ nyɔ̄ í kwu okónu ísu kú ɔlíidɔ éyi piíí.”
27Otú oŋmɔ́ɔ̄cī otú ɔ́migwɛ́nɛ ā, owu nɛ̄hi ā yɔ̄ ī pɛ́ úgbéenyi kú alɔ ga ɛbɛɛbɛ ipú ísu kú Umeditarénīyan. Ɛplá ahāpōtú, ācopúgbényi ā lɛ eyī ce ka aá le bá lɛ ajɛ ɛɛ́. 28Anɔ́ɔ é le ɛcɔ̄ gbō playi ɔ́ŋgbá kéē jé ɛ́gɛ́nɛ̄ éŋkpɔ̄ ā lipú lɛ̄ ā, anɔ́ɔ é le jé ka ó wɛ umíta ofɛpa. Eko le gla lígíí é klla le ɔ́ miya kpɔ́, anɔ́ɔ é klla le jé ka ó wɛ umíta ofucigwó. 29Abɔ̄ é gē yúufi ka alɔ géē nyɔ̄ í gbo ɛcɔ̄ ā, é le ánkɔ ɛnɛ nōo ŋmá igbīhi kú úgbéenyi ā tá wā í táajɛ ipú éŋkpɔ̄. Anɔ́ɔ é le ɔkɔ gbā le Ɔwɔicō kú eyī kóō le nyā. 30Anɔ́ɔ ācopúgbényi ā tíne kéē le kwu ŋmá ipú úgbéenyi ā, é kwú ɔ́kɔ ā pi tá ipú éŋkpɔ̄ le ula yá ka aá nyɔ̄ gáā kpó ánkɔ ŋmá iyɔ̄bū kú úgbéenyi ā. 31Upɔ́lu da otrɛ̄yí kú aícɔ́ɔja ofɛhɔ̄ ā mɛ́mla aícɔ́ɔja ā kahíníī, “Ɔ́dāŋ́ ka ācɛ nēe bá ā í yɔ̄ ipú úgbéenyi ā ŋ́, ācɛ ɔhá dúúmā í gáā hɛ́ aá tá glá ŋ́.” 32Anɔ́ɔ aícɔ́ɔja ā lɛ ɔ́ŋgbá ā kpó hɛ́ ŋmá ɔ́kɔ ā, kē habɔ̄ uwā tá le pɛ́ i yɛ á.
33Abɔ̄ eyī gáā nyā, Upɔ́lu le ɔkɔ gbā le odúúdú uwā kéē lɛ ɔdōlé lé. Ó da uwá kahíníī “Aá húmáyī gbēyī ɛ̄cī ɔ́migwɛ́ɛnɛ yɔ̄ mɛ́ɛ̄ á, aá kē lé ɔdā dúúmā ŋ́. 34Ohígbū ɛ́gɔ́ɔmā n gē gbɔ̄ɔkɔ lɛ aá, aá le ɔdōlé lé, o yá ɛ́ɛ́ kú aá yēeyī ā, aá cíkā ō le odée lé. Ó géē je ɔfú lɛ aá. Inyīlɛ̄yí éyi í gáā yíífi ŋmá ikpɛ̄yí kú odúúmā kú aá ŋ́.” 35Abɔ̄ ó lɛ ɛ̄nyā ā ka ā, ó kwú igbō ú, le ahínyá tá Ɔwɔicō iyɔ̄bū odúúdú uwā ā, ó lɛ ɔ́ cē anɔ́ɔ ó gbɔɔ́ ō lé á. 36Abɔ̄ ó i lɛ ā odúúdú uwā lɛ ɔtū lɛ, le ɔdōlé lé abɔ̄yī uwā. 37Ɛjɛ̄ɛ̄jī alɔ nēe bá ipú úgbéenyi ā wɛ ācɛ ofigwɛ́tá cigwɛ́hīlī. 38Abɔ̄ ɛjɛ̄ɛ̄jī ācɛ ā le ɔdōlé lé lɛ je uwā ā, é le ohile kú nū ā kpó pīya tá ipú ísu.
39Eko nɛ̄ eyī le nyā ā, ācopúgbényi ā í jé okónu ísu ā ŋ́, amáŋ é má okónu enyi ɛga nɛ̄ ɔjɛ yɔ̄ ā. Anɔ́ɔ é le miya ka aá géē lɛ úgbéenyi ā pɛ́ gaá le ɔ́ hɛ́ tāajɛ abɔ́ɔ, ɔ́dāŋ ka ó tɔ́ɔtɛ́. 40Anɔ́ɔ é habɔ̄ ánkɔ kú úgbéenyi ā tá ga ipú ísu, é kē lɛ ɔ́ŋgbá nōo gbō óci o pɛ́ úgbéenyi ā kpó wī. Anɔ́ɔ é kwú īlī nɛ̄hi ā ú púla, klla lɛ ɔ́ nāndaa ká owu kóō ga ipú nū kóō gbɔɔ́ ō kwu úgbéenyi ā ga ɛgiyí ɔjɛ ā. 41Amáŋ úgbéenyi gaá gbo ɛfu kú ɔjɛ ipú éŋkpɔ̄, anɔ́ɔ ó le hɛ́ wāajɛ á. Abɔ̄ iyɔ̄bū kú úgbéenyi ā le hɛ́ tāajɛ í kē jíliyē glá ŋ́ mā ā. Úgbagwú kú éŋkpɔ̄ nōo yɔ̄ ī ca klá ɛgiyí ɔkwu kú úgbéenyi ā le ɔ́ ca nyɛ́ŋɛ̄nyɛŋɛ̄. 42Aícɔ́ɔja ā le miya ka aá lɛ aálagbá a kpó ŋmó, cɛ́ɛ́ ká odúú kú uwā kóō híī tágwā kwu ŋ́. 43Amáŋ abɔ̄ otrɛ̄yí kú aícɔ́ɔja ofɛhɔ̄ ā tínē kóō lɛ Upɔ́lu hɛ́tá ā, ó cɛ̄ lɛ uwá yá ɔdā nēé miya ā ŋ́. Ó le ɔ́da je lɛ aálagbá nēe jé ō tágwā ā kéē lɛ ómbli tá tū enyi aflɛ́yí cɛ́ɛ́ kéē le agwā tá gɛcɛ, 44anɔ́ɔ ó da ācɛ o hile ā kéē ce ɛyí ígbɔ́cí mɛ́mla ābɔ̄ kú úgbéenyi ā. Ɛ́gɔ́ɔmā nɛ̄ ɛjɛ̄ɛ̄jī alɔ pɛ́ kwu wɛ̄ɛcɛ ɛbɔ́ á.

Highlight

Copy

Compare

Share

None

Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in