Niɛmaya 9
9
Ǹûai dí dísɔnyɔ̂ŋ-ŋai ƃò
1-2Ŋ̀áloŋ tɔnɔi ŋí ŋɔfólo buu feerɛ káo náaŋ ɣele, Eezuɛ-ŋai dí díŋaa tɛ̀ gîe ma kwaa tɔ̂nɔ ma dí kùla zîi da kpɛ́ni-ŋai sáma. Dí sûŋ siɣe, dí maloŋ tôo-maa seɣe too dîa, dí pɔ̂rɔ sia díŋûa a gɛɛ dí ǹɛ́ a gɛɛ malôŋ toɔɔ̂i dîa dísɔnyɔ̂ŋ mɛni ma. Eezuɛ lonii kélee dí dímu sìɣe dí tɔ́ɔ dí dísɔnyɔ̂ŋ-ŋai ƃó da zɔnyɔ̂ŋ-ŋai dínâŋ pɔ̂lɔ-ŋai dí wɔ́lɔ gɛ̀i. 3Ǹûai da kâa lɛ̀ɛ tɔɔ̂ni dítɔ̂ɔi tɔnɔ ma a aƃa saaƃa díkɛ díwoli tɔ̀ɔ Díɣâlai ŋɔtɔ̂ŋ lóno woo ma. Dí aƃa saaƃa sìɣe a gɛɛ dí dísɔnyɔ̂ŋ-ŋai ƃó, dí Díɣâlai Yâwɛɛ fɛli.
4Yeŋkêŋ è kɛ̀ naa a gɛɛ Liiva-ŋai ŋí da kɛ̀ Ɣâla fɛlîi dí kɛ́ tɔ̀ɔ ŋ̀á. Dia ƃa, Zasua, Bani, Kamiɛɛ, Sibania, Buni, Seribaya, Bani da Kenani. Da kâa kɛ̀ Díɣâlai Yâwɛɛ fɛlîi, díwoo a kɛ̂ ɣelêi-pere.
5È kɛ̀ tí, Liiva-ŋai ŋí, Zasua, Kamiɛɛ, Bani, Asania, Seribaya, Odaya, Sibania da Pitaiya ni dí mò ǹûai dîa dîyɛɛi,
“Ka kámu siɣe ká tɔ́ɔ, ká laa maa tɛ̂ tɛɛ Káɣâlai Yâwɛɛ pɔ́ nyii gáa naa wɔ́lɔ-wɔlɔ da wɔlɔ-wɔlɔi.
Tɔɔ núu kélee é laa maa tɛ̂ tɛɛ bɔ́ ŋɔláa maa waai mɛni ma.
Núu-kpune fa pɔ̂ri gɛ́ mɛni kélee ƃôi.”
Sɔnyɔ̂ŋ ƃóɔɔ maa ɣâla fɛliɛɛ
6Ƃía tɔnɔ kpéŋ nɔ́ ƃé íkaa a Yâwɛɛ.
Í ŋ̀elei kpɛ̂tɛ da zu sãa kélee.
Í ǹɔii kpɛ̂tɛ da vúlu sãai kélee dí káa mai.
Í yúo kpɛ̀tɛ da zu sãa kélee.
Í fúlu-laa tɛ̀ɛ dí kélee dípɔ.
Ŋ̀elei su wala-wala laai kélee da tôo íkɔɔ mu dí ífɛli.
7Ƃía ƃé íkaa a Kúɣâlai. Í Eƃeraŋ sìɣe,
í gula Ɔ̂ɔ taa-leei su, Babelɔŋ lɔii kpiniŋ su.
Í ǹáa maa fâleŋ a Eberaɣɛ̃ɛ.
8Í gàa ǹíi su a gɛɛ laa-la è kɛ̀ kpɔ́ ǹyêei ímɛni ma a ŋ̀ánaa.
Í íkono tèe ǹyêei.
Í íkono tèe ǹyêei a gɛɛ ƃa pâi Keena-ŋai,
Ita-ŋai, Amɔra-ŋai,
Pɛriza-ŋai, Zɛbusi-ŋai da Gɛgasi-ŋai dílɔii-ŋai tɛɛ̂i bɔ́.
Ǹaa a pâi kɛ̂i a bɔ́ɔ da ŋɔsuui su-ƃelai wɔ́lɔ-wɔlɔ da wɔ́lɔ-wɔlɔ.
Ífe niî íkono têei maa fáleŋ ní kpɛ́ni fêi, í káa a teniŋ ƃô Ɣala.
9Í gàa berei Ize lɔii su-ƃelai dí wɔ́lɔ kúnûa pɔlɔ-ŋai mɔ̃lɛ lai.
Tãi dí pà la Ǹyúo Kpɔ̂lui lái, í díwɔlɔ wooi mɛ̂ni.
10Í zûgbɛlɛ-gbɛlɛ mɛni da ŋɛi kɛ́-maa-ŋa kɛ̀ a Ize kaloŋ,
ǹyée mu-ƃelai da ŋɔlɔii su-ƃelai kélee,
kpɛ́ni fêi, í gàa berei dí ŋ̀wana lɔ̂ɔ tua-ŋa kɛ̀ la a kúnûa pɔ̂lɔ-ŋai.
Í ílaa lɛ́lɛɛ lɛ̀ɛ Eezuɛ-lonii lá a maa tãi ti, ǹyaŋ sâa ƃa sâa gáa naa.
11Í pere lâa Ǹyúo kpɔlui sámai dí tɛ́ɛ naa lɔii kpâla ma.
Kɛ́lɛ í díkpɔara-ƃelai kɛ̀ dí lɛ́ɛ ǹyái su
yɛ̂ɛ kɔni wuyɛɛ a tòo pari kɛ́tɛ su a yêŋ gáo ma.
12Í tɔ̀ɔ ǹûai túɛ ɣele kɔ̂lɔŋ kole kɛ́tɛ su a ɣele ƃɔ́ɔ,
í tɔ́ɔ dítuɛ ŋɔŋ lêŋ kɛ́tɛ su a kpíni.
13Í kùla ŋ̀elei su póŋ-poŋ, í yéŋ Sana Yeei ma.
Í núu-kpune tûa-pere mɛni lɛ́lɛɛ-ŋa lɛ̀ kúnûa pɔ̂lɔ-ŋai dîa,
í tɔ̂ŋ lɛ́lɛɛ-ŋa tɛɛ dípɔ.
14Í sɛŋ lɛ̀ dîa é pîlaŋ berei mâ da pɔ̂ri Í Fii-tɔɔ-ɣele maa waai mɛi kâai lai.
Í ítɔ̂ŋ-ŋai tɛ̀ɛ dípɔ íyee mu nuui Mose sârai.
15“Tãi puru è kɛ̀ dí kɛ̂i lai, í mii-sãâ kùla ŋ̀elei su í dɛ̀ɛ dípɔ.
Tãi kpele wɛ̂li è kɛ̀ dí kɛ̂i lai, í yá kùla kɔni su í dɛ̀ɛ dípɔ.
Í mò dîa a gɛɛ dí lí dí ǹɔii síɣe nyii
í wɔ́lɔ íkono tèe la dínuu pɔ̂lɔ-ŋai yêei, dí a gɛɛ sée naa.
16Kɛ́lɛ kúnûa pɔ̂lɔ-ŋai dí kɛ̀ a díwôlii kpɔ̂lɔɔ,
dí fé díyee seení ítɔ̂ŋ-ŋai mu.
17M̀ɛni-ŋai kélee í mò dîai, dí díyee kùla mù.
Zûgbɛlɛ-gbɛlɛ mɛni-ŋai da ŋ̀ɛi kɛ́-maa-ŋai í gɛ̀ díŋɛi Ize lɔii sui, dí nìa gélee ma.
Dí kɛ̀ a díwôlii kpɔ́lɔɔ.
Dí dílaa túɛ-nuu lɛ̀ a gɛɛ é lí a dia pôlu luɛ-laai su Ize lɔii su.
Kɛ́lɛ íkaa a su-mɛni lɛ̂ɛ Ɣala.
Maloŋ kâa támaa káa íyêei.
Ífa ílii ŋwàna a maa félaa.
Í wɛli-kɛ-maai su kɛ̂tɛi.
M̀ɛnii ŋí ƃé gɛ̀, ífe íyee kula ní dímu.
18Dí gôo kpɛ̀tɛ a niŋa-loŋ pɔkɔɔŋ,
dí mó dîyɛɛi, ‘Ŋ̀âlai ŋí ƃé kúŋuŋ ma ƃò é kú kúla ǹuɛ laai su Ize lɔii su.’
Nyíŋi è kɛ̀ a ŋɛi ǹaɣiŋ mɛi kpɛ́ɛ pôlu.
19Kɛ́lɛ ífe íyee kula ní dímu vɛ̃ɛ-kpâlaŋ su,
kpɛ́ni fêi, í maloŋ-kaai su kɛ̂tɛi.
Ífe ŋ̀ele kɔ̂lɔŋ kolei kula ní dímɛi a ɣele-ƃɔɔ,
kpaa máŋ í ŋ̀ɔŋ lêŋ líiŋ dîa a gɛɛ dí pɔara berei ma.
20Í Ímɔ̂leŋ lɛ́lɛɛi pù díkponôi, é Dɔ̂ŋ mɛi káa kili ŋa pono tɛɛ dípɔ.
Í mana tɛ̀ɛ dípɔ dí mii, í yá tɛ́ɛ dípɔ díkpele mɛni ma.
21Góraŋ buu náaŋ dí gɛ̀ vɛ̃ɛ kpâlaŋ sui,
í dímɛi kâa.
Sɛŋ da ƃalâŋ fé too ní dîa.
Seɣe fé saa ní dîa, díkɔɔ fé tela soli-ni.
22“É kúla nyíti pôlu, í gɛ̀ dí kâloŋ-ŋa yée mɛi ɣále,
dí dílɔii ŋuŋ-ŋai síɣe.
Dí Ɛsibɔŋ lɔii mɛi Kâloŋ Siɔŋ yée mɛi ɣâle da Basãŋ lɔii mɛi Kaloŋ Oŋ.
Í gâloŋ-ŋai ŋí dílɔii kélee tɛ̀ɛ dípɔ.
23Í gɛ̀ dísuui su-ƃelai dí táma yɛ̂ɛ bɛmɛlɛŋ-kao-ŋai.
Í pà a dia ǹɔii ma
í íkono tèe la dínâŋ pɔ̂lɔ-ŋai yêei.
24Dísuui su-ƃelai dí lì ǹɔii kpîŋ ma dí ǹaa siɣe a dípɔɔ.
Í ƃaa kùla Keena lɔii kpiniŋ mɛi kâloŋ ma Eezuɛ-ŋai ŋɛ́i-tuɛ.
Í da ŋɔnûai dítɛ̀ɛ Eezuɛ-ŋai pɔ́
a gɛɛ dí tûa a dia yɛ̂ɛ berei Eezuɛ-ŋai díkɛ̀ ŋ̀wɛ̂lii lai.
25Daa-lêe-ŋai kɔ-kuluƃa wála-wala-ŋa dí kɛ̀ zui dí kɛ́ naa maa kɔ̃ɔi,
ínûai dí naa kélee sòŋ é pɛ́lɛ zi-sãa kpɛtɛ lɔii-ŋai dîa.
Dí pɛ́rɛ-ŋa sòŋ dílaa fɛ́ɛ a sãâ lɛ́lɛɛ-ŋa,
dí ya-loa-ŋa soŋ, kpɔmɔ kpâlaŋ-ŋa,
ɔle-wuru kpalaŋ-ŋa da ƃá-wuru támaa.
Dí kɛ̀ dílaa miî dí kɛ́ pìla a ɣele kélee, díkɔlɔ lɛ́lɛɛ dîa a tɛ̀ɛ-ŋa.
Dí kélee dí dínîa kɛ̀ ímaloŋ kâai sarâi.
26“Berei máŋ í kɛ̀ m̀ɛni lɛ́lɛɛ-ŋai ŋí kélee kɛ̂i la dîɛi,
dí íwoo pìli, dí díyee kúla ítɔ̂ŋ-ŋai mu, dí tɔ́ɔ yâ.
Dí ílono kɛ́-ƃelai pàa
nyii-ŋai kɛ̀ dísɔnyɔ̂ŋ-ŋai maa mɛ̂ni ƃôi dîai.
Dí díŋɛi nàɣiŋ ímɛi a gbɛ́ɛ pôlu.
27Dítûa pere-ŋai dí gɛ̀ í íyee kúla dímu,
díkpɔara-ƃelai dí díyee mɛi ɣále dí mɛni kpɔ̂lu láa dîa.
Kɛ́lɛ tãi díkɛ̀ mɔ̃lɛi lai, dí wɔ̀lɔ yâ.
Í lɛ̀ɛ ŋ̀elei su í dí wɔ́lɔ-woo mɛ́ni.
Í dímalôŋ kàa í núu tɛ́ɛ è díŋuŋ ma ƃó díkpɔara-ƃelai yêei.
28Kɛ́lɛ tãi dí kɛ́ la lii-see sui,
dí ŋɔ́nɔ díyee kùla ítɔ̂ŋ-ŋai mu dí pɛ́lɛ mɛni nyɔ́mɔɔ ŋa kɛ̂i.
È kɛ̀ tí, í nɛ̀ɛ naa díkpɔara-ƃelai yée é tɛ́ɛ dîa, díkɛ ƃò dí mɛi.
Ǹyaŋ tãi dí ŋɔ́nɔ wɔ̀lɔ la yâi, í lɛ̀ɛ ŋ̀elei su í díwɔlɔ wooi mɛ́ni.
Í maloŋ kâai è gɛ̀ í kɛ̀ nɔ́ díŋuŋ-ma ƃò a tãi kélee.
29Í ínûai lia-woo ƃò a gɛɛ dí díyee sée pôlu ítɔ̂ŋ-ŋai mu.
Kɛ́lɛ díwolii kpɔ̂lɔ kɛ̀.
Dífe díyee see ní dímu.
Ǹúu-kpune mɛi káa tɔŋ-ŋai í dɛ̀ɛ dípɔ
a gɛɛ dí kɛ́ sia a dia díkɛ̀ ɣéniɛi sui,
dí díyee kùla dímu.
Dí kɛ̀ nɔ́ sɔnyɔ̂ŋ kɛ̂i.
30Í kɛ̀ nɔ́ a ílii kpéleɛɛ díyêei a kóraŋ kélee.
Í mɔlêŋ è díteniŋ tɔ̀ɔ í lono kɛ́-ƃelai sârai.
Kɛ́lɛ, dífe díwoli tɔɔ ní yâ a dɔnɔ kpîŋ.
Nya ƃe gɛ̀ í dí tɛ́ɛ lɔii-ŋuŋ da kpɛ́ni-ŋa su-ƃela pɔ́ dí lí a dia luɛ-laa su.
31Kɛ́lɛ ífe ǹɛɛ ní naa dísuui su é kara,
kpaa máŋ í íyee kúla dí mu,
kpɛ́ni fêi, íkaa a lii kpêle Ɣala ímaloŋ kâai kóyɛŋ fé ma.
32“Óo Kúɣâlai, yá ƃa Ŋ̀wála-wâla kélee Ɣalai.
Ya zûgbɛlɛ-gbɛlɛ da ŋɛi-kɛ́ maa mɛni kpaya-kpaya ŋa kɛ̀.
Ya kono têe kɛ̀, ífaa íwoo maa fâleŋ.
Íwɛli kɛ́-maai kóyɛŋ fé ma.
M̀ɛni kpɔ̂lui kélee kwa tɛ̀ɛ zu é síɣe Asiria kaloŋ ŋɔtãi ma, é tóo sâa mai,
ífe íŋɛi nàɣiŋ dímɛi.
Kwa mɔ̃lɛ kwa kúnûai, kúlɔii kâloŋ-ŋai,
kúlaa túɛ-ƃelai, zâla láa soŋ-ƃelai da ílono kɛ́-ƃelai,
é pɛ́lɛ kúnûa pɔ̂lɔ-ŋai dîa.
33M̀ɛni kpɔ̂lu-ŋai kélee kwa tɛɛ zui, ya Ɣâla ísãâi.
Kɛ́lɛ a kɛ̀ a kúa, kútûa-pere fé sãa ní.
34Kúlɔii kâloŋ pɔlɔ-ŋai, kúlaa túɛ-ƃelai, kúsâla láa soŋ-ƃelai da kúnâŋ-ni
dífe ítɔ̂ŋ mɛi káa ní.
Í dília-woo ƃò kɛ́lɛ, dífe díwoli tɔ̀ɔ ní yâ.
35Berei máŋ í gɛ̀ la díkpîŋ kaloŋ kɛ́ ƃò dílɔii mɛi,
í gɛ́ dí sée sí-sãa kpɛtɛ lɔii ma, í lûwa kélee láa dîai,
dífe wɔ́lɔ díwoli tɔɔ ní yâ.
36Kɛ́lɛ ƃɛ́ káa, kwa sâa kɛ́ a luɛ-ŋa kúkpɔɔ lɔii ŋí su.
Í ǹɔii lɛ́lɛɛi ŋí tɛ̀ɛ kúnâŋ-ni pɔ́ a gɛɛ dí ŋ̀aa-nɛ̃ɛ kùla.
Nya ká ŋí kú káa sâa naa a luɛ-ŋa.
37Zãâ lɛ́lɛɛ-ŋai kélee kulâi ǹɔii ŋí sui,
gélee a liî gâloŋ-ŋai pɔ́ ya dí sée kúmɛi.
Í nyiŋi kɛ̀ a kúsɔnyɔ̂ŋ-ŋai gùla maa.
Wála-wala-laa káa díyêei máŋ kúmɛi kwa kútaa tûlɛ-ŋai.
M̀ɛnii kélee da ŋ̀wɛli dí gɛ́ a kúai, da gɛ̀ yɛ̂ɛ berei da ŋ̀wɛ̂lii lai.
Kú káa lii-too pôlu kɛ́tɛ su.”
Ǹûai dí díkono tèe
38Nyíŋi kélee su, kúkaa kúkono teêi. Kwa bɔ̃yɛɛ̂i kɔlɔ ma a gɛɛ kúlaa túɛ-ƃelai, Liiva-ŋai da zâla láa soŋ-ƃelai da pâi díyee pɔɔ kɛ̂i maa kɔlɔi su.
Currently Selected:
Niɛmaya 9: KWB
Highlight
Copy
Compare
Share
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
