MATTHEW 13
13
K'éé'dídléehii binahjį' hane' bee ak'idi'dootį́įłii
(Mk. 4:1-9; Lk. 8:4-8)
1T'áá éí bijį́ Jesus éí kin si'ánídóó ch'ízhníyáago be'ek'id bąąhgi jineezdá. 2Áko diné yíl'áhígíí haa áłah silį́į́', éí bąą tsinaa'eeł biih jííyáago bii'dóó dah jineezdá,#Lk. 5:1-3. áádóó diné yíl'áhígíí t'áá át'é tábąąhdóó naazį́. 3Nít'éé' kójíníigo lą'ígóó hane' bee ak'idi'dootį́įłii bee bich'į' yájííłti', K'éé'dídléehii léi' álástsii' k'iididooléélgóó ch'íníyá. 4Áko álástsii' ła' nihiyiiłkaad nít'éé' ła' atiinjį' ahineezdee'. Atiinjį' ahineezdee'ígíí tsídii nidahaast'a'go ałtso yaa nahodeeskai. 5Náánáła' tsétahjį' ahineezdee', ákwe'é łeezh doo hózhǫ́ hólǫ́ǫ da, áko łeezh doo ditánígíí biniinaa t'áadoo hodíína'í hadaneesą́, 6nidi doozhǫǫgo dah adii'ą́ągo hadaneesánígíí yideez, índa bihétł'óól ádingo biniinaa daniiłna'. 7Náánáła' ch'il dadeeníinii bitahgóó ahineezdee', áko ch'il dadeeníinii bilááh daneesą́ągo ałtso bííghą́ą́'. 8Índa náánáła' łeezh yá'át'éehjį' ahineezdee', áko bineest'ą' dahazlį́į'go, ła' neeznádiindi, ła' hastą́diindi, ła' tádiindi bilááh nídaasdlį́į́'. 9Éí bąą t'áá hajaa' hólónígíí, háni' ajíists'ą́ą́'.
Hane' bee ak'idi'dootį́įłii biniyé át'éii
(Mk. 4:10-12; Lk. 8:9,10)
10Ákohgo hódahooł'aahii haa yíkaigo ádahodííniid, Ha'át'íí lá biniyé hane' bee ak'idi'dootį́įłii bee bich'į' yáníłti'? 11Nít'éé' Jesus áháłní, Nihí nihich'į'go yá'ąąshii bee bóhólníihgo bił haz'áanii bee na'nitinii doo bééhózin da yę́ę éí nihił béédahózin dooleełgo nihaa deet'ą́, nidi bí, éí doo baa deet'ą́ą da. 12Háálá t'áá háiida ha' át'íida hwee hólónígíí biláahgo ła' haa náádoolyééł, áko lą'ígo hwee hólǫ́ǫ doo, nidi ha'át'íida hwee ádinígíí, éí t'áá hwee hólónígíi nidi haghadoolyééł.#Mt. 25:29; Mk. 4:25; Lk. 8:18; 19:26. 13Díí biniinaa hane' bee ak'idi'dootį́įłii bee hoł dahashne', háálá dazhníł'į́į nidi, doo dajiiłtséeh da, áádóó dajíists'ą́ą' nidi, doo dazdiits'į́įh da, doo nidi bik'idazh'diitįįh da. 14Áko Aizéíyah kóníigo haa hoolne'ígíí t'áá aaníí silį́į́':
T'áá aaníí dadoohts'a' dooleeł nidi, ts'ídá doo bik'idadi'doohtį́įł da,
áádóó t'áá aaníí daah'į́į dooleeł nidi, ts'ídá doo deidoołtséeł da.
15Háálá díí dine'é bijéí tsézhin nidahalin
áádóó jéé'ádahodeeskał,
índa daniilch'iil,
doodago éí dabináá' yee da'iidoołtsééł,
áádóó dabijaa' yee dadi'doots'į́į́ł,
índa dabijéí yee ak'idadi'dootį́į́ł,
áko shich'į' ninádookahgo náádabidideeshłááł.#Is. 6:9,10.
16Nidi nihí danihináá' bik'idahojidlí, háálá éí bee da'ooh'į́, áádóó nihí danihijaa' bik'idahojidlí, háálá éí bee da'doohts'a'. 17T'áá aaníí ánihidishní, Diyin God yá dahalne'ii índa diné ts'ídá t'áá ákogi ádaat'éii lą'í yilt'éego daah'ínígíí k'adę́ę dayiiłtsééh, nít'éé' t'áadoo dayiiłtsą́ą da, áádóó dadoohts'a'ígíí k'adę́ę deidiits'į́į́h, nít'éé' t'áadoo deidiizts'ą́ą' da.#Lk. 10:23,24.
K'éé'dídléehii binahjį' hane' bee ak'idi'dootį́įłii ááhyiłníinii
(Mk. 4:13-20; Lk. 8:11-15)
18K'ad k'éé'dídléehii baa hane' bee ak'idi'dootį́įłii ááhyiłníinii dadoohts'į́į́h. 19T'áá háiida yá'ąąshii bee bóhólníihgo bił haz'áanii saad baa hozhdiits'į́į́h, nidi doo bik'izh'diitįįhgóó, bąąhági át'éii nilíinii yigháahgo, hajéí biyi' saad k'idoolyáhígíí hááyii'nííł; éí atiinjį' ahineezdee'ígíí ájít'į́. 20Tsétahgóó ahineezdee'ígíí, éí saad jidiits'į́įhgo t'áá áko baa hoł hózhǫ́ǫgo nízhdiiléhígíí ájít'į́, 21nidi saadígíí bihétł'óól hayi'di ádin, éí bąą t'óó kónígháníjį' hwee hodina', áko saadígíí biniinaa hach'į' nahwii'náago, doodaii' atího'dil'į́įgo haa ní'diildahgo t'áá áko bits'áńjílwo'ígíí ájít'į́. 22Ch'il dadeeníinii bitahgóó ahineezdee'ígíí, éí saad jidiits'į́į́h, nidi nahasdzáán bikáa'gi bee da'iináanii baa nitsáhákees áádóó at'į́ hodíní'ahgo éí saad ałtso yighą́ąhgo, bineest'ą' t'áadoo haleeh da. 23Índa łeezh yá'át'éehii biyi'jį' ahineezdee'ígíí, éí saad jidiits'a'go bik'izhdi'yiitįįhígíí ájít'į́; éí t'áá aaníí honeest'ą' haleehgo, ła' neeznádiindi, ła' hastą́diindi, ła' tádiindi bilááh ninádahadleeh.
Tł'oh naadą́ą́' éí ch'il bitahgi hólóonii binahjį' hane' bee ak'idi'dootį́įłii
24Áádóó kóníigo náánáła' hane' bee ak'idi'dootį́įłii hoł ch'ínáánéít'ą́, Yá'ąąshii bee bóhólníihgo bił haz'áanii éí kót'é: diné léi' bidá'ák'ehgi k'eelyéí yá'át'éehii k'iidíílá, 25nít'éé' diné da'ałhoshgo, hwe'ana'í níyáago tł'oh naadą́ą́' bitahgóó ch'il t'áá tł'oh naadą́ą́' nahalinígíí k'iidííláago dah nídiidzá. 26Áko tł'oh naadą́ą́' hadaneesą́ą́dóó bineest'ą' dahazlį́į'go, ch'il éí tł'oh naadą́ą́' nahalinígíí ałdó' bił yíl'á silį́į́'. 27Áko naat'áanii jílíinii há nidaal'a'ígíí haa yíkaigo ádahodííniid, Nihinanit'a'í, da' doósh álástsii' yá'át'éehii nidá'ák'ehgi k'idííníláa da ni'? Ákoshą' ha'át'éego bitahgóó ch'il nichxǫ́'ígíí hazlį́į́'? 28Nít'éé' áhodííniid, Éíyee' ana'í ła' át'į́į́ lá. Áko nidaal'a'í ádahałní, Áko daats'í ákǫ́ǫ́ jidookahgo ch'il dazhdoonishgo ahandahizhdoołjoł nihííní'ní? 29Nidi áhodííniid, Dooda; ch'il ahandahołjoołgo, tł'oh naadą́ą́' ałdó' t'áá bił dadoohnish sha'shin. 30Bíni'dii t'áá áłah danéeséehgo da'iigéeshjį' ahalzhíísh, áko da'iigéeshjį' ahoolzhiizhgo da'iigéeshii ábidideeshniił, Ch'il áłtsé náádahołjoołgo didoodlił biniyé bida'ohtł'o', nidi tł'oh naadą́ą́' t'éiyá nooh ná'áshchíí góne' yah adahohheeh, bidideeshniił.
Mástad bílástsii' binahjį' hane' bee ak'idi'dootį́įłii
(Mk. 4:30-32; Lk. 13:18,19)
31Áádóó kóníigo náánáła' hane' bee ak'idi'dootį́įłii yee hoł nááhoolne', Yá'ąąshii bee bóhólníihgo bił haz'áanii éí díí nahalin: diné ła' mástad bílástsii' néidii'ą́ągo, bidá'ák'ehgi k'iidíílá; 32éí t'áá aaníí k'eelyéí t'áá ałtso ts'ídá bi'oh áníshéhígíí át'ée nidi ch'il t'áá ałtso yilááh áníłtsogo ninisééh, áko tsin sikaadii yileehgo tsídii nidahat'ahgo tsin bits'áoz'a' bąąhgóó bit'oh ádayiił'įįh.
Bááh bee niilyółí binahjį' hane' bee ak'idi'dootį́įłii
(Lk. 13:20,21)
33Áádóó náánáła' hane' bee ak'idi'dootį́įłii yee hoł nááhoolne', Yá'ąąshii bee bóhólníihgo bił haz'áanii éí asdzání ła' bááh bee niilyółí néidii'ą́ągo ak'áán táadi haaką́ągo yił tayooznii'go niilyółígíí éí nahalin.
Jesus hane' bee ak'idi'dootį́įłii yinahjį' na'nitin
(Mk. 4:33,34)
34Áko hane' bee ak'idi'dootį́įłii binahjį' Jesus díí t'áá ałtso diné yíl'áhígíí yee yił hoolne', áádóó hane' bee ak'idi'dootį́įłii t'áágéedgo doo ha'át'íhída yee yił nahasne' da. 35Diyin God yá halne'ii kóníigo yee haadzíi'ii bohodoolnííł biniyé kót'éego Jesus na'nitin:
Hane' bee ak'idi'dootį́įłii bee hahideesdzih,
nahasdzáán niit'ą́ą́dóó nidanil'in yę́ę bee hadeesdzih.#Ps. 78:2.
Tł'oh naadą́ą́' éí ch'il bitahgi hólóonii baa hane'ígíí ááhyiłníinii
36Ákohgo diné yíl'áhígíí yits'ą́ą́' dah diiyáago, kin biyi' góne' yah ííyá. Áádóó bídahooł'aahii, Ch'il dá'ák'ehgi hazlį́į'ii binahjį' hane' bee ak'idi'dootį́įłii ááhyiłníinii bee nihił hólne', daaníigo haa yíkai. 37Áko hach'į' haadzíi'go áhodííniid, Álástsii' yá'át'éehii k'iidííláhígíí éí Diné Silį́į'ii át'į́, 38áádóó dá'ák'eh éí nihokáá' dine'é át' é, índa álástsii' yá'át'éehii éí yá'ąąshii bee bóhólníihgo bił haz'áanii ba'áłchíní danilíinii ádaat'é, áádóó ch'ilígíí éí bąąhági át'éii nilíinii ba'áłchíní danilį́. 39Ana'í ch'il k'iidííláhígíí éí níłch'i bida'iiníziinii binanit'a'í át'į́, índa agizhígíí, éí díí hoogáłígíí bił nihoolzhíshígíí át'é, áádóó da'dooyishii éí diyingo nidaal'a'í ádaat'į́. 40Éí bąą ch'il ahandahaashjoolgo adoolk'ą́'ígi át'éego, nihoolzhiizhdi ádoonííł. 41Diné Silį́į'ii bidiyingo nidaal'a'í iidiyooł'aałgo, bee bóhólníihgo bił haz'áanii biyi'dóó biniinaa bąąhági ádahat'íinii t'áá ałtso índa bąąhági ádaat'íinii nídeidiyoolahgo, 42hodook'ą́ą́ł góne' adeidiyoołtł'ił; áadi diné daachxa áádóó biwoo' ahídeidiłk'ash doo. 43Áko índa ts'ídá t'áá ákogi ádaat'éii biTaa' bee bóhólníihgo bił haz'áanii biyi'di jį́honaa'éí nahalingo dadi'níłdíin dooleeł. Éí bąą t'áá hajaa' hólónígíí háni' ajíists'ą́ą́'.
Naalye'é da'ílíinii nídees'į́į'ii
44Áádóó yá'ąąshii bee bóhólníihgo bił haz'áanii éí díí nahalin: naalye'é dá'ák'ehgi nées'į́į́', éí diné ła' yik'íníyáago nínéidees'į́į́', áko bił hózhǫ́ǫgo dah diiyáago, bee hólóonii ałtso baa néhéeznii', áko índa dá'ák'eh yik'é na'níláago nayiisnii'.
Diichiłí ayóó át'éego ílíinii
45Náá'áłdó', yá'ąąshii bee bóhólníihgo bił haz'áanii éí díí nahalin: diné na'iiłniihí nilį́įgo diichiłí yá'át'éehii haintá, 46éí diichiłí t'ááłá'í agháago ílį́į́ léi' yik'íníyáago dah diiyá, áádóó bee hólóonii ałtso baa néhéeznii'go diichiłí yik'é na'níláago nayiisnii'.
Łóó' bee hahaltsósí
47Náá'áłdó' yá'ąąshii bee bóhólníihgo bił haz'áanii, éí díí nahalin: łóó' bee hahaltsósí taah deistsoozgo łóó' t'áá ał'ąą ádaat'eełii áłah áyiilaa; 48éí hadéébįįdgo tábąąhjį' hadeistsoozgo dadineezbin, áádóó yá'ádaat'éehii ásaa' biih dadziiznil, nidi doo yá'ádaat'éehii t'éiyá yóó'adadziiskaad. 49T'áá éigi át' éego nihoolzhiizhdi ádoonííł. Diyingo nidaal'a'í éí ts'ídá t'áá ákogi ádaat'éii bitahdóó bąąhági ádaat'éii yits'ádeidiyoonił, 50áádóó hodook'ą́ą́ł góne' adeidiyoołtł'ił; áadi diné daachxa áádóó biwoo' ahídeidiłk'ash doo.
Naalye'é da'ílíinii da'ałk'idą́ą́' índa ádaaniidígíí
51Díidíísh t'áá ałtso bik'ida'dootą́? bizhdííniid. Áko, Aoo' [Bóhólníihii], dahodííniid. 52Áko ánáábizhdoo'niid, Éí bąą bee haz'áanii yínda'niłtinii t'ááłá'í nítínígo yá'ąąshii bee bóhólníihgo bił haz'áanii yíhooł'aahii silį́į'ii, éí diné léi' kin bee bóhólníhígíí binaalye'é da'ílíinii bitahdóó ádaaniidíii índa t'áá da'ałk'idą́'ígíí ch'íyiiníiłii nahalin.
Jesus éí Názarethdi doo bidi'niidzį́į' da
(Mk. 6:1-6; Lk. 4:16-30)
53Ákohgo Jesus, éí hane' bee ak'idi'dootį́įłii ałtso yaa hoolne'go, áádóó dah diiyá, 54áko t'áá hó hakéyahdi nídzídzáago dabikin yii' áłah nádleeh góne' naz'neeztą́ą́', áko bik'ee t'óó bił adahóóyóigo ádadííniid, Háádę́ę'shą' díí bee hódzáanii ákót'éii shóyoost'e', índa áhooníiłii ayóó ádaat'éii yaa naagháii silį́į́'? 55Da' díísh doo kin ííł'íní biye' át'į́į da? Da' bimáásh doo Mary wolyée da? Áádóó da' dabitsilíísh doo James índa Jóseph áádóó Sáíman índa Júdas daolyée da? 56Áádóó da' dabideezhíísh doo t'áá ałtso bił kéédahwiit'į́į da? Áko díí diné lá háádę́ę́' díidí t'áá ałtso shóyoost'e' lá? 57Áko hach'į' doo bił dahóózhǫǫd da. Nidi Jesus áhodííniid, Diyin God yá halne'ii t'áá ałtsogóó diné bił dajílį́, nidi t'áá hakéyahgi índa bił hajííjéé', éí doo bił ajílį́į da.#Jn. 4:44. 58Áko doo da'oodlą́ą́góó biniinaa ákwe'é áhooníiłii ayóó ádaat'éii doo lą'í baa nijiyáa da.
Currently Selected:
MATTHEW 13: NVJOB
Highlight
Copy
Compare
Share
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Navajo Bible © 2000 American Bible Society. All rights reserved.
Bible text from the Navajo Bible is not to be reproduced in copies or otherwise by any means except as permitted in writing by American Bible Society, 101 North Independence Mall East, Floor 8, Philadelphia, PA 19106-2155 (www.americanbible.org).
