MATTHEW 14
14
John Tó Yee Asį́įhii bi'diisyį́
(Mk. 6:14-29; Lk. 9:7-9)
1Áko íídą́ą́' Hérad, naat'áaniishchíín jílíinii, Jesus baa hozdiizts'ą́ą'go 2há nidaal'a'í ábizhdííniid, Díí John Tó Yee Asį́įhii daaztsą́ą́dę́ę́' náádiidzáago át'į́į́ lá; éí bąą díí adziil bee ayóó át'éego ádahooníiłii bii' hólǫ́ǫgo yinahjį' áánííł lá. 3Háálá Hérad éí hatsilí Philip be'asdzą́ą́ Heródiyas wolyéii biniinaa John jiiłtsood, áko be'dziztł'ǫ́ǫgo awáalyaa góne' yah ajííłt'e'. 4Háálá íídą́ą́' John áhodííniid, Nitsilí be'asdzą́ą́ bił nani'aashgo doo bee ná haz'ą́ą da.#Lev. 18:16; 20:21; Lk. 3:19,20. 5Áko azhą́ hodiyeeshxééł hó'níi nidi diné áłah nilínígíí yinásdzííd, háálá John éí Diyin God yá halne'ii nilį́ dayó'ní. 6Nidi Hérad bi'dizhchį́į́ yę́ęjį' anáhoolzhiizhgo, áłah silį́'ígíí binááł Heródiyas bich'é'é oolzhiizhgo Hérad yił hóóshǫǫd, 7áko at'ééd t'áá yiyííkeedígíí yeididoo'áałgo yee ádee hadoodzíí'. 8Áko at'ééd bimá ábíłníigo kódííniid, John Tó Yee Asį́įhii bitsiits'iin kwe'é łeets'aat'ą́hí bii' si'ą́ągo shaa níkaah. 9Áko aláahgo naat'áanii t'áá íiyisí bąąh bíni', nidi ádee hadoodzí'ígíí índa baa iisdee'ígíí biniinaa baa doot'áałgo yee hooł'a', 10áko ákǫ́ǫ́ i'ííł'a'go awáalyaadi John bitsiits'iin k'élne', 11áko bitsiits'iin łeets'aat'ą́hí bee náką́ągo at'ééd baa yíką́, áádóó at'ééd éí bimá yeiníką́. 12Nít'éé' John hódahooł'aahii danilį́į́ nít'ée'ii yíkaigo hats'íís dah deidiiłtį́įgo yóó'ádayiilaa, áádóó dah diikaigo Jesus yił dahoolne'.
Diné ashdladi mííl yilt'éego ba'íltsood
(Mk. 6:30-44; Lk. 9:10-17; Jn. 6:1-14)
13Ákohgo Jesus éidíígíí yiyíínii'go, áádóó dah diiyáago tsinaa'eeł bee doo naagháhígóó i'jííł'éél. Nidi diné yíl'áhígíí haa dahodiizts'ą́ą'go kin hadaas'áádę́ę́' t'áá ni' hakéé' niheezhjéé'. 14Áko tsinaa'eeł bii'dę́ę́' Jesus hajííyáago, ayóó át'éego diné yíl'áago jiiłtsą́, áko baa a'ááh jiniizį́į'go bąąh dah nidahaz'ánígíí náádabizhdiyiisá. 15Nít'éé' hííłch'į'go hódahooł'aahii kódaaníigo haa yíkai, Kwe'é doo naagháhí da, áádóó t'áá íídą́ą́' k'adę́ę anáá'át'aah; diné yíl'áhígíí nídayínóhkááh bidiní, áko bíni'dii kin dah naazhjaa'góó ch'iyáán deidooyį́łígíí t'áá bí ádá nideidiyoołnih. 16Nidi Jesus áhodííniid, Doo nihidahaaskai da nidi t'áá nihí bada'nołtsóód. 17Áko ádahałní, Łees'áán t'áá ashdla'í áádóó łóó' t'áá naakíhí t'éiyá nideiijaah. 18Áko, Wóshdę́ę́' shaa nohnííł, jidííniid. 19Áko diné yíl'áhígíí, Hootsogóó dinohbįįh, bizhdííniid, áádóó łees'áán ashdla'ígíí índa łóó' naakiígíí nízhdiinilgo, yá'ąąshgóó jidéez'į́į'go bik'i sozdoolzin, áádóó nijiitíihgo łees'ánígíí hódahooł'aahii bitaa jiniihgo, éí diné yíl'áhígíí yitaa deiznii'. 20Áko t'áá ałtso da'ííyą́ą'go hwiih daazlį́į́'. Áko nidahaasti'go bi'oh da'jííyą́'ígíí náádadziisdláa'go ts'iizis naakits'áadah hadazdeesbįįd. 21Asdzání áádóó áłchíní t'áadoo wólta'í dinéhígíí t'áá bízhánígo ashdladi mííl daats'í da'ííyą́ą́' lá.
Jesus táłkáá' yigááł
(Mk. 6:45-52; Jn. 6:15-21)
22Ákohgo Jesus hódahooł'aahii, Tsinaa'eeł biih hohkáahgo wónaanígóó shilą́ąjį' da'doł'eeł, áko shí éí jíl'áhígíí nídayínóhkááh bidideeshniił, bizhdííniid. 23Áko jíl'áhígíí nídayínóhkááh bizhdííniidóó bik'ijį' sozdidoolzįįł biniyé t'áá sáhí dził bíjiiyá. Áko i'íí'ą́ągo t'áá sáhí áadi nijighá, 24ákohgo tsinaa'eeł tá'ałníí'góó yi'oł, nít'éé' bidááhdę́ę́' níyolgo biniinaa tó bínízdiiłhałgo yi'oł. 25Áko yikáíht'áahjį' ayííłką́ągo, táłkáá'góó joogáałgo baa nídzídzá. 26Nít'éé' hódahooł'aahii táłkáá' joogáałgo dahoołtsą́ągo hwéédaasdzííd, áko, Ha'át'íí shį́į́ bich'į́įdii át'į́! daaníigo hak'ee bił yéé' dahazlį́į'go hadadeeshghaazh. 27Nidi t'áá áko Jesus kóníigo hach'į' haadzíí', Nihił dahózhǫ́, shíyee' ásht'į́; t'áadoo nídaałdzidí.
28Nít'éé' Peter hach'į' haadzíi'go ádííniid, Bóhólníihii, ni ánít'į́į́ ládą́ą́' táłkáa'gi shaa nínááh, shidiní. 29Áko, Hágo, bizhdííniid. Áádóó tsinaa'eeł bii'dę́ę́' Peter hajííyáago Jesus baazhdoogááł biniyé táłkáá' jideeyá, 30nidi níyol bidziilgo hoł bééhoozingo nídzísdzííd, áko yaazhdeezhtłizhgo, Bóhólníihii, yisdáshíłteeh, jiníigo hazhdoolghaazh. 31T'áá áko Jesus k'ídeeshchidgo hasił kóháłníigo, T'įįhdígo iinídláanii! Ha'át'éegoshą' nił naaki hazlį́į́'? 32Áko tsinaa'eeł biih níjoot'áazhgo ííyol. 33Nít'éé' tsinaa'eeł yii' naháaztánígíí hach'į' nitsidadeezgo'go ádaaní, T'áá aaníí Diyin God biYe' nílį́į́ lá.
Jesus éí Genésaretdi bąąh dah nidahaz'áanii néidiyiiłjeeh
(Mk. 6:53-56)
34Tsé'naa hoł ni'ní'éelgo kéyah Genésaret hoolyéejį' jíkai. 35Ákwii diné kéédahat'ínígíí hwéédahoosįįdgo, éí kéyah bikáa'gi t'áá níłtéél nít'éé' hane' ádayiilaa, áko bąąh dah nidahaz'ánígíí t'áá ałtso haa dayiizhjaa'go, 36Bíni'dii ni'éé' bijánil t'éiyá nidi yidahidilchííd, dahałníigo nídahooskan, áko hodahideeshchidígíí t'áá ałtso hadaałt'é nídaasdlį́į́'.
Currently Selected:
MATTHEW 14: NVJOB
Highlight
Copy
Compare
Share
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Navajo Bible © 2000 American Bible Society. All rights reserved.
Bible text from the Navajo Bible is not to be reproduced in copies or otherwise by any means except as permitted in writing by American Bible Society, 101 North Independence Mall East, Floor 8, Philadelphia, PA 19106-2155 (www.americanbible.org).
