Lúúkas 11
11
Yésus ókónyonyi popíónyí pɛ́ɛ́yɛ́ aná popísókolonyé
(Mat 6.9-13)
1Epué puɔ́s, Yésus mopísókólónyí kɔɔ́mɔ kómotí. Úmáaman opísókólonyi, opiónyí wɛɛyɛ́ omoti ɛ́ɛ́pí kɛ́ɛ́yɛ́ ɛ́ɛ́: «Ɔkɔ́n, túónyítónyí aná pópísókolonyée, yá aná Isáaŋ óónyóónyitónyí popíónyí pɛ́ɛ́yɛ́.» 2Wɔ́ kɔ́ɔ́p ɛ́ɛ́: «Aká nupísókolonyée, ɛ́nuɛlɛ́ ɛ́ɛ́:
Taat,
ɛɛlɛ́ ɛ́ɛ́ pɛɛnd kitikit menyi ewú ɛnyɛɛ́,
ɛsítɛ́k Pufuŋ púáwɔ,
3siki puɔ́síɛ, túfá púkunya púɛsikɛnɛnɛ́ káásɔ́ kí insaná,
4túyapɛ́n á pifal píásɔ́, á kiákí ɛ́ɛ́ pasɔ́ muɛ́t tuáyapinan epé kitikit pɛ́túɛ́lɛnɛ́ maandá mɔ́ kilɔk,
atitúyapá ɛ́ɛ́ túkɔɔn ɔ́ yɔɔ́pítɛ́n.»
Insap yi ékúl umeéné woond waátap
5Yésuse kɔ́ɔ́p andíkɛ́k ɛ́ɛ́: «Índɛ mɔɔnd káánɔ́ kɔ́ ɔlɔŋ áápian ekul, uyɔɔk kuɛyɛ́ nɔ ɔtɛ́m ú putúk, wɛɛl kɛ́ɛ́yɛ́ ɛ́ɛ́: Ekúl aamɛ, íŋolí pilɛ́ɛt pítátɔ́, 6á kiákí ɛ́ɛ́ imɔ́pɔ́ŋ eŋenyí, indipá na puandá pú kueki wɔ́, 7índɛ sɔ́k ukáánɛ́ kɛ́ɛ́yɛ́ á kiansi nɛkɛtɛ́ɛ, siondinyi wɔ́ ɛ́ɛ́: Atiandá kunséésitenyi! Insiaman ɛpífɛl; naamɛ na paán páámɛ tukanyɛɛ́ apítiman; indipá pákuatukɛn é kuesikuekí pilɛ́ɛt, 8yɔɔ́núɔ́yɔn ɛ́ɛ́: tɛ utiatúkɛ́n ó pusíó pú pukúl, waákaatukan weeki wɔ́ puandá kitikit wambanɛ́, á kiákí ɛ́ɛ́ unyi kɛ́ɛ́yɛ́ é niíti ní kiansi kátíkátí utɔɔndɛn.
Mɔɔnd na mɔɔnd úmɔ́nyɔŋɛ́n áápian
(Mat 7.7-11)
9«Kúúkɔ́ iŋúɛ inúɔ́yɔnɛ́ ɛ́ɛ́: Ɔ́nuɔŋɛ́n, pénúéki; anuambá, nukɛɛ́n; ɔnutɔ́ɔ́ndɛ́n, pénúfuunin. 10Á kiákí ɛ́ɛ́ ewú úmɔ́nyɔŋɛ́n áápian, ewú wambanɛ́ ɛ́ɛ́kɛɛ́nɛn, ewú úmɔ́nyitɔ́ɔ́ndɛ́n pééfuunen wɔ́. 11Kasí síe káánɔ́ kɔ́ ɔlɔŋ ukaná kuɛlɛɛ́ índɛ muɔ́nɔ́ wɛɛyɛ́ ɔ́kɔɔŋɔn wɔ́ yɔɔpɔ́, utiekí wɔ́ yɔɔpɔ́ wééki wɔ́ inyɔk? 12Kunyaánɛ índɛ usiɔŋɛn wɔ́ nikɛɛ́, weeki wɔ́ iŋiŋɛ́? 13Índɛ kɔk paanɔ́, nunyɛɛ́ ɔtɛ́m kilɔk, nuémenyen kueki paán páánɔ́ maandá maatámb, tiɛkiɛ́ kɔk Taatɛ́ɛ unyɛɛ́ mɛnɛ́mɛnɛ́ɛ, wɔ́, ukaná kuɛlɛɛ́ utiɛlɛ́ kutápɔk, é kueki Emfúnukufúúmɛ é péépé pɔ́ɔ́ŋɔnɛ́ wɔ́ kɛ́ɛ́yɛ́?»
Yésus nyɛ eŋelípusɔ́m u Pɛ́ɛlsepúl á?
(Mat 9.32-34; 12.22-30; Mál 3.22-27)
14Epué puɔ́s, Yésus makúúŋá kilɔk kí kiliínditíe kí pumélée á mɔɔnd; mɔɔnd ukáánɛ́ tikála. Kiliínditíe kikáánɛ́ mɛɛlɛ́ kíáman, mɔɔnd umaápá kimélée woond á kukála. Pɛɛnd péésímile pú táásɛ. 15Maná, pɔsɔ́k pómotí ɛ́ɛ́pí ɛ́ɛ́: «Pɛ́ɛlɛsépúle, ɔkɔ́n u pilɔk pí piliínditíe weekenyée wɔ́ pukaaka pú kukúúŋa pilɔk pí piliínditíe.» 16Polotí ɛ́ɛl kɛ́ɛ́yɛ́ ɛ́ɛ́ útíínyi pulinsí púólinoné mɛnɛ́mɛnɛ́ɛ, yá ɔ́ kuɔ́pitɛn wɔ́.
17Aná umeémenyen imbítáákitɛ́n síɔ́p, wɔ́ kɔ́ɔ́p ɛ́ɛ́: «Índɛ pɔtɔŋtɔ́ŋ siond á kunuanan pɔ́ɔ nɔ pɔ́ɔ, páákata kitɔŋ kikáánɛ́ wɔ́ɔ́sí káá na piansi. 18Índɛ Sáátan épínuenesi wɔ́ muɛ́t, tiɛkíɛ́ pufuŋ púɛ́yɛ́ nyɛɛ́ púkuand apa? Aná nuɛlɛnɛ́ɛ ɛ́ɛ́ yaákúúŋa pilɔk pí piliínditíe na pukaaka pú Pɛ́ɛlɛsepúl. 19Índɛ iŋúɛ yaákúúŋa pilɔk pí piliínditíe na pukaaka pú Pɛ́ɛlɛsepúl, popíónyí páánɔ́ pɔ́ɔ páákúúŋa píi na pukaaka púányí? Kúúkɔ́ pɔ́ɔ pétíínyenyé ɛ́ɛ́ nunyɛ á kipínanɔ́. 20Índɛ kɔk yaákúúŋa pilɔk pí piliínditíe na pukaaka pú Támbák, púétíínyenyi ɛ́ɛ́ Pufuŋ pú Támbák méésíkíl kuanɔ́. 21Aká mɔɔnd unyɛ́ ní imbekí woond upian mɛlɛŋ mé pitíí kikáánɛ́ kiansi kíɛ́yɛ́, punɛ́m púɛ́yɛ́ mɔɔnd tipá pékukíik pɔ. 22Índɛ kɔk sɔ́k upíányinanɛ́ wɔ́ siasiám kuɛyɛ́, utíá wɔ́ woond wɔɔk mɛlɛŋ mé pitíí mɔɔnd ukáánɛ́ áányípá upíóndonyi ɔtɛ́m na mɔ́ɔ, sɔ́k upíányinanɛ́ wɔ́ sak punɛ́m púɛ́yɛ́ uman kuapa pɔ. 23Utiányipá naamɛ éékinuenesi, ewú utiányípá ukúsa naamɛ áápusa.
Anyi pákuand akɔɔn
(Mat 12.43-45)
24«Aká pámányikúúŋɛt kilɔk kí kiliínditíé á mɔɔnd, kíól kíteeŋélé e kúúsí kú kiándɔ́l, ó kuól kuambá nipíɔ́yɛt; aná kímɛ́nyɛɛlɛ́ kítiɛ́n, kíɛl ɛ́ɛ́: Yoókoondon káámɛ á kiansi, kɔɔ́mɔ insiákaámɛn. 25Kíi na kuasiám, ukítikenyi kíi kíwɔɔnɔ, siki puandɛ́ kɛ́ɛ́yɛ́ ɔ́ kɔɔ́mɔ. 26Kíyɔɔk kíɔ́kɔ́l pilɔk pí piliínditíe pitíndatɔ́ neémue pínyɛɛ́ ɔtɛ́m kilɔk kutápɔk kɛ́ɛ; piim píkin á kiansi pípɔ́kimɛt; kupá kú kusúkín kú mɔɔnd ukáánɛ́ nyɛ muyú nɛɛyɛ́ táásɛ kutápɔk kú kutúan.»
Peseé u kémuémue
27Úmááman akála anakáánɛ́, akáandɔ́ omotí ké embúl weémi ekelú, wɔ́ é Yésus ɛ́ɛ́: «Peseé na akáandɔ́ umeékupíén woond weekuelépe!» 28Yésuse kɛ́ɛ́yɛ́ ɛ́ɛ́: «Peseé ɛ́ɛ́kɛɛsikɛnɛn ne epé pɔ́pítɔ́likɔnɛ́ mekélíe má Támbák póond páákan mɔ́ɔ ɔ́ niɔlɔ́!»
Pulinsí pú Muɔ́nɔ́ u mɔɔnd
(Mat 12.38-42)
29Aná pɛɛnd puólíkóoli maápá póólon, péékéŋeliti Yésuse, woond ɔ́ kuɔyɔ ɛ́ɛ́: «panɔ́ pɛɛnd pí ínanɔ nunyɛ ɔtɛ́m kilɔk; nuókoówon pulinsí púóloniné mɛnɛ́mɛnɛ́ɛ! É pulinsí, indíénútíínyí púlotí ɛsiɛ́ pú mɔɔnd umaápá kisiɛ́n ɛ́ɛ́ Yónasɛ. 30Á kiákí ɛ́ɛ́ yá aná Yónas maápá pulinsí ó pusíó pú pɛɛnd pá pálɛ́k pámaápilán ɛ́ɛ́ Niníif, yá aná iŋúɛ, Muɔ́nɔ́ u muund, iŋaányípá pulinsí ó pusíó pú pɛɛnd pí ínanɔ. 31Puɔ́si Támbák óónyísósosíé pɛɛnd, akáandɔ́ umaápá efuŋ u kitɔŋ kí imbátɛ́ u kúúsí, áányáátukɛn, panɔ́ kákáánɔ́ nuatukɛn, unúpɛn; á kiákí ɛ́ɛ́ umanyaátɔ́k kaáyɛ́ɛ ɛ́ kuɛ́n kɔ́ɔ́m Yelúsalɛm aná efuŋ Sálómon maápá tutátɔ́. Akɛ, nunyɛ ne ewú utápukanɛ́ Sálómonɛ. 32Puɔ́si Támbák óónyísósosíé pɛɛnd, pɛɛnd pé Niníif áányáátukɛn, pɛɛnd pí ínanɔ áátukɛn kɔ́kɔ́ɔ́p; pé Niníif pɛn pɛɛnd pí ínanɔ, á kiákí ɛ́ɛ́ pɔ́ɔ pé Niníif pɔ́mɔpíkɔtɔ́ aká Yónas mɛɛ́l wɔɔyɔn pɔ́ɔ mekélíe má Támbák. Akɛ, nunyɛ ne ewú utápukanɛ́ Yónasɛ.
Pipíóndínyí ɔtɛ́m nyɛ ɛlɛɛ́ ilámba íteekenyée
(Mat 5.15; Mál 4.21; Lúk 8.16)
33«Mɔɔnd tipá utúme ilámba woond unɛmb yɛ́ɛ. Waátála yɛ́ɛ kɔɔ́mɔ íteekenyée, ɛ́ɛ́ ewú úményipíkín á kiansi ɛ́ɛ́nɛn kufɔ́ɔm.
Kitɛ́fɛk kí punɛ́m mɛnɛ́mɛnɛ́ɛ
(Mat 6.22-23)
34«Niínsi nínyɛɛ́ ilámba í nuɔ́l núáwɔ. Índɛ niínsi níáwɔ nyɛ kilkil, nuɔ́l núáwɔ nuum kákánɔ nyɛ á kufɔ́ɔm; indɛ kɔk niínsi níáwɔ áápítáyan, nuɔ́l núáwɔ kákánɔ nyɛ kí imbíne. 35Fiálɛ́t kɔk ɛ́ kuɛ́n índɛ kufɔ́ɔm kúnyɛɛ́ kááwɔ tipá imbíne. 36Índɛ kɔk nuɔ́l núáwɔ nuum nyɛ á kufɔ́ɔm, tɛ nupínepíné kɔ́ɔ́m, núkaná apá nuum á kufɔ́ɔm ɛlɛɛ́ aká ilámba punyanɛ́ íkuteekenyi.»
Yésus mépulú pa Falisiɛ́ŋ ne pemenyípikotí
(Mat 23.4,6-7,13,25-27,29-31,34-36)
37Yésus mɛɛlɛ́ umaákála, Falisiɛ́ŋ omotí waapílikɛn wɔ́ ɛ́ɛ́ wáanyá kuɛyɛ́. Yésuse waayɔɔk, weepíkin á kiansi kí Falisiɛ́ŋ ukáánɛ́, wɔɔnyɔ́mbɛt á kupíyaka é tépéle. 38Falisiɛ́ŋ ukáánɛ́ weesímile táásɛ aná umɛɛ́n ɛ́ɛ́ Yésus métúm á kunyáan kati ɛ́ɛ́ umátúán kupísukɛt imbɔ́k aná nuyútɛn ɔ́ɔ́yɔɔnɛ́ɛ.
39Ɔkɔ́n Yésus ɛ́ɛ́pí kɛ́ɛ́yɛ́ ɛ́ɛ́: «Panɔ́ pa Falisiɛ́ŋ nuásuka mukɔ́pɔ ne pipútek yá ekue kɔ ɔɔ́nd pɛ́ɛ́nɛnɛ́ɛ, nɛkɛtɛ́ɛ waanɔ́ kɔk nyɛ owóónón táásɛ lééŋ nɔ ɔndundɔ́, ni itɛ́m kilɔk. 40Nutipá ne meéne! yoónúówon ɛ́ɛ́ ewú umaáluŋá ɔɔ́nd timaluŋá nɛkɛtɛ́ɛ kɛ́kɛ́ɛ́yɛ́ á? 41Ónupoókósí pɔsúkɔsukɔ ne epú púnyɛɛ́ nɛkɛtɛ́ɛ, kɔ́ɔ́kɔ́ maandá kitikit kaányípá katɛ kinyíke káánɔ́ ó pusíó.
42«Ɔsɔ́k naanɔ́, panɔ́ pafalisiɛ́ŋ, á kiákí ɛ́ɛ́ nuánaman kimáám kí Támbák kínyɛɛ́ niap nímoómí ká aŋap áát á maándá meekétí kutek anɛ pikɔlɛ́n; nunyáŋikan ni indɛ́ndɛ́nɛ nɔ kuɔyɔ Támbákɛ́ɛ, mɔ́ nuɛsikɛnɛnɛ́ kuésepenyi á mɔ, tɛ kupíéliti eme mólotí. 43Ɔsɔ́k naanɔ́, panɔ́ pafalisiɛ́ŋ, nuɔyɔnɛ́ ɔnyɔ́l yó pusíó á piansi píánɔ́ pí imbísókólí ni imbíkélie kɔɔ́mɔ pɛɛnd nyɛɛ́ kutek asɛ nionyí. 44Ɔsɔ́k naanɔ́ panɔ́ nunyɛɛ́ ɛlɛɛ́ pipɛ́l pítiányípá ne pulinsí, mɔɔnd ɛ́ɛ́kɛndɛ á kɛ́ɛ utimenyi ɛ́ɛ́ kipɛ́l kɛ́ɛ.»
45Emenyípikotí omotí wɔɔkɔ́l nukal, wɔ́ é Yésus ɛ́ɛ́: «Oŋónyóonyi, kááwɔ é mekélíe makáánɛ́, pasɔ́ kákáásɔ́ atúsikanɛ́ɛ.» 46Woondinyi wɔ́ ɛ́ɛ́: «Ɔsɔ́k naanɔ́ kákáánɔ́ panɔ́ pemenyípikotí; á kiákí ɛ́ɛ́ nuátúúkan pɛɛnd pinúá píɔ́tɔnɛ́ pɔ́ɔ táásɛ, panɔ́ muɛ́t kɔk wɛɛ́tɛ tipá ukííken pinúá pikáánɛ́ ni inɛɛ́ yɛ́ɛ́yɛ́ táŋ ímoómí. 47Ɔsɔ́k naanɔ́, panɔ́ nuwáákanɛ́ pipɛ́l pí peémímekélíé má Támbák; kɔ́ɔk pesí páánɔ́ pɔ́mɔɔ́nɔ́ pɔ́ɔ. 48Melié máánɔ́ éétíínyenyi ɛ́ɛ́ nunyɛ ekelú ne pesí páánɔ́: pɔ́ɔ pɔ́ɔ́kɔɔ́nɔ peémímekélíé má Támbák, panɔ́ núwááka pipɛ́l píɔ́p. 49Púúpukáánɛ Támbákɛ́ɛ, umenyené puandá kitikit, mɛɛlɛ́ ɛ́ɛ́: yaányítúmanɛn pɔ́ɔ peémímekélíé máámɛ ne petúmí; pɔ́ɔ́nyɔ́ɔ́nɔ pómotí, péénesi pólotí iŋɛ́n, 50ɛ́ɛ́ Támbák séésitenyi pɛɛnd pí ínanɔ ó pusíó pú peémímekélíé mɛ́ɛ́yɛ́ pɔ́mɔɔ́nɔ́ kuetúm á nipundɛ́n ní kúúsí, 51Ápɛlɛ pámaátúán kuɔn, kuám á Sakalíás, pɔ́mɔɔ́n wɔ́ ɛ́ kikɛtɛ́kɛtɛ́ɛ kí niwáánɛ́n ni kupikesi pifunɔ́ ne etúl ú Támbák. Kémuémue, yɛɛ́pí káánɔ́ ɛ́ɛ́ panɔ́ pí ínanɔ Támbák óónyínúówoné peelímoólí pɛ́ɛ́yɛ́ pakáánɛ́ kitikit pɔ́mɔɔ́nɔ. 52Ɔsɔ́k naanɔ́, panɔ́ pemenyípikotí, á kiákí ɛ́ɛ́ nunyɛ nunɛmbɛ́n itipek í kumeny Támbákɛ́ɛ: tɛ ɛ́ɛ́ panɔ́ muɛ́t núambɛt kumeny Támbákɛ́ɛ, epé pámaámbá kumeny kukáánɛ́, nuakány nɔɔpɔ́.» 53Yésus mɛɛlɛ́ waáman kɔ́ɔk, pemenyípikotí na pafalisiɛ́ŋ páápílatɛn wɔ́, póond é kutuutinyenyi wɔ́ ni iŋówúnín á maandá kutek, 54pátámba wɔ́ ɛ́ɛ́ úpínan nukál, pɛ́ɛ́tikinɛn wɔ́ kɔ́ɔk ɔ́ kusɔ́mɛn wɔ́.
ទើបបានជ្រើសរើសហើយ៖
Lúúkas 11: yav
គំនូសចំណាំ
ចែករំលែក
ចម្លង

ចង់ឱ្យគំនូសពណ៌ដែលបានរក្សាទុករបស់អ្នក មាននៅលើគ្រប់ឧបករណ៍ទាំងអស់មែនទេ? ចុះឈ្មោះប្រើ ឬចុះឈ្មោះចូល
© 2026, CABTAL
Lúúkas 11
11
Yésus ókónyonyi popíónyí pɛ́ɛ́yɛ́ aná popísókolonyé
(Mat 6.9-13)
1Epué puɔ́s, Yésus mopísókólónyí kɔɔ́mɔ kómotí. Úmáaman opísókólonyi, opiónyí wɛɛyɛ́ omoti ɛ́ɛ́pí kɛ́ɛ́yɛ́ ɛ́ɛ́: «Ɔkɔ́n, túónyítónyí aná pópísókolonyée, yá aná Isáaŋ óónyóónyitónyí popíónyí pɛ́ɛ́yɛ́.» 2Wɔ́ kɔ́ɔ́p ɛ́ɛ́: «Aká nupísókolonyée, ɛ́nuɛlɛ́ ɛ́ɛ́:
Taat,
ɛɛlɛ́ ɛ́ɛ́ pɛɛnd kitikit menyi ewú ɛnyɛɛ́,
ɛsítɛ́k Pufuŋ púáwɔ,
3siki puɔ́síɛ, túfá púkunya púɛsikɛnɛnɛ́ káásɔ́ kí insaná,
4túyapɛ́n á pifal píásɔ́, á kiákí ɛ́ɛ́ pasɔ́ muɛ́t tuáyapinan epé kitikit pɛ́túɛ́lɛnɛ́ maandá mɔ́ kilɔk,
atitúyapá ɛ́ɛ́ túkɔɔn ɔ́ yɔɔ́pítɛ́n.»
Insap yi ékúl umeéné woond waátap
5Yésuse kɔ́ɔ́p andíkɛ́k ɛ́ɛ́: «Índɛ mɔɔnd káánɔ́ kɔ́ ɔlɔŋ áápian ekul, uyɔɔk kuɛyɛ́ nɔ ɔtɛ́m ú putúk, wɛɛl kɛ́ɛ́yɛ́ ɛ́ɛ́: Ekúl aamɛ, íŋolí pilɛ́ɛt pítátɔ́, 6á kiákí ɛ́ɛ́ imɔ́pɔ́ŋ eŋenyí, indipá na puandá pú kueki wɔ́, 7índɛ sɔ́k ukáánɛ́ kɛ́ɛ́yɛ́ á kiansi nɛkɛtɛ́ɛ, siondinyi wɔ́ ɛ́ɛ́: Atiandá kunséésitenyi! Insiaman ɛpífɛl; naamɛ na paán páámɛ tukanyɛɛ́ apítiman; indipá pákuatukɛn é kuesikuekí pilɛ́ɛt, 8yɔɔ́núɔ́yɔn ɛ́ɛ́: tɛ utiatúkɛ́n ó pusíó pú pukúl, waákaatukan weeki wɔ́ puandá kitikit wambanɛ́, á kiákí ɛ́ɛ́ unyi kɛ́ɛ́yɛ́ é niíti ní kiansi kátíkátí utɔɔndɛn.
Mɔɔnd na mɔɔnd úmɔ́nyɔŋɛ́n áápian
(Mat 7.7-11)
9«Kúúkɔ́ iŋúɛ inúɔ́yɔnɛ́ ɛ́ɛ́: Ɔ́nuɔŋɛ́n, pénúéki; anuambá, nukɛɛ́n; ɔnutɔ́ɔ́ndɛ́n, pénúfuunin. 10Á kiákí ɛ́ɛ́ ewú úmɔ́nyɔŋɛ́n áápian, ewú wambanɛ́ ɛ́ɛ́kɛɛ́nɛn, ewú úmɔ́nyitɔ́ɔ́ndɛ́n pééfuunen wɔ́. 11Kasí síe káánɔ́ kɔ́ ɔlɔŋ ukaná kuɛlɛɛ́ índɛ muɔ́nɔ́ wɛɛyɛ́ ɔ́kɔɔŋɔn wɔ́ yɔɔpɔ́, utiekí wɔ́ yɔɔpɔ́ wééki wɔ́ inyɔk? 12Kunyaánɛ índɛ usiɔŋɛn wɔ́ nikɛɛ́, weeki wɔ́ iŋiŋɛ́? 13Índɛ kɔk paanɔ́, nunyɛɛ́ ɔtɛ́m kilɔk, nuémenyen kueki paán páánɔ́ maandá maatámb, tiɛkiɛ́ kɔk Taatɛ́ɛ unyɛɛ́ mɛnɛ́mɛnɛ́ɛ, wɔ́, ukaná kuɛlɛɛ́ utiɛlɛ́ kutápɔk, é kueki Emfúnukufúúmɛ é péépé pɔ́ɔ́ŋɔnɛ́ wɔ́ kɛ́ɛ́yɛ́?»
Yésus nyɛ eŋelípusɔ́m u Pɛ́ɛlsepúl á?
(Mat 9.32-34; 12.22-30; Mál 3.22-27)
14Epué puɔ́s, Yésus makúúŋá kilɔk kí kiliínditíe kí pumélée á mɔɔnd; mɔɔnd ukáánɛ́ tikála. Kiliínditíe kikáánɛ́ mɛɛlɛ́ kíáman, mɔɔnd umaápá kimélée woond á kukála. Pɛɛnd péésímile pú táásɛ. 15Maná, pɔsɔ́k pómotí ɛ́ɛ́pí ɛ́ɛ́: «Pɛ́ɛlɛsépúle, ɔkɔ́n u pilɔk pí piliínditíe weekenyée wɔ́ pukaaka pú kukúúŋa pilɔk pí piliínditíe.» 16Polotí ɛ́ɛl kɛ́ɛ́yɛ́ ɛ́ɛ́ útíínyi pulinsí púólinoné mɛnɛ́mɛnɛ́ɛ, yá ɔ́ kuɔ́pitɛn wɔ́.
17Aná umeémenyen imbítáákitɛ́n síɔ́p, wɔ́ kɔ́ɔ́p ɛ́ɛ́: «Índɛ pɔtɔŋtɔ́ŋ siond á kunuanan pɔ́ɔ nɔ pɔ́ɔ, páákata kitɔŋ kikáánɛ́ wɔ́ɔ́sí káá na piansi. 18Índɛ Sáátan épínuenesi wɔ́ muɛ́t, tiɛkíɛ́ pufuŋ púɛ́yɛ́ nyɛɛ́ púkuand apa? Aná nuɛlɛnɛ́ɛ ɛ́ɛ́ yaákúúŋa pilɔk pí piliínditíe na pukaaka pú Pɛ́ɛlɛsepúl. 19Índɛ iŋúɛ yaákúúŋa pilɔk pí piliínditíe na pukaaka pú Pɛ́ɛlɛsepúl, popíónyí páánɔ́ pɔ́ɔ páákúúŋa píi na pukaaka púányí? Kúúkɔ́ pɔ́ɔ pétíínyenyé ɛ́ɛ́ nunyɛ á kipínanɔ́. 20Índɛ kɔk yaákúúŋa pilɔk pí piliínditíe na pukaaka pú Támbák, púétíínyenyi ɛ́ɛ́ Pufuŋ pú Támbák méésíkíl kuanɔ́. 21Aká mɔɔnd unyɛ́ ní imbekí woond upian mɛlɛŋ mé pitíí kikáánɛ́ kiansi kíɛ́yɛ́, punɛ́m púɛ́yɛ́ mɔɔnd tipá pékukíik pɔ. 22Índɛ kɔk sɔ́k upíányinanɛ́ wɔ́ siasiám kuɛyɛ́, utíá wɔ́ woond wɔɔk mɛlɛŋ mé pitíí mɔɔnd ukáánɛ́ áányípá upíóndonyi ɔtɛ́m na mɔ́ɔ, sɔ́k upíányinanɛ́ wɔ́ sak punɛ́m púɛ́yɛ́ uman kuapa pɔ. 23Utiányipá naamɛ éékinuenesi, ewú utiányípá ukúsa naamɛ áápusa.
Anyi pákuand akɔɔn
(Mat 12.43-45)
24«Aká pámányikúúŋɛt kilɔk kí kiliínditíé á mɔɔnd, kíól kíteeŋélé e kúúsí kú kiándɔ́l, ó kuól kuambá nipíɔ́yɛt; aná kímɛ́nyɛɛlɛ́ kítiɛ́n, kíɛl ɛ́ɛ́: Yoókoondon káámɛ á kiansi, kɔɔ́mɔ insiákaámɛn. 25Kíi na kuasiám, ukítikenyi kíi kíwɔɔnɔ, siki puandɛ́ kɛ́ɛ́yɛ́ ɔ́ kɔɔ́mɔ. 26Kíyɔɔk kíɔ́kɔ́l pilɔk pí piliínditíe pitíndatɔ́ neémue pínyɛɛ́ ɔtɛ́m kilɔk kutápɔk kɛ́ɛ; piim píkin á kiansi pípɔ́kimɛt; kupá kú kusúkín kú mɔɔnd ukáánɛ́ nyɛ muyú nɛɛyɛ́ táásɛ kutápɔk kú kutúan.»
Peseé u kémuémue
27Úmááman akála anakáánɛ́, akáandɔ́ omotí ké embúl weémi ekelú, wɔ́ é Yésus ɛ́ɛ́: «Peseé na akáandɔ́ umeékupíén woond weekuelépe!» 28Yésuse kɛ́ɛ́yɛ́ ɛ́ɛ́: «Peseé ɛ́ɛ́kɛɛsikɛnɛn ne epé pɔ́pítɔ́likɔnɛ́ mekélíe má Támbák póond páákan mɔ́ɔ ɔ́ niɔlɔ́!»
Pulinsí pú Muɔ́nɔ́ u mɔɔnd
(Mat 12.38-42)
29Aná pɛɛnd puólíkóoli maápá póólon, péékéŋeliti Yésuse, woond ɔ́ kuɔyɔ ɛ́ɛ́: «panɔ́ pɛɛnd pí ínanɔ nunyɛ ɔtɛ́m kilɔk; nuókoówon pulinsí púóloniné mɛnɛ́mɛnɛ́ɛ! É pulinsí, indíénútíínyí púlotí ɛsiɛ́ pú mɔɔnd umaápá kisiɛ́n ɛ́ɛ́ Yónasɛ. 30Á kiákí ɛ́ɛ́ yá aná Yónas maápá pulinsí ó pusíó pú pɛɛnd pá pálɛ́k pámaápilán ɛ́ɛ́ Niníif, yá aná iŋúɛ, Muɔ́nɔ́ u muund, iŋaányípá pulinsí ó pusíó pú pɛɛnd pí ínanɔ. 31Puɔ́si Támbák óónyísósosíé pɛɛnd, akáandɔ́ umaápá efuŋ u kitɔŋ kí imbátɛ́ u kúúsí, áányáátukɛn, panɔ́ kákáánɔ́ nuatukɛn, unúpɛn; á kiákí ɛ́ɛ́ umanyaátɔ́k kaáyɛ́ɛ ɛ́ kuɛ́n kɔ́ɔ́m Yelúsalɛm aná efuŋ Sálómon maápá tutátɔ́. Akɛ, nunyɛ ne ewú utápukanɛ́ Sálómonɛ. 32Puɔ́si Támbák óónyísósosíé pɛɛnd, pɛɛnd pé Niníif áányáátukɛn, pɛɛnd pí ínanɔ áátukɛn kɔ́kɔ́ɔ́p; pé Niníif pɛn pɛɛnd pí ínanɔ, á kiákí ɛ́ɛ́ pɔ́ɔ pé Niníif pɔ́mɔpíkɔtɔ́ aká Yónas mɛɛ́l wɔɔyɔn pɔ́ɔ mekélíe má Támbák. Akɛ, nunyɛ ne ewú utápukanɛ́ Yónasɛ.
Pipíóndínyí ɔtɛ́m nyɛ ɛlɛɛ́ ilámba íteekenyée
(Mat 5.15; Mál 4.21; Lúk 8.16)
33«Mɔɔnd tipá utúme ilámba woond unɛmb yɛ́ɛ. Waátála yɛ́ɛ kɔɔ́mɔ íteekenyée, ɛ́ɛ́ ewú úményipíkín á kiansi ɛ́ɛ́nɛn kufɔ́ɔm.
Kitɛ́fɛk kí punɛ́m mɛnɛ́mɛnɛ́ɛ
(Mat 6.22-23)
34«Niínsi nínyɛɛ́ ilámba í nuɔ́l núáwɔ. Índɛ niínsi níáwɔ nyɛ kilkil, nuɔ́l núáwɔ nuum kákánɔ nyɛ á kufɔ́ɔm; indɛ kɔk niínsi níáwɔ áápítáyan, nuɔ́l núáwɔ kákánɔ nyɛ kí imbíne. 35Fiálɛ́t kɔk ɛ́ kuɛ́n índɛ kufɔ́ɔm kúnyɛɛ́ kááwɔ tipá imbíne. 36Índɛ kɔk nuɔ́l núáwɔ nuum nyɛ á kufɔ́ɔm, tɛ nupínepíné kɔ́ɔ́m, núkaná apá nuum á kufɔ́ɔm ɛlɛɛ́ aká ilámba punyanɛ́ íkuteekenyi.»
Yésus mépulú pa Falisiɛ́ŋ ne pemenyípikotí
(Mat 23.4,6-7,13,25-27,29-31,34-36)
37Yésus mɛɛlɛ́ umaákála, Falisiɛ́ŋ omotí waapílikɛn wɔ́ ɛ́ɛ́ wáanyá kuɛyɛ́. Yésuse waayɔɔk, weepíkin á kiansi kí Falisiɛ́ŋ ukáánɛ́, wɔɔnyɔ́mbɛt á kupíyaka é tépéle. 38Falisiɛ́ŋ ukáánɛ́ weesímile táásɛ aná umɛɛ́n ɛ́ɛ́ Yésus métúm á kunyáan kati ɛ́ɛ́ umátúán kupísukɛt imbɔ́k aná nuyútɛn ɔ́ɔ́yɔɔnɛ́ɛ.
39Ɔkɔ́n Yésus ɛ́ɛ́pí kɛ́ɛ́yɛ́ ɛ́ɛ́: «Panɔ́ pa Falisiɛ́ŋ nuásuka mukɔ́pɔ ne pipútek yá ekue kɔ ɔɔ́nd pɛ́ɛ́nɛnɛ́ɛ, nɛkɛtɛ́ɛ waanɔ́ kɔk nyɛ owóónón táásɛ lééŋ nɔ ɔndundɔ́, ni itɛ́m kilɔk. 40Nutipá ne meéne! yoónúówon ɛ́ɛ́ ewú umaáluŋá ɔɔ́nd timaluŋá nɛkɛtɛ́ɛ kɛ́kɛ́ɛ́yɛ́ á? 41Ónupoókósí pɔsúkɔsukɔ ne epú púnyɛɛ́ nɛkɛtɛ́ɛ, kɔ́ɔ́kɔ́ maandá kitikit kaányípá katɛ kinyíke káánɔ́ ó pusíó.
42«Ɔsɔ́k naanɔ́, panɔ́ pafalisiɛ́ŋ, á kiákí ɛ́ɛ́ nuánaman kimáám kí Támbák kínyɛɛ́ niap nímoómí ká aŋap áát á maándá meekétí kutek anɛ pikɔlɛ́n; nunyáŋikan ni indɛ́ndɛ́nɛ nɔ kuɔyɔ Támbákɛ́ɛ, mɔ́ nuɛsikɛnɛnɛ́ kuésepenyi á mɔ, tɛ kupíéliti eme mólotí. 43Ɔsɔ́k naanɔ́, panɔ́ pafalisiɛ́ŋ, nuɔyɔnɛ́ ɔnyɔ́l yó pusíó á piansi píánɔ́ pí imbísókólí ni imbíkélie kɔɔ́mɔ pɛɛnd nyɛɛ́ kutek asɛ nionyí. 44Ɔsɔ́k naanɔ́ panɔ́ nunyɛɛ́ ɛlɛɛ́ pipɛ́l pítiányípá ne pulinsí, mɔɔnd ɛ́ɛ́kɛndɛ á kɛ́ɛ utimenyi ɛ́ɛ́ kipɛ́l kɛ́ɛ.»
45Emenyípikotí omotí wɔɔkɔ́l nukal, wɔ́ é Yésus ɛ́ɛ́: «Oŋónyóonyi, kááwɔ é mekélíe makáánɛ́, pasɔ́ kákáásɔ́ atúsikanɛ́ɛ.» 46Woondinyi wɔ́ ɛ́ɛ́: «Ɔsɔ́k naanɔ́ kákáánɔ́ panɔ́ pemenyípikotí; á kiákí ɛ́ɛ́ nuátúúkan pɛɛnd pinúá píɔ́tɔnɛ́ pɔ́ɔ táásɛ, panɔ́ muɛ́t kɔk wɛɛ́tɛ tipá ukííken pinúá pikáánɛ́ ni inɛɛ́ yɛ́ɛ́yɛ́ táŋ ímoómí. 47Ɔsɔ́k naanɔ́, panɔ́ nuwáákanɛ́ pipɛ́l pí peémímekélíé má Támbák; kɔ́ɔk pesí páánɔ́ pɔ́mɔɔ́nɔ́ pɔ́ɔ. 48Melié máánɔ́ éétíínyenyi ɛ́ɛ́ nunyɛ ekelú ne pesí páánɔ́: pɔ́ɔ pɔ́ɔ́kɔɔ́nɔ peémímekélíé má Támbák, panɔ́ núwááka pipɛ́l píɔ́p. 49Púúpukáánɛ Támbákɛ́ɛ, umenyené puandá kitikit, mɛɛlɛ́ ɛ́ɛ́: yaányítúmanɛn pɔ́ɔ peémímekélíé máámɛ ne petúmí; pɔ́ɔ́nyɔ́ɔ́nɔ pómotí, péénesi pólotí iŋɛ́n, 50ɛ́ɛ́ Támbák séésitenyi pɛɛnd pí ínanɔ ó pusíó pú peémímekélíé mɛ́ɛ́yɛ́ pɔ́mɔɔ́nɔ́ kuetúm á nipundɛ́n ní kúúsí, 51Ápɛlɛ pámaátúán kuɔn, kuám á Sakalíás, pɔ́mɔɔ́n wɔ́ ɛ́ kikɛtɛ́kɛtɛ́ɛ kí niwáánɛ́n ni kupikesi pifunɔ́ ne etúl ú Támbák. Kémuémue, yɛɛ́pí káánɔ́ ɛ́ɛ́ panɔ́ pí ínanɔ Támbák óónyínúówoné peelímoólí pɛ́ɛ́yɛ́ pakáánɛ́ kitikit pɔ́mɔɔ́nɔ. 52Ɔsɔ́k naanɔ́, panɔ́ pemenyípikotí, á kiákí ɛ́ɛ́ nunyɛ nunɛmbɛ́n itipek í kumeny Támbákɛ́ɛ: tɛ ɛ́ɛ́ panɔ́ muɛ́t núambɛt kumeny Támbákɛ́ɛ, epé pámaámbá kumeny kukáánɛ́, nuakány nɔɔpɔ́.» 53Yésus mɛɛlɛ́ waáman kɔ́ɔk, pemenyípikotí na pafalisiɛ́ŋ páápílatɛn wɔ́, póond é kutuutinyenyi wɔ́ ni iŋówúnín á maandá kutek, 54pátámba wɔ́ ɛ́ɛ́ úpínan nukál, pɛ́ɛ́tikinɛn wɔ́ kɔ́ɔk ɔ́ kusɔ́mɛn wɔ́.
ទើបបានជ្រើសរើសហើយ៖
:
គំនូសចំណាំ
ចែករំលែក
ចម្លង

ចង់ឱ្យគំនូសពណ៌ដែលបានរក្សាទុករបស់អ្នក មាននៅលើគ្រប់ឧបករណ៍ទាំងអស់មែនទេ? ចុះឈ្មោះប្រើ ឬចុះឈ្មោះចូល
© 2026, CABTAL