Lúka̱s 12
12
Jesús naꞌsngáá rí ma̱xáꞌne a̱jma̱ inuu xa̱bo̱
(Mt 10.26-27)
1Awúun máꞌ rúꞌkhue̱n, xa̱ꞌ jayu ni̱gi̱mbúun mbaꞌiin mi̱ndaꞌkho xa̱bo̱, asndo nu̱rmatsí-mijnée̱. Xómáꞌ Jesús nigíꞌdu̱u̱n niꞌthúu̱n tsí naꞌsngúu̱n: «Gu̱ña̱wa̱n-mijnálaꞌ inuu ñu̱u̱ miga̱ꞌ drígu̱ún xa̱bo̱ fariséo̱, ikhaa rí a̱jma̱ inúu̱. 2Numuu rí mbá xúgíí rí ríga̱ ngu̱ꞌwo̱o̱, ma̱ga̱nú mbiꞌi rí ma̱kujma ne̱. Asndo nimbá ma̱xáxóo ma̱ri̱gá ngu̱ꞌwo̱o̱, mbuyáá ne̱ tsiakhe̱ xa̱bo̱. 3Ikhaa jngó, mbá xúgíí rí ni̱tha̱nlaꞌ ná mijína, mu̱dxawíín ne̱ xa̱bo̱ ído̱ gáꞌne mbiꞌi. Jamí mbá rí ni̱tha̱n-mijnálaꞌ ná ñaꞌwanlaꞌ ná awúun guꞌwá, mi̱ꞌthán-raꞌa ne̱ gakhe̱ ná tsu̱du̱u̱ guꞌwúún xa̱bo̱.
Tsáa jaꞌyoo rí ma̱mi̱ꞌñálóꞌ juꞌyáá
(Mt 10.28-31)
4»Ikháanꞌlaꞌ tsáanꞌ iyanga̱jwe̱ꞌ ñajwanlaꞌ, na̱tha̱nꞌlaꞌ ríge̱ꞌ: Ma̱xámíñalaꞌ gúne̱ tsí i̱ndo̱ó máꞌ xuyalaꞌ nu̱xíya̱a̱, jamí nda̱wa̱á nánda̱a̱ i̱mba̱ rí ma̱ꞌngúu̱n muña̱ꞌlaꞌ. 5Ma̱tha̱nꞌlaꞌ ikhúúnꞌ tsáa ñajuun tsí jaꞌyoo rí ma̱mi̱ꞌñálaꞌ ju̱ya̱á: ga̱mi̱ꞌñálaꞌ ju̱ya̱á tsí gíꞌdoo tsiakhe̱ rí madaa xa̱bo̱ ná awúun agu rí nakha jámuu ído̱ wámbo̱o̱ nixíya̱a̱. Tsúꞌkhue̱n tsí na̱tha̱nꞌlaꞌ rí ga̱mi̱ꞌñálaꞌ gáꞌne.
6»Mbá xúgíin xa̱bo̱ nduyáá rí ma̱goo mi̱ꞌtsi̱in witsuun ño̱ꞌo̱n lakiin ga̱jma̱á a̱jma̱ mbúkha̱a̱ ajwa̱nꞌ laka. Maske máꞌ xúꞌkhue̱n, Ana̱ꞌlóꞌ tsímbumuu jaꞌyoo asndo nimbáa tsúꞌkhue̱n. 7Xómáꞌ ikháanꞌlaꞌ rá, asndo mbá xúgíí jayu tsu̱u̱n idxa̱ꞌlaꞌ kíxnuu. Ikhaa jngó, ma̱xámíñalaꞌ. I̱wa̱á gíꞌdoo numalaꞌ ikháanꞌlaꞌ inúú mbaꞌiin ño̱ꞌo̱n lakiin.
Tsí naꞌthán rí naꞌne-nuwiin Jesús ná inúú xa̱bo̱
(Mt 10.32-33;12.32;10.19-20)
8»Ikhúúnꞌ na̱tha̱nꞌlaꞌ, xí mbáa xa̱bo̱ naꞌthán rí naꞌne-nuwúún ná inúú xa̱bo̱, mangaa máꞌ A̱dée Xa̱bo̱ Numbaa maꞌthán rí naꞌne-nuwii̱n ná inúú ánje̱l drígo̱o̱ Ana̱ꞌlóꞌ. 9Xómáꞌ tsí naꞌthán rí tsíꞌne-nuwúún ná inúú xa̱bo̱ rá, mi̱ꞌthán rí tsígu̱ma-nuwii̱n mangaa̱ ná inúú ánje̱l drígo̱o̱ Ana̱ꞌlóꞌ. 10Asndo tsáa tsí naꞌthán mbá rí xkawe̱ꞌ ga̱jma̱á numuu A̱dée Xa̱bo̱ Numbaa, ma̱ꞌne mba̱a̱ a̱kui̱in Ana̱ꞌlóꞌ jaꞌyoo̱. Xómáꞌ tsí naꞌthán rí xkawe̱ꞌ ga̱jma̱á numuu Xu̱u̱ꞌ Ana̱ꞌlóꞌ rá, tsúꞌkhue̱n tsí ma̱xáꞌne mba̱a̱ a̱kui̱in Ana̱ꞌlóꞌ jaꞌyoo.
11»Ído̱ rí magóó judáanꞌlaꞌ xa̱bo̱ ná awúun mbámbá guꞌwá rí na̱gi̱mbáanꞌlóꞌ, ná inúú xa̱bo̱ tsí nu̱xu̱da̱a̱ꞌ awan, o ná inúú xa̱bo̱ ñajun mbo̱ꞌ, ma̱xáxná-gamiéjwanlaꞌ xáne gúriꞌñalaꞌ, o dí gútha̱nlaꞌ mbo̱ꞌ. 12Numuu rí ído̱ gága̱nú mbiꞌi rúꞌkhue̱n, Xu̱u̱ꞌ Ana̱ꞌlóꞌ maꞌsngálaꞌ rí jaꞌyoo mu̱tha̱nlaꞌ».
Xa̱bo̱ tsí ni̱gi̱ꞌdoo guéño jamí júgoo inuu
13Mbáa xa̱bo̱ ná majñu̱ú tsí mbaꞌiin niꞌthúun Jesús:
―Táta̱ naꞌsngáá, aratháán dxíyo̱ꞌ rí maxpíꞌtháa̱ ga̱jma̱á nindxu̱ꞌ rí ni̱gi̱ꞌdoo wa̱jen ana̱ꞌxo̱ꞌ.
14Xómáꞌ Jesús niriꞌñuu̱:
―Táta̱, tsáa niꞌgiúúnꞌ rí ma̱nindxu̱ꞌ xa̱bo̱ tsí naxúdaa awan jamí ma̱xpíꞌtháa rí guáꞌdáálaꞌ róꞌ.
15Jamí Jesús niꞌthúún mbá xúgíin xa̱bo̱ ríge̱ꞌ: «Gu̱ña̱wa̱n-mijnálaꞌ inuu mbá xúgíí rí na̱ni̱gua̱ꞌlaꞌ ma̱guaꞌdáálaꞌ mi̱ndaꞌkho. Numuu rí ra̱ꞌkhá rí gíꞌdoo guéñuu xa̱bo̱ jayá mbiꞌyuu̱».
16A̱ꞌkhue̱n niꞌthúu̱n xa̱bo̱ mbá ajngáa xkri̱da: «Nixtáa mbáa xa̱bo̱ tsí maphú gíꞌdoo, jamí nijma̱a̱ mi̱ndaꞌkho rí niꞌdii̱ ná mbayuu̱. 17A̱ꞌkhue̱n nindxaꞌwá-mine̱e̱ꞌ: “Dí máꞌ gáne̱ rá. Numuu rí nda̱a̱ ná ma̱gúxíi̱ rí nijma̱a̱”. 18Jamí niꞌthán-mine̱e̱ꞌ: “Ndi̱yo̱o̱ máꞌ dí gáne̱ rá: Ma̱rngudi̱i mbá xúgíí xtagaꞌwuꞌ jamí ma̱tsuáju̱un rí i̱tha̱án mba̱ꞌwo̱, kajngó ikhín ma̱gúxíi̱ mbá xúgíí rí nijma̱a̱ jamí rí gúꞌdo̱ꞌ máꞌ. 19Wámba̱ rúꞌkhue̱n ma̱tha̱n-mína̱ꞌlo̱ꞌ: ‘Maphú xtaꞌdáá rí ma̱ra̱xtaa maaꞌ mbaꞌa tsigu ikháánꞌ. Ayáa xa̱a̱ꞌ, atso, añi̱i̱, jamí athane̱ gagi̱i la a̱kia̱anꞌ’”. 20Xómáꞌ Ana̱ꞌlóꞌ waꞌtháa̱n neꞌne: “Maphú nda̱a̱ a̱kia̱anꞌ, mbroꞌon máꞌ ríge̱ꞌ ma̱ja̱ñáaꞌ. Jamí mbá xúgíí rí niraxi̱i rá, tsáa ñawúun gánguanúu rúꞌkhue̱n róꞌ”. 21Xkuaꞌnii igíꞌnuu xa̱bo̱ tsí na̱gu̱xi̱i i̱ndo̱ó máꞌ rí mambáyú-mina̱ꞌ ikhaa, jamí nda̱a̱ nitháan rí gíꞌdoo̱ ná inuu Ana̱ꞌlóꞌ».
Ana̱ꞌlóꞌ na̱ña̱wu̱ún i̱ji̱in
(Mt 6.25-34)
22Nda̱wa̱á a̱ꞌkhue̱n Jesús niꞌthúún tsí naꞌsngúún: «Ikhaa jngó na̱tha̱nꞌlaꞌ rí ma̱xáxná-gamiéjwanlaꞌ ga̱jma̱á numuu rí mu̱pholaꞌ kajngó ma̱juwalaꞌ, ni máꞌ ga̱jma̱á numuu xtíin rí ma̱ju̱ꞌwánlaꞌ. 23I̱tha̱án máꞌ gíꞌdoo numuu mbiꞌyalaꞌ xó rí ganitsu, jamí i̱tha̱án máꞌ gíꞌdoo numuu xuyalaꞌ xó rí xtíin. 24Gu̱ya̱xu̱únlaꞌ yu̱wa̱ꞌ: tsíni̱i̱ xaxtu ni máꞌ nda̱a̱ rí ijma̱a̱ ini̱i̱. Na̱nguá guáꞌdáa̱ ná mu̱raxii̱ rí mu̱phi̱i̱, ni máꞌ nda̱a̱ xtagaꞌwu ini̱i̱, jamí Ana̱ꞌlóꞌ naxníꞌtsúu̱n. ¡Xómáꞌ ikháanꞌlaꞌ rá, i̱tha̱án gíꞌdoo numalaꞌ xó rí xu̱kú xna! 25Á numuu rí phú nu̱xna̱-mijnálaꞌ gaꞌkho̱, ma̱ꞌnga̱ꞌlaꞌ mu̱rígu̱ulaꞌ maske i̱mbo̱ó mbiꞌi rí ma̱juwalaꞌ xóó rá dxe̱ꞌ. 26Xí tsíꞌnga̱ꞌlaꞌ gúne̱ maske asndo rí lájwíin, náá numuu kajngó nu̱xna̱-mijnálaꞌ gaꞌkho̱ ga̱jma̱á numuu rí i̱ꞌwá xúꞌkhue̱n rá.
27»Gu̱ya̱xe̱laꞌ xómá iꞌya re̱ꞌe̱ ná xanáá: tsíñajun ne̱, ni máꞌ tsíꞌxmí xtíñuu ne̱. Xómáꞌ ikhúúnꞌ i̱tha̱nꞌlaꞌ rí ni máꞌ thúngaa Salomón, ga̱jma̱á mbá xúgíí rí ni̱gi̱ꞌdoo̱ mi̱ndaꞌkho, tájúwuu̱n xtíin rí mitsaan mi̱ndaꞌkho xómá tsiꞌyá mbá re̱ꞌe̱ rúꞌkhue̱n. 28Xí Ana̱ꞌlóꞌ naꞌne tsiꞌyáa xkuaꞌnii iná rí ríga̱ xúge̱ꞌ ná xanáá, jamí gátsíí nati ne̱ mi̱kha ná awúun agu, ¡i̱tha̱án máꞌ ma̱ꞌne Ana̱ꞌlóꞌ rí ma̱ju̱ꞌwánlaꞌ xtíin rí mitsaan ikháanꞌlaꞌ, tsáanꞌ xa̱bo̱ tsí lájwíin wéje̱ a̱kui̱ín ná inuu Ana̱ꞌlóꞌ ñajwanlaꞌ! 29Ikhaa jngó, ma̱xáxná-gamiéjwanlaꞌ náá gáꞌkha̱ rí mu̱pholaꞌ, ni máꞌ ma̱xáxná-gamiéjwanlaꞌ náá gáꞌkha̱ rí mu̱wanlaꞌ. Ma̱xáguaꞌdáálaꞌ gaꞌkho̱ ga̱jma̱á numuu rúꞌkhue̱n. 30Numuu rí mbá xúgíí rúꞌkhue̱n naxná-gamiéjúún xa̱bo̱ eꞌne ná numbaa ríge̱ꞌ. Xómáꞌ ikháanꞌlaꞌ xtáa Ana̱ꞌlaꞌ tsí ndaꞌyoo máꞌ rí ndaꞌyálaꞌ mbá xúgíí rúꞌkhue̱n. 31I̱wa̱á máján rí gu̱ñajunlaꞌ kajngó ma̱ga̱nú mbiꞌi rí Ana̱ꞌlóꞌ maꞌthán-ñájuun mbá xúgíí, jamí ikhaa̱ máꞌ maxnálaꞌ mbá xúgíí rí i̱ꞌwá ndaꞌyálaꞌ mangaa.
Rí gíꞌdoo guéño numuu jaꞌyoo rí ma̱gi̱xi̱i ná mikhuíí
(Mt 6.19-21)
32»Ma̱xámíñalaꞌ, tsáanꞌ xómá xu̱kú mogui̱ꞌ tsí ra̱mbáꞌiin jaꞌñáaꞌlaꞌ. Numuu rí Ana̱ꞌlóꞌ naꞌne a̱kui̱in rí ikháanꞌlaꞌ ma̱nindxa̱ꞌlaꞌ xa̱bo̱ tsí muthan-ñajun ga̱jma̱á nindxu̱u̱. 33Gu̱ngu̱jwa̱laꞌ rí guáꞌdáálaꞌ jamí gu̱xnu̱úlaꞌ mbúkha̱a̱ rúꞌkhue̱n tsí ngíníi. Xkuaꞌnii gúne̱-májánlaꞌ mbá ama rí tsíꞌne wayuu ná ma̱ti mbúkha̱ꞌlaꞌ, jamí dríga̱ꞌlaꞌ rí gíꞌdoo guéño numuu ma̱gi̱xi̱i mikhuíí ná rí tsíyámuu ne̱, ná tsíto̱ꞌo̱o̱ ku̱ꞌwá, ni máꞌ ñu̱u̱ ruxi tsíne̱-gámbu̱ún ne̱. 34Numuu rí ná guáꞌdáálaꞌ dríga̱ꞌlaꞌ rí gíꞌdoo guéño numuu, ikhín máꞌ gáꞌne a̱kia̱nꞌlaꞌ rí ma̱juwalaꞌ mangaa.
Ndaꞌyóo rí ma̱juwa na̱ma̱ñalóꞌ
35»Ga̱ju̱ꞌwánlaꞌ máꞌ xtíñalaꞌ jamí ga̱juwa-na̱ma̱ñalaꞌ rí mu̱ñajunlaꞌ, jamí mu̱xúni̱ꞌñáálaꞌ rí ma̱wi̱ꞌyúu agualaꞌ. 36Gu̱ne̱laꞌ xómá ene̱ yumbáá tsí guáꞌthi̱ín rí ma̱ꞌkha̱a ña̱ꞌñíí, rí ni̱ka̱ ná ndxa̱a̱ tsigúún, kajngó mu̱rmáꞌtháa̱ guꞌwá ído̱ gáꞌkhaa̱ jamí maꞌthán-raꞌee̱. 37Phú gagi júwa̱ꞌ yumbáá tsí ninguanúú guꞌwáá xí mbiꞌi idúu̱n ído̱ rí ma̱ꞌkha̱a ña̱ꞌñíi̱. Na̱tha̱nꞌ-jmbalaꞌ rí jmína̱a̱ꞌ máꞌ ña̱ꞌñíi̱ majúwa̱an xtíñuu rí mañajun, a̱ꞌkhue̱n maskuíjii̱n jamí mastrámee̱ xúba̱ inúu̱ mu̱piꞌtsii̱. 38Phú gagi júwa̱ꞌ yumbáá tsúꞌkhue̱n, xí mbiꞌi idúu̱n ído̱ rí ma̱ꞌkha̱a ña̱ꞌñíi̱, maske máꞌ asndo tikhu mbroꞌon o nacho̱o̱ ma̱tse ma̱ga̱núu̱. 39I̱ndo̱ó máꞌ numuu rí a̱gi̱da̱ꞌ idxa̱ꞌlaꞌ ríge̱ꞌ: Xí numuu rí mbáa xa̱bo̱ tsí gíꞌdoo guꞌwóo ndaꞌyoo nguáná gáꞌkha̱ ku̱ꞌwá, ma̱xíguii̱, jamí ma̱xániñuu̱ ma̱to̱ꞌo̱o̱ rí ma̱ꞌne-kúwo̱o̱ꞌ. 40Ikhaa jngó, xkuaꞌnii máꞌ ga̱juwa-na̱ma̱ñalaꞌ mangáanꞌlaꞌ, numuu rí A̱dée Xa̱bo̱ Numbaa ma̱ꞌkhaa̱ mbá mbiꞌi rí asndo ni tsíju̱ma̱ꞌlaꞌ».
Yumbáá tsí naꞌne-mbánuu jamí yumbáá tsí tsíꞌne-mbánuu
(Mt 24.45-51)
41Pédro̱ niraxu̱u̱ Jesús:
―Táta̱, á nirathán ajngáa xkri̱da ríge̱ꞌ rí mu̱dxawíín i̱ndo̱ó máꞌ ikháanꞌxo̱ꞌ, o mbá xúgíin xa̱bo̱ mangiin dxe̱ꞌ.
42A̱ꞌkhue̱n niꞌthán Táta̱: «Yumbáá jmbii tsí jayá ikhoo ñajun ná guꞌwóo ña̱ꞌñii jamí nafroꞌo̱o̱ ñajuun tsí na̱ge̱ꞌe̱ inuu rí maxníꞌtsúún wapha i̱ꞌwíin yumbáá ído̱ rí nagájnuu na̱ka̱ ña̱ꞌñii̱. 43Phú gagi xtáa yumbáá tsúꞌkhue̱n, xí xtáa̱ naꞌnii̱ ñajun rí ni̱ge̱ꞌe̱ inuu̱ ído̱ rí ma̱ꞌkha̱a ña̱ꞌñii̱. 44Na̱tha̱nꞌ-jmbalaꞌ rí ña̱ꞌñii̱ maꞌgíi̱ kajngó ma̱ña̱wu̱u̱n mbá xúgíí rí gíꞌdoo̱. 45I̱ndo̱ó máꞌ numuu rí, xí yumbáá tsúꞌkhue̱n nandxaꞌwá-mina̱ꞌ rí na̱ákhí xóó ma̱ꞌkha̱a ña̱ꞌñii̱ rá, a̱ꞌkhue̱n nagíꞌdu̱u̱n naꞌne-ngíníi̱ yumbáá xa̱bekha jamí yumbáá go̱ꞌo̱ tsí ninguanúú ñawúu̱n, jamí nagíꞌdu̱u̱n naꞌkhui̱i̱, naꞌña̱a̱ jamí naꞌne-majnga̱-mine̱e̱ꞌ rá, 46asndo ma̱xáꞌyoo yumbáá tsúꞌkhue̱n ído̱ gáꞌkha̱a ña̱ꞌñii. Mbayée̱ mi̱ndaꞌkho xkuíya̱ gáꞌne ña̱ꞌñii̱, jamí maxuꞌmaa̱ rí mamínu̱u̱ꞌ gajmíi̱ tsí tsíne̱-mbáníí rí nithúún mune̱.
47»Mbáa yumbáá tsí ndaꞌyoo máꞌ rí nandoo ña̱ꞌñii̱ rí ma̱ꞌnii̱, jamí na̱nguá xtáa̱ na̱ma̱ñuu̱ rí ma̱ꞌnii̱ ne̱, ni máꞌ tsíꞌne-mbánuu̱ ne̱, phú mbaꞌa mi̱xpáthiin yumbáá tsúꞌkhue̱n. 48Xómáꞌ yumbáá tsí tsíꞌyoo rí nandoo ña̱ꞌñii̱ rí ma̱ꞌnii̱ jamí nixuda-mine̱e̱ꞌ aꞌkhán, tikhu máwáa gáyá xkuíya̱ yumbáá tsúꞌkhue̱n. Numuu rí jámba̱a̱ tsí nijanáá mi̱ndaꞌkho, mi̱ndaꞌkho máꞌ gíta̱nda̱ꞌáa̱ mangaa. Jamí tsí waꞌxnángawíí mi̱ndaꞌkho, i̱tha̱án máꞌ mba̱a̱ gíta̱nda̱ꞌáa̱ mangaa.
Jesús naꞌne rí mu̱xpi̱ꞌtha̱-mijná xa̱bo̱
(Mt 10.34-36)
49»Ikhúúnꞌ niꞌkha gáxnu̱u̱ aguu numbaa ríge̱ꞌ mi̱kha. Jamí ¡ra̱ꞌkhá nguáná eꞌne a̱kui̱nꞌ rí nakha máꞌ ne̱! 50I̱ndo̱ó máꞌ numuu rí ndaꞌyóo ma̱mínu̱u̱ꞌlo̱ꞌ ginii. ¡Jamí phú gúꞌdo̱ꞌ gaꞌkho̱ asndo náá gámbánuu rúꞌkhue̱n! 51Á na̱ju̱ma̱ꞌlaꞌ rí niꞌkha kajngó ma̱ju̱wá tsímáá guéño xa̱bo̱ ná numbaa dxe̱ꞌ. Ikhúúnꞌ na̱tha̱nꞌlaꞌ rí na̱nguá. Ikhúúnꞌ ma̱ne̱ rí mu̱xpi̱ꞌtha̱-mijná xa̱bo̱. 52Numuu rí asndo nákhí máꞌ xúge̱ꞌ rá, ná júwa̱ꞌ witsuun xa̱bo̱ rí mbá guꞌwíin, mu̱xpi̱ꞌtha̱-mijnée̱. Atsúun mune̱ gajmíí a̱jmi̱i, jamí tsí a̱jmi̱i mune̱ gajmíí tsí atsúun. 53Tsí táta̱ ma̱tsa̱ñu̱u̱ꞌ ga̱jma̱á a̱dée dxáma, xómáꞌ ada̱ ma̱tsa̱ñu̱u̱ꞌ ga̱jma̱á tátée. Tsí nána̱ ma̱tsa̱ñu̱u̱ꞌ ga̱jmáa̱ a̱dée̱ dxáꞌgú jamí dxáꞌgú ma̱tsa̱ñu̱u̱ꞌ ga̱jma̱á nánée. Mbáa gu̱ꞌgún ma̱tsa̱ñu̱u̱ꞌ ga̱jma̱á dxa̱gui̱i, xómáꞌ nána̱ ma̱tsa̱ñu̱u̱ꞌ ga̱jmáa̱ gu̱ꞌguíin».
Ndaꞌyóo ma̱fraꞌa̱ꞌlóꞌ mbiꞌi rí juwalóꞌ
(Mt 16.1-4; Mc 8.11-13)
54Jesús niꞌthúún mangaa xa̱bo̱ tsí mbaꞌiin ajngáa ríge̱ꞌ: «Ído̱ ndu̱ya̱álaꞌ rí na̱tu̱xi̱iꞌ du̱u̱n ná najngúun a̱kha̱ꞌ, nu̱tha̱nlaꞌ rí ma̱ꞌkha̱ ruꞌwa, jamí xkuaꞌnii máꞌ eꞌne. 55Xúꞌkhue̱n máꞌ mangaa ído̱ na̱ꞌkha̱-raxnúu gíñá ná giaxu̱u̱ jawáá, nu̱tha̱nlaꞌ rí phú mika gáꞌne, jamí xkuaꞌnii máꞌ eꞌne. 56¡Ikháanꞌlaꞌ a̱jma̱ inalaꞌ! Nafraꞌa̱ꞌlaꞌ rí naꞌne mikhu ga̱jma̱á ju̱ba̱ꞌ ído̱ rí nu̱ya̱xi̱ílaꞌ dí jaꞌnii ne̱. Náá numuu kajngó tsífraꞌa̱ꞌlaꞌ rí na̱ꞌkha̱-raríga̱ ná awúun mbiꞌi rí juwalaꞌ róꞌ.
Wapha gámbáxi̱iꞌ gajmiálóꞌ xa̱bo̱ sia̱nꞌ
(Mt 5.25-26)
57»Náá numuu kajngó tsíra̱jwa̱ꞌ máꞌ ikháanꞌlaꞌ náá rí máján mu̱ne̱laꞌ róꞌ. 58Xí mbáa xa̱bo̱ tsí xtaꞌdáá ga̱jma̱a̱ꞌ sia̱nꞌ nanújngoo-jañáá ná guꞌwá-ñajun, athane̱ rí ma̱mba̱xíiꞌ ga̱jma̱a̱ꞌ awúun rí nakualaꞌ ná jamba̱a̱. Xí tsíthane̱ rúꞌkhue̱n, maxnáxíi̱n ná inuu xa̱bo̱ tsí naxúdaa awan, jamí tsúꞌkhue̱n maxná-ñájúún xa̱bo̱ tsí ku̱ra̱tuun ajwa̱nꞌ rí mu̱xu̱dáa̱n géjwa̱nꞌ. 59Na̱tha̱n-jmbaaꞌ rí ma̱xága̱jnáaꞌ ikhín asndo gátse̱snuma̱a mbá xúgíí rí gíꞌmááꞌ».
ទើបបានជ្រើសរើសហើយ៖
Lúka̱s 12: tcf
គំនូសចំណាំ
ចែករំលែក
ចម្លង

ចង់ឱ្យគំនូសពណ៌ដែលបានរក្សាទុករបស់អ្នក មាននៅលើគ្រប់ឧបករណ៍ទាំងអស់មែនទេ? ចុះឈ្មោះប្រើ ឬចុះឈ្មោះចូល
© 2025 SIL Global. Creative commons license CC BY-SA.