1 Kɔrḛntɨ-je 15
15
Ta kɨ́ sɔbɨ dɔ tɔsɨ ndəl kində lo tḛḛ
Tɔsɨ ndəl kində lo tḛḛ lə Jeju
1Ngankɔ̰-m-je kɨ́ njékadmḛḛ, mꞌole mḛḛ-si dɔ Poyta kɨ́ Majɨ-tɨ kɨ́ mꞌilə mbḛ-é mꞌadɨ-si ə́ ꞌndigi dɔ-tɨ rəm, a̰i dɔ-tɨ njángɨ rəm kinlé, 2kinə oyi rigɨ-rigɨ dɔ gangɨ-é-tɨ kɨ́ mꞌilə-né mbḛ-é mꞌadɨ-si kinlé rəmə, ḛ ɓá sə̰i aji-né; ə kinə bè al tɔ rəmə, sə̰i adi mḛḛ-si kɨ̀ ndangɨ kare. 3Néndó kɨ́ mꞌingə lé ya tɔ ɓá mꞌndó-si kete nɔ̰̀ né-je-tɨ lay. Adɨ to ta kɨ́ sɔbɨ dɔ Kristɨ kɨ́ oy kdɔ majal-je lə-ji, titɨ kɨ́ ta-é tò-né mḛḛ mbete-tɨ kɨ́ aa njay; 4#Mat 12:40; Knj 2:24-32ꞌdubɨ-é ə tɔsɨ ndəl ində lo tḛḛ ndɔ-tɨ kɨ́ njèkungɨ-tɨ mutə titɨ kɨ́ ta-é tò-né mḛḛ mbete-tɨ kɨ́ aa njay. 5#Luk 24:34; Mat 28:16,17; Mar 16:14; Luk 24:36; Ja̰ 20:19Sepasɨ#15:5 Sepasɨ lé to Piyər ə dḛ kɨ́ dɔgɨ gidɨ-é joo lé to njéndó né-je lə Jeju. oo-é rəm, ɓá dḛ kɨ́ dɔgɨ gidɨ-é joo dꞌoo-é rəm. 6Go-tɨ, njékadmḛḛ-je kɨ́ kɔr-dé tɔy ɓumḭ ya dꞌoo-é natɨ; ə dan-dé-tɨ lé, dḛ kɨ́ dꞌisɨ kɨ̀ dɔ-dé taá nè ɓəy ɓá ꞌn̰a̰, ngà dḛ kɨ́ madɨ-je ɓá dꞌoy ngá. 7Go-tɨ, Jakɨ oo-é rəm, ɓá njékɔwkulə-je lay ya dꞌoo-é rəm tɔ. 8#Knj 9:3-6Go dḛ-je-tɨ kin lay lé, Jeju tɔjɨ rɔ-é adɨ ma̰ kɨ́ mꞌtokɨ ngon kɨ́ dꞌɔr-é kɨ kɔr bè kin kàrè mꞌoo-é tɔ. 9#Knj 8:3Kdɔ ma̰ mꞌto kɨ́ ndḛ bè dan njékɔwkulə-je-tɨ, ɓá mꞌtuwə kadɨ dow ɓa-m njèkɔwkulə al rəm, kdɔtalə ndɔkɨ mꞌulə kəm njékəwna̰-je lə Lubə ndoo. 10Takul ramajɨ lə Lubə ɓá mꞌto-né né kɨ́ mꞌto kin, ə majɨ liə kɨ́ ḛ ra sə-m kinlé tò kɔgɨ kare al; tɔgrɔ-tɨ, tò kɔgɨ kare al ya, kdɔ mꞌra kullə mꞌitə-dé lay. To ma̰ ya kɨ̀ dɔ-m al, ngà to ramajɨ lə Lubə ɓá nà̰y sə-m. 11Ə lé to ma̰ əse to dḛ kàrè, né kɨ́ jꞌilə mbḛ-é lé, ḛ ya sə̰i adi-é mḛḛ-si tin.
Tɔsɨ ndəl tḛḛ lə dow-je kɨ́ dꞌoy
12Kinə jꞌilə mbḛ tɔsɨ kɨ́ Kristɨ tɔsɨ ndəl tḛḛ dan dow-je-tɨ kɨ́ dꞌoy lé, ban ɓəy ɓá dow-je madɨ dan-si-tɨ ꞌpanè dow-je kɨ́ dꞌoy dꞌa tɔsɨ ndəl kində lo tḛḛ al wa? 13Kinə dow-je kɨ́ dꞌoy dꞌa tɔsɨ ndəl kində lo tḛḛ al rəmə, Kristɨ ya kàrè tɔsɨ ndəl ində lo tḛḛ al tɔ. 14Ə kinə Kristɨ tɔsɨ ndəl ində lo tḛḛ al rəmə, mbḛ kilə lə-ji to né kɨ́ kɔgɨ kare rəm, ɓá kadmḛḛ lə-si kàrè to né kɨ́ kɔgɨ kare rəm tɔ. 15Kinə tɔgrɔ-tɨ ya dow-je kɨ́ dꞌoy dꞌa tɔsɨ ndəl kində lo tḛḛ al rəmə, jə̰i jꞌtə́ti ta kɨ́ ndangɨ kare ta Lubə-tɨ. Kdɔtalə Lubə adɨ Kristɨ tɔsɨ ndəl ində lo tḛḛ dan dow-je-tɨ kɨ́ dꞌoy al ya, jə̰i jꞌpainè Lubə adɨ-é tɔsɨ ndəl ində lo tḛḛ. 16Kdɔ kinə dow-je kɨ́ dꞌoy ꞌtɔsɨ ndəl ꞌtḛḛ al rəmə, Kristɨ ya kàrè tɔsɨ ndəl tḛḛ al ya tɔ. 17Ə kinə Kristɨ tɔsɨ ndəl tḛḛ al rəmə, kadmḛḛ lə-si to né kɨ́ kɔgɨ kare rəm, isi dan majal-je-tɨ lə-si ya ɓəy rəm, 18ɓá dḛ kɨ́ ꞌnam kàdɨ̀ Kristɨ-tɨ ɓá dꞌoy kinlé kàrè ta-dé tḭḭ rəm tɔ. 19Kinə jꞌindəi mḛḛ-ji dɔ Kristɨ-tɨ kdɔ kisɨ kɨ̀ dɔ taá kɨ́ ɓone kin ya par rəmə, jə̰i ya kəm-ji tò ndoo itə dow-je lay.
Jeju Kristɨ ya to kɨ́ dɔsa̰y kɨ́ njètɔsɨ ndəl tḛḛ
20Ngà kɨ́ tɔgrɔ-tɨ lé, Kristɨ tɔsɨ ndəl ində lo tḛḛ dan dow-je-tɨ kɨ́ dꞌoy; ḛ ya to kɨ́ dɔsa̰y kɨ́ tɔsɨ ndəl ində lo ꞌtḛḛ adɨ tɔjɨ kɨ́ dow-je kɨ́ dꞌoy dꞌa tɔsɨ ndəl kində lo tḛḛ tɔ. 21Kdɔ koy ree kɨ̀ takul dow káre-rè, rəmə takul dow káre-rè ya tɔ ə́ tɔsɨ ndəl kində lo tḛḛ dan dow-je-tɨ kɨ́ dꞌoy tò-né tɔ. 22Gangɨ-é kɨ́ koy ree-né dɔ dow-je-tɨ lay kɨ̀ kəm rəbɨ kɨ́ rɔ Adam-tɨ kinlé, gangɨ-é kin ya tɔ ə́ dow-je lay kɨ́ ꞌnam kàdɨ̀ Kristɨ-tɨ lé, dꞌa təl kisɨ-né kəm tɔ, 23ngà tɔsɨ ndəl kində lo tḛḛ lé, tò kɨ̀ gangɨ-é gangɨ-é. Kristɨ ya to kɨ́ dɔsa̰y kɨ́ tɔsɨ ndəl ində lo tḛḛ, ə dḛ lay kɨ́ ꞌto dow-je liə dꞌa tɔsɨ ndəl kində lo tḛḛ ndɔ ree-é-tɨ tɔ. 24Lokɨ ḛ à tujɨ tɔ́gɨ ndil-je kɨ́ majɨ al lay, kɨ̀ kɔ̰ɓe-je lay, kɨ̀ tɔ́gɨ-je lay lé, ḛ à təl kɨ̀ kɔ̰ɓe kadɨ Bɔbɨ-ji Lubə rəmə, go-tɨ à to sɔ̰y né-je tɔ. 25Kdɔ tò kadɨ-é ɔ̰̀ ɓe sar kadɨ Lubə təl njéba-je liə lay gin tɔ́gɨ-é-tɨ. 26Sɔ̰y njèba kɨ́ à tujɨ-é lé to koy. 27Kdɔ Lubə adɨ né-je lay tò gin tɔ́gɨ Kristɨ-tɨ. Ngà pa kɨ́ Kristɨ panè né-je lay tò gin tɔ́gɨ-nꞌḛ̀-tɨ kinlé, tɔjɨ ndaa-tɨ rəsɨ kɨ́ njèkadɨ né-je lay tò gin tɔ́gɨ-é-tɨ lé, ḛ rəmə isɨ gin tɔ́gɨ-é-tɨ lé al. 28Ə lokɨ né-je lay à tò gin tɔ́gɨ-é-tɨ lé, ḛ kɨ̀ dɔ-é kɨ́ tò Ngon lə Lubə lé, à kulə dɔ-é gin tɔ́gɨ-tɨ liə ḛ kɨ́ njèkadɨ né-je lay tò gin tɔ́gɨ-é-tɨ, kdɔ kadɨ dajɨ rɔ Lubə ɓikti lay ya tò mḛḛ né-je-tɨ lay tɔ.
29Ngà kinə tò bè al rəmə, njékadɨ ꞌra-dé batḛm tó dow-je-tɨ kɨ́ dꞌoy kinlé, ꞌra bè kdɔ ri wa? Kinə dow-je kɨ́ dꞌoy dꞌa tɔsɨ ndəl kində lo tḛḛ al ya riw lé, kdɔ ri ɓá dꞌadɨ ꞌra-dé batḛm tó-dé-tɨ ɓəy wa? 30Ə jə̰i ya kàrè kdɔ ri ɓá kaglo-je lay ya jꞌilə-né rɔ-ji kɔgɨ bè wa? 31Ndɔ-je lay ya mꞌa̰ ta yo-tɨ; ngankɔ̰-m-je kɨ́ njékadmḛḛ, mꞌpa rəsɨ bè kdɔ nam kɨ́ ꞌnami kàdɨ̀ ꞌƁaɓe-tɨ lə-ji Jeju Kristɨ kinlé to né riɓa lə-m. 32Kinə rɔ kɨ́ mꞌrɔ kɨ̀ dow-je kɨ́ ɓebo Epɛjɨ-tɨ kɨ́ ꞌtokɨ da̰-je kɨ́ wale bè kinlé, to rɔ kdɔ né kɨ́ go dajɨ rɔ-tɨ ya par lé, se ri ə́ mꞌa kingə mḛḛ-é-tɨ wa? Kinə dow-je kɨ́ dꞌoy lé dꞌa tɔsɨ ndəl kində lo tḛḛ al rəmə, adi jꞌusoi ə jꞌa̰yi kdɔtalə bore ə jꞌa koyi! 33Ədi rɔ-si al: Nam kɨ́ majɨ al à tujɨ panjiyə kɨ́ majɨ. 34Adi kəm-si ijə dɔ rɔ-si-tɨ kijə kɨ́ tɔgrɔ-tɨ, ə ꞌrai majal al. Kdɔ dow-je madɨ dan-si-tɨ ꞌgə Lubə al. Mꞌpa bè mꞌulə-né rɔsɔl dɔ-si-tɨ.
Tɔsɨ ndəl kində lo tḛḛ kɨ̀ dajɨ rɔ kɨ́ ban wa?
35Ngà dow madɨ à dəjɨ panè: Dow-je kɨ́ dꞌoy lé dꞌa tɔsɨ ndəl kində lo tḛḛ ban-ban wa? Ə dꞌa tḛḛ kɨ̀ rɔ-dé kɨ́ rá wa? 36Mbə́ dow! Né kɨ́ i ꞌdubɨ lé, à koy ya ɓá à tḛḛ ɓəy al wa? 37Ə né kɨ́ i ꞌdubɨ kɨ́ à to ka̰a̰ gemḛ je bè əse ka̰a̰ né madɨ kɨ́ rangɨ kàrè, à to dajɨ rɔ-é kinlé ɓá à kubə al; 38ə Lubə ɓá adɨ dajɨ rɔ né-é tḛḛ kɨ̀ gangɨ-é kɨ́ mḛḛ-é ndigɨ, ə ka̰a̰ né kɨ́ rá-rá ya Lubə adɨ tḛḛ dajɨ rɔ né-é né-é. 39Rɔ né-je lay ya titɨ-na̰ al. Ngà rɔ dow-je tò gay rəm, rɔ da̰-je tò gay rəm, rɔ yəl-je tò gay rəm, ɓá rɔ kanjɨ-je kàrè tò gay rəm tɔ. 40Rɔ né-je kɨ́ dɔra̰-tɨ tò nɔ̰ɔ̰ rəm, ɓá rɔ né-je kɨ́ dɔnangɨ-tɨ tò nɔ̰ɔ̰ rəm tɔ; ngà ndógɨ lə rɔ né-je kɨ́ dɔra̰-tɨ tò gay kɨ̀ ndógɨ lə rɔ né-je kɨ́ dɔnangɨ-tɨ. 41Ndógɨ lə kàdɨ̀ tò gay rəm, ndógɨ lə na̰y tò gay rəm, ɓá ndógɨ lə kərwəḭ-je tò gay rəm tɔ. Ə ndógɨ lə kərwəḭ káre tò gay kɨ́ ꞌlə kərwəḭ kɨ́ madɨ. 42Adɨ kɨ́ sɔbɨ dɔ tɔsɨ ndəl tḛḛ lé kàrè tò bè ya tɔ. ꞌDubɨ dow kɨ̀ rɔ-é kɨ́ à ndum ə à tɔsɨ ndəl tḛḛ kɨ̀ rɔ-é kɨ́ à ndum al ngá. 43ꞌDubɨ dow kɨ̀ rɔ kɨ́ to né madɨ al ə à tɔsɨ ndəl tḛḛ kɨ̀ rɔ kɨ́ ndóle; ꞌdubɨ dow kɨ̀ rɔ kɨ́ yay ə à tɔsɨ ndəl tḛḛ kɨ̀ rɔ kɨ́ tɔ́gɨ-é n̰a̰. 44ꞌDubɨ dow kɨ̀ rɔ kɨ́ dꞌojɨ-é-né ə à tɔsɨ ndəl tḛḛ kɨ̀ rɔ kɨ́ Ndil kɨ́ aa njay adɨ-é. Kinə rɔ dow kɨ́ dꞌojɨ-é-né tò rəmə, rɔ-é kɨ́ Ndil adɨ-é tò ya tɔ. 45Gin-é kin ɓá ꞌndàngɨ-né ꞌpanè: Adam kɨ́ to dow kɨ́ dɔsa̰y lé təl dow kɨ́ isɨ kəm. Adam kɨ́ gogɨ nè təl Ndil kɨ́ njèkadɨ dow-je dꞌisɨ kəm. 46Né lə Ndil ɓá to kɨ́ dɔsa̰y al, ngà rɔ dow kɨ́ dꞌojɨ-é-né ɓá to kɨ́ dɔsa̰y; né lə Ndil ree go-tɨ gogɨ. 47Dow kɨ́ dɔsa̰y lé to nangɨ ɓá dubə, adɨ dow to kɨ́ nangɨ nè. Ə ḛ kɨ́ njèkungɨ-tɨ joo ḭ dɔra̰-tɨ. 48Dow-je kɨ́ dɔnangɨ-tɨ nè lé, ꞌtitɨ-na̰ kɨ̀ dow kɨ́ ndɔkɨ to nangɨ ɓá dubə lé ya tɔ; ə dow-je kɨ́ dɔra̰-tɨ lé, ꞌtitɨ-na̰ kɨ̀ njèkḭ dɔra̰-tɨ lé ya tɔ. 49Gangɨ-é kɨ́ jə̰i jꞌtiti-né-na̰ kɨ̀ dow kɨ́ ndɔkɨ Lubə ubə-é kɨ̀ nangɨ lé, bè ya tɔ ə́ jꞌa titi-né-na̰ kɨ̀ dow kɨ́ njèkḭ dɔra̰-tɨ lé tɔ.
Mbəl rɔ, kɨ̀ tətrɔ kɨ́ dɔbəy-tɨ
1Te 4:13-18
50Ngankɔ̰-m-je kɨ́ njékadmḛḛ, mꞌgə kɨ́ rɔ dow, kɨ̀ məsɨ dꞌa kisɨ kɔ̰ɓe-tɨ lə Lubə al, né kɨ́ ndum à ra ɓe natɨ kɨ̀ né kɨ́ ndum al al.
51 #
1Te 4:15-17
Yən, mꞌa kidə-si ta kɨ́ tò lo ɓɔyɔ-é-tɨ: Jꞌa koyi lay al, ngà jə̰i lay ya rɔ-ji à tokɨ mbəl 52tajinatɨ nè ya, titɨ kəm kɨ́ kində jipɨ bè, lokɨ ká təbɨ mbanga kɨ́ dɔbəy-tɨ à ɓa. Kdɔ lokɨ ká təbɨ mbanga à ɓá lé, dow-je kɨ́ dꞌoy dꞌa tɔsɨ ndəl kində lo tḛḛ kɨ̀ rɔ kɨ́ dum ndum, ə jə̰i rəmə, rɔ-ji à tokɨ mbəl. 53Kdɔtalə rɔ kɨ́ à ndum kinlé tò kadɨ à kun rɔ kɨ́ dum ndum ə rɔ kɨ́ à koy kinlé tò kadɨ à kun rɔ kɨ́ à koy al tɔ.
54Lokɨ rɔ kɨ́ à ndum kin à kun rɔ kɨ́ dum ndum, ə rɔ kɨ́ à koy kin à kun rɔ kɨ́ à koy al rəmə, ta kɨ́ ꞌndàngɨ mḛḛ mbete-tɨ kɨ́ aa njay lé, né-é à ra né. ꞌNdàngɨ mḛḛ mbete-tɨ kɨ́ aa njay ꞌpanè: Rɔ tətɨ koy tətɨ kɨ́ sartagangɨ. 55Koy, tətrɔ lə-i tò rá ngá wa? Koy, nékatɨ lə-i tò rá ngá wa?
56Nékatɨ lə koy, to majal; ə tɔ́gɨ majal, to ndukun. 57Ngà oiyo to kɨ́ lə Lubə kɨ́ njèkadɨ jꞌtətrɔ kɨ̀ takul ꞌƁaɓe lə-ji Jeju Kristɨ.
58Gin-é kin ɓá, ngankɔ̰-m-je kɨ́ mꞌində-si dan kəm-m-tɨ, a̰i dingəm, a̰i lo ka̰-si-tɨ gərərə, ɔwi kɨ kete-kete kɨ̀ ndɔ-je lay mḛḛ kullə-tɨ lə ꞌƁaɓe, kdɔ sə̰i ꞌgəi kɨ́ kullə lə-si tò kɔgɨ kare rɔ ꞌƁaɓe-tɨ al.
ទើបបានជ្រើសរើសហើយ៖
1 Kɔrḛntɨ-je 15: mngNT
គំនូសចំណាំ
ចែករំលែក
ចម្លង
ចង់ឱ្យគំនូសពណ៌ដែលបានរក្សាទុករបស់អ្នក មាននៅលើគ្រប់ឧបករណ៍ទាំងអស់មែនទេ? ចុះឈ្មោះប្រើ ឬចុះឈ្មោះចូល
© 2018, Wycliffe Bible Translators, Inc. All rights reserved.
1 Kɔrḛntɨ-je 15
15
Ta kɨ́ sɔbɨ dɔ tɔsɨ ndəl kində lo tḛḛ
Tɔsɨ ndəl kində lo tḛḛ lə Jeju
1Ngankɔ̰-m-je kɨ́ njékadmḛḛ, mꞌole mḛḛ-si dɔ Poyta kɨ́ Majɨ-tɨ kɨ́ mꞌilə mbḛ-é mꞌadɨ-si ə́ ꞌndigi dɔ-tɨ rəm, a̰i dɔ-tɨ njángɨ rəm kinlé, 2kinə oyi rigɨ-rigɨ dɔ gangɨ-é-tɨ kɨ́ mꞌilə-né mbḛ-é mꞌadɨ-si kinlé rəmə, ḛ ɓá sə̰i aji-né; ə kinə bè al tɔ rəmə, sə̰i adi mḛḛ-si kɨ̀ ndangɨ kare. 3Néndó kɨ́ mꞌingə lé ya tɔ ɓá mꞌndó-si kete nɔ̰̀ né-je-tɨ lay. Adɨ to ta kɨ́ sɔbɨ dɔ Kristɨ kɨ́ oy kdɔ majal-je lə-ji, titɨ kɨ́ ta-é tò-né mḛḛ mbete-tɨ kɨ́ aa njay; 4#Mat 12:40; Knj 2:24-32ꞌdubɨ-é ə tɔsɨ ndəl ində lo tḛḛ ndɔ-tɨ kɨ́ njèkungɨ-tɨ mutə titɨ kɨ́ ta-é tò-né mḛḛ mbete-tɨ kɨ́ aa njay. 5#Luk 24:34; Mat 28:16,17; Mar 16:14; Luk 24:36; Ja̰ 20:19Sepasɨ#15:5 Sepasɨ lé to Piyər ə dḛ kɨ́ dɔgɨ gidɨ-é joo lé to njéndó né-je lə Jeju. oo-é rəm, ɓá dḛ kɨ́ dɔgɨ gidɨ-é joo dꞌoo-é rəm. 6Go-tɨ, njékadmḛḛ-je kɨ́ kɔr-dé tɔy ɓumḭ ya dꞌoo-é natɨ; ə dan-dé-tɨ lé, dḛ kɨ́ dꞌisɨ kɨ̀ dɔ-dé taá nè ɓəy ɓá ꞌn̰a̰, ngà dḛ kɨ́ madɨ-je ɓá dꞌoy ngá. 7Go-tɨ, Jakɨ oo-é rəm, ɓá njékɔwkulə-je lay ya dꞌoo-é rəm tɔ. 8#Knj 9:3-6Go dḛ-je-tɨ kin lay lé, Jeju tɔjɨ rɔ-é adɨ ma̰ kɨ́ mꞌtokɨ ngon kɨ́ dꞌɔr-é kɨ kɔr bè kin kàrè mꞌoo-é tɔ. 9#Knj 8:3Kdɔ ma̰ mꞌto kɨ́ ndḛ bè dan njékɔwkulə-je-tɨ, ɓá mꞌtuwə kadɨ dow ɓa-m njèkɔwkulə al rəm, kdɔtalə ndɔkɨ mꞌulə kəm njékəwna̰-je lə Lubə ndoo. 10Takul ramajɨ lə Lubə ɓá mꞌto-né né kɨ́ mꞌto kin, ə majɨ liə kɨ́ ḛ ra sə-m kinlé tò kɔgɨ kare al; tɔgrɔ-tɨ, tò kɔgɨ kare al ya, kdɔ mꞌra kullə mꞌitə-dé lay. To ma̰ ya kɨ̀ dɔ-m al, ngà to ramajɨ lə Lubə ɓá nà̰y sə-m. 11Ə lé to ma̰ əse to dḛ kàrè, né kɨ́ jꞌilə mbḛ-é lé, ḛ ya sə̰i adi-é mḛḛ-si tin.
Tɔsɨ ndəl tḛḛ lə dow-je kɨ́ dꞌoy
12Kinə jꞌilə mbḛ tɔsɨ kɨ́ Kristɨ tɔsɨ ndəl tḛḛ dan dow-je-tɨ kɨ́ dꞌoy lé, ban ɓəy ɓá dow-je madɨ dan-si-tɨ ꞌpanè dow-je kɨ́ dꞌoy dꞌa tɔsɨ ndəl kində lo tḛḛ al wa? 13Kinə dow-je kɨ́ dꞌoy dꞌa tɔsɨ ndəl kində lo tḛḛ al rəmə, Kristɨ ya kàrè tɔsɨ ndəl ində lo tḛḛ al tɔ. 14Ə kinə Kristɨ tɔsɨ ndəl ində lo tḛḛ al rəmə, mbḛ kilə lə-ji to né kɨ́ kɔgɨ kare rəm, ɓá kadmḛḛ lə-si kàrè to né kɨ́ kɔgɨ kare rəm tɔ. 15Kinə tɔgrɔ-tɨ ya dow-je kɨ́ dꞌoy dꞌa tɔsɨ ndəl kində lo tḛḛ al rəmə, jə̰i jꞌtə́ti ta kɨ́ ndangɨ kare ta Lubə-tɨ. Kdɔtalə Lubə adɨ Kristɨ tɔsɨ ndəl ində lo tḛḛ dan dow-je-tɨ kɨ́ dꞌoy al ya, jə̰i jꞌpainè Lubə adɨ-é tɔsɨ ndəl ində lo tḛḛ. 16Kdɔ kinə dow-je kɨ́ dꞌoy ꞌtɔsɨ ndəl ꞌtḛḛ al rəmə, Kristɨ ya kàrè tɔsɨ ndəl tḛḛ al ya tɔ. 17Ə kinə Kristɨ tɔsɨ ndəl tḛḛ al rəmə, kadmḛḛ lə-si to né kɨ́ kɔgɨ kare rəm, isi dan majal-je-tɨ lə-si ya ɓəy rəm, 18ɓá dḛ kɨ́ ꞌnam kàdɨ̀ Kristɨ-tɨ ɓá dꞌoy kinlé kàrè ta-dé tḭḭ rəm tɔ. 19Kinə jꞌindəi mḛḛ-ji dɔ Kristɨ-tɨ kdɔ kisɨ kɨ̀ dɔ taá kɨ́ ɓone kin ya par rəmə, jə̰i ya kəm-ji tò ndoo itə dow-je lay.
Jeju Kristɨ ya to kɨ́ dɔsa̰y kɨ́ njètɔsɨ ndəl tḛḛ
20Ngà kɨ́ tɔgrɔ-tɨ lé, Kristɨ tɔsɨ ndəl ində lo tḛḛ dan dow-je-tɨ kɨ́ dꞌoy; ḛ ya to kɨ́ dɔsa̰y kɨ́ tɔsɨ ndəl ində lo ꞌtḛḛ adɨ tɔjɨ kɨ́ dow-je kɨ́ dꞌoy dꞌa tɔsɨ ndəl kində lo tḛḛ tɔ. 21Kdɔ koy ree kɨ̀ takul dow káre-rè, rəmə takul dow káre-rè ya tɔ ə́ tɔsɨ ndəl kində lo tḛḛ dan dow-je-tɨ kɨ́ dꞌoy tò-né tɔ. 22Gangɨ-é kɨ́ koy ree-né dɔ dow-je-tɨ lay kɨ̀ kəm rəbɨ kɨ́ rɔ Adam-tɨ kinlé, gangɨ-é kin ya tɔ ə́ dow-je lay kɨ́ ꞌnam kàdɨ̀ Kristɨ-tɨ lé, dꞌa təl kisɨ-né kəm tɔ, 23ngà tɔsɨ ndəl kində lo tḛḛ lé, tò kɨ̀ gangɨ-é gangɨ-é. Kristɨ ya to kɨ́ dɔsa̰y kɨ́ tɔsɨ ndəl ində lo tḛḛ, ə dḛ lay kɨ́ ꞌto dow-je liə dꞌa tɔsɨ ndəl kində lo tḛḛ ndɔ ree-é-tɨ tɔ. 24Lokɨ ḛ à tujɨ tɔ́gɨ ndil-je kɨ́ majɨ al lay, kɨ̀ kɔ̰ɓe-je lay, kɨ̀ tɔ́gɨ-je lay lé, ḛ à təl kɨ̀ kɔ̰ɓe kadɨ Bɔbɨ-ji Lubə rəmə, go-tɨ à to sɔ̰y né-je tɔ. 25Kdɔ tò kadɨ-é ɔ̰̀ ɓe sar kadɨ Lubə təl njéba-je liə lay gin tɔ́gɨ-é-tɨ. 26Sɔ̰y njèba kɨ́ à tujɨ-é lé to koy. 27Kdɔ Lubə adɨ né-je lay tò gin tɔ́gɨ Kristɨ-tɨ. Ngà pa kɨ́ Kristɨ panè né-je lay tò gin tɔ́gɨ-nꞌḛ̀-tɨ kinlé, tɔjɨ ndaa-tɨ rəsɨ kɨ́ njèkadɨ né-je lay tò gin tɔ́gɨ-é-tɨ lé, ḛ rəmə isɨ gin tɔ́gɨ-é-tɨ lé al. 28Ə lokɨ né-je lay à tò gin tɔ́gɨ-é-tɨ lé, ḛ kɨ̀ dɔ-é kɨ́ tò Ngon lə Lubə lé, à kulə dɔ-é gin tɔ́gɨ-tɨ liə ḛ kɨ́ njèkadɨ né-je lay tò gin tɔ́gɨ-é-tɨ, kdɔ kadɨ dajɨ rɔ Lubə ɓikti lay ya tò mḛḛ né-je-tɨ lay tɔ.
29Ngà kinə tò bè al rəmə, njékadɨ ꞌra-dé batḛm tó dow-je-tɨ kɨ́ dꞌoy kinlé, ꞌra bè kdɔ ri wa? Kinə dow-je kɨ́ dꞌoy dꞌa tɔsɨ ndəl kində lo tḛḛ al ya riw lé, kdɔ ri ɓá dꞌadɨ ꞌra-dé batḛm tó-dé-tɨ ɓəy wa? 30Ə jə̰i ya kàrè kdɔ ri ɓá kaglo-je lay ya jꞌilə-né rɔ-ji kɔgɨ bè wa? 31Ndɔ-je lay ya mꞌa̰ ta yo-tɨ; ngankɔ̰-m-je kɨ́ njékadmḛḛ, mꞌpa rəsɨ bè kdɔ nam kɨ́ ꞌnami kàdɨ̀ ꞌƁaɓe-tɨ lə-ji Jeju Kristɨ kinlé to né riɓa lə-m. 32Kinə rɔ kɨ́ mꞌrɔ kɨ̀ dow-je kɨ́ ɓebo Epɛjɨ-tɨ kɨ́ ꞌtokɨ da̰-je kɨ́ wale bè kinlé, to rɔ kdɔ né kɨ́ go dajɨ rɔ-tɨ ya par lé, se ri ə́ mꞌa kingə mḛḛ-é-tɨ wa? Kinə dow-je kɨ́ dꞌoy lé dꞌa tɔsɨ ndəl kində lo tḛḛ al rəmə, adi jꞌusoi ə jꞌa̰yi kdɔtalə bore ə jꞌa koyi! 33Ədi rɔ-si al: Nam kɨ́ majɨ al à tujɨ panjiyə kɨ́ majɨ. 34Adi kəm-si ijə dɔ rɔ-si-tɨ kijə kɨ́ tɔgrɔ-tɨ, ə ꞌrai majal al. Kdɔ dow-je madɨ dan-si-tɨ ꞌgə Lubə al. Mꞌpa bè mꞌulə-né rɔsɔl dɔ-si-tɨ.
Tɔsɨ ndəl kində lo tḛḛ kɨ̀ dajɨ rɔ kɨ́ ban wa?
35Ngà dow madɨ à dəjɨ panè: Dow-je kɨ́ dꞌoy lé dꞌa tɔsɨ ndəl kində lo tḛḛ ban-ban wa? Ə dꞌa tḛḛ kɨ̀ rɔ-dé kɨ́ rá wa? 36Mbə́ dow! Né kɨ́ i ꞌdubɨ lé, à koy ya ɓá à tḛḛ ɓəy al wa? 37Ə né kɨ́ i ꞌdubɨ kɨ́ à to ka̰a̰ gemḛ je bè əse ka̰a̰ né madɨ kɨ́ rangɨ kàrè, à to dajɨ rɔ-é kinlé ɓá à kubə al; 38ə Lubə ɓá adɨ dajɨ rɔ né-é tḛḛ kɨ̀ gangɨ-é kɨ́ mḛḛ-é ndigɨ, ə ka̰a̰ né kɨ́ rá-rá ya Lubə adɨ tḛḛ dajɨ rɔ né-é né-é. 39Rɔ né-je lay ya titɨ-na̰ al. Ngà rɔ dow-je tò gay rəm, rɔ da̰-je tò gay rəm, rɔ yəl-je tò gay rəm, ɓá rɔ kanjɨ-je kàrè tò gay rəm tɔ. 40Rɔ né-je kɨ́ dɔra̰-tɨ tò nɔ̰ɔ̰ rəm, ɓá rɔ né-je kɨ́ dɔnangɨ-tɨ tò nɔ̰ɔ̰ rəm tɔ; ngà ndógɨ lə rɔ né-je kɨ́ dɔra̰-tɨ tò gay kɨ̀ ndógɨ lə rɔ né-je kɨ́ dɔnangɨ-tɨ. 41Ndógɨ lə kàdɨ̀ tò gay rəm, ndógɨ lə na̰y tò gay rəm, ɓá ndógɨ lə kərwəḭ-je tò gay rəm tɔ. Ə ndógɨ lə kərwəḭ káre tò gay kɨ́ ꞌlə kərwəḭ kɨ́ madɨ. 42Adɨ kɨ́ sɔbɨ dɔ tɔsɨ ndəl tḛḛ lé kàrè tò bè ya tɔ. ꞌDubɨ dow kɨ̀ rɔ-é kɨ́ à ndum ə à tɔsɨ ndəl tḛḛ kɨ̀ rɔ-é kɨ́ à ndum al ngá. 43ꞌDubɨ dow kɨ̀ rɔ kɨ́ to né madɨ al ə à tɔsɨ ndəl tḛḛ kɨ̀ rɔ kɨ́ ndóle; ꞌdubɨ dow kɨ̀ rɔ kɨ́ yay ə à tɔsɨ ndəl tḛḛ kɨ̀ rɔ kɨ́ tɔ́gɨ-é n̰a̰. 44ꞌDubɨ dow kɨ̀ rɔ kɨ́ dꞌojɨ-é-né ə à tɔsɨ ndəl tḛḛ kɨ̀ rɔ kɨ́ Ndil kɨ́ aa njay adɨ-é. Kinə rɔ dow kɨ́ dꞌojɨ-é-né tò rəmə, rɔ-é kɨ́ Ndil adɨ-é tò ya tɔ. 45Gin-é kin ɓá ꞌndàngɨ-né ꞌpanè: Adam kɨ́ to dow kɨ́ dɔsa̰y lé təl dow kɨ́ isɨ kəm. Adam kɨ́ gogɨ nè təl Ndil kɨ́ njèkadɨ dow-je dꞌisɨ kəm. 46Né lə Ndil ɓá to kɨ́ dɔsa̰y al, ngà rɔ dow kɨ́ dꞌojɨ-é-né ɓá to kɨ́ dɔsa̰y; né lə Ndil ree go-tɨ gogɨ. 47Dow kɨ́ dɔsa̰y lé to nangɨ ɓá dubə, adɨ dow to kɨ́ nangɨ nè. Ə ḛ kɨ́ njèkungɨ-tɨ joo ḭ dɔra̰-tɨ. 48Dow-je kɨ́ dɔnangɨ-tɨ nè lé, ꞌtitɨ-na̰ kɨ̀ dow kɨ́ ndɔkɨ to nangɨ ɓá dubə lé ya tɔ; ə dow-je kɨ́ dɔra̰-tɨ lé, ꞌtitɨ-na̰ kɨ̀ njèkḭ dɔra̰-tɨ lé ya tɔ. 49Gangɨ-é kɨ́ jə̰i jꞌtiti-né-na̰ kɨ̀ dow kɨ́ ndɔkɨ Lubə ubə-é kɨ̀ nangɨ lé, bè ya tɔ ə́ jꞌa titi-né-na̰ kɨ̀ dow kɨ́ njèkḭ dɔra̰-tɨ lé tɔ.
Mbəl rɔ, kɨ̀ tətrɔ kɨ́ dɔbəy-tɨ
1Te 4:13-18
50Ngankɔ̰-m-je kɨ́ njékadmḛḛ, mꞌgə kɨ́ rɔ dow, kɨ̀ məsɨ dꞌa kisɨ kɔ̰ɓe-tɨ lə Lubə al, né kɨ́ ndum à ra ɓe natɨ kɨ̀ né kɨ́ ndum al al.
51 #
1Te 4:15-17
Yən, mꞌa kidə-si ta kɨ́ tò lo ɓɔyɔ-é-tɨ: Jꞌa koyi lay al, ngà jə̰i lay ya rɔ-ji à tokɨ mbəl 52tajinatɨ nè ya, titɨ kəm kɨ́ kində jipɨ bè, lokɨ ká təbɨ mbanga kɨ́ dɔbəy-tɨ à ɓa. Kdɔ lokɨ ká təbɨ mbanga à ɓá lé, dow-je kɨ́ dꞌoy dꞌa tɔsɨ ndəl kində lo tḛḛ kɨ̀ rɔ kɨ́ dum ndum, ə jə̰i rəmə, rɔ-ji à tokɨ mbəl. 53Kdɔtalə rɔ kɨ́ à ndum kinlé tò kadɨ à kun rɔ kɨ́ dum ndum ə rɔ kɨ́ à koy kinlé tò kadɨ à kun rɔ kɨ́ à koy al tɔ.
54Lokɨ rɔ kɨ́ à ndum kin à kun rɔ kɨ́ dum ndum, ə rɔ kɨ́ à koy kin à kun rɔ kɨ́ à koy al rəmə, ta kɨ́ ꞌndàngɨ mḛḛ mbete-tɨ kɨ́ aa njay lé, né-é à ra né. ꞌNdàngɨ mḛḛ mbete-tɨ kɨ́ aa njay ꞌpanè: Rɔ tətɨ koy tətɨ kɨ́ sartagangɨ. 55Koy, tətrɔ lə-i tò rá ngá wa? Koy, nékatɨ lə-i tò rá ngá wa?
56Nékatɨ lə koy, to majal; ə tɔ́gɨ majal, to ndukun. 57Ngà oiyo to kɨ́ lə Lubə kɨ́ njèkadɨ jꞌtətrɔ kɨ̀ takul ꞌƁaɓe lə-ji Jeju Kristɨ.
58Gin-é kin ɓá, ngankɔ̰-m-je kɨ́ mꞌində-si dan kəm-m-tɨ, a̰i dingəm, a̰i lo ka̰-si-tɨ gərərə, ɔwi kɨ kete-kete kɨ̀ ndɔ-je lay mḛḛ kullə-tɨ lə ꞌƁaɓe, kdɔ sə̰i ꞌgəi kɨ́ kullə lə-si tò kɔgɨ kare rɔ ꞌƁaɓe-tɨ al.
ទើបបានជ្រើសរើសហើយ៖
:
គំនូសចំណាំ
ចែករំលែក
ចម្លង
ចង់ឱ្យគំនូសពណ៌ដែលបានរក្សាទុករបស់អ្នក មាននៅលើគ្រប់ឧបករណ៍ទាំងអស់មែនទេ? ចុះឈ្មោះប្រើ ឬចុះឈ្មោះចូល
© 2018, Wycliffe Bible Translators, Inc. All rights reserved.