Hranice 101Ukázka

Bůh a hranice

Koncept hranic se bere ze samotné Boží podstaty. Bůh sám sebe definuje jako od všeho ostatního odlišnou, samostatnou bytost, a je sám za sebe odpovědný. Určuje a bere na sebe odpovědnost za svoji osobnost tím, že nám říká, jak myslí, cítí, plánuje, co dovolí a nedovolí, co se mu líbí a nelíbí.

Také sám sebe definuje jako odděleného od stvoření a od nás. Je jiný než všichni a všechno ostatní. Říká nám, kdo je a kdo není. Například nám říká, že je láska, a že není temnota (1 Jan 4:16; 1:6).

Navíc, i Boží Trojice má uvnitř hranice. Otec, Syn a Duch jsou jedno, ale současně to jsou tři různé osoby s vlastními hranicemi. Každý z nich má svou osobnost a odpovědnost, a přitom vzájemné napojení a lásku (Jan 17:24).

Bůh také limituje, co na “svém písečku” dovolí. Konfrontuje hřích a dopouští důsledky jednání. Střeží svůj dům a nedovolí, aby do něj vstupovalo zlo. Zve k sobě lidi, kteří ho budou milovat, a současně k nim nechává přetékat svou lásku. “Branky” jeho hranic se náležitě otvírají a zavírají.

Stejně tak nám dal svůj “obraz” (Genesis 1:26), a uvnitř hranic nám dal osobní odpovědnost. Přeje si, abychom “panovali” nad zemí a byli zodpovědnými správci života, který nám svěřil. Abychom to mohli dělat, potřebujeme si vybudovat hranice podobně těm Božím.