Hranice 101Ukázka

Neviditelné hranice vlastnictví

Hranice nás určují. Definují, co jsem a co nejsem. Ukazují mi, kde končím a kde začíná někdo jiný, vedou mne k představě o vlastnictví.

Vědět co mi patří a za co mám odpovědnost mi dává svobodu. Když vím, kde můj dvorek začíná a kde končí, mám svobodu si s ním dělat, co se mi líbí. Vzít odpovědnost za svůj život mi otevírá řadu různých možností. A tak když si svůj život “nepřivlastním”, moje možnosti volby jsou silně omezené.

Představ si, jak matoucí by bylo, kdyby ti někdo řekl: “Starej se o tento majetek pořádně, protože tě poženu k odpovědnosti za to, co se tu stane.” A pak by ti neřekl, kde má ten pozemek hranice. Nebo by ti nedal prostředky, kterými bys ten pozemek měl chránit. To by bylo nejen matoucí, ale možná i nebezpečné.

Nicméně přesně to se nám často děje emocionálně a duchovně. Bůh navrhl svět, ve kterém žijeme “v” sobě. To znamená, že bydlíme ve své vlastní duši a jsme odpovědni za to, co nás dělá “námi”. “Jen srdce člověka zná vlastní hořkost, podobně jeho radost druhý necítí.” (Přísloví 14:10). Musíme zacházet s tím, co je naše duše, a hranice nám pomáhají určovat, co to je. Když neznáme její parametry, nebo když jsme se dověděli nesprávné parametry, způsobí nám to hodně bolesti.

Bible jasně říká, jaké jsou naše parametry a jak je chránit, ale často nám naše rodina nebo jiné minulé vztahy do našich parametrů vnášejí zmatek.

Navíc k tomu, že nám ukazují, za co máme odpovědnost, nám hranice pomáhají stanovit, co nám nepatří, a za co tedy odpovědni nejsme. Například nejsme odpovědni za druhé lidi. Nikde neexistuje příkaz, abychom pěstovali “jeho/její-ovládání” (na rozdíl od sebeovládání), přestože tím trávíme spoustu času a energie!

________

Hledáš o tom něco víc? Klikni zde a uvidíš, jak získat PDF eBook The 10 Laws of Boundaries (10 zákonů hranic) .