Hranice 101Ukázka

Jsme odpovědni “vůči” a “za”

Jsme odpovědni vůči lidem a za sebe. “Neste břemena jedni druhých,” říká Galatským 6:2, “tak naplníte Kristův zákon.” Tento verš nám ukazuje, že jsme za sebe vzájemně odpovědni.

Lidé často mívají “břemena” příliš velká k unesení. Nemají dost síly, zdrojů ani znalostí k nesení takového nákladu, a potřebují pomoc. Zapřít sám sebe, aby člověk udělal pro druhé to, co nejsou schopni udělat sami, znamená prokázat obětavou Kristovu lásku. Přesně to udělal Kristus pro nás. Udělal to, co jsme sami pro sebe udělat nemohli – zachránil nás. To je právě to být odpovědný "někomu".

Na druhé straně Galatským 6:5 říká, že “každý musí nést svůj vlastní náklad.” Každý má odpovědnost či povinnosti, o které se může postarat jen on. To je náš vlastní konkrétní "náklad”, za který na sebe každý den potřebujeme brát odpovědnost a postarat se o něj. Jsou věci, které za nás nikdo neudělá. Určité aspekty života si musíme přivlastnit, jsou náš vlastní “náklad”.

Řecká slova pro břemeno a náklad nám poskytují vhled do významu těchto textů. V řečtině slovo břemeno znamená “nadměrná břemena,” nebo břemena tak těžká, že nás tíží, deprimují. Tato břemena jsou jako balvany. Mohou nás rozdrtit. Od nás by se nemělo čekat, že potáhneme balvany sami! Přerazily by nám záda. S takovými balvany potřebujeme pomoct – ve chvílích krize nebo tragédie.

Na rozdíl řecké slovo pro náklad znamená “cargo,” čili “nálož každodenní lopoty.” Toto slovo vystihuje to, co je potřeba každý den dělat. Tyto náklady se vejdou do batohu. A batoh unést lze. Od nás se čeká, že si každý ponese ten svůj. Čeká se od nás, že si poradíme se svými pocity, postoji a jednáním, je to odpovědnost, kterou Bůh dal každému z nás, i když to stojí úsilí.

Problémy nastávají, když lidé jednají, jako kdyby “balvany” byly každodenní náklad a odmítají pomoc, nebo jako kdyby jejich “denní náklad” byly balvany, které by neměli nést. Důsledky těchto dvou příkladů jsou neustálá bolest nebo nezodpovědnost.

Abychom neklesali pod trvalou bolestí nebo nebyli nezodpovědní, je nesmírně důležité stanovit si, co jsem “já”, kde jsou mé hranice nebo odpovědnost, a kde začínají hranice a odpovědnost někoho jiného.