Pavlovy epištoly z vězení: Pavel a FilipštíUkázka

Díky vyjádřené v modlitbě: Filipským 1:3–11

První část Pavlova děkování, kterou nacházíme ve Filipským 1:3–6, představuje docela běžné vyjádření díků. Mluví o radosti, kterou Pavlovi Filipští přinesli, a o jeho očekávání jejich konečné záchrany.

Ale ve Filipským 1:7–8 výjimečným způsobem zdůrazňuje hloubku své lásky k nim. Podívej se na jeho slova:

Právem takto smýšlím o vás všech, protože mě nosíte v srdci... Bůh je mi svědkem, jak po vás všech toužím; cítím k vám lásku Krista Ježíše! (Filipským 1:7–8).

Tyto verše ukazují, že Pavlův vztah s Filipskými byla hluboce osobní a srdeční záležitost.

Poté co jim poděkoval, se za ně Pavel ve verších 1:9–11 modlí. Tato modlitba je dost stručná, ale plná obratů, které odrážejí hlavní důrazy celého dopisu. 

Pavel se v podstatě modlil, aby Filipští vyjadřovali svou křesťanskou lásku životem, který by uctíval Boha. V první řadě se modlil, aby měli schopnost rozlišovat a správně posuzovat. Dále prosil, aby je toto rozpoznání vedlo k dobrým činům a k vytrvalosti ve víře i životní praxi, dokud se Kristus nevrátí k poslednímu soudu. A nakonec se modlil, aby jejich život — skrze dobré skutky a vytrvalost — přinášel Bohu slávu a chválu.

Po této modlitbě následuje hlavní část epištoly Filipským, kterou najdeme v 1:12–4:20. Tento oddíl vysvětlují vykladači různě. My bude sledovat hlavně logický tok Pavlových povzbuzení a pokynů filipské církvi.