1 Královská 3
3
Šalomounova žádost
1Šalomoun se pak spříznil s faraonem,#[prav. Siamonem (979–960) či Pasbachaenniutem II (960–945), posledními faraony 21. eg. dynastie (srv. 9,16; 11,18.40; 14,25)] egyptským králem, vzal si faraonovu dceru a přivedl ji do Města Davidova, dokud nedostavěl svůj dům a dům Hospodinův#1+2Kr používá výhradně spojení “Hospodinův dům” (57), resp. “dům pro Hospodina” (6,1) či samotné “dům” (5,17; 6,3; 1Pa 5,36), zatímco 1+2Pa užívá paralelně k tomu označení “dům Boží” (28; 1Pa 6,33). V 1Pa 23,28; 25,6; 28,12; 2Pa 5,1; 24,7; 28,24; Ezd 2,68; 3,8 se vyskytují oba výrazy v jednom verši. i hradby okolo Jeruzaléma. 2Lid ovšem obětoval na návrších, protože do té doby#h.: těch dnů nebyl postaven dům pro Hospodinovo jméno.
3Šalomoun miloval Hospodina a žil podle ustanovení svého otce Davida, ovšem na návrších obětoval a pálil oběti. 4Král šel do Gibeónu,#[dnešní ElDžíb asi 10 km SZ od Jeruzaléma]; 9,2; 2Pa 1,1–13! aby tam obětoval, protože to bylo největší#n.: nejdůležitější; srv. Jr 5,5 návrší. Šalomoun přinesl na tom oltáři tisíc#označuje spíš: “velké množství” nežli přesný počet zápalných obětí. 5V Gibeónu se ukázal Hospodin Šalomounovi v noci ve snu. Bůh řekl: Žádej, co ti mám dát. 6Šalomoun řekl: Ty jsi prokázal svému#h.: učinil se svým …; Rt 1,8; 2S 2,6 otroku, mému otci Davidovi, velké milosrdenství, když#n.: protože před tebou chodil věrně a spravedlivě, s upřímným#h.: v přímosti (srdce); srv. Ž 7,11; ::Jr 3,17 srdcem vůči#h.: s; Dt 18,3; ::9,7 tobě. Zachoval jsi mu toto velké milosrdenství a dal jsi mu syna, který sedí na jeho trůnu, jak je tomu dnes. 7Nyní jsi, Hospodine, můj Bože,#[Zcela totožné oslovení je dále na těchto místech: 1Kr 8,28; 17,20.21; 1Pa 21,17; 2Pa 6,19; Ž 7,2p!; Jon 2,7; Abk 1,12; srv. též Neh 5,19p!; 1S 14,41p] ustanovil svého otroka králem namísto mého otce Davida. Ale já jsem mladý chlapec,#[srv. 2,12p, jiní chápou pouze jako výraz pokory; srv. Jr 1,6] neumím vycházet a vcházet.#n : jsem nezkušený ve vedení; Dt 31,2; 1S 18,16; 2S 5,2 8Tvůj otrok je uprostřed tvého lidu, který jsi vyvolil, početného lidu, jenž nemůže být pro množství sečten ani spočítán. 9Dej svému otroku vnímavé#h.: slyšící; srv. Dt 28,49; 2S 14,17 – rozumí srdce,#n : mysl; 1S 17,32 aby mohl soudit tvůj lid a rozlišovat#h.: rozumět / chápat; Př 14,8 mezi dobrem a zlem. Vždyť kdo dokáže soudit tento tvůj ohromný#h.: těžký; [podle předchozího verše (+ srv. Iz 36,2; Gn 50,9) myšlena spíše “velikost”, ačkoliv dle Ex 7,14 by bylo možné myslet i na “obtížnost”] lid?
10V Panovníkových očích to bylo dobré,#n : Panovníkovi se to líbilo; Dt 1,23 že Šalomoun žádal o tuto věc. 11Bůh mu řekl: Protože jsi žádal o tuto věc a nežádal jsi pro sebe dlouhý život,#h.: mnoho dní; srv. 1S 25,28 nežádal jsi pro sebe bohatství ani jsi nežádal o smrt svých nepřátel, ale žádal jsi pro sebe porozumění,#n.: rozumnost; Př 1,2; Oz 4,14; Jk 1,5 abys rozuměl#h.: slyšel; v. 9p právu, 12hle, učiním podle tvých slov: Ano, dám ti moudré a rozumné srdce, takže nebyl před tebou nikdo jako ty, ani po tobě nepovstane nikdo jako ty. 13Také to, o co jsi nežádal, ti dám: Bohatství i slávu po všechny tvé dny,#n : celý tvůj život takže nebyl nikdo jako ty mezi králi. 14Jestliže budeš chodit po mých cestách a zachovávat má ustanovení a mé příkazy tak, jak chodil tvůj otec David, prodloužím tvé dny.
15Nato se Šalomoun probral, byl to sen. Šel do Jeruzaléma, postavil se před truhlu Panovníkovy smlouvy, přinesl zápalné oběti, vykonal pokojné oběti a uspořádal hostinu pro všechny své otroky.
Šalomoun moudře soudí
16Tehdy přišly ke králi dvě prostitutky#h.: smilnící ženy; Joz 2,1; Sd 11,1 a postavily se před něj. 17Jedna ta žena řekla: Dovol, můj pane. Já a tato žena bydlíme v jednom domě. Porodila jsem u ní v domě. 18I stalo se, že třetí den poté, co jsem porodila já, porodila i tato žena. Byly jsme spolu, nikdo jiný#h.: cizí, srv. Př 27,2 s námi v domě nebyl, jenom my dvě jsme byly v domě. 19Syn této ženy v noci zemřel, protože ho zalehla. 20Pak uprostřed noci vstala, a když tvá otrokyně spala, vzala mého syna vedle mě, položila ho do svého klína a svého mrtvého syna položila do mého klína. 21Ráno jsem vstala, abych svého syna nakojila, a byl mrtev. Když jsem se na něj ráno podívala pozorně, uviděla jsem, že to není můj syn, kterého jsem porodila. 22Ta druhá#h.: jiná žena ovšem řekla: Ne, ten živý je můj syn a ten mrtvý je tvůj syn. Ale ta první říkala: Ne, ten mrtvý je tvůj syn a ten živý je můj syn. Tak se před králem hádaly.#h.: mluvily 23Nato král řekl: Tato#n : Jedna říká: Ten živý, to je můj syn, a ten mrtvý je tvůj syn, a tato#n : druhá říká: Ne, ten mrtvý je tvůj syn a ten živý je můj syn.
24Král řekl: Podejte mi meč. Přinesli před krále meč 25a král přikázal: Rozsekněte to živé dítě ve dví a dejte polovinu jedné a polovinu druhé. 26Avšak žena, které patřilo to živé dítě, promluvila ke králi, protože se v ní probudil soucit s#n.: vzbudilo slitování nad; ::1S 15,3; Neh 1,11; Oz 11,8; ::Am 1,11 jejím synem. Řekla: Dovol, můj pane, dejte jí to živé dítě, jenom ho neusmrcujte! Ale ta druhá řekla: Nebude ani moje, ani tvoje, rozsekněte ho. 27Král nato odpověděl: Dejte jí to živé dítě a neusmrcujte ho. To je jeho matka. 28Když celý Izrael uslyšel o rozsudku,#h.: soudu; Dt 17,9; Ž 7,7; Jr 1,16 který král vynesl,#h.: rozsoudil; Za 8,16 báli se krále, protože viděli, že v něm je Boží moudrost k vykonávání práva.
Currently Selected:
1 Královská 3: CSP
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.