M̀ɛni-sâa Ƃó-ƃelai 18
18
Maka è gɛ̀ Daŋ suui su-ƃelai dí sɔnyɔ̂ŋ kɛ́
1M̀ɛni-ŋai ŋí díkɛ̀ lɔii kâloŋ é lɛ́ɛ pâi kɛ̂i Eezuɛ lɔii mɛi. Díkɛɛ Eezuɛ lɔii ŋáa kɔlɛi, Daŋ suui su-ƃelai dífe niî kɛ̀ kwaa da ma sɔlɔ ƃó ní. Nya ƃe dí pîlaŋ díkɛ díkɛ̂i kɔ̀ri. 2Dí kɔ-kuluƃa lɔ́ɔlu kùla dísuui su. Dí mò dîa dîyɛɛi, “Kwa kúkɛ̂i kɔ̂rii. Ka lí ká lɔii da maa kpɛ́ɛ.”
Gɔ-kûluƃa-ŋai ŋí dí kùla Zora da Ɛtaɔ taa-ŋai su. Dí lì ǹyée lɔii su Ifiraŋ kpiniŋ su. Dí seriɛ́ɛ naai, dí lɔ̀ Maka ŋɔpɛ́rɛi mu dí nyíi naa. 3Díkɛɛ Maka ŋɔpɛ́rɛi mui, dí Liiva naloŋ lóno woo m̀ɛni. Dí gɔ̀lɔŋ a gɛ́ɛ gáa a Liiva suui su-nuui da. Nya ƃe dí m̀arê kɛ́ dîyɛɛ m̀ai, “Gbɛ̂ɛ ƃé pà a yá ƃɛ́? Lé ƃé ya gɛ̂i ƃɛ́?”
4Ǹyɛɛ dîai, “Maka ƃé ńzìɣe a ŋɔsâla láa soŋ-nuu. Kwa ǹyaa kú gbɛ̀tɛ a gɛ́ɛ gɛ́ ḿvela fe.”
5Gɛ́ɛ tíi, dí mò ma dîyɛɛi, “Kpera yɛ̂, ye Ɣâla marê kɛ́ à kɛ̀ kúsiai a pâi kɛ̂i a ǹɛ́lɛɛ.”
6Zâla láa soŋ-nuui è díwoo su tòo ǹyɛɛ, “Kálii fé sɛ̀lɛŋ. Yâwɛɛ líi lâai m̀ɛnii ka gɛ̂i m̀ɛni ma.”
7Nya ƃe zinâa lɔ́ɔlui dí tɛ̀ɛ dí lí Lai taai su. Ǹûai kɛ̀ ǹaai díkɛ̀ nɔ́ a díŋuŋ ma ƃóɔɔ yɛ̂ɛ berei Sidɔŋ taa leei su-ƃelai díkɛ̀ a díŋuŋ ma ƃóɔɔ lai. Díkɛ̂i è kɛ̀ a gôyaa Sodɔŋ ma. Dí kɛ̀ lii-see su. Laa sâa fé kɛ́ ní díloai da díkɔlɛ ma lɔii da kélee. Sɛŋ da kôlo fé kɛ́ ní a doɔ́ɔ dîa dílɔii su. Dí kɛ̀ a dítɔɔ. 8Nyíŋi kɛ́ɛi, zinâa lɔ́ɔlui dí lène pôlu Zora da Ɛtaɔ taa-ŋai su. Dínûai dí dímarê kɛ̀ dîyɛɛi, “Kwaa mɛni naa? Ká kwaa da ma kàa?” 9-10Dí dîyɛ dîai, “Óowei, kú lɔii lɛ́lɛɛ kàa. Naa gula kɛ̂ɛ ƃoɔɔ̂i kúkelee kúmɛni ma. Kwa kɛ̀ ǹaa, sɛŋ da maa kôlo fé pâi toôi kûa! Káfe sèe nɔ́ ƃɛ́ kpɛ́ni. Kwaa lí kú kɔ́ pɛ́lɛ dîa. Ɣâla a naa tɛ̀ɛ kúpɔ. Kwa lì naa, ǹûai díkili ŋa siâi fé pâi m̀ôi dîa a gɛ́ɛ kwa ŋ̀wɛ̂lii kú dílɔii síɣe.”
11Nya ƃe Daŋ nuu suui su kɔ-kuluƃai ŋuŋ lɔ́ɔlu mɛi da dí díkɔ kɔ́-sãai sîɣe dí kúla Zora da Ɛtaɔ taa-ŋai su díkpîŋ kpɛtɛɛ kɔ́ kɔ́ mɛni ma. 12Díkɛɛ liî, dí díƃûui pù Kiria-Zeriŋ, Zuda lɔii kpiniŋ su dí nyíi naa. Dí kwaai ŋí ma láa sèe a Maanɛ-Daŋ.#18:12 Maanɛ-Daŋ: Ǹáai ŋí su kulâi ƃa Daŋ ŋɔƃûui Ibulu-wooi su. 13Dí kùla naa dí lí ǹyéei su Ifiraŋ lɔii kpiniŋ su. Dí lì Maka ŋɔpɛ́rɛi lá.
14Gɛ́ɛ tíi, zinâa lɔ́ɔlui dí dítɛ̀ɛ a gɛ́ɛ dí Lai lɔii su maa kpɛ́ɛi, dí mò díƃarâi dîa dîyɛɛi, “Núu da káa daai ŋí su sãa pɔkɔɔŋ-ŋa káa ǹyêei ŋɔpɛ́rɛi mu. A kɛ̀ dífɛlîi. Sâla láa soŋ nuu maa yôkpo káa ǹyêei máŋ. Lé ƃé kálâai la kwa pɔ̂ri gɛ̂i lai?” 15Gɔ-kuluƃa ŋuŋ lɔ́ɔlu mɛi dai dí lì Maka ŋɔpɛ́rɛi lá ƃɛ́i Liiva naloŋ è kɛ̀ naai. Dí dílaa tì ma. 16Gɔ-kuluƃa ŋuŋ lɔ́ɔlu mɛi dai díkɛ̀ tɔɔ̂ ni Maka ŋɔsiɣãŋ lá, dí kpɛtɛ́ɛ kɔ́ mɛni ma. 17Ǹɔii su maa kpɛɛ-ƃela lɔ́ɔlui dí lɔ̀ bɛ́rɛi mu dí zâla láa soŋ nuu maa yôkpoi síɣe da zãa pɔkɔɔŋ-ŋai. Nyíŋi kɛ́ɛ kɛ̂i su, zâla láa soŋ-nuui da gɔ-kuluƃa-ŋai díkɛ tɔɔ̂ni ziɣâŋ lá.
18Zinaâi kɛ́ɛ da zãâ maa wáai ŋí síɣe Maka ŋɔpɛ́rɛi mui, zâla láa soŋ-nuui é dímarê kɛ̀ ǹyɛɛ, “Lé ƃé ka gɛ̂i a diai?”
19Dîyɛɛ m̀ai, “Ímɛi sáa! Íyee pɛ́lɛ íla. Ye pá kwa káa-ni kú lí a gɛ́ɛ íkɛ a kúsâla láa soŋ-nuu íkɛ kúlîa wôo ƃò. Ǹɛ̂lɛɛi íkɛ a sâla láa soŋ-nuu Eezuɛ nuu-suui kélee mɛni ma, é tɛ́ɛ la íkɛɛ a káayɔɔ tɔnɔ su-ƃela dísâla láa soŋ-nuu.” 20Ŋ̀óoi ŋí è zâla láa soŋ-nuui líi nɛ̃ɛ a ŋ̀ánaa. È ǹyokpoi sîɣe da zãa maa wáa-ŋai da Daŋ suui su-ƃelai dí lí.
21Daŋ suui su-ƃelai dí kùla Maka ŋɔpɛ́rɛi lá dí pîlaŋ berei ma díkɛ lì. Díkɛɛ liî, dílônii, dítaa tulɛ-ŋai da díkɔ̃liŋ díkɛ dítuɛ-pere. 22Dí liɛ́ɛ kwaa kôyaa mai, Maka è gɔlɛ ma-ƃelai kpera fe a gɛ́ɛ dí kpɔ́ŋ mâa tɛɛ bɔ́ dí ŋɔsãâi kúla Daŋ suui su-ƃelai yêei. 23Dí lì dí seri Daŋ suui su-ƃelai dîa berei su. Dí dítòli ɣelêi pere a gɛ́ɛ dí kpéra. Dí tìnaŋ dí Maka marê kɛ́ dîyɛɛ m̀ai, “Lé ƃé kɛ̀? Ya pâi a zinâa kpɔ́ŋ ŋí lé mɛni ma?”
24Maka ǹyɛɛ dîai, “Ka ḿarê kɛ̂i kâa lé ƃé kɛ̂? Lé tua ƃé ŋí ká gɛ̀ a ńyãai? Ká ŋásãa pɔkɔɔŋ-ŋai sìɣe da ŋásâla láa soŋ-nuui, kákɛ lì a dia? Lé ƃé ká ǹɛɛ ńyêei?”
25Daŋ suui su-sinaai dí mò Maka ma dîyɛɛi, “À kɛ̀ ífe wɛ̂lii zinâai ŋí dí dílii ŋwána yâ, ka dîa-ni ká kɔ́, íla tɛ́. À wàla kɛ́ tí, da pâi ípaâi ka íkaayɔɔ-ŋai kélee.” 26Gɛ́ɛ Daŋ kɔ-kuluƃa-ŋai da ŋ̀óoi ŋí ƃó Maka mai, dí tìnaŋ díkɛ lì. Maka è gɔ̀lɔŋ a gɛ́ɛ Daŋ kɔ-kuluƃa-ŋai díkɛ̀ a díwala-wala é tɛ́ɛ dîa. M̀ɛni ma è lène pôlu é lí bɔ́-taai.
27-28Daŋ kɔ-kûluƃa-ŋai kɛ́ɛ da Maka ŋɔsãa maa wáa-ŋai síɣe da ŋɔsâla láa soŋ-nuui, dí lì dí kɔ́ pɛ́lɛ Lai taai su-ƃelai dîa. Ǹûai kɛ̀ daai ŋí sui dífe kɛ́ ní a tala-tala-ƃela. Díkɛ̀ a díŋaa yeŋɔɔ. Daai ŋí su-ƃelai da Bɛ-reo-ƃelai díkɛ̀ seêni diŋ-tiŋ tɔnɔi su. Naa è kɛ̀ a gôyaa dínûai dîa kɛ̀ Sidɔŋ taa-leei sui. Lawoi-laa fé kɛ́ ní Lai taai su-ƃelai loai da díkɔlɛ ma lɔii ŋuŋ-ŋai. M̀ɛni ma núu da fé kɛ́ ní naa a gɛ́ɛ é kpɔ́ŋ mâa tɛɛ dípɔ. Daŋ suui su-ƃelai dí kɔ́ pɛ̀lɛ dîa dítɛ̂i pere dí dínûai páa, dí dítaa leei kéreŋ. Nyíŋi pôlu ma, Daŋ suui su-ƃelai dí daai lêei ŋí tɔ̀ɔ pôlu dí sée naa. 29Kɛ́lɛ dí daai ŋí láa maa fâleŋ. Dí dínâŋ pɔlɔi Daŋ láa sèe ma. Daŋ è kɛ̀ a Zeeka ǹônii sinaai dɔnɔ. 30-31M̀ûui Mose è gbɛ̀tɛ a gɛ́ɛ Eezuɛ-ŋai kélee díkɛ Ɣâla fɛli mui, è nâa kɛ̀ Silo taa leei su. Kɛ́lɛ Daŋ suui su-ƃelai dí díkpîŋ kwaa maa waa ma kpɛtɛ. Zãâ pɔkɔɔŋ-ŋai dí díkùla Maka yêei dí dípù naa díkɛ dí fɛ̀li. Dí Liiva naloŋ kɛ̂ a dísâla láa soŋ-nuu. Ǹáa ƃé kɛ̀ a Zonetaŋ. Zonetaŋ ǹâŋ láa ƃé kɛ̀ a Gɛsɔŋ. Gɛsɔŋ è kɛ̀ a Mose ǹóŋ surɔŋ. Zonetaŋ suui su-ƃelai dí lɛ̀ɛ zâla láa soŋ tii kɛ̂i Daŋ suui su-ƃelai dîɛ é lɛ́ɛ la zu Babelɔŋ kaloŋ é lí a Eezuɛ-ŋai gɔ-soŋ laai.
Currently Selected:
M̀ɛni-sâa Ƃó-ƃelai 18: KWB
Highlight
Copy
Compare
Share
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
© 2012 Bible Society in Liberia
