Mabwəlan 7
7
Stífɛnə a bwəlání ndúm ɛ baʼ bá Ísrɛl álí káyísí
1Ti prísə a nə̂n a nə̂n a kɔndɛ́ Stífɛnə nána, “Misam mínán mísə́sə̌n ámə́ bá byání tɛ́ŋgɛnɛ wə mí dí mbálɛ?” 2Ti Stífɛnə a butí ɛ pɔ̂ŋ baʼ bá ɛ́yə́ŋgə́ pɔ́li. A m byá nána, “Bǎn bá nyǎ bá myə na basáŋ bá myə nyí wúkan mi. Dyǔ lí wulɔʼ lí pílí á sáŋ Ábrahâmə á púndá ɛyə̌ a bílíní wɔ̂ á pɛsi ɛ Mɛsopotémiya byáná mɔ́ li dyɛ á nkí m Háran. 3Ti Dyǔ lí pɔ́ŋí mɔ́ nána, ‘Makú ɛ́kumbu ɛ́ wə, makú túmbá lí wə, ti ɛ kə̂ʼ á ndɔʼ ɛyə̌ n lúfúní wə.’ 4Áfánikə̌, Ábrahâmə a m makú ndɔʼ ɛ baʼ bá Kaldíya ti a kǐ ɛ dyɛ á Háran. Á mbís ɛ púndá ɛyə̌ sáŋ mú Ábrahâmə a wúlíní, Dyǔ lî n bwə Ábrahâmə álí kə́ ɛ́ dyɛ á ndɔʼ ɛyə̌ nyí díní sɔnsɔ́nǎn. 5Á púndá ɛni Dyǔ lí sî bə̂ Ábrahâmə ká líbúlíndɔʼ ngə̂ngə̂n. Ndé Dyǔ lî n fá mɔ́ likaʼ nána, ndɔʼ ɛni ɛ́ tǐm ɛ́ mɔ́ na bǎn bá mɔ ábə́ bá paʼ á mbís ɛ́ mɔ. Dyǔ lî n byá ɛ́yín ká ngə Ábrahâmə a sî wɔ́ŋní mwǎn. 6Dyǔ lî m byá á mɔ́ nána, ‘Á mimbvú mbúki ɛnîn bǎn bá ntína bá wə bá dyɛ á ɛ́kumbu ɛ́ baʼ bápə́pə̂. Bá bá batáŋ áwə́ na bá kwísí wúwa. 7Ndé n kɔ́ksɛ ɛkumbu ɛ́ baʼ ábə́ bá bwə bɔ́ bá bwə ɛbulú á bɔ́ ngə batáŋ. Á mbís ɛ púndá nja m wə bá falu á ɛkumbu ɛ́yî, bá kə̂ á fǔm búnán ti bá káni á wə́ á dǐn lí myə.’ 8Á púndá ɛni, yɔ́ Dyǔ lí bwə́líní ti Ábrahâmə a tyə́sí na lɔ́ tɛ́ŋgɛnɛ ngə bá bwəní wulɛ́ná, ngə ɛyəmblan ɛ́ nguʼ ɛyə̌ Dyǔ lí mwílíní na baʼ bá mɔ. Áfánikə̌, Ábrahâmə a m bwə mwǎn m mɔ Áyzikə wulɛ́ná ɛ́túmbíní madû shyǎmbɛ ngə bá yɛ́ní mɔ́. Áyzikə mɔ́ pə́ a m bwə̂ mwǎn m mɔ Jekɔ̂bə wulɛ́ná, Jekɔ̂bə pə́ a bwəlí wukɛ́ná á bǎn bá mɔ dyǔm na bábɛ̂.
9Bǎn bá Jekɔ̂bə bâ n wú Jósɛfə mǎ-nyǎ m bɔ ŋgɔŋgí. Áfánikə̌, bâ n súm mɔ́ ngə ntáŋ. Baʼ ábə́ bâ n yan mɔ́, bâ n nuŋ mɔ́ á ɛ́kumbu ɛ́ Íjiptə. Ndé Dyǔ lí bílí na mɔ́. 10Ti lí shúŋgɛ́ mɔ́ á mutakaʼ m mɔ nsə́sə̌n. Dyǔ lî n bwə Fárahɔ, kə̂ŋ a baʼ bá Íjiptə a m wú munyɛŋgɛ na Jósɛfə na lî n bə̂ Jósɛfə libyɛ́ ɛtî ɛ́yə́ a m paní á wúsú wú Fárahɔ. Ɛ́yínán ɛ̂ m bwə Fárahɔ a bə́ Jósɛfə ɛbuŋ ɛ́ gɔ́mna álí janiya ɛkumbu ɛ́sə́sə̌n na yǔm tɛ́ ɛ́yə́ ɛ́ dí á wə́ átin. 11Á mbís ɛ púndá, njɛʼ ɛnə̂n ɛ pílí á ɛkumbu ɛ́ Íjiptə na ɛkumbu ɛ́ Kánahan. Njɛʼ ɛni ɛ̂ m panan mutakaʼ jǐta na basáŋ bá sə bá nyákə́ bá sî wɔ́ŋ ká yúm álí dyá. 12Ngə Jekɔ̂bə a wúkí náni lidyá lí bílí á Íjiptə, a lúmí bǎn bá búmân bá mɔ á wə́ álí yan dungu. Nâni ɛ dí basáŋ bá sə bá nyákə́. Ɛ́yínán ɛ bílí ɛtî ɛ́ bɔ ɛ́ wúsúwə álí kə á wə́. 13Ɛtî ɛ́yə́ ɛ́ lwínjání bitî bíbɛ̂ ɛ́yə́ bǎn bá Jekɔ̂bə bá kǐní á wə́, Jósɛfə a bwəlí bǎn bá nyǎ bá mɔ álí yəm mɔ́. Yɔ̂ Fárahɔ a sɔ́ntání túmbá lí Jósɛfə. 14Jósɛfə a lúmí ndúm á sáŋ m mɔ Jekɔ̂bə nána, mɔ́ na litúmbá lí mɔ lísə́sə̌n, baʼ mûm shyǎmbɛ na bátân bá pâʼ á Íjiptə. 15Yɔ̂ Jekɔ̂bə bɔ́ básə́sə̌n bá kí á Íjiptə. Á wə́ bû bǎn bá mɔ, basáŋ bá sə bá nyákə́ bá dyə́ní kə́ŋ ta líwá. 16Á mbís ɛ púndá bá tímbí mimbimba mí bɔ á nkí n Shɛ́kɛm, bá dímí bɔ́ á wə́ á ndɔʼ ɛyə̌ Ábrahâmə a n yanní na ngáʼ á bǎn bá litúmbá lí Hámɔ.
17Wə̌ti púndá ɛ m mə̌ ɛ́ wútan ɛyə̌ Dyǔ lî n lwínjání yə̌ ɛ́yə́ lî n pɔŋní Ábrahâmə nána lí bwə, nsɔngí m bâ bá sə ábə́ bá bílí á Íjiptə n kɔʼ jǐta. 18Álí shúʼ, kə̂ŋ ampə́pə̂ awə̌ a n sî bí pɔ́li ɛ́ Jósɛfə a shumání á ɛbuŋ ɛ janiya. 19A səŋí basáŋ bá sə bá nyákə́ a bwəlí bɔ́ bá wú mútakaʼ. A bwəlí bɔ́ bá mákú bǎn bá bɔ á ɛbú álí bwə nána bá wá. 20Á púndá ɛnín yɔ́ bâ n yɛ́ní Mósisə. A bílí ɛlɔ́kɔ́ ɛ́ mwǎn. Bǎ n búngú mɔ́ á ndáʼ ɛ́ sáŋ m mɔ á ngɔn ɛ́lán. 21Á mbís ɛ púndá bá mákú mɔ́ á ɛ́bú. Yɔ̂ mwǎn a mwalân n Fárahɔ a díbí mɔ́, a nuŋí mɔ́ ngə mwǎn m mɔ ti a búngú mɔ́ kə́ŋ a kɔ̂ʼ. 22Bâ n lɛ́fú Mósisə libyɛ́ lí baʼ bá Íjiptə lísə́sə̌n, kə́ŋ a bá mɔ̂ʼ a makínjú má Íjiptə másə́sə̌n ti a timbí ɛ bá mɔʼ a mbímbí á líbá na mabwəlan.
23Mósisə a məní ɛ bá mimbvú mûm mánîn, a mɛsí nána ǎ kə ɛ́ mín baʼ bá mɔ Baʼ bá Ísrɛl. 24A tání ngə mɔʼ a Íjiptə á takíní mǎ nyǎ m mɔ nfɔ́. Áfánikə̌, a kí a wə́ álí timbi. A wúnjání mɔ́ ti a búlú mɔʼ a Íjiptə ani. 25Mósisə a kaní nána baʼ bá mɔ bá sɔ́ntání nána Dyǔ lí kə mɔ́ ɛ bwəlan álí fúl bɔ́ á makɛ́ má baʼ bá Íjiptə, ndé bá sî n mínná nâ. 26Ngə bǔn bú yílíní, a n tán bǎn-bá-nyǎ bá mɔ bábɛ̂ bá Ísrɛl bá waná njum. A wanání álí bwə bɔ́ musaŋgu. Yɔ̂ a pɔŋíní bɔ́ nána, ‘Nyí dí bǎn bá nyǎ, yán kə́ nyí wanání nyə́mə̌n?’ 27Ndé ani awə̌ a pɛpɛ́ ɛ́ wúkí mwǎn nyǎ wuwa a mákí Mósisiə á nsaŋ ti a kɔndɛ́ mɔ́ nána, ‘Njá a bəkí wə wunja álí janiya na álí káyísí sə́?’ 28‘Ɛ̌ sa mi ɛ búlu ngə ɛ búlúní mɔʼ a Íjiptə yǎn?’ 29Ngə Mósisə a wúkí nâni, a búlí a kǐ ɛ dyɛ á pɛsi ɛ́ baʼ bá Mídyanə. Áfâ a dyɛ́ní kə́ŋ ta a yɛ̂ bǎn bá búmân bá mɔ bábɛ̂.
30Á mbís ɛ mimbvú mûm mánîn yɔ̂ áŋgɛl ɛ pilíní á Mósisə. Á pilí á mɔ́ á mwǐ átin, ámə́ n kúwání á mǎ bwə̌. Ɛ́yínán ɛ́ bwə́lání á nsaŋ mú wúkul wú Sínayi. 31Mósisə a m mbá manyáká á yə̌ ɛ́yə́ a m mínní ti a kǐ liwútán ndfukú ɛni álí mín yə̌ ɛ́yə́ ɛ̌ bwəlan. Ndé a wúkí ngɔli ɛ́ Sáŋgúwə́ nána, 32‘Mi n dí Dyǔ lí baʼ bá wə bá nyákə́, Dyǔ lí Ábrahâmə, Áyzikə na Jekɔ̂bə, bá bílí mi ɛ bwəli.’ Na bɔŋ wú nə̂n Mósisə a sakí, a kɛ́kiya pə́ ɛ mindi. 33Sáŋgúwə́ a byábí á mɔ́ nána, ‘Fúl bitámbí bí wə, fǔm ábə́ ɛ tyɛ́bíní wú dí fǔm bú wúsángí. 34M mə́ ɛ mín mutakaʼ n nə̂n m baʼ bá myə á ɛ́kumbu ɛ́ Íjiptə. M mə́ ɛ wú lijiʼ lí bɔ, yɔ́ m mə́ní ɛ paʼ álí wúnján bɔ́. Sɔnsɔ́nǎn pǎʼ, n lúm wə̂ á Íjiptə.’ 35Mósisə anínán mɔ́ baʼ bá Ísrɛl bâ n yaŋíní. Bá kɔ́ndɛ́ mɔ́ nána, ‘Njá a bəkí wə wunja álí janiya na álí káyísí sə́?’ Mɔ́ Dyǔ lí lúmní álí janiya na álí káyísí baʼ bá mɔ. Ɛ́yínán ɛ̂ m bwəlan á púndá ɛyə̌ áŋgɛl ɛ m paní á mɔ́ ɛtî ɛ́yə́ bwə̂ wú kúwání mwî. 36Mósisə anín mɔ́ a n nyítán baʼ bá Ísrɛl á Íjiptə. A bwəlí misam mí manyáká na biyəmblan á Íjiptə na á Mbú Ɛtunâ á púndá ɛyə̌ bá bílíní á ɛ́sínj mimbvú mûm mánîn. 37Mósisə anín mɔ́ a dí awə̌ a byábí á baʼ bá Ísrɛl nána, ‘Dyǔ lí lúm nyə́ nlakuwa a mudî awə̌ á fí á wútitîn wú nyə mulimlim ngə a lúmíní mi.’ 38Mósisə anín mɔ́ a dí awə̌ a bílí ná baʼ bá Ísrɛl á púndá ɛyə̌ bâ n bumní á ɛ́sínj. A bílí á wə́ na basáŋ bá sə bá nyákə́ á púndá ɛyə̌ áŋgɛl awə̌ Dyǔ lí lúmání mɔ́ ndúm a Wúkul wú Sínayi a m byábání bɔ́. Ndúm ɛnín ɛyə̌ Mósisə a n kwisíní á áŋgɛl, yɔ̂ sə́ pə́ sí díní wɔ̂ ɛ́ nán.
39Ndé basáŋ bá sə bá nyakə́ bá púshuwǎ Mósisə ɛ wúkan, bá báŋí mɔ́ a nyǔ, bá kaniya wɔ̂ nána bǎ n lɔʼ ɛ́ tim á Íjiptə. 40Ɛ́yə́ Mósisə a bílíní wɔ̂ á wúkul wú Sínayi, yɔ́ baʼ bá Ísrɛl bá pɔ́ŋíní mwǎn n nyǎ m mɔ, Árɔnə nána, ‘Bwə sə́ byə̌m ábə́ bí dí ngə madyǔ, ábə́ bí dyɛ́lɛ́ sə́, á ɛ́tútú nána sí bíyǎ yə̌ ɛ́yə́ ɛ́ mə́ ɛ bwəlan Mósisə awə̌ a nyítání sə́ á Íjiptə.’ 41Yɔ̂ bá bwə́líní yǔm ɛ́yə́ ɛ́ dí ngə mwǎn á nyaʼ ti bá bútí ɛ búlú nyâm álí bə yɔ́ jabeya. Ti bá kákí ŋgandu, álí wú munyɛŋgɛ na yǔm ɛ́yə́ bá bwə́líní na makɛ́ má bɔ. 42Áfánikə̌, Dyǔ lí tímbí mbís ɛ́ mɔ á bɔ́, ti lí mákú bɔ́ álí bwəlí madyǔ má dúlu, ngɔn na títí. Ɛ́ bwə́lání ngə ɛ́ tílání á kâti ɛ balakuwa-bá-mudî nána,
‘Baʼ bá Ísrɛl, á púndá ɛyə̌ nyí bílíní á ɛ́sínj mimbvú mûm mánîn, suká á mi nyí bílíní ɛ búlú tɔ nyí wɔ́kíyá nyam álí bə mi jabeya. 43Tɛ́ntə ɛ dyǔ ɛyə̌ bá bəŋní Mɔ́lɛsh yɔ́ nyî m pə́mní.
Na ɛdíŋgɛ́diŋgɛ ɛ́ títí ɛ dyǔ ɛ́yə́ bá bəŋní Rɛ́fan, yɔ̂ nyí bílíní ɛ yə́ŋan.
Madyǔ mán mɔ́ nyí bwəliní
Áfánikə̌, n lúm nyə́ á mitútú, n lúm nyə́ á fǔm ábə́ wú dí kfwáŋ litúm ɛ́kumbu ɛ́ Bábílɔnə.’
44Stífɛnə a bán mbyá pə́ nána, Á púndá ɛyə̌ basáŋ bá sə bá nyákə́ bá bílíní á ɛ́sínj, bâ n wɔ́ŋ Libún lí Dyǔ ɛ́yə́ ɛ̂ n lúfú nána Dyǔ lí dí na bɔ́. Bâ n lúŋ yɔ́ á nyay ɛyə̌ Dyǔ lî m pɔŋní Mósisə álí lúŋ. Nyay ɛyə̌ Dyǔ lî n lúfúní mɔ́. 45Á mbís ɛ púndá, basáŋ bá sə bá nyákə́ bâ n kwisi tɛ́ntə lî á mákɛ́ má basáŋ bá bɔ́ bá nyákə́. Bâ n kanan tɛ́ntə lî á púndá ɛyə̌ bɔ́ na Jóshuwa bá bílíní ɛ shukán ndɔʼ á bikumbu ábə́ Dyǔ lî n nanní baʼ á wə́ átin á bɔ́. Tɛ́ntə ɛni ɛ́ bílí wə̂ á wə́ kə́ŋ ta á púndá ɛ Devídə. 46Nsimá n Dyǔ m bílí ɛ nǎn Devídə. Áfánikə̌, a n yɔ́m Dyǔ álí bə mɔ́ wunja álí lúŋ Dyǔ álə́ Jekɔ́bə á bílíní ɛ bwəli ndáʼ. 47Ndé Sólómɔnə, mwǎn mú Devídə, mɔ́ a n tǐm ɛ́ lúŋ Dyǔ ndáʼ ɛni. 48Kánâwə̌, Dyǔ lí ngvum lí sɛ̌ ɛ́ dyɛ̂ á ndáʼ ɛyə̌ bǎnyûŋ bá lúŋíní na makɛ́. Ɛ́ dí nâ ngə nlakuwa á mudî nfɔ́ a byábí nána Dyǔ lí byábí nána,
49‘Wudya wú Dyǔ wú dí ɛbuŋ ɛ́ jániya wú myə,
nkínshíyə m bá fǔm ábə́ nǎn bándíní makwi má myə.
Njá nyay ɛ́ ndáʼ nyí tíŋgání mi ɛ lúŋ?
Tɔ̌ áfə́ n kɔ́mbɛ́ní?
50Nga mimə̌n m mə̌ bwə mísam mín mísə́sə̌n?’
51Stífɛnə a bándí pə́ mbyá nána, Nyí dí baʼ bá mbúman. Milə́m mí kpútí nyə́ á mabum. Nyí mə́ ɛ pə́ŋ matwî á ɛyala ɛ́ Dyǔ. Nyí dí mulimlim ngə basáŋ bá tína bá nyə na nyí tɛ́ŋgɛ́n Mudî ámə́ n Sáŋí. 52Nyí lángu nlakuwa-a-mudî nfɔ́ awə̌ basáŋ bá nyə bá nyákə́ bá bwə́liyaní nána bá taʼ? Bâ n búlú bakə-bá-ndúm bá Dyǔ básə́sə̌n ábə́ á púndá ɛ nyakə́, bá fə́ŋ lípaʼ lí Ani Awə̌ ǎ bwə misam ámə́ mí tɛ́ŋgɛ́ní. Sɔnsɔ́nǎn nyí mə́ mɔ́ ɛ súm na nyí mə́ mɔ́ ɛ búlu á mbásá. 53Nyə́mə̌nə́ nyí kwisi mbéndá ɛyə̌ Dyǔ lí lúmíní tombwanɛ áŋgɛl, ndé ká ngə nyí sɛní yɔ́ ɛ nan.”
Bá dfúmí Stífɛnə malɛ́
54Ngə baʼ bá ɛ́yə́ŋgə́ bá wúkíní misam ámə́ Stífɛnə a byábíní, bâ n kfwíʼ jǐta, bá dyá masuŋ má bɔ́ á nsu. 55Ndé Stífinə a n lwínj na Mudî ámə́ ŋ Sáŋí, a mindí á mǐn, a n mín wulɔʼ wú Dyǔ, ti a mínní Yésuwə ngə a tyə́bíní á ɛkɛ́ ɛ́ mbâ ɛ́ Dyǔ. 56Ti a byábí nána, Nyí míndi, m míní minyə́ a púwání na Mwǎn a Mɔnyuŋ a tyə́bí á ɛkɛ́ ɛ́ mbâ ɛ Dyǔ. 57Yɔ̂ baʼ bá ɛ́yə́ŋgə́ bá búníní á ŋgɔli ɛnə̂n ti bá kfútí matwî má bɔ na makɛ́ ti bɔ́ básə́sə̌n bá tásání mɔ́. 58Bá dfúlí mɔ́, bá nyítán mɔ́ á nkí ti bá bútí mɔ́ ɛ dfúm malɛ́. Baʼ ábə́ bá bílí mbúŋ álí kɔ́ksɛ́ Stífɛnə, bá fúlí kúti ɛ bɔ, bá dí yɔ́ á wúsú wú kɔl ɛ mɔʼ awə̌ bá bəŋní Sɔ́lə. 59Ngə bá bílíní ɛ dfúm Stífɛnə malɛ́, a n káni nána, Sáŋgúwə́ Yésuwə, wəmə̌n ɛ kasí mudî m myə. 60Ti a tɔ̌ mabɔ́ŋ áshí ti a kándí á ngɔli ɛnə̂n nána, Sáŋgúwə́, laksɛ́ wúbî wú bɔ bún ábə́ bá bwəní. Ngə a málíní álí byá, a wúlí.
Currently Selected:
Mabwəlan 7: bwt
Highlight
Copy
Compare
Share
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
