Mabwəlan 27
27
Pɔ̂lə a kwilí á stíma álí kə á Rómə.
1Á púndá ɛyə̌ bá mə́ní ɛ tyɛ́si nána sí kwíli á stíma, bâ m bə Pɔ̂lə na baʼ bápə́pə̂ á mákɛ́ má mɔʼ a nə̂n a sója awə̌ bá bə́ŋákíní nána, Júlyɔsə a bílí ɛ janiya ndíngí n sója ámə́ bá bəŋní, “Ndíngí n sója n Káyísa.” 2Sî n kwili á stíma á nkí n Adrámitiumə. Stíma ɛni ɛ̂ m mə̌ ɛ́ bunsan álí kə á nsaŋ m mbô ɛ nə̂n ɛ́ nə̂n á pɛsi ɛ Ésiya, yɔ̂ sí bútíní álí kə. Sî n kanan Arístákusə. Arístákusə a bílí á bíbuwa á Masɛdóniya awə̌ a n fí á nkí n Tɛsalónika. 3Ngə bǔn bú yílíni, sí pílí a nkí n Sídɔnə. Júlyɔsə a n wɔ́ŋ nlə́m m mbâ á Pɔ̂lə. A m makú Pɔ̂lə nána a kə̂ ɛ tátí basún bá mɔ, bá bə̂ mɔ́ yǔm tɛ́ ɛ́yə́ a bílíní ɛ sa 4Sî n falu á wə́ sí bútí ɛ́ kə̂. Ndé ngə ɛ́ bílíní nána ɛkful ɛ́ nə̂n ɛ́ bílí ɛ wan á wúsú, sî m bám á nsaŋ, sí túmbí a nsaŋ n Sáyíprɔsə á fə́ ɛkful ɛ́nə̂n ɛ́ bíliyaní. Sáyíprɔsə ɛ́ bílí pɛsi ɛyə̌ madí má kámbúní. 5Sî m makú nsaŋ m madí á pɛsi ɛ Silísiya na pɛsi ɛ Pamfíliya ti sí túmbí mbô ɛ nə̂n ɛ nə̂n átin sí pílí á nkí m Míra á pɛsi ɛ Lísiya. 6Mɔʼ anə̂n a sója n sə a míní stíma ɛyə̌ ɛ̂ m fí á Alɛsánda ɛ́ kə̌ á Ítáli ti a fílí sə́ á wə́ átin. 7Butya á fâ, stíma ɛ kanání sə́ yəŋgɛlɛŋ yəŋgɛlɛŋ na madû jǐta má túmbí byáná sí paʼ á nkí n Sínidusə. Ngə ɛ́ bílíní nána ɛkful ɛ́ bílí wɔ̂ ɛ wan á wúsú wú sə, sí sî púl álí kə á wúsú á pɛsi ɛni. Áfánikə̌, sî m bám á nsaŋ áfə́ ɛkful ɛ́ bíliyaní ɛ wan jǐta. Sî n túm á Kep Sálmɔnə, sí pâʼ á pɛsi ɛ Krɛtə ɛyə̌ madí mâ n kámbúní. 8Sî m bám wɔ̂ á nsaŋ m mádí byáná sí paʼ á fǔm ábə́ bá bəŋní Sɛ́f Hábɔsə. Fǔm bû wú yábaniyǎ na nkí n Lási.
9Sî n dyɛ áwə́ ɛtfûm kə́ŋ ta ɛ́ lúfú nána wə̌ti sí kǐ á wúsú, ní yǔm ɛ́ bî ɛ́ bwəlan sə́, á ɛ́tútú nána mbúʼ m mə̌ ɛ́ paʼ álí shúʼ, na Bǔn bú Ŋgandu ɛli bə̌ jabeya á Lilaksɛ Wubî bû m mə̌ ɛ́ túm. Ndé Pɔ̂lə a bəkí bɔ́ maléyá nána, 10“Basún bá myə, nǎn mín nána ɛ́ tíŋgání sə́ ɛ bə́ban wə̌ti sí kánání ɛkə ɛ́yínán á wúsú. Masaŋ má fɛnjí jǐta, stíma ɛ́ fɛnj na baʼ milú mí bâ mí tíŋgání ɛ kə.” 11Ndé mɔʼ a nə̂n a sója ani, a m dúbɛ́ wɔ̂ yǔm ɛ́yə́ mɔʼ a n nə̂n a stíma na mɔʼ awə̌ a n wɔ́ŋ stíma bâ m byání. A sî n dúbɛ́ yə̌ ɛ́yə́ Pɔ̂lə a m byání. 12Fǔm ábə́ stíma ɛ́ bílíní, ɛ́ sî m bá fǔm ábə́ mɔʼ a tiŋgání ɛ dyɛ a púndá ɛyə̌ ɛkful ɛ́ wan ní. Áfánikə̌, baʼ ábə́ bâ n nəŋ nána bá kə̂ á wúsú álí bwə nána bá pâʼ á nkí n Fɔ́nis, bɔ́ bâ m bwi. Fɔ́nis ɛ bílí fǔm ábə́ bá fání stíma á pɛsi ɛ Krɛ́tə ɛyə̌ ɛ́ mindí á likwi na á mbəŋ. Á wə́ bâ n tiŋgání ɛ dyɛ á púndá ɛ ɛfiʼ ɛ́ nə̂n.
Ɛkful ɛ́ tání bɔ́ á mbô ɛ nə̂n ɛ nə̂n
13Mǎ ɛfiʼ ɛ́yə́ ɛ́ fí á mbəŋ ɛ́ bútí ɛ túm. Yɔ̂ baʼ ábə́ bá yə́mbí nána bá tíŋgání ɛ kə á wúsú na mɔngɛlɛ lí bɔ bá búkú. Áfánikə̌, bá fúlí ɛkiʼ ɛ́yə́ ɛ́ búkí stímá áshí, ti bá bám á nsaŋ m mádí á pɛsi ɛ Krɛ́tə. 14Ndé bá kíyǎ kfwáŋ yɔ̂ ɛfiʼ ɛ́ ngínya ɛ́yə́ bá bəŋní nána, “Ɛfiʼ ɛ́ pɛsi likwi,” ɛ́ fí na ɛkful á Krɛ́tə ɛ́ bútí ɛ wan na ngínya. 15Ɛkful ɛ́yî, ɛ̂ m mǎʼ stíma. Nji ɛ bíliyǎ álí kə á wúsú á pɛsi ɛ́yə̌ ɛkful ɛ́yî ɛ́ bílíní ɛ fí. Áfánikə̌, sî n maku álí wanan álí kə á wúsú na stíma ti sí mákú ɛkful wɔ̂ álí kanán stíma á fə́ ɛ́ nə́ŋíní álí kə. 16Ngə sí túmbíní á mbəŋ á mǎ nkí ámə́ madí má kámbúní ɛyə̌ bá bəŋní nána Kauda, sî n wɔ́ŋ mǎ ɛpúlu á fə́ ɛfiʼ ɛ́ bíliyaní ɛ túm jǐta. Á wə́ sî n wanan sí tambú libú lí bwálu bú nə̂n ábə́ stíma ɛ́ bílíní ɛ dful á mbís, álí bwə nána bú si shalí. Sí lâ ɛ bwə ɛ́yín nsɔŋ m mə́ sə́ á nyǔ. 17Bâ n dfǔl bwálu wúnə̂n bû, bá fá bɔ́ á stímá átin, bá fúlí nkɔʼ á stíma átin, bá tfúl bɔ́ bwǎm. Bá bílí ɛ báŋ nána bá tíŋgání ɛ dínján fyangú á nsaŋ m mádí á ɛ́kumbu ɛ́ Líbya. Áfánikə̌, bâ n shûl libaʼ álə́ lí bwə ka stíma ɛ́ kə̂ shám shám, bá mákú nána ɛfiʼ ɛ́ kánan stíma. 18Ɛkful ɛ bílí wɔ̂ ɛ́ wan na ngínya. Ngə bǔn bú yílíní, bá bútí álí fúl masaŋ bá pumba á madí. 19Ngə bǔn bú yílíní pə́, bá bútí álí fúl byə̌m ábə́ bá bwəlaní álí dfǔl stíma bá pumba á mádí. Bɔ́mə̌n bâ m bí yándá álə́ bá bwə́líní nâ. 20Madû jǐta mátúmbí ámə́ sí míniyaní dúlu tɔ̌ títí, ɛkful ɛ́ bílí wɔ̂ ɛ́ wan na ngínya ɛ́sə́sə̌n. Álí shúʼ sî m mə̌ ɛ́ fúl nlə́m nána sí bá pə́ lungɛ́.
21Sî n dyɛ madû jǐta ámə́ mɔʼ a púliyaní ká álí dyá lidyá. Yɔ̂ Pɔ̂lə a tyə́bíní á wútitîn wú baʼ básə́sə̌n ti a byábí nána, “Bǎn-bá-nyǎ bá myə, nyî n lɔʼ ɛ́ wúkán mî púndá ɛ́yə́ mi mi byání nána sí si kə á Krɛ́tə. Njí nyî n wúkán mî ní sí wɔ́ŋiyǎ mutakaʼ ɛ́ mún na mbɔ́lɔ́n ɛnín ɛ́yə́ sí kwísiní sɔnsɔ́nǎn. 22Sɔnsɔ́nǎn nǎn yɔ́m nyə́ nána, nyí kpúti milə́m á líbum, mɔʼ ká nfɔ́ a sǐ bɔ́lɔ́n lúngɛ́ lí mɔ, stíma yɔ́ na yɔ́ ɛ́ fɛnji. 23Nǎn byá nâ á ɛ́tútú nána, wudû ábə́ wú túmbí, áŋgɛl ɛ Dyǔ álə́ lí wɔ́ŋí mi na álə́ nǎn bwəlíní a pilí á mi a pɔŋí mi nána, 24‘Pɔ̂lə, ɛ si wú bɔ̂ŋ, ɛ lɔlí ɛ tyə́ á wúsú wú Káyísa. Nlə́m m mbâ ámə́ Dyǔ lí wɔ́ŋíní á wə, ɛ́ mə́ ɛ bwə lí shúŋgɛ́ luŋgɛ́ lí baʼ básə́sə̌n ábə́ nyíyabɔ́ nyí dí.’ 25Áfánikə̌, bǎn-bá-nyǎ bá myə, nyí kputi milə́m á líbum, á ɛ́tútú nána n dúbɛ́ nána misam mínán mísə́sə̌n mí bwəlan ngə bá pɔ́ŋíní mi. 26Ɛkful ɛ́ lɔ́lí sɛ́ ɛ maʼ á nsaŋ m mádí.”
27Á mbís ɛ madû dyǔm na mánîn á wúdû, ɛ́yə́ sí díní wɔ̂ á mbô ɛ́ nə̂n ɛ nə̂n ɛ Adríya, bɛbɛ kɔsi ɛ wudû, baʼ ábə́ bá bílí ɛ kanán stíma bâ n kani nána síyabɔ́ sí kə́lí ɛ paʼ á nsaŋ m mádí. 28Yɔ̂ bá núŋí nkɔʼ ámə́ bá tfúlíní yǔm ɛ́yə́ ɛ́ dílí bá shwá á madí álí mín ngə madí má yábíní áshí. Yɔ̂ bá yə́mbíní nána madí má yábí áshí míta mûm mánîn. Mǎ púndá á mbís ɛ púndá ɛni, bá shwátí pə́ yɔ́, bâ m mín nána ɛ́ yábí míta mûm málán. 29Bá bílí ɛ báŋ nána stíma ɛ́ dínján malɛ́ átin. Áfánikə̌, bâ n nǔŋ biki bínîn ábə́ bí bukǐ stíma áshí, bá shwá á madí á mbís, bá bútí ɛ́ kání nána bǔn bú yá shám shám. 30Áfâ baʼ ábə́ bá kanán stíma, bá bútí álí sa nji á lí bfúl, bá bwə̂ ɛ́laŋgá nána bá kə ɛ́ shulí ɛki á wúsú ɛ́yə́ ɛ́ bukí stíma áshí á madí átin. 31Yɔ̂ Pɔ̂lə a pɔŋí mɔʼ a nə̂n a sója na sója ani nána, “Wə̌ti baʼ ábán ábə́ bá kanán stíma ɛnín bá shiyǎ á fán á stíma átin, nyí si bán nlə́m nána nyí bá lungɛ́.” 32Áfánikə̌ baʼ bá sója á bâ, bá lɛ́ní nkɔʼ ámə́ n wálí bwálu bû, ti madí ma mwí bɔ́.
33Ngə bǔn bú bílíní bɛbɛ á wú yá, Pɔ̂lə a n yɔ́m bɔ́ básə́sə̌n nána bá dyá mǎ lídyá. A m pɔ̌ŋ bɔ́ nána, “Sɔnsɔ́nǎn, nyí mə́ ɛ dyɛ́ madû dyǔm na mánîn na madû mán másə́sə̌n nyí nan díliyǎ ká yúm. 34Nǎn yɔ́m nyə́ nána nyí dyá mǎ lidyá. Mɔnyûŋ a lɔlí ɛ dyá álí bá lungɛ́. Nyuŋ ká pɔ́ á nlú n nyə́ ɛ sî gbɛ́. 35Pɔ̂lə a malíní álí byá nâ, a nuŋí blɛ̂t á wúsú wú bɔ́ básə́sə̌n, a sákán Dyǔ, a shâ ti a butí ɛ dyá. 36Ɛ́yínán ɛ́ kpútí bɔ́ milə́m á libum ti bɔ́ mɔʼ na mɔtɛ a dyá mǎ lidyá. 37Nsɔngí m baʼ ábə́ síyabɔ́ sí bílí á stíma m bílí mbúki ɛ́bɛ̂ na mûm shyǎmbɛ na ntyǔ. 38Á púndá ɛyə̌ mɔʼ ansə́sə̌n a məní ɛ kúʼ, bá shwátí ngwi ɛsə́sə̌n ɛyə̌ ɛ bílí á stíma á madí nána stíma ɛ́ fə́wu.”
Stíma ɛ páŋí átin
39Ngə bǔn bú yílíní, baʼ ábə́ bá bílí ɛ́ kanan stíma, bá sî n yəm nsaŋ m madí ámə́ bá bílíní, ndé bá míní nsaŋ m madí ámə́ stíma ɛ́ tíŋgání ɛ tyə́. Yɔ̂ bá tyə́síní nána njí stíma ɛ́ tíŋgání ɛ tyə́ á fâ, ní bá bwə yɔ́ ɛ nyɔ́ki nyǔ á fâ. 40Bâ n lɛ́n míkɔʼ ámə́ mî m wálí biki ábə́ bí búkí stíma áshí, bá púm á madí átin, ti bá kákú bipɛ bí bibámbú bí nə̂n ábə́ bí wɛ́sí stíma. Áfâ bá pûní libaʼ álə́ lí dí á wúsú wú stíma álí bwə nána ɛfiʼ ɛ́ mâ stíma á wúsú. Á fâ sí bútíní ɛ kə á nsaŋ m mádí. 41Ndé ngə sí bílíní ɛ kə, yɔ̂ stíma ɛ dinjání libɔ̂ lí fyangú á madí áshí. Ngə pɛsi ɛ wusúwə ɛ tíkíní, stíma ɛ púliyǎ pə́ ɛ kə, ti pɛsi ɛ mbís ɛ butí ɛ páŋti, á ɛ́tútú nána madí ma bílí ɛ paʼ na ngínya má lábáníyá á wə́. 42Basója bâ n mɛsi nána bá búlú baʼ bá bibuwa básə́sə̌n ábə́ bá bílí á stíma átin álí bwə nána bɔ́ mɔʼ ká nfɔ́ a sî wɔ́ká dyɔ́kí a kə̂ á nsaŋ m madí a bfúl. 43Ndé mɔʼ a n nə̂n a sója a bílí ɛ sa na mún shuŋgɛ́ lungɛ́ lí Pɔ̂lə. Áfánikə̌, a m pɔ̌ŋ mɔʼ a soja nána bá si bwə nâ. A m pɔ̌ŋ wɔ̂ baʼ básə́sə̌n nána baʼ ábə́ bá púl ɛ́ wɔ́ dyɔ́kí bɔ́ bá kɔ́sɛ ɛ pyə́m á madí, bá wɔ́ dyɔ́kí bá kə̂ a nsaŋ m madí. 44Ábání ábə́ bá díkɛ́, bá bándání á bipɛ bí bíbámbú na á nyǔ ɛ stíma bá nán bɔ́ á mbís. Nâ sî m bwəní ka sə́ mɔʼ ansə́sə̌n sí pílí á nsaŋ m mádí ɛ́yə́ mɔʼ ká nfɔ́ a wúliyǎ.
Currently Selected:
Mabwəlan 27: bwt
Highlight
Copy
Compare
Share
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
