1 PIYER 2
2
Mbal̄ kə́ ndi kə kumneé ō, gír de gə̄ kə́ ɔrə̄n̄ kam̄də́ tām̄ yā Nə́ɓā tə́ ō
1Adə̄ majə kadə̄ ə́ya̰ī kem ndul ō, ngam ō, gól̄ loo ō, kəndā naā nii ō, tām̄ kə deé ō, kɔ̄ɔ́. 2Majə kadə̄ ī-toī tītə̄ ngáń kásə̄ gə̄ beé, ādī ɓō mba kə́ unjə̄ njáý njáý ń i Najə̄ yā Nə́ɓā ní rāāsí. Yā kadə̄ ré ā̰yī anī ī-tɔgiī tām̄ yā kajə tə́. 3Tɔdɔ̄ tītə̄ ń makətūbə̄ yā Nə́ɓā ədań ní:
Sḭḭ̄ á̰a̰ī kadə̄ Kɔ́ɔ̄ɓē i de kə́ majə ngá̰ý#2.3 K. 3: Á̰a̰ī Pā 34.9.
4Ī-ndɔ́tī kə̄ rɔ̄ Kɔ́ɔ̄ɓē tə́. Ni i mbal̄ kə́ ndi kə kumneé kə́ de gə̄ mbātə́n̄ kɔ̄ɔ́. Banī Nə́ɓā gə̄rān, tɔdɔ̄ Nə́ɓā a̰ā̰ kadə̄ ni i mbal̄ kə́ gātə̄n i ngá̰ý. 5Ī-ndɔ́tī kə̄ ngɔr tītə̄ mbal̄ gə̄ kə́ ndin̄ kə kumdə́ beē ādə̄ ɔyn̄sí rāān̄neé kújə ndi Ndíl. Loo ń noō tə́ ā ī-téliī ɓūtə̄ ngé tun̄ yá̰a̰ gə̄ kə́ nin̄-ɔrə̄n̄ kam̄də́ tām̄ yā Nə́ɓā tə́, yā kadə̄ əndān̄ kəla ndējə̄ Nə́ɓā yá̰á̰ kə́ tun̄ gə̄ yā Ndíl dɔsí tə́. Yá̰a̰ kə́ tun̄ gə̄ yā Ndíĺ ní, a nel̄ Nə́ɓā i kə ta kūl̄ Jeju Kərist. 6Tɔdɔ̄ yá̰á̰ ń makətūbə̄ yā Nə́ɓā əda ní n toó:
m̄-gə̄rā mbal̄ kógə̄ḿ kə́ gātə̄n i ngá̰ý,
m-ə̄ndā kem ɓē kə́ Siyo̰ tə́ ngɔlaā tītə̄ mbal̄ nja kújə́ kə́ kíĺ tə́ beē.
Ba deē ń a taā kem mbal̄ ngeé ń toō ń i Kərist ní,
yá̰á̰ kə́ a tə́lan naā tə́ yā kadə̄ rɔ̄n sɔlə̄n a gətóo.
7Tām̄ yāsí sḭḭ̄ ngé taā kem gə̄ tə́ ɓáa mbal̄ ngeé ń toō ní, i mbal̄ kə́ gātə̄n i ngá̰ý. Banī tām̄ yā ngé gə̄ ń taān̄ kem aĺ tə́ ní, ndangən̄ kem makətūbə̄ yā Nə́ɓā tə́ na:
Mbal̄ ń ngé kəndā kújə gə̄ mbātə́n̄ kɔ̄ɔ́ ní,
tél mbal̄ kíĺ kújə.
8Tá ndangən̄ loo kə́ rang tə́ ɓáý to̰ na:
I mbal̄ kə́ əga nja de gə̄,
i mbal̄ bo kə́ nge rāā kadə̄ de gə̄ tə́sōn̄.
Mbal̄ ní əga njadə́ i tɔdɔ̄ nin̄-mbātə́n̄ taā kem najə̄ yā Nə́ɓā. Tá kété nəkɔ́ gə̄gē ní, əndān̄də́ i kadə̄ yá̰á̰ ń noō rāādə́ ō.
9Ba yāsí sḭḭ̄ ní, sḭḭ̄ i gír kaa kə́ gə̄rān̄sí, sḭḭ̄ i ngé tun̄ yá̰a̰ gə̄ yā mban̄g ō, nápar de gə̄ kə́ ɔrə̄n̄ kam̄də́ tām̄ yā Nə́ɓā tə́ ō, gír de gə̄ yā Nə́ɓā ō. Nə́ɓā ɓāŕsí kadə̄ ī-teēī kɔ̄ɔ́ kum til tə́, ba kadə̄ ī-reēī kum loo yān kə́ unjə̄ kow kə́ majə ngá̰ý tə́, yā kadə̄ ə̄nīī mbēr̄ yá̰á̰ kə́ majə ngá̰ý gə̄ ń ni-rāā ní. 10Kété ní sḭḭ̄ i gír de gə̄ yā Nə́ɓā alé, banī ngɔlaā sḭḭ̄ i gír deē yān gə̄. Kété ní Nə́ɓā a̰a̰ kum tō ndoō yāsí alé, ba ngɔlaā ní ni-a̰a̰ kum tō ndoō yāsí.
Ndi kə́ de kə́ nge rāā kəla yā Nə́ɓā tə́
11Kó tár gə̄, sḭḭ̄ ń i mbā gə̄ ō tə̄rā gə̄ ō dɔ ɓē kə́ rang tə́ ní#2.11 K. 11: Á̰a̰ī Heb 11.13, m̄-dəjesí kadə̄ ī-mbātíī yá̰a̰ gə̄ ń ngurdə́ asəsí nák ní.
12Ādī háĺsí majə dɔ dán de kə́ ndágá gə̄ tə́. I beé tá, ká ré nin̄-tetən̄ najə̄ dɔsí tə́ na sḭḭ̄ na i ngé rāā yá̰a̰ majaĺ gə̄ gə̄gē anī, a a̰a̰n̄ yá̰á̰ kə́ majə gə̄ ń sḭḭ̄ ī-rāāī ní ō, a tɔ̄ȳn̄ Nə́ɓā ndɔ̄ ń ni-reē go̰ō̰ńdə́ tə́ ní ō.
13De gə̄ malang ń nin̄ i ngé ko̰o̰ ɓē gə̄ ní, ōōī tadə́ najə̄ yā Kɔ́ɔ̄ɓē tə́. Ōōī ta mban̄g tām̄ ni i nge ndi dɔ de gə̄ tə́ malang ō, 14ōōī ta ngé ko̰o̰ ɓē gə̄ ń ni-əla sedə́ kadə̄ rāān̄ ngé rāā yá̰á̰ kə́ majaĺ gə̄ yá̰á̰ kə́ tōr̄ ō, kadə̄ tɔ̄ȳn̄ ngé rāā yá̰á̰ kə́ majə gə̄ ō ní. 15Tɔdɔ̄ yá̰á̰ ń Nə́ɓā ndigə ní, i kadə̄ ī-rāāī yá̰á̰ kə́ majə kadə̄ ūtīneé ta de kə́ ger̄ yá̰a̰ aĺ gə̄ ō, kə́ mbóo gə̄ ō kɔ̄ɔ́. 16Ī-rāāī yá̰á̰ kə́ de kə́ kɔ́ɔ̄ rɔ̄də́ gə̄ tə́. Ɓá tā ba, ī-lōōī rāā kɔ́ɔ̄ rɔ̄ yāsí ní kūbə̄ kutə̄ gidə yá̰á̰ kə́ majaĺ tə́, banī ī-rāāī yá̰á̰ kə́ de kə́ ngé kəla gə̄ yā Nə́ɓā tə́. 17Ī-rɔyī de gə̄ malang ō, ī-táriī ngákó̰ó̰sí gə̄ ō, ī-ɓōlíī Nə́ɓā ō, ī-ɓōlíī ndíl mban̄g ō.
Yá̰á̰ kə́ tōr̄ ń rāā Kərist ní tél i yá̰á̰ ndájə̄
18Sḭḭ̄ ngé rāā kəla gə̄, majə kadə̄ ōōī ta ngolsí gə̄ ō, majə kadə̄ ī-ɓōlíī ndíĺdə́ ngá̰ý ō. Ādī i ngé gə̄ ń kemdə́ majə ō, nin̄ i de kə́ sɔl̄ lɔ́ḿ lɔ́ḿ gə̄ ō ní ngóy alé, banī ngé gə̄ ń háĺdə́ ngan̄g ngá̰ý ní ō tá. 19Tɔdɔ̄ tə́gā ta dan yá̰á̰ kə́ tōr̄ kə́ rāājí kanjə̄ kumən tə́ najə̄ yā Nə́ɓā tə́ i yá̰á̰ kə́ majə.
20Tɔdɔ̄ ré ə́ngeī ndéy i tām̄ yá̰á̰ kə́ gō tə́ aĺ kə́ ī-rāāī tə́ anī, a ɔsən̄ gɔnsí i tām̄ rí tə́? Ba ré ī-rāāī yá̰á̰ kə́ majə tá de gə̄ rāān̄sí yá̰á̰ kə́ tōr̄ najə̄n tə́ ba ī-tə́gāī tasí anī, i yá̰á̰ kə́ majə ta kum Nə́ɓā tə́, tām̄ ni-ɓāŕsí i najə̄n tə́.
21Tɔdɔ̄ yá̰á̰ kə́ tōr̄ rāā Kərist tām̄ yāsí tə́. Ni-ɔjəsí i yá̰á̰ kə́ kadə̄ ī-ndájī, kadə̄ úniī gō tóon. 22Ni-rāā yá̰á̰ kógə̄ḿ kə́ majaĺ aĺ ō, deē oō najə̄ kə́ to gól̄ loo sḛ́ý tan tə́ aĺ ō. 23Dan ń tájə̄nən̄ ní, ni-tél kə ndūú tájə̄də́ kum gotə aĺ ō. Dan ń rāānən̄ yá̰á̰ kə́ tōr̄ ní, ni-rāā yá̰á̰ kógə̄ḿ alé, ba əya̰ rɔ̄n i kem jī Nə́ɓā nge gān̄g sarya kə́ gō tə́ tə́. 24Kərist nəkɔ́ ɔy majaĺ yājí gə̄ dɔn tə́ rań tū kāgə̄ kə́ dēsə́ tə́. Loo ń noō tə́ ní jḭḭ̄ i de kə́ koy kɔ̄ɔ́ gə̄, adə̄ j-asiī rāā majaĺ alé, banī jə-ndiī kə kumjí i tām̄ yā yá̰á̰ kə́ gōtə́ tə́. I do ń ni-ənge ní n rāā adə̄ rɔ̄sí ngáā ní. 25Tām̄ kété ní ī-toī i tītə̄ batə̄ kə́ ta tḭ̄ḭ̄ gə̄ beé. Ba ngɔlaā ní, sḭḭ̄ ī-tūrī rɔ̄sí kə̄ rɔ̄ nge kul̄sí tə́ ō, nge ngɔ̄m̄sí tə́ ō.
Currently Selected:
1 PIYER 2: SARDC
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Bibəl ta Sar̄ © L'Alliance Biblique du Tchad, 2006, 2010.