Mátiyu 20
20
Ndu l'eje ozhi lẹ mgbabu vayịnu
1“Nteke Chileke l'e-goshi l'ọo ya bụ eze bẹ l'ọo-dụlewho g'ọo oke-nwe-uwhu, nmarụ ẹwa l'ishi ẹnyangge lụfu je oobuta ndu ozhi, l'e-jeru iya ozhi lẹ mgbabu vayịnu iya. 2Yẹle ndu ọwhu ọ whụru bya ekfua aswa iya l'iwhe l'ọo-kfụje whẹ l'ụboku l'ụboku bụkwa aswa ozhi ujiku lanụ. Ọ chịru whẹ je eye lẹ mgbabu vayịnu ono.
3“Ụboku gbakọrohu-gelewho, ọ lụfukwa je awhụa ndu ọdo l'akfụ-whe uzoo uzoo ẹwoma l'aswa. 4Ọ sụ whẹ: ‘Unu tụgbua jeshikwaawho ozhi lẹ mgbabu vayịnu ono. Nteke e megewaruro, mu akfụa unu iwhe rwuberu unu.’ Whẹ kwe iya jeshia.
5“O bekwa l'echilabọ eswe, nwoke ono lụfushikwaa bya eje achịta ndu ọdo yekwawho lẹ mgbabu ono. A nọpobekwa jeye l'ẹnyanwu-ọswifu-l'ishi, o jekwa achịta ndu ọdo ye lẹ mgbabu ono. 6O-chi-l'ọmu-nkfụ chidelewho, ọ lụfukwa ọdo je awhụa ndu ọdo nọ ẹwoma. Ọ sụ whẹ ‘?Ọo gụnu kpatarụ unu shi eshi ụtsu kfụtaru ẹwoma l'ẹka-a byeye ntaa?’
7“Whẹ sụ iya: ‘Iwhe ọbu kwa l'ọ tọ dụdu onye chịtaru anyi je ebua anyi ozhi.’
“Ọ sụ whẹ: ‘Unu je etsoru ndu ọwhu l'ejeru mu ozhi jeeru mu ozhi lẹ mgbabu vayịnu mu.’
8“Tọ dụ iya bụ l'o belewho l'urwẹnyashi, nwoke ono, nwe mgbabu vayịnu ono sụ onye-ishi-ozhi iya t'o kua ndu ozhi ono gẹ whẹ ha kfụa whẹ ụgwo whẹ. T'o shile iya who akfụkfu lẹ ndu ọwhu byakperu azụ jeye lẹ ndu ọwhu vu ụzo bya whọ.
9“Tọ dụ iya bụ lẹ ndu ọwhu byakperu azụ gẹ o-chi-l'ọmu-nkfụ l'echiwaa bya afụta, a kfụkota whẹ aswa ozhi ujiku owhu gẹ whẹ ha swịikpamu. 10Ndu ọwhu byarụ l'ishi ẹnyangge whọ fụta nụ ?a sụru iya sụ whẹ agha lẹ whẹbedua, vu ụzo bya bẹ nke whẹ l'aka shii. Ọ bụleru-a aswa ozhi ujiku owhu a kfụru ibe whẹ b'a kfụru whẹbedua l'ẹhu l'ẹhu. 11Whẹ natagele iya whọ, whẹ gụderu oke-nwe-uwhu ono áwhụ 12sụ: ‘Ndu ọwa byakperu azụ-a, l'ete ejee ozhi nọo ọdu b'a kfụkwaruwho anyi lẹ whẹ iwhe lanụ, l'anyịbe ndu jetageeru ozhi ntanụ tụhu mkpọko, anwụ eswe ono ta adụ ọwhu larụ anyi mmaanụ.’ 13Ọ bya ekua onye lanụ sụ iya: ‘Ọnya mu, m'ọ tọ dụkwa ẹka, mu meru ghu ẹji ?tọ bụnu-a aswa ozhi ujiku owhu bẹ mu lẹ ghu kfuburu l'ọo aswa ozhi ghu? 14Wota okpoga, rwuberu ghu nụ lashia-o, lẹ mu tụru obu mu ama kfụa onye ọwa, byakperu azụ iwhe mu kfụru gụbedua. 15?Tọo tẹ mu be egudeshi iwhe ọwhu bụ iwhe ẹka mu mee gẹ dụ mu mma? ?Tẹ ẹnya l'a-dzụ ghu ogvu l'ọo lẹ mu meru ndu ọwhua ree?’
16“Ọo ya bụ lẹ igweligwe ndu bụ ndu ikpazụ l'a-bụ ndu ivurụzo. Igweligwe ndu bụ ndu ivurụzo abya abụru ndu ikpazụ.”
Nke ugbo ẹto Jisọsu l'ekfu nke ọnwu iya
(Mak. 10:32-34; Luk. 18:31-34)
17Tọ dụ iya bụ, Jisọsu whẹ l'eje Jerúsalẹmu. Whẹ jenyaa, o kucha ụmadzu iri l'ẹbo ono l'etso ụzo iya ekucha sụ whẹ: 18“Ntaa bẹ anyi l'e-jewaa Jerúsalẹmu. L'ẹka ono bẹ l'aa-kpụru Abụbu-Ndiwhe nụ ndu ishi ndu l'agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe ndu o-zhi-iwu. Whẹ ekpee ya nkfugbu. 19Whẹ akpụru iya kpẹe ndu l'ẹte amaa Chileke tẹ whẹ mee ya iwhe ọchi, chia ya ẹchachi, kpọpyabe iya l'oswebe. E -gbua ya ono, ya anọo abalị labọ, mbọku ọwhu l'e-kwe iya ẹto, Chileke e mee ya, ya eshi l'ọnwu teta nọdu ndzụ ọdo.”
Iwhe ụnwu Zébedi l'aryọ Jisọsu
(Mak. 10:35-45)
20Ọo ya bụ, ne ụnwegirima ibe Zébedi chilia ụnwu iya, Jémusu yẹle Jọnu byakfuta Jisọsu. Ọ bya ebyishi ikpere l'iwhu iya aryọ iya iwhe.
21Jisọsu sụ iya: “?Ọo gụnu?” Ọ sụ iya: “L'iwhe ọbu, mu l'ekfu kwa nke ụnwu mu whẹ ẹbo. Byiko, kwenu mu ụkwa l'onye lanụ l'a-nọdu ghu l'ẹka-ụtara, onye ọwhu anọdu ghu l'ẹka-ịcha nteke l'ịi-bụ eze ndu mgboko-o.”
22Jisọsu sụ: “Unu ta amadụroo iwhe unu l'aryọ. ?Unu l'a-dụa ike ngụa l'omogo iwhe-ọtsulanu, mu l'a-bya angụngu?”
Whẹ sụ iya: “Eee, anyi l'a-dụa ike.”
23Ọ sụ whẹ: “Unu l'a-ngụ l'omogo ọwhu mu l'a-ngụ bụ l'ezhi, ọle nke tẹ madzụ nọdu l'ẹka-ụtara mu ọdua l'ọo ẹka-ịcha, o noo ta abụdu mu b'ọ dụ l'ẹka. O noo bẹ dụru ndu Nna mu doberu iya ngabẹru.”
24Ụmadzu iri ọwhua nụlewho l'o noo gẹ whẹ jeru iya, whẹ wederu unwune labọ ono iwe. 25Jisọsu bya ekua whẹ, whẹ byakfuta iya, ọ sụ whẹ: “?Unu marụ-a lẹ ndu bụ whẹ bụ ishi lẹ mba gẹ mba ha bẹ l'anọje akpapyashị ndu ọbu, whẹ l'achị ishi, ndu ọwhu l'ekfu iwhe l'aanụ bụru whẹ l'anọje eme tẹ ndu ọdo makwarụ l'ọo whẹ ka shii. 26Ọle ọ tọ byadụ l'a-dụ nno l'ẹhu nke unubẹdua. L'ẹhu nke unu bụ: onye l'ọogu t'e dobe iya onye ha shii l'ime unu, t'onye ọbu bụru onye l'a-nọ ejeru ndu ọwhu ozhi. 27Iwhe ọdo bụru: onye l'ọogu ẹgu tẹ ya bụru onye ishi lẹge unu ha, t'onye ono wozeta onwiya alị dobe onwiya g'ọo ohu l'ẹka ndu ọwhua nọ. 28O noo lẹ mụbe Abụbu-Ndiwhe l'onwomu ta abyakwa t'e jeru mu ozhi; iwhe mu gbechia bya kwa tẹ mu bya ejeru ndu ọdo ozhi mẹe tẹ mu gude onwomu gbaarụ Chileke ẹja, t'ọ bụru iwhe mu l'e-gude gbata ndzụ igwe-ọha.”
Jisọsu l'eme tẹ ndu l'atsọ ìshì whụa ụzo
(Mak. 10:46-52; Luk. 18:35-43)
29Whẹ l'alụfutalewho lẹ Jériko, igweligwe madzụ wụ-tsoru iya. 30Ọo ya bụ, o nweruwho ụmadzu labọ l'atsọ ishi, nọdu l'agụga echi-ụzo. Whẹ nụlewho l'ọo Jisọsu bẹ l'aghata, whẹ chishia sụ: “Onye-Nwe-Ọha-e! Whụaru anyi imiko! ?Ị nụaro Nwa Dévidi?”
31Igweligwe ndu ono l'agbochi whẹ nchị asụje whẹ tẹ whẹ dobe ọnu ndoo. Whẹ gbẹenu ka iya ọryashibaa ike sụ: “Onye-Nwe-Ọha-e! Whụaru anyi imiko! ?Ị nụaro Nwa Dévidi?” 32Jisọsu kfụshita, kua whẹ whẹ ẹbo ono sụ whẹ: “?Ọo gụnu b'ọ dụ unu nke tẹ mu meeru unu?” 33Whẹ sụ iya: “Onye-Nwe-Ọha, mee t'anyi whụlahaa ụzo.” 34Imiko whẹ dụ Jisọsu. Ọ bya emegee whẹ ẹka l'ẹnya, whẹ watalẹkwawho ọwhu ụzo nteke onowho. Whẹ tsolahaa ya.
Currently Selected:
Mátiyu 20: Ezaa
Highlight
Copy
Compare
Share
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
© 2014, Wycliffe Bible Translators, Inc. in cooperation with Abakaliki Literacy and Translation Trust
Mátiyu 20
20
Ndu l'eje ozhi lẹ mgbabu vayịnu
1“Nteke Chileke l'e-goshi l'ọo ya bụ eze bẹ l'ọo-dụlewho g'ọo oke-nwe-uwhu, nmarụ ẹwa l'ishi ẹnyangge lụfu je oobuta ndu ozhi, l'e-jeru iya ozhi lẹ mgbabu vayịnu iya. 2Yẹle ndu ọwhu ọ whụru bya ekfua aswa iya l'iwhe l'ọo-kfụje whẹ l'ụboku l'ụboku bụkwa aswa ozhi ujiku lanụ. Ọ chịru whẹ je eye lẹ mgbabu vayịnu ono.
3“Ụboku gbakọrohu-gelewho, ọ lụfukwa je awhụa ndu ọdo l'akfụ-whe uzoo uzoo ẹwoma l'aswa. 4Ọ sụ whẹ: ‘Unu tụgbua jeshikwaawho ozhi lẹ mgbabu vayịnu ono. Nteke e megewaruro, mu akfụa unu iwhe rwuberu unu.’ Whẹ kwe iya jeshia.
5“O bekwa l'echilabọ eswe, nwoke ono lụfushikwaa bya eje achịta ndu ọdo yekwawho lẹ mgbabu ono. A nọpobekwa jeye l'ẹnyanwu-ọswifu-l'ishi, o jekwa achịta ndu ọdo ye lẹ mgbabu ono. 6O-chi-l'ọmu-nkfụ chidelewho, ọ lụfukwa ọdo je awhụa ndu ọdo nọ ẹwoma. Ọ sụ whẹ ‘?Ọo gụnu kpatarụ unu shi eshi ụtsu kfụtaru ẹwoma l'ẹka-a byeye ntaa?’
7“Whẹ sụ iya: ‘Iwhe ọbu kwa l'ọ tọ dụdu onye chịtaru anyi je ebua anyi ozhi.’
“Ọ sụ whẹ: ‘Unu je etsoru ndu ọwhu l'ejeru mu ozhi jeeru mu ozhi lẹ mgbabu vayịnu mu.’
8“Tọ dụ iya bụ l'o belewho l'urwẹnyashi, nwoke ono, nwe mgbabu vayịnu ono sụ onye-ishi-ozhi iya t'o kua ndu ozhi ono gẹ whẹ ha kfụa whẹ ụgwo whẹ. T'o shile iya who akfụkfu lẹ ndu ọwhu byakperu azụ jeye lẹ ndu ọwhu vu ụzo bya whọ.
9“Tọ dụ iya bụ lẹ ndu ọwhu byakperu azụ gẹ o-chi-l'ọmu-nkfụ l'echiwaa bya afụta, a kfụkota whẹ aswa ozhi ujiku owhu gẹ whẹ ha swịikpamu. 10Ndu ọwhu byarụ l'ishi ẹnyangge whọ fụta nụ ?a sụru iya sụ whẹ agha lẹ whẹbedua, vu ụzo bya bẹ nke whẹ l'aka shii. Ọ bụleru-a aswa ozhi ujiku owhu a kfụru ibe whẹ b'a kfụru whẹbedua l'ẹhu l'ẹhu. 11Whẹ natagele iya whọ, whẹ gụderu oke-nwe-uwhu ono áwhụ 12sụ: ‘Ndu ọwa byakperu azụ-a, l'ete ejee ozhi nọo ọdu b'a kfụkwaruwho anyi lẹ whẹ iwhe lanụ, l'anyịbe ndu jetageeru ozhi ntanụ tụhu mkpọko, anwụ eswe ono ta adụ ọwhu larụ anyi mmaanụ.’ 13Ọ bya ekua onye lanụ sụ iya: ‘Ọnya mu, m'ọ tọ dụkwa ẹka, mu meru ghu ẹji ?tọ bụnu-a aswa ozhi ujiku owhu bẹ mu lẹ ghu kfuburu l'ọo aswa ozhi ghu? 14Wota okpoga, rwuberu ghu nụ lashia-o, lẹ mu tụru obu mu ama kfụa onye ọwa, byakperu azụ iwhe mu kfụru gụbedua. 15?Tọo tẹ mu be egudeshi iwhe ọwhu bụ iwhe ẹka mu mee gẹ dụ mu mma? ?Tẹ ẹnya l'a-dzụ ghu ogvu l'ọo lẹ mu meru ndu ọwhua ree?’
16“Ọo ya bụ lẹ igweligwe ndu bụ ndu ikpazụ l'a-bụ ndu ivurụzo. Igweligwe ndu bụ ndu ivurụzo abya abụru ndu ikpazụ.”
Nke ugbo ẹto Jisọsu l'ekfu nke ọnwu iya
(Mak. 10:32-34; Luk. 18:31-34)
17Tọ dụ iya bụ, Jisọsu whẹ l'eje Jerúsalẹmu. Whẹ jenyaa, o kucha ụmadzu iri l'ẹbo ono l'etso ụzo iya ekucha sụ whẹ: 18“Ntaa bẹ anyi l'e-jewaa Jerúsalẹmu. L'ẹka ono bẹ l'aa-kpụru Abụbu-Ndiwhe nụ ndu ishi ndu l'agbajẹ ẹja nụ Chileke mẹe ndu o-zhi-iwu. Whẹ ekpee ya nkfugbu. 19Whẹ akpụru iya kpẹe ndu l'ẹte amaa Chileke tẹ whẹ mee ya iwhe ọchi, chia ya ẹchachi, kpọpyabe iya l'oswebe. E -gbua ya ono, ya anọo abalị labọ, mbọku ọwhu l'e-kwe iya ẹto, Chileke e mee ya, ya eshi l'ọnwu teta nọdu ndzụ ọdo.”
Iwhe ụnwu Zébedi l'aryọ Jisọsu
(Mak. 10:35-45)
20Ọo ya bụ, ne ụnwegirima ibe Zébedi chilia ụnwu iya, Jémusu yẹle Jọnu byakfuta Jisọsu. Ọ bya ebyishi ikpere l'iwhu iya aryọ iya iwhe.
21Jisọsu sụ iya: “?Ọo gụnu?” Ọ sụ iya: “L'iwhe ọbu, mu l'ekfu kwa nke ụnwu mu whẹ ẹbo. Byiko, kwenu mu ụkwa l'onye lanụ l'a-nọdu ghu l'ẹka-ụtara, onye ọwhu anọdu ghu l'ẹka-ịcha nteke l'ịi-bụ eze ndu mgboko-o.”
22Jisọsu sụ: “Unu ta amadụroo iwhe unu l'aryọ. ?Unu l'a-dụa ike ngụa l'omogo iwhe-ọtsulanu, mu l'a-bya angụngu?”
Whẹ sụ iya: “Eee, anyi l'a-dụa ike.”
23Ọ sụ whẹ: “Unu l'a-ngụ l'omogo ọwhu mu l'a-ngụ bụ l'ezhi, ọle nke tẹ madzụ nọdu l'ẹka-ụtara mu ọdua l'ọo ẹka-ịcha, o noo ta abụdu mu b'ọ dụ l'ẹka. O noo bẹ dụru ndu Nna mu doberu iya ngabẹru.”
24Ụmadzu iri ọwhua nụlewho l'o noo gẹ whẹ jeru iya, whẹ wederu unwune labọ ono iwe. 25Jisọsu bya ekua whẹ, whẹ byakfuta iya, ọ sụ whẹ: “?Unu marụ-a lẹ ndu bụ whẹ bụ ishi lẹ mba gẹ mba ha bẹ l'anọje akpapyashị ndu ọbu, whẹ l'achị ishi, ndu ọwhu l'ekfu iwhe l'aanụ bụru whẹ l'anọje eme tẹ ndu ọdo makwarụ l'ọo whẹ ka shii. 26Ọle ọ tọ byadụ l'a-dụ nno l'ẹhu nke unubẹdua. L'ẹhu nke unu bụ: onye l'ọogu t'e dobe iya onye ha shii l'ime unu, t'onye ọbu bụru onye l'a-nọ ejeru ndu ọwhu ozhi. 27Iwhe ọdo bụru: onye l'ọogu ẹgu tẹ ya bụru onye ishi lẹge unu ha, t'onye ono wozeta onwiya alị dobe onwiya g'ọo ohu l'ẹka ndu ọwhua nọ. 28O noo lẹ mụbe Abụbu-Ndiwhe l'onwomu ta abyakwa t'e jeru mu ozhi; iwhe mu gbechia bya kwa tẹ mu bya ejeru ndu ọdo ozhi mẹe tẹ mu gude onwomu gbaarụ Chileke ẹja, t'ọ bụru iwhe mu l'e-gude gbata ndzụ igwe-ọha.”
Jisọsu l'eme tẹ ndu l'atsọ ìshì whụa ụzo
(Mak. 10:46-52; Luk. 18:35-43)
29Whẹ l'alụfutalewho lẹ Jériko, igweligwe madzụ wụ-tsoru iya. 30Ọo ya bụ, o nweruwho ụmadzu labọ l'atsọ ishi, nọdu l'agụga echi-ụzo. Whẹ nụlewho l'ọo Jisọsu bẹ l'aghata, whẹ chishia sụ: “Onye-Nwe-Ọha-e! Whụaru anyi imiko! ?Ị nụaro Nwa Dévidi?”
31Igweligwe ndu ono l'agbochi whẹ nchị asụje whẹ tẹ whẹ dobe ọnu ndoo. Whẹ gbẹenu ka iya ọryashibaa ike sụ: “Onye-Nwe-Ọha-e! Whụaru anyi imiko! ?Ị nụaro Nwa Dévidi?” 32Jisọsu kfụshita, kua whẹ whẹ ẹbo ono sụ whẹ: “?Ọo gụnu b'ọ dụ unu nke tẹ mu meeru unu?” 33Whẹ sụ iya: “Onye-Nwe-Ọha, mee t'anyi whụlahaa ụzo.” 34Imiko whẹ dụ Jisọsu. Ọ bya emegee whẹ ẹka l'ẹnya, whẹ watalẹkwawho ọwhu ụzo nteke onowho. Whẹ tsolahaa ya.
Currently Selected:
:
Highlight
Copy
Compare
Share
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
© 2014, Wycliffe Bible Translators, Inc. in cooperation with Abakaliki Literacy and Translation Trust