YouVersion Logo
Search Icon

Ozhi ndu ishi-ozhi 21

21
Pọlu l'eje Jerúsalẹmu
1Anyi sụ whẹ tẹ whẹ nọkwaa ọwhoma. Anyi bya abahụ l'ụgbo tụgbu-zhiawho nhamụnha jeye anyi lụfuta lẹ Kọsu. O belewho echile iya, anyi ngarwua Rodu. Anyi shi l'ẹka ono ngarụ jeshia Pátara. 2Anyi rwua bya awhụa ụgbo, l'adafụ azụ iya ọwhu eje Finíshiya; anyi bahụ iya ngarụ tụgbua. 3Anyi ngarwulewho ẹka anyi gbẹwaa elewanu Sáyipurọsu ẹnya, anyi kparụ iya ye l'ẹka-ịcha jịbe iya jeshia Siriya. Anyi rwulewho Taya, bụ ẹka l'ee-gwoshi iwhe l'ụgbo ono, vu anyi, anyi nyishia. 4Anyi bya achọta ndu nke Kuráyisutu l'ẹka ono. Anyi chọtale whẹ whọ, anyi lẹ whẹ nọo abalị ẹsaa. Ume Chileke mee: whẹ whụa iwhe l'e-me Pọlu lẹ Jerúsalẹmu; whẹ nmaarụ iya ọkwa sụ iya t'ọ bo jekwa. 5Anyi nọlewho abalị ẹsaa l'ẹka ono; anyi haa ẹka ono; palihu ije anyi ọdo. Whẹ wụru tsoru anyi; vudozhiaruwho anyi jeye whẹ dufutagee anyi lẹ mkpụkpu Taya, mbụ gẹ whẹ hakọta mẹe unyomu whẹ mẹe ụnwegirima whẹ. Anyi lụfuta-gelewho, anyi tụko byishi ikpere l'ọnu eze-ẹnyimu l'ẹka ono kfuru nụ Chileke. 6Anyi lẹ whẹ kwegee ekele ikpazụ, anyi bahụ l'ugbo, whẹ wụgburu lashia ibe whẹ.
7Anyi shi lẹ Taya l'ẹka ono ngarụ tụgbua. Anyi ngazhiawho ụgbo jeye anyi bya abata l'alị Tọleméyisu. Ọo ẹka ono bẹ anyi nọdu-beru l'ụgbo l'ije anyi ono. Anyi bya eje ekelekota ụnwunna anyi, anyi lẹ whẹ nọo ujiku owhu l'ẹka ono. 8O be echile iya, anyi gude ọkpa rwua Sizaríya. Anyi rwua ẹka ono, anyi bahụ ibe Fílipu, bụ onye l'ezhi ozhi-ọma, anyi l'iya nọdu. Fílipu bẹ lị l'unwoke ẹsaa whọ, a họtajeru tẹ whẹ yetaje ẹka whọ. 9Ọ nwụtaru ụnwumgboko ẹno, tọ dụ onye ọwhu l'alụ ji. Ụnwumgboko ono whẹ ẹno tụkota bụru ndu l'ekfuchijeru Chileke. 10Anyi nọo nwujiku olemole l'ẹka ono. A nọnyaa, nwoke lanụ ẹwha iya bụ Ágabọsu shi lẹ Judíya bya. Nwoke ono bụ onye nkfuchiru Chileke. 11Ọ byakfuta anyi bya ewota ajị, Pọlu l'egudeje kebuta uwe iya, gude kegbabe onwiya ẹka l'ọkpa sụ: “Ume-Dụ-Nsọ sụru agha: l'onye nwe ajị-a bẹ ndu Ju l'e-keko ẹgube-ẹ lẹ Jerúsalẹmu kpụru nụ ndu l'amaa Chileke.”
12Anyi nụ-gele iya who, anyi lẹ ndu nọ l'ẹka ono tụko wata ryọde Pọlu t'o bo jeshi Jerúsalẹmu. 13Ọ sụ: “?Ẹkwa ọwa, unu l'arya bụ gụnu? ?Unu gbee eme mu obu ote? Mu dụakwa onwomu ree nke ekwobe okfu ẹhu Onye-Nwe-Ọha, bụ Jisọsu nwụhu lẹ Jerúsalẹmu, ọ tọ lẹkwaa t'e kee mu ẹgbu kpụ.”
14Anyi whee ya nkụ, whee ya mini to kweta ekweta, anyi parụ haa sụ: “T'iwhe dụ Onye-Nwe-Ọha l'uche mee.”
15Anyi nọnyaa l'ẹka ono; anyi kwakọbe jeshia Jerúsalẹmu. 16Ụnwunna, nọ lẹ Sizaríya harụ tsoru anyi. Whẹ dua anyi durwua anyi ibe onye anyi l'eje anọdu, ẹwha iya bụ Menésọnu, onye Sáyipurọsu, mbụ onye shiwaa nteke teru ẹnya bụru onye nke Kuráyisutu.
Pọlu l'eje okele Jémusu
17Anyi rwua Jerúsalẹmu, ụnwunna kwata gbobe ẹka labọ nata anyi. 18O rwua echile iya, anyi lẹ Pọlu tụko lịru jeshia okele Jémusu. Anyi rwudeshia, ndu e meru ọgurenya chọchi kpakọ-dzuwaa l'ẹka ono. 19Pọlu kelegee whẹ, bya eshi ishi lanụ kọkotaru whẹ iwhe Chileke gude ozhi, ya jeru ndu l'ẹte abụa ndu Ju meeru whẹ. 20Whẹ nụ-gee iwhe ono, o kfuru; whẹ bya atụko kele Chileke ekele. Whẹ sụ Pọlu t'o lewaro g'iwhe dụ l'ẹka-a; sụ iya l'ikpoto ndu Ju bẹ kwetaakwaru l'ọo Jisọsu bụ Onye-nwe-whe-nu, tẹmenu whẹ whubekwawho iwhu l'oome iwu, shi l'ẹka Mósisu. 21L'e kfuakwaru whẹ l'iizhi ndu Ju l'owhu, bụ ndu ọwhu larụ ọha ọdo tẹ whẹ docha iwu Mósisu, tẹ whẹ be ebujeshi ụnwu whẹ ugvu, woo: whẹ te etsohe omelalị ndu Ju. 22“?Ndẹkwawho g'anyi l'e-me iya? Iwhe anyi kwoberu ekfu nno bụ lẹ whẹ nụjekwa l'ị lwawarụ. 23Iwhe l'ii-me bụ: o nweru ụmadzu ẹno, kweru Chileke ụkwa lẹ whẹ l'e-doberu iya onwowhe nsọ, whẹ ta akpụ ẹgbushi, whẹ ta angụ mmẹe, whẹ tụa ọnu nteke whẹ l'e-mebe iwhe ono. 24Nteke ọbu, whẹ tụru ọnu ọbu gbabeekwa, tsokwaru whẹ je emee nsọ, tso iya nu. Gụ akfụaru whẹ ụgwo, iwhe ono l'e-ri whẹ nke ọwhu whẹ l'a-kpụ ẹgbushi. Ọo ya bụkwanu nke ọwhu onyenọnu l'a-makwanụ l'iwhe lile ono, a tụkoru ekfu l'iime bụkota ntukobe l'aatukobe ghu iya. Whẹ amarụ lẹ gụbedua l'onwoghu l'atụkojekwaa iwhe iwu Mósisu kfuru emekota. 25Ọ -bụru nke ndu l'ẹte abụa ndu Ju, bụwaa ndu nke Kuráyisutu, bẹ anyi chịhaanaru-a l'idzu, dewaa ẹkwo-ozhi zhilajeru whẹ sụ whẹ tẹ whẹ be erijeshi iwhe a gbarụ ẹja, whẹ ta atajẹ mmee iwhe. Whẹ ta atajẹ anụ, a swị-gburu aswị-gbu, tọ dụ onye l'e-jekfu nwanyị, l'ẹte abụa nyee ya.”
26Ọo ya bụ lẹ Pọlu abya eduta ụmadzu ẹno ono yeru onwiya. O belewho echile iya whẹ l'iya je emee nsọ ono l'eze-ụlo Chileke. Whẹ shi nno mee, a madzuru l'ọo a -nọfua ujiku ẹsaa bẹ whẹ lẹ ndu ọwhu l'e-gude iwhe bya t'a gbaarụ whẹ ẹja l'ẹhu l'ẹhu lẹge ọ gbarụ.
Eegude Pọlu l'eze-ụlo Chileke
27Abalị ẹsaa ono l'agvụwaa, o be ujiku lanụ, ndu Ju, shi Éshiya harụ whụa Pọlu l'ime eze-ụlo Chileke. Whẹ kpalia ikpoto madzụ l'ẹka ono, yeru whẹ ọku, whẹ gude Pọlu, 28chishia mkpu sụ: “Ízurẹlu o-ji-l'ẹka tọgbo-o! Unu gbarụ bya-o, bya eyetaru anyi ẹka-o! Ọ waa nwoke-e, tsoru ẹka lile ejewhe, ezhi ndiwhe iwhe, ekfubyishi ndibe anyi, ezhibyishi iwu Mósisu, ekfubyishikwawho eze-ụlo Chileke-e. Ọwhu kanụ njọ bụru l'o dutaru ndu l'ẹte abụa ndu Ju dubata l'eze-ụlo Chileke, shi nno merwushia ẹka-a dụru Chileke lẹ nsọ.” 29Iwhe whẹ kwoberu ekfu nno bụ lẹ whẹ whụjeru Pọlu l'ẹka yẹle onye Éfesọsu, ẹwha iya bụ Tirọ́fimosu lị, ejewhe lẹ Jerúsalẹmu. Whẹ doberu sụ lẹ Pọlu du nwoke ono bahụ l'ime eze-ụlo Chileke.
30Mkpụkpu ono tụko gbahụ yabayaba. Whẹ gbadzua bya akpụta Pọlu kpụfuta l'ime eze-ụlo Chileke. A gụ-chishikebe eze-ụlo Chileke ono nteke onowho. 31Whẹ l'emekwadua tẹ whẹ gbua Pọlu, o rwua onye ishi ọgbo ojọgu ndu Romu, l'achị ẹka ono lẹ nchị l'ùtsú l'adakwa lẹ Jerúsalẹmu. 32Ẹgwegwa ẹgwegwa, onye ishi ono chịtalewho ndu ishi ojọgu mẹe ndu ojọgu whẹ gbakfushia igwe-ọha ono. Whẹ whụlewho onye ishi ono mẹe ndu ojọgu ono, whẹ haa ochi Pọlu iwhe. 33Onye ishi ojọgu ono bya ejekfu Pọlu bya egude iya sụ t'a tụa ya mkpọro labọ. Ọ bụru nteke ono b'o gbee bya ajịde sụ: “?Ọo onye b'ọ bụ? ?Ọo gụnu b'o meru?” 34Ndu l'echi l'o meru ọwa, ndu l'echi l'o meru ọwhu. A nọdu kfuzhiawho iwhe gbachiru ẹnya nke ọwhu bụ l'onye ishi ojọgu ono ta amahẹdu l'ọo waa iwhe meru nụ ndọwa. Ọ sụ tẹ ndu ojọgu iya kpụta Pọlu kpụba lẹ mbareke ndu ojọgu. 35Whẹ rwua ọnu ẹka, e shi abahụ lẹ mbareke ono, whẹ pata iya apata gẹ mkpụkpu ono deru igidi tẹ whẹ tsugbua ya. 36Whẹ l'eze gidigidi etso iya l'azụ, echi mkpu asụje: “Chigbua ya! Chigbua ya!”
Pọlu l'eme tẹ ya dzọo onwiya
37Whẹ jeshilewho tẹ whẹ kpụba Pọlu lẹ mbareke ndu ojọgu ọbu, ọ sụ onye ishi ndu ojọgu ono: “?Tẹ mu kfuwaru ghu roo iwhe?”
Onye ishi ndu ojọgu ono sụ iya: “Wa-a! ?Ị marụ okfu Giríku? 38?Ọo ya bụ l'ọ tọ bụdu ghu-a bụ ọwhu Íjiputu whọ, bụ-woo b'ọ kparụ ọgu, chịta ụnu ndu mgbugbu madzụ ugbo iri laa l'echi-ẹgu je anọdu? ?T'ọ tọ dụ ghu?”
39Pọlu sụ iya: “Waawa! Mbẹdua bụkwa onye Ju, a nwụru l'alị Silísiya gẹdegede. Mu shikwa Tásọsu, bụ mkpụkpu, a marụ ẹwha iya.” Sụ iya: “Byiko, tẹ mu kfururo yeru ndu-a.”
40Onye ishi ndu ojọgu ono bya ekweta t'o yee ọnu. Pọlu bya akfụru lẹ mgbogidi ẹka, l'eeshije enyiba l'ụlo, bya achị-liaru igwe-ọha ono ẹka tẹ whẹ gebe tẹ ya yee ọnu. Whẹ dalẹwho nwanjii, Pọlu gude okfu Arámayiku kfulahaaru whẹ okfu, sụ:

Currently Selected:

Ozhi ndu ishi-ozhi 21: Ezaa

Highlight

Copy

Compare

Share

None

Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in