YouVersion Logo
Search Icon

MATI 21

21
Jirusalemlo Írgarupe Yamríkname
(Mk 11:1-11; Lk 19:28-40; Jn 12:12-19)
1Bulu Jirusalemlo píínínla delokke Olib dííte teyolokke Bethpagelo pííyédem, Jisu bí luyilsuna annyi konem melíkdola, 2sikepe políkto, “Noluke kerangke doolung delo enkala, delo nolu gadoko uem ríntaksula rínla metupe kaasémyé. Dem taala ngokkíng buatokuka. 3Nolum akone atí atí manyémílo, Ruutum bí dem míídung, delokrongem bí dem menape melík biyéku emtoka.”
4Si atí si kaaluna mirike ponam agomem aromope emla ikai:
5“Jayon lokke Omem potoka,
‘Kaasutola noluke roje dengepe gado teyolo emnamde gado oo teyolo reesala,
nolukíng aadakku.’ ”#Jek 9:9
6Luyilsuna kídíde gíla delokke Jisuke bulum políknam kísape ibito. 7Bulu gado demlang gado oodem laala buluke teyolo buluke egem pulíkto, delo Jisu bí buluke teyolo duuto. 8Delo bosi borang amie buluke egem bedalo pubito, depe iduem abíde esing aaglok pala bedalo pubito. 9Bíkke kerape yon gela mibamde delokke delo gímín gena mibamde sikepe gokkai,
“Dabidke ue bomdak langka
Ruutumke amínlok aanade gérdaklangka!#Miri 118:26
Kedon yalumna bí ríak daklangka!”
10Edílo Jisu bí Jirusalemlo aatodí, taon tabude elung elang ikai delokke “Sékoi si” emla íngkíkai.
11Mibamde pobito, “Si Jisumoko, Galil Among lokke Najarethlo duuna kaaluna mirie.”
Jisuke Kumkeng Ekumlo Gíname
(Mk 11:15-19; Lk 19:45-48; Jn 2:13-22)
12Jisu bí kumkeng ekum gooralo aala delo pesikoret ina takamem monpakto. Bí murkong poisar lengko tébul emlang pekí kona bénsi kídarem kuppakbito. 13“Sim sikepe atbitung” emla bí bulum podola luto, “ ‘Ngokke ekumde kumkeng ekum pemin ipene’,#Isa 56:7 idakkom nolu sim pyoona líípíkpe ibomdung.”#Jer 7:11
14Mingmane delokke lebaane bíkkíng kumkeng ekumlo aato, delo bí bulum poto. 15Idakkom edílo miri ríne kídíe delokke ukil kídíe bíkke irisinyo inam atí kídarem delokke koo kídare kumkeng ekumlo, “Dabidke Ue ríak daklangka” emdope kaatodí, delo bulu míngkipe míngkai. 16“Koo kídar si kape mandun dem no taddunía?” emla bulu bím íngkíto.
“E, taddung, nolu porikímanía?” emla bí poyansuto.
“ ‘Koo kídí kelang ojing kídar nappalok no koyid namem berok moto’ #Miri 8:2 emnamem nolu porimanía?”
17Delokrongem bulum megeyéla bí taon delokke gílangkula Bethani doolulo pííto, delo yumedem dooto.
Tapang Anekonem Jisuke Bééname
(Mk 11:12-14,20-24)
18Rokompe taon danpe endungkuem, bí kenue ito. 19Tapang ane konem bedang ampedelo kaala, bí delo gíbomto idola anne petom kékonlo atíyang kamang. Delo bí dem luto, “No edílokom ayé engkumape idaklangka!” Depe luropakdem esingde sankai.
20Luyilsuna kídíde dem kaayédem, bulu kape inarungkoi emla mííto. “Kape kísa si tapang anesi menarupe sankane” emla bulu íngkíto.
21Jisu bí pokai, “Ngo nolum aruem podung, nolu mííne míngo kamape míngkenge kamílo, tapang anem inam kísa petompe imang idakkom nolu dííte simkom sikepe políklayé, ‘Gíkala, agísue siyénglo yoplík sutola,’ delokke de depe iyé. 22Nolu arope míímílo, nolu ingkuem kumnamlok kodudí dem paayé.”
Jisuke Ralnamem íngkí Bengkíname
(Mk 11:27-33; Lk 20:1-8)
23Jisu bí kumkeng ekum delo aala, ngiitom pobo dungem, miri ríne kídíe delokke ami kídarlokke miro kídíe bíkkíng aato. “Ingkona ralnamlok no sim atíkídí sim idune? Séko sim ralnam sim nom bitune” emla bulu íngkíto.
24Jisu bí poyansuto, “Ngokom nolum agomko tatkíyé. Nolu pobimílo, ingkona ralnamlok sim atíkídí sim ngo idudí dem ngo nolum pobiyé. 25Joanke baptis inamde ingkolok aatone? De teyong logía, ma tani logía?”
Bulu buluke aralo pobosula podune, “Ngolu, ‘Teyong telok’ emmílo, bí ngolum sikepe íílatyéku, ‘Demílo nolu kapeila bím arope míímatone?’ 26Delokke ngolu ‘Tanilok’ emmílote ngolu ami kídíem pesodung, kapeila bulu takam Joan bí kaaluna miri kuai emla míídung.” 27Depeila bulu Jisume, “Ngolu kénmang” embito.
Delo bí poto, “Ingkona ralnamlok ngo sim atíkídí sim idudí ngokom dem nolum pobimayé.
Oo Annyikolo Luyiisuname
28“Nolu kape míídon? Oo annyi kana amiko kato. Bí kerangke delo gíla poto, ‘Ue, gíkaala silo onggur aríklo arík itolangka.’ 29‘Ngo imayé’ emla bí poyansukai, idakkom méélamdem bí míílat sulangkula gíkai. 30Delokrongem abude ookon delo gíla pokampe potoka. Bí poyansukai, ‘Yayi ngo enyé’ idakkom bí enmato. 31Annyi sokke akone sékoda bíkke abu míngkampe itone?”
“Kerangkedena” emla bulu pobito.
Jisu bí bulum pokai, “Ngo nolum aruem pobidung, kajanang ulna kídíe delokke notii kídíe Shédíke amolo noluke kerang kerape gíyé. 32Legade Joan bí nolum aina bedangem lengkan kape emla nolukíng aato, delo nolu bím arope míímato idakkom kajanang ulna kídí elang notii kídíe arope mííto. Delokke nolu sim kaapalate, nolu míílat sulangkula bím arope míímato.
Onggur Aríklo Agér Gérbina Amilo Luyiisuname
(Mk 12:1-12; Lk 20:9-19)
33“Luyilsunam agom konko tatgap potola: Among atokone onggur aríklo onggur asulem díítuai. Bí dem mobum pala delo onggur alang sépkoko kooto delokke delo taabyongko molíkto. Delokrongem bí arík dem barape bipala enpekolo ento. 34Gaddíe pííyédem bí agíke béérang kídíem bíkke paapenam aliem gedope bara inakídí delo melíkto.
35“Bara ina kídíde bíkke béérang kídíem umla, akonem demto, akonem petto, delokke angumnape nadem elínglok gepetto. 36Delokrongem bí abíd béérang kídídem kerang kempemílo bojéyape bulukíng melíkto, delo bara ina kídíde bulum ikampe itoku. 37Méélam yalumpe, bí agíke uem bulukíng melíkto. ‘Bulu ngokke uem mínggeyépe’ bí emsuto. 38Idakkom bara ina ami kídíde oodem kaayédem, bulu mipile pobo sukai, ‘Simin ruutum yégene. Kaju, aala bím petlaju delokke bíkke ruutum tarongem laabín laju.’ 39Delo bulu bím gakla onggur arík lokke sonyok bomla petto.
40“Delok legape, edílo onggur arík atode píítodí, bara ina ami kídíem bí ingkueke iyén?” emla Jisu bí íngkíto.
41“Bí atímana ami kídídem petyérung,” emla bulu poto, “delokke onggur aríkdem bíkke ali tarongem gaddílo bipena angukon bara ina ami kídílo bí biyé.”
42Jisu bí bulum poto, “Nolu Dooying kitabem porilímania? De podung:
“ ‘Língkum kumna kídílokke mepaknamde mííya yalumnam elíngpe ikaku;
Ruutummin depe imotune,
delokke de ngoluke amiglok kaaname irisinyoko.’ #Miri 118:22-23
43“Delok legape ngo nolum podung, Shédíke yétem nolu kelokke laanyok yéku delokke ayé lenmopena ami kídílo biyéku. 44Séko so lííne lííreso olíkyédí bí ammínkope benpansuyé, idakkom sékokíng si olíkyédí bím lajébyé.”#21:44: Ayokon agomlo si gomrek 44 si kamang.
45Miri rínekídí elang Pharisi kídíe Jisuke luyiisunamem tayyédem, Jisu bí buluke legangem podung emla kénsukai. 46Bulu bím umpeko pongkok matato, idola milungdem bulu pesogeto kapeila ami kídíe bím kaaluna miriko emla mííto.

Currently Selected:

MATI 21: adiBSI

Highlight

Share

Compare

Copy

None

Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in