ACTS 5
5
Ananáíyas áádóó Safáíra
1Nidi diné ła' Ananáíyas joolyéii hwe'asdzą́ą́ Safáíra yolyéego bił nizhdilt'éego hakéyah ła' haa nahaaznii', 2áko éí bą́ą́h azlį́'ígíí hwe'asdzą́ą́ t'áá bił bééhózingo ła'jį' ádá áádzísįįd, ła'jį' éí jiníjaa'go daal'aadii biyaajį' nizhnínil. 3Nidi Peter áhodííniid, Ananáíyas, ha'át'éegoshą' Níłch'i Diyinii díníí'ah biniyé níłch'i bida'iiníziinii binanit'a'í Séítan yolyéii níni' ná áhoolaago, kéyah bą́ą́h azlį́'ígíí ła'jį' ádá áásínísįįd? 4T'ah doo naa nahaniih yę́ędą́ą́', éí ni nít'éé' ya'? Naa nahaaznii'dóó bik'ijį' béeso ałdó' bee níhólnííh nít'éé' ya'? Ha'át'íí biniyé díí íinidzaaígíí bee nijéí bii' bąąh tsídíníkééz? Doo diné nííní'aa' da, nidi Diyin God nííní'aa'. 5Ákohgo Ananáíyas díí jidiizts'ą́ą'go, naa'ajíígo'go hajííyol. Áko t'áá ájít'é díí dajíínii'go t'áá íiyisí bik'ee hoł yéé' dahazlį́į́'. 6Áádóó tsíłkéí ła' hoł da'azdisgo ch'ídahastį́įgo yóó'ádahoolaa.
7Áádóó díí áhoodzaaígíí hwe'asdzą́ą́ doo bił bééhózingóó, táadi daats'í ahéé'ílkidgo ákwe'é níyá. 8Áko Peter hach'į' haadzíi'go ání, Shił hólne', da' nihikéyahásh kohgo bą́ą́h ílį́įgo nahoołnii'? Áko ájíní, Aoo', ákohgo lą́ą. 9Nidi Peter áháłní, Ha'át'éegoshą' Bóhólníihii biNíłch'i bídínóohtahgo ahadi'nooht'ą́? Jó'akon, nahastiin yę́ę yóó'ádayiilaaígíí tł'óó'dę́ę́' bikédil dadiits'a', áko ni ałdó' ch'ídandoołtééł. 10Nít'éé' t'áá áko hayaajį' naa'ajíígo'go hajííyol. Áádóó tsíłkéí yah aakai, nít'éé' dadziztsą́ą́ lágo dahoołtsą́, áko ch'ídahastį́, áádóó hahastiin yę́ę bíighahgóó łeeh dahastį́. 11Áko da'oodlání áłah nádleehii t'áá ałtso índa náádaała' t'áá ałtso díidí deidiizts'ą́ą'go, t'áá íiyisí yik'ee bił dahóóyéé'.
Diyin God bibee adziilii bee béédahózinii índa bik'ee t'óó ił ahayóigo ádahooníiłii
12Ákódzaago diné bitahgóó Diyin God bibee adziilii bee béédahózinii índa bik'ee t'óó ił ahayóigo ádahooníiłii t'óó ahayóí daal'aadii yaa nidaaskai. Áádóó kin bii' sohodizin bił haz'ą́ągi Sálaman bichaha'oh hoolyéhígi aheełt'éego nitsídaakeesgo áłah nádleeh nít'éé'. 13Náádaała' doo t'áá k'ad hohidiikai da, nidi ayóó át'éego diné hach'į' bił da'ílį́. 14Áádóó diné índa asdzání t'óó ahayóí Bóhólníihii dayoosdląądgo yaa dadzoozlíi'go hohidiikai. 15Áko kintah na'aztiinjį' nidi, bąąh dah nidahaz'ánígíí ch'ídayiizhjaa'go bik'i antéhí índa beeldléida yikáá' nidayiizhjaa', áko Peter ákǫ́ǫ́ deeyáago bichaha'ohda t'éiyá ła'da bik'iidooldoh danízingo ádaat'į́. 16Jerúsalem binaagi kin dah naazhjaa'dę́ę́' ałdó' diné t'óó ahayóí áłah nádleehgo, bąąh dah nidahaz'ánígíí índa níłch'i danchxǫ́'ígíí baa deinít'íinii nidayiijááh, áko t'ááłá'í nítínígo náádabidi'yiilzá.
Daal'aadii atídabi'diilyaa
17Nidi aláahgo náá'iiłniihii índa bich'ijí danilínígíí t'áá ałtso, éí Sádjusii dah yikahii, dahoołch'į́įdgo t'áá íiyisí bádahazhchįįdgo 18daal'aadii dayiiłtsoodgo awáalyaa góne' yah adeiznil. 19Nidi tł'ée'go Bóhólníihii bidiyingo naal'a'í awáalyaa bidáádílkał há ąą ádeile'go áádóó ch'íhoní'eezhgo áháłní, 20Nihílááh, kin bii' sohodizin bił haz'ą́ą́ góne' yah oohkáahgo, díí iiná saad nilíinii baa hane'ii t'áá át'é bee diné bił dahołne'. 21Áko díí dazdiizts'ą́ą'go, hayííłką́ągo kin bii' sohodizin bił haz'ą́ą́ góne' yah ajookaigo nidaz'neeztą́ą́'.
Aláahgo náá'iiłniihii índa bich'ijí danilínígíí yił yíkaigo diné ándaha'áii índa Ízrel dine'é badahastóí t'áá ałtso áłah ádayiilaago, awáalyaadę́ę́' nídahodoo'ish biniyé ákǫ́ǫ́ ada'as'a'. 22Nidi siláo ákwii yíkai, nít'éé' awáalyaa góne' daal'aadii t'áadoo yik'íkai da, áko nákaigo yaa dahoolne'go, 23ádaaní, Awáalyaa t'áá íiyisí yéego dá'deelkaal áádóó awáalyaaí yaa ádahalyáanii dáádílkał bich'éédą́ą'gi naazį́, nidi ąą dadiniitą́, nít'éé' ákóne' doo naagháhí da. 24Áko [aláahgo náá'iiłniihii áádóó] kin bii' sohodizin bił haz'ą́ągi siláo binanit'a'í índa aláahgo nááda'iiłniihii díí deidiizts'ą́ą'go, Ha'át'íí lá ahayóí lá, haa lá hanééh lá, danízingo t'óó bił daahaada. 25Nít'éé' ła' baa níyáago bił hoolne'go ání, Jó, diné yah adasoonilígíí kin bii' sohodizin bił haz'ą́ą́ góne' naazį́įgo diné nideinitin. 26Áko kin bii' sohodizin yaa ádahalyáanii áádóó binanit'a'í ákǫ́ǫ́ yił yíkai, áádóó diné dahwíídínóołniiłgi baa jéda'jólnáago, daal'aadii áádę́ę́' hazhó'ó nídajizh'eezh.
27Áko bił níjíkaigo, diné ándaha'áii bidááhdę́ę́' nidajizh'eezh. Áádóó aláahgo náá'iiłniihii nabídééłkidgo, 28ábíłní, Da' doósh díí yízhíhígíí ts'ídá doo bee nináádadí'nóohtįįłgóó bee nihá dahwiil'a' da? Ákondi bee nida'nohtinígíí Jerúsalemgi t'áá át'éé nít'éé' daa'niihgo ádaahłaa, áko éí diné dasiilyį́įgo bidił bee nihik'i hodidoot'ááł biniyé ádaaht'į́.#Mt. 27:25. 29Nidi Peter áádóó daal'aadii hadaasdzíi'go ádaaní, Diné biláahgo Diyin God ts'ídá bik'eh dahoniil'į́į dooleeł. 30Tsin bąąjį' Jesus dah dahidoołt'e'go dasoołhínígíí, danihizhé'é yę́ę biDiyin God náábidiisá. 31Ízrel dine'é łahgo át'éego Diyin God yich'į' tsíńdahidookosgo áádóó bibąąhági ádaat'éii bá yóó'iididoo'áałgo bá ashja'ósin dooleeł biniyé Jesus, Aląąjį' Sizíinii índa Yisdá'iiníiłii nilį́į dooleełgo Diyin God binish'náájí dah yineesdá. 32Áko nihí díí ádahóót'įįdígíí daníil'į́į'go baa dahwiilne', Níłch'i Diyinii ałdó' yaa halne', éí Diyin God yik'eh dahół'íinii yeidiní'ą́.
33Áko díí deidiizts'ą́ą'go, t'áá íiyisí yik'ee bádahazhchįįdgo nidahodiiltsxił daniizį́į́'. 34Nidi diné ándaha'áii ła', Férisii nilíinii, Gaméíliyel yolyé, éí bee haz'áanii yína'niłtinii índa diné t'áá át'é yił nilíinii nilį́, éí yiizį'go t'óó kónígháníjį' ídahooł'aahii ch'ídoot'ishgo yee hooł'a'. 35Áko áhodííniid, Ízrel dine'é nohłíinii, díí diné tídadidoohłíłígíí t'áá íiyisí bits'ąą ádaa ádahołyą́. 36Háálá díí yoołkáłígíí t'ah bítséedi Thúdas, ayóó át'éii nilį́įgo ádá yálti'go á yiizį', áko diné łą́ bidiikai, dį́įdi neeznádiin yilt'éego daats'í, nidi bi'diisyį́, áádóó t'áá ałtso bikéé' dah diikai yę́ę tabidi'nooskaadgo t'áadoo nídaasdlį́'í da. 37Áádóó bik'ijį', daho'dólta'gi yoołkááł yę́ędą́ą́', Gáliliidóó Júdas haníí'dóó nídii'na'go, diné ła' ádííyii'nil; éí ałdó' ájídin, áko hódahółníihgo hakéé' dah diikai yę́ę t'áá ałtso tabidi'nooskaad. 38Áko k'ad áhoot'éhígíí binahjį' ánihidishní, Díí hastóí t'áadoo baa nídaaht'íní, bíni'dii naakai, háálá díí nahat'á índa díí naanish diné t'éiyá bits'ą́ą́dóogo, ts'ídá bik'eh hodidoodleeł, 39nidi Diyin God bits'ą́ą́dóogo, ts'ídá doo bik'eh dadoohdle' át'ée da. Diyin God bits'ą́ą́jí danohłį́įgo nihéédahodoozįįłgo da'át'é!
40Áko t'áá ákót'ée dooleeł dahodííniid, áko daal'aadii hágo deidííniidgo nídeineesxaal áádóó Jesus bízhi' bee doo hanáádazdoodzihgóó há yee dahooł'a'go hwéédeideezhchid. 41Áko diné ándaha'áii áłah nilínígíí bits'ą́ą́' dashdiikaigo, Jesus bízhi' biniinaa doo ił ídlį́ bik'ee ti'dahodzooznii'ígi bą́ą́h da'jílį́įgo hąąh tsíhodeeskézígíí baa hoł dahóózhǫǫd. 42Áádóó t'áá ákwíí jį́ kin bii' sohodizin bił haz'ą́ą́ góne' índa dahooghangóó t'áadoo ádahozdiilzéhí nidazh'nitin áádóó Jesus Christ baa nidahojilne'.
Currently Selected:
ACTS 5: NVJOB
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Navajo Bible © 2000 American Bible Society. All rights reserved.
Bible text from the Navajo Bible is not to be reproduced in copies or otherwise by any means except as permitted in writing by American Bible Society, 101 North Independence Mall East, Floor 8, Philadelphia, PA 19106-2155 (www.americanbible.org).