Apologetika 101Ukázka

Autorita

Kdo má autoritu a moc? Příliš často si myslíme, že my. Je obvyklé slyšet: "Nemyslím si, že by Bůh někoho poslal do pekla" nebo "Nikdy bych neuctíval Boha, který zamilovaným nedovolí, aby se vzali." V takových případech mluvící na sebe bere autoritu, která patří Bohu, nebo se staví nad Boha. Je to oprávněné? Abychom na tuto otázku odpověděli, potřebujeme v první řadě pochopit, co vlastně autorita je.

Pouvažuj nad dvěma definicemi slova autorita ze slovníku The Concise Oxford Dictionary: (1) “Moc nebo právo udílet rozkazy, rozhodovat a vynutit si poslušnost” a (2) “moc ovlivnit druhé, zvlášť kvůli dominantním způsobům toho člověka nebo uznání jeho okolí, že něco umí." Podle té definice nazvěme tu první autoritu "tvrdou," a tu druhou "měkkou." A teď se na ně podívejme jednotlivě.

Tvrdá autorita je moc udílet rozkazy a vynutit si poslušnost. V armádě má generál tvrdou autoritu nad kapitánem. Když kapitán neposlechne přímý rozkaz generála, může být postaven před vojenský soud a dostat se do vězení. Na silnici má policista tvrdou autoritu vynutit dodržování omezené rychlosti a udělit postih za její překročení. Tvrdá autorita má tři charakteristické znaky:

1. Tvrdá autorita je vnější. Spočívá v úřadu a ne v osobě. Když policista není ve službě, nemůže vymáhat pokutu. Armádní kapitán není povinen přijmout příkazy od generála ve výslužbě.

2. Tvrdá autorita je hierarchická. Obě strany chápou, že jedna je nadřízená té druhé. "Protože jsem to řekl!" platí, když generál dá rozkaz kapitánovi, i když se to nemusí nezbytně líbit.

3. Tvrdá autorita vyžaduje poslušnost, protože je represivní. Má “zuby”; když se postavíš proti, dostaví se důsledky.

Měkká autorita na druhé straně vychází z moci vlivu. Lidé ji mají, protože si jich ostatní váží proto, kdo jsou a co umí a ví. Takový generál ve výslužbě může například vojsku nabídnout radu, ale rozhodně ne udělit rozkaz. Policista ti může poradit, jak si chránit domov před lupiči. Když onemocníš, lékař ti může poradit. Měkká autorita má také tři identifikační znaky:

1. Měkká autorita je vnitřní. Spočívá v člověku. Ostatní budou moudří, když se jí budou řídit, ale nejsou k tomu nuceni.

2. Měkká autorita je vztahová. Člověk se jí podřídí proto, že rada vypadá solidně a protože tomu zdroji věří.

3. Měkká autorita spíš přesvědčí k poslušnosti, než aby rozkazovala. Není represívní. Ti, kteří se jí vzepřou, mohou sklidit následky, ale není to porušení zákona.

Jak uvidíme v dalších kapitolách, křesťanství je založeno na Boží autoritě, jak se ukazuje obecně v přírodě a konkrétně v Bibli. Následování Krista povede k životu pokoje s Bohem, což není závislé na okolnostech. A podle Bible se Ježíš jednou vrátí jako "Král králů a Pán pánů" (Zjevení 19:16). V ten den oznámí soud, udělí odměny a potrestá zlo. Boží autorita je obojí, tvrdá i měkká, vnější i vnitřní, povinná i přesvědčující, hierarchická i vztahová.