Cesta vedoucí truchlenímUkázka

DEN PĚT: Strach a smrt

Po smrti své ženy C. S. Lewis napsal: "Nikdy mi nikdo neřekl, že při zármutku máš pocit jako když máš strach” (Svědectví o zármutku). 

Lidé se přirozeně bojí smrti - své vlastní i smrti svých milých. To patří k moci, kterou se nepřítel pokouší nad námi mávat. 

A zármutek sám často přináší strach. Novost života bez tvého milého může rozvířit pocity úzkosti, zmatku a dokonce paniky. 

Nezapomínej, že Ježíš dobrovolně vstoupil do otevřené tlamy smrti, došel ke správci vězeňského příbytku hrobu, a v boji mu z rukou sebral klíče smrti. 

A když vyšel z vlastního hrobu, vedl za sebou zástup osvobozených zajatců. 

Ano, kamaráde, smrt je poražený nepřítel. A i když jsou tvoje pocity strachu pochopitelné, nemusíš tím strachem zůstávat svázaný. 

Rozhodni se svůj strach průběžně přinášet k Ježíšovi a odkládat ho u něj. On se na tebe nezlobí proto, že cítíš strach. On tě zve, abys svou ruku otevřel a strach z ní pustil a už ho nechal být. Vždyť Ten, který porazil smrt, je s tebou právě teď.