Věčné bezpečí Ukázka

Základní podpora

Někteří se o doktríně věčného bezpečí vyjadřují jako o "vytrvalosti svatých." Lepší výraz by možná byl "zachování svatých." To první zdůrazňuje lidské úsilí, zatímco to druhé se zaměřuje na Boží úsilí. Závěr analýzy je, že věčné bezpečí věřícího spočívá na Boží moci zachovat svaté, ne na síle svatých vytrvat. Je to jako když táta vede za ruku malého kluka přes rušnou křižovatku. Ulici už skoro přešli, když najednou klučík uklouzne a spadne. Ale ještě než mohl dopadnout na zem, tátova silná pravice ho jedním mocným máchnutím hodně rychle odhodila až kraj chodníku. Klučina se radostně podíval na tátu a vykřikl: "Já se držel, viď, tati!?" Tatínek se usmál a vědoucně odpověděl: "Ano, synku. Ale já tě držel nejdřív." Je to Bůh, kdo nás drží, není to tak, že bychom se my tak pevně drželi jeho, a to spočívá v jádru věčného bezpečí. Ve světle skutečnosti, že věčné bezpečí spočívá na člověku a Božím díle, nejlepší důkaz tohoto učení vychází z toho, že každý člen Boží trojice se podílí na zachování svatých. Proto se podívejme na dvě přispění ze strany Boží trojice, která na věčném bezpečí mají svůj podíl. 

Za prvé, Boží všemohoucnost. Řada veršů svědčí o Boží schopnosti zachovat jeho děti a o neschopnosti někoho nebo něčeho jiného překonat Boží moc. Bůh slíbil věčný život všem, kdo věří. A je schopný vykonat to, co slíbil. Říct, že někdo může přijít o své spasení, znamená říct, že ho Bůh nemůže zachovat a před tou ztrátou ochránit. Kdo je mocnější, Bůh nebo my? Popření věčného bezpečí je facka Boží všemohoucnosti. 

Za druhé, Boží láska je bez podmínek. Bezpodmínečný charakter Boží lásky ji pozvedá o několik úrovní nad lidskou lásku. Bůh, ještě když jsme byli hříšníci, dokázal svou lásku k nám tím, že poslal svého Syna, aby za nás umřel. Kvůli svým hříchům jsme si Jeho lásku nezasloužili. Jak mnohem víc nás Bůh miluje teď, když jsme jeho děti, než dokud jsme byli jeho nepřátelé. Jestli naše hříchy Boží lásku neodradily a nezavřely její kohoutek, určitě se to nestane poté, kdy jsme přijali záchranu. Otcova velká moc a jeho velká láska potvrzují a zajišťují věčné bezpečí.