Víra a teologie: Dr. John MacArthur, otázky a odpovědiUkázka

Jak se k Bohu přibližujeme?

“...proto přistupme s opravdovým srdcem” (Židům 10:22). V závislosti na tom, co bylo napsáno, toto bylo jádro pozvání lidí v tom shromáždění, kteří ke Kristu nepřišli. Stejné pozvání nacházíme v první novozákonní knize, která ještě čekala na napsání (Jakub 4:8), kde Jakub ukazuje následek přibližování k Bohu - Bůh se přiblíží k tobě. Asaf říkal, že je dobré být v Boží přítomnosti (Žalm 73:28). Plné obnovení Izraele pro Boží požehnání závisí na jejich přibližování k Bohu (Jeremiáš 30:18-22). Jinak řečeno, je to eschatologické pozvání, které k nim přichází v " těchto posledních dnech" (Židům 1:2). Tento verš popisuje nezbytné podmínky pro vstup do Boží přítomnosti (Žalm 15): upřímnost, bezpečí, záchrana a posvěcení. Řecký termín pro "opravdový" v sobě nese myšlenku být upřímný, ryzí a bez postranních motivů (Jeremiáš 24:7; Matouš 15:8). A právě to se konkrétním Židům nedostávalo. Šlo o skutečnou nefalšovanou oddanost Kristu.

“...v plné jistotě víry.” Toto vyjádření cíleně popisuje naprostou důvěru v Boží sliby. Taková důvěra vypůsobí upřímnou jistotu či bezpečí, které jim dovolí v nadcházejících zkouškách vydržet. To je první ze známé trojice. Víra, naděje (v. 23) a láska (v. 24). "...se srdcem očištěným od špatného svědomí a s tělem omytým čistou vodou." Toto omývání čistou vodou není zmínka o křtu, ale o očišťování života Duchem svatým, kde prostředkem tu je Boží slovo (Efezským 5:25-26; Titovi 3:5). To je obrázek ryze novozákonní smlouvy (Jeremiáš 31:33; Ezechiel 36:25-26).