Víra a teologie: Dr. John MacArthur, otázky a odpovědiUkázka

Mám čekat pronásledování kvůli své víře?

U Matouše 10:32 Ježíš slibuje něco úžasného. Že člověk, který ho vyzná jako svého Pána v životě a, když to bude nutné, i ve smrti, je ten, ke kterému se před Bohem on osobně přizná jako ke svému vlastnímu (Matouš 13:20; 2 Timoteovi 2:10-13). A naopak, popisuje duši zatracující zapření Krista těch, kteří ve svém strachu, studu, nezájmu nebo lásce ke světu odmítli všechny důkazy a zjevení o Kristu a odmítli ho vyznat jako svého Zachránce a Krále.

Přestože konečný závěr evangelia je pokoj s Bohem (Jan 14:27; Římanům 8:6), okamžitý výsledek evangelia často bývá konflikt (v. 34). Obrácení ke Kristu může vzbudit napjaté vztahy v rodině (vv. 35-36), pronásledování a dokonce mučednictví. Následování Krista předpokládá ochotu takové těžkosti ustát (vv. 32-33; 37-39). Přestože Kristus nese jméno Kníže pokoje (Izaiáš 9:5), nikoho nemá k tomu, aby si myslel, že volá k životu bez konfliktů.

Když Ježíš dodává, že učedník si má "vzít svůj kříž" (v. 38), je to před učedníky jeho první zmínka slova "kříž". Pro ně to bude evokovat obrázek násilné a ponižující smrti. Požadoval od nich naprostou oddanost - dokonce až k možné fyzické smrti - a toto volání k naprosté kapitulaci učinil součástí poselství, které měli předávat dalším. Ti, kteří půjdou ke Kristu se sebezapíravou vírou, budou mít opravdový a věčný život (v. 39).