YouVersion Logo
Search Icon

Žalmy 139

139
Hospodine, tys mě vyzpytoval a znáš mě
1Pro vedoucího chval.#4,1p Davidův žalm.
Hospodine, tys mě vyzpytoval a znáš .#n.: poznal; 44,22; 94,11; Jr 12,3 2Ty víš, kdy si sedám a kdy vstávám -- už dávno znáš#h.: porozuměls … mé úmysly. 3Rozebrals#h.: Prováls; [?] mé putování i mé uléhání a dobře znáš všechny mé cesty. 4Ještě nemám slovo na jazyku -- hle, Hospodine, ty už všechno víš. 5Oblehls mě zezadu i zepředu#34,8; 125,2; LXX, Vul: Bože, ty znáš všechno, nové i staré, tys mě stvořil a položils na mě svou dlaň. 6Úžasné poznání! Úplně mě přesahuje!#n.: Je to pro mě příliš podivuhodné poznání, nedostupné; h.: vyvýšené (Iz 12,4) To nezvládám!#n.: nedosáhnu na ně; 40,6; Jb 42,3b
7Kam odejdu před tvým duchem? Kam uteču před tvou tváří?#n : přítomností; [na rozdíl od člověka, před kterým utéct lze – 1Kr 12,2]; Jr 23,24; Jon 1,3p 8Vystoupímli na nebesa, tam jsi ty. Ustelu si v podsvětí, jsi i tam. 9Když se vznesu na křídlech jitřenky#n : I kdybych se dostal na nejzazší východ; LXX, Vul: Když se po ránu vznesu na svých křídlech a usadím se za koncem moře,#n : na nejzazším západě; srv. Gn 13,14 aj. 10i tam mě bude provázet tvá ruka, tvá pravice se mě chopí. 11I kdybych řekl: Jistě mě přikryje#h. výraz “rozdrtit” (Gn 3,15) zde nedává smysl; proto mnozí emendují h. šwp na skk – zahalit / přikrýt (Ž 140,8); [?] tma, i noc se kvůli mně stane světlem.#nebo obráceně: a světlo by kvůli mně bylo nocí 12Ani tma před tebou není temná, noc ti svítí jako den, temnota jako světlo.
13Vždyť tys utvořil mé ledví,#n : nitro (73,21) utkal jsi mě v lůně mé matky. 14Vzdávám ti chválu za to, jak jsem úžasně stvořen -- vzbuzuje to bázeň. Tvé dílo je obdivuhodné -- má duše to velmi dobře ví. 15Před tebou nebyla skryta má kostra, když jsem byl utvářen vskrytu, utkán v útrobách země. 16Tvé oči viděly můj zárodek a do tvé knihy se zapisovaly všechny dny -- utvářely se, nebyl ani jeden z nich. 17A jak vzácné#n.: nesnadné; srv. tento významový odstín v Da 2,11 jsou pro mě tvé úmysly,#LXX; Vul(obv. význam): přátelé; v. 2; 40,6v; 92,6v Bože! Jak mnoho jich je!#h.: mnohé jsou jejich hlavy – ve smyslu: počet / souhrn 18Kdybych je chtěl spočítat,#n.: Počítám je …, je jich víc než písku! Procitnu a již#n.: stále jsem s tebou.
19Bože, kéž bys skolil ničemy. Odstupte ode mě, vy, kdo proléváte krev.#n.: jestliže školíš ničemy, i ti, kdo prolévají krev, ode mě odstoupí; srv. 119,115; Př 29,10 20Oni o tobě mluví se zlými úmysly; nadarmo vyvyšují tvé protivníky.#TM: ‘áreká – tvá města, ovšem aram.: tví protivníci – srv. 1S 28,16; Da 4,16; někteří emendují na ‘áleká: proti tobě 21Což nemám, Hospodine, nenávidět ty, kdo tě nenávidí? A pociťovat odpor proti těm, kdo proti tobě povstávají? 22Mám je v dokonalé nenávisti;#h.: Dokonalou nenávistí jsem je nenáviděl jsou mi za nepřátele.
23Vyzpytuj mě, Bože, a poznej mé srdce, zkoumej mě a poznej mé myšlení 24a pohleď, neníli ve mně cesta trápení, a veď mě cestou věčnosti!

Currently Selected:

Žalmy 139: CSP

Highlight

Share

Copy

None

Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in

YouVersion uses cookies to personalize your experience. By using our website, you accept our use of cookies as described in our Privacy Policy