Marek 14
CSP

Marek 14

14
Rozhodnutí vůdců Ježíše zabít
1Byly dva dny před Hodem beránka#ř.: pascha (Mt 26,2p) a svátky nekvašených chlebů. Velekněží a učitelé Zákona hledali, jak by se ho lstí zmocnili, aby ho zabili. 2Říkali totiž: “Ne ve svátek, aby snad nebylo pobouření lidu.”
Ježíš v Betanii pomazán k pohřbu
3Když byl v Betanii v domě Šimona Malomocného a byl u stolu, vešla žena, která měla alabastrovou nádobku pravého, velmi drahého nardového oleje; rozbila tu nádobku a olej vylila na jeho hlavu. 4Někteří se mezi sebou rozhořčovali: “K čemu je ta ztráta oleje? 5Vždyť se ten olej mohl prodat za víc než tři sta denárů#Mt 26,7p a ty dát chudým!” A hněvali se na ni. 6Ježíš řekl: “Nechte ji. Proč jí působíte těžkosti? Vykonala na#ř.: ve mně mně dobrý skutek. 7Vždyť chudé máte stále s sebou, a kdykoli chcete, můžete jim učinit dobře; mne však nemáte stále. 8Učinila, co mohla; předem pomazala mé tělo olejem k pohřbu. 9Amen, pravím vám, kdekoli po celém světě bude hlásáno [toto] evangelium, bude se na její památku mluvit také o tom, co ona učinila.”
Juda nabízí zradu
10A Juda Iškariotský, jeden z Dvanácti, odešel k velekněžím, aby jim ho vydal. 11Když to uslyšeli, zaradovali se a slíbili mu dát peníze. I hledal vhodnou příležitost, jak by jim ho vydal.
Příprava velikonoční večeře
12Prvního dne nekvašených chlebů, když obětovali#n.: zabíjeli velikonočního beránka,#ř.: pascha (Mt 26,2p) mu řekli jeho učedníci: “Kam chceš, abychom odešli a připravili ti k jídlu velikonočního beránka?#ř.: pascha (Mt 26,2p)13I poslal dva ze svých učedníků#[Petra a Jana (L 22,8)] a řekl jim: “Jděte do města a potká vás člověk, který ponese džbán vody.#[snadno rozpoznatelný, protože toto obvykle dělaly pouze ženy] Jděte za ním 14a tam, kam vejde, řekněte hospodáři: "Učitel říká: Kde je moje místnost, kde bych se svými učedníky pojedl velikonočního beránka?#ř.: pascha (Mt 26,2p)" 15A on vám ukáže velkou horní místnost, již prostřenou a připravenou, a tam nám připravte jídlo.” 16Učedníci vyšli, přišli do města a nalezli vše, jak jim řekl, i připravili velikonočního beránka.#ř.: pascha (Mt 26,2p) 17Když nastal večer, přišel s Dvanácti. 18A když byli u stolu a jedli, Ježíš řekl: “Amen, pravím vám, že jeden z vás mne zradí, ten, který jí se mnou.” 19Začali se rmoutit a jeden po druhém mu říkali: “Snad ne já?” 20On jim řekl: “Jeden z Dvanácti, který se mnou namáčí v míse. 21Syn člověka opravdu odchází, jak je o něm napsáno, běda však onomu člověku, skrze kterého je Syn člověka zrazován. Pro toho [by bylo] lépe, kdyby se byl nenarodil.”
Ustanovení Památky
22A když jedli, vzal [Ježíš] chléb, požehnal a rozlomil, dal jim a řekl: “Vezměte,#var.: [+ jezte,] toto je mé tělo.” 23Pak vzal kalich, vzdal díky a dal jim; a napili se z něj všichni. 24A řekl jim: “Toto je má krev [nové] smlouvy, která se vylévá za mnohé.#var.: [+ na odpuštění hříchů] 25Amen, pravím vám, že se [již více] nenapiji z plodu vinné révy až do onoho dne, kdy jej budu pít nový v Božím království.” 26A zazpívali chvalozpěv#Mt 26,30p a vyšli na Olivovou horu.
Ježíš předpovídá Petrovo zapření
27A Ježíš jim řekl: “Všichni [ode mne této noci] odpadnete, neboť je napsáno: "Budu bít pastýře a ovce stáda se rozptýlí." 28Ale po svém vzkříšení vás předejdu do Galileje.” 29Petr mu říkal: “I kdyby všichni odpadli, já však ne!” 30A Ježíš mu řekl: “Amen, pravím tobě, že dnes, této noci, dříve než kohout [dvakrát] zakokrhá, právě ty mne třikrát zapřeš.” 31On však tím více říkal: “I kdybych s tebou musel zemřít, určitě tě nezapřu.” Stejně mluvili i ostatní.
V Getsemane
32I přicházejí k místu jménem Getsemane. Říká svým učedníkům: “Posaďte se zde, než se pomodlím.” 33A vzal s sebou Petra, Jakuba a Jana a začal se děsit a znepokojovat. 34Říká jim: “Má duše je smutná až k smrti. Zůstaňte zde a bděte!” 35Trochu poodešel, padal na zem a modlil se, aby ho, jeli to možné, tato hodina minula. 36Říkal: “Abba, Otče, tobě je všechno možné, přenes tento kalich ode mne, ale ne, co chci já, ale co ty.” 37A přišel a nalezl je spící. Říká Petrovi: “Šimone, spíš? Nemohl jsi jedinou hodinu bdít? 38Bděte a modlete se, abyste nevešli#var.: nepřišli do pokušení. Duch je sice ochotný, ale tělo slabé.” 39A opět odešel a pomodlil se, říkaje stejnou prosbu. 40A opět, když přišel, nalezl je spící; měli velmi těžká víčka#ř.: oči a nevěděli, co by mu odpověděli. 41A přichází po třetí a říká jim: “Ještě spíte a odpočíváte? To stačí. Přišla ta hodina, hle, Syn člověka je vydáván do rukou hříšníků. 42Vstávejte, pojďme! Hle, přiblížil se ten, který mne zrazuje.#n.: můj zrádce je nablízku. (Srv. Mt 26,16)
Zatčení
43A hned, když ještě mluvil, přichází Juda, jeden z Dvanácti, a s ním zástup od velekněží, učitelů Zákona a starších, s meči a holemi. 44Ten, který ho zrazoval, měl s nimi domluvené znamení:#ř.: jim byl dal zn. řka “Koho políbím, ten to je. Zmocněte se ho a bezpečně#tj. pod stráží; srv. Sk 16,23 odveďte!” 45Když přišel, hned k němu přistoupil a řekl: “Rabbi!” A vroucně ho políbil. 46Oni pak na něho vztáhli ruce a zmocnili se ho. 47Jeden z okolostojících tasil meč, udeřil veleknězova otroka a uťal mu ucho. 48Ježíš jim na to#ř.: odpovídaje; viz Mt 3,15p řekl: “Vyšli jste s meči a holemi jako na lupiče, abyste mne zatkli.#n.: ? (otázka) 49Den co den jsem vyučoval u vás v chrámě, a nezmocnili jste se mne. Ale musí se naplnit#ř.: aby se naplnila Písma.#n.: Nechť se naplní Písma!50A všichni ho opustili a utekli.
51Šel s ním nějaký#var.: [jeden / jistý]; Podle tradice byl oním mladíkem sám autor Markova evangelia. mladík, který měl přes nahé tělo přehozený lněný#[obv. vnější oděv byl vlněný; lněný naznačuje, že byl z bohaté rodiny] šat, i zmocnili se ho. 52On tam však zanechal lněný šat a utekl [od nich] nahý.
Ježíš před veleradou
53Ježíše odvedli k veleknězi#[tj. Kaifáši (Mt 26,3p)] a shromáždili se [k němu] všichni velekněží, starší a učitelé Zákona. 54Petr došel zpovzdálí za ním až dovnitř do veleknězova dvora, seděl pak se služebníky a ohříval se u ohně.#ř.: u světla 55Velekněží a celá velerada hledali proti Ježíšovi svědectví, aby ho odsoudili k smrti, ale nenalézali. 56Neboť mnozí proti němu křivě svědčili, ale jejich svědectví nebyla stejná. 57Někteří povstali a křivě proti němu svědčili: 58“My jsme ho uslyšeli, jak říká: Já zbořím tuto svatyni udělanou rukama a ve třech dnech vybuduji jinou, ne rukama udělanou.” 59A ani tak jejich svědectví nebylo shodné. 60I povstal uprostřed velekněz a zeptal se Ježíše: “Nic neodpovídáš? Co tito lidé proti tobě svědčí?” 61On však mlčel a nic neodpovídal. Znovu se ho velekněz otázal a řekl mu: “Jsi ty Mesiáš, Syn Požehnaného?” 62Ježíš řekl: “Já jsem. A spatříte Syna člověka sedícího po pravici Moci#[v 1 st. obvyklý poukaz na Boha, užívaný z úcty k Božímu jménu (stejně jako předchozí “Požehnaného”)]; 16,20; Ž 110,1 a přicházejícího s#v Mt 26,64: na … nebeskými oblaky.” 63Velekněz roztrhl svá roucha a říká: “Nač ještě potřebujeme svědky? 64Slyšeli jste rouhání. Jak se vám to jeví?” Všichni ho odsoudili, že je hoden#n.: propadlý smrti. 65A někteří na něho začali plivat, zahalovat mu tvář, bít ho pěstmi a říkat mu: “Zaprorokuj!” A biřici ho zasypali#var.: vzali s ranami.
Petr Ježíše třikrát zapírá
66A zatímco byl Petr dole v nádvoří, přišla jedna z veleknězových služek. 67Když uviděla Petra, jak se ohřívá, pohlédla na něj a řekla: “I ty jsi byl s Nazaretským, tím Ježíšem.” 68On však zapřel: “Nevím ani nerozumím, co říkáš.” A vyšel ven do předního dvora [a kohout zakokrhal]. 69A když ho ta služka uviděla, začala opět říkat těm, kteří stáli poblíž: “Tento je z nich.” 70On však opět zapíral. A za malou chvíli znovu ti, co stáli poblíž, říkali Petrovi: “Skutečně jsi jeden z nich, vždyť jsi také Galilejec.” 71On se pak začal zaklínat a zapřísahat: “Neznám toho člověka, o kterém mluvíte.” 72A [hned] kohout [podruhé] zakokrhal. Tu si Petr rozpomněl na výrok, jak mu Ježíš řekl: “Než kohout dvakrát zakokrhá, třikrát mne zapřeš,” a začal plakat.#n.: pomysliv na to plakal / zavzlykav plakal / vyběhnuv ven plakal; (Sl. spojení nejistého významu.)

Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.

Learn More About Český studijní překlad