Lukáš 13
CSP

Lukáš 13

13
Bez pokání zahynete
1Právě v tu dobu byli přítomni někteří, kteří mu vyprávěli o Galilejcích, jejichž krev Pilát#3,1; [jinak neznámá událost odpovídá pověsti o Pilátově krutosti; (podob. události zaznamenal Josephus – Starož. 13.13.2; 18.3.1–2)] smísil s jejich oběťmi.#[tj. nechal je povraždit, zatímco obětovali v chrámu, zřejmě proto, že porušili nějaké řím. nařízení] 2On jim na to řekl: “Myslíte, že tito Galilejci byli větší hříšníci než všichni ostatní Galilejci, když toto vytrpěli? 3Ne, pravím vám, ale nebudeteli činit pokání, všichni podobně zahynete. 4Nebo oněch osmnáct, na které spadla věž v Siloe#[postavená v JV části jeruz. hradeb; srv. J 9,7] a zabila je; myslíte, že oni byli větší viníci#ř.: dlužníci; Mt 6,12p než všichni ostatní lidé, kteří bydlí v Jeruzalémě? 5Ne, pravím vám, ale nebudeteli činit pokání, všichni právě tak zahynete.”
6Říkal toto podobenství: “Kdosi měl na své vinici zasazený fíkovník. I přišel na něm hledat ovoce, ale nenalezl. 7Řekl vinaři: Hle, po tři léta přicházím a hledám ovoce v tomto fíkovníku, a nenalézám. Vytni jej [tedy]! Proč kazí i tu zem? 8On mu odpověděl: "Pane, ponech ho i tento rok, až jej okopám a pohnojím, 9neponeseli snad ovoce příště; jestliže ne, vytneš jej.#var.: poneseli snad ovoce; jestliže ne, příště jej vytneš"”
Uzdravení v sobotu
10V sobotu učil v jedné synagoze. 11A hle, byla tam žena, která měla ducha nemoci#ř.: slabosti; 5,15; 8,2; Mt 8,17; J 11,4; 1Tm 5,23; He 11,34 osmnáct let; byla sehnutá a vůbec se nemohla napřímit. 12Když ji Ježíš uviděl, zavolal ji a řekl: “Ženo, jsi zproštěna své nemoci#ř.: slabosti; 5,15; 8,2; Mt 8,17; J 11,4; 1Tm 5,23; He 11,3413a vložil na ni ruce. Ona se ihnednarovnala a oslavovala Boha. 14Avšak představený synagogy, rozhněván, že Ježíš uzdravuje v sobotu, říkal zástupu: “Je šest dní, v nichž se má pracovat; v nich tedy přicházejte a buďte uzdravováni, a ne v den sobotní.” 15Na to mu Pán řekl: “Pokrytci! Neodvazuje každý z vás v sobotu svého vola nebo osla od žlabu a nevede ho napájet? 16Tato však, dcera Abrahamova, kterou spoutal Satan, hle, na osmnáct let, neměla být rozvázána z toho pouta v den sobotní?” 17A když to říkal, všichni jeho protivníci byli zahanbeni, ale celý zástup se radoval nad všemi těmi slavnými činy, které se od něho dály.
Podobenství o hořčičném zrnu a o kvasu
18Říkal tedy: “Čemu se podobá Boží království a k čemu je připodobním? 19Je podobné zrnu hořčice, které člověk vzal a hodil do své zahrady; vyrostlo, stalo se [velikým] stromem a v jeho větvích se uhnízdili nebeští ptáci.”
20A opět řekl: “K čemu připodobním Boží království? 21Je podobné kvasu, který žena vzala a skryla do tří měřic mouky, dokud to všecko nezkvasilo.”
Vejděte úzkými dveřmi
22A procházel městy a vesnicemi, učil a pokračoval v cestě do Jeruzaléma. 23Kdosi mu řekl: “Pane, je jen málo těch, kteří jsou zachraňováni?#n.: mají být zachráněni (viz Iz 10,21n)” On jim řekl: 24“Usilujte#ř.: Zápaste (srv. 1Tm 4,10; 6,12p); Mt 7,13; He 12,14v vejít úzkými dveřmi, neboť mnozí, pravím vám, se budou snažit vejít, ale nebudou schopni. 25V tu chvíli, když by hospodář vstal a zavřel dveře, a vy byste zůstali stát venku, začali tlouci na dveře a říkat: "Pane, otevři nám", on vám odpoví: "Neznám vás a nevím, odkud jste." 26Tehdy začnete říkat: "Jedli jsme před tebou#n.: v tvé přítomnosti i pili a na našich ulicích jsi učil." 27A on vám řekne:#var.: řekne: "Pravím vám" "Neznám vás a nevím, odkud jste.#var.: Nevím, odkud jste Odstupte ode mne všichni činitelé nepravosti!" 28Tam bude pláč a skřípění zubů, až spatříte Abrahama, Izáka a Jákoba a všechny proroky v Božím království, ale vás vyženou ven. 29A přijdou mnozí od východu i západu, od severu i jihu a budou stolovat v Božím království. 30A hle, jsou poslední, kteří budou první, a jsou první, kteří budou poslední.”
Zármutek nad Jeruzalémem
31Právě v tu hodinu přišli někteří farizeové a řekli mu: “Vyjdi a jdi odtud, protože Herodes tě chce zabít.” 32On jim řekl: “Jděte a řekněte té lišce: Hle, vyháním démony a uzdravuji dnes i zítra, a třetího dne dokonám. 33Avšak dnes, zítra i pozítří musím pokračovat v cestě, neboť není možné, aby prorok zahynul mimo Jeruzalém. 34Jeruzaléme, Jeruzaléme, který zabíjíš proroky a kamenuješ ty, kteří jsou k tobě posláni, kolikrát jsem chtěl shromáždit tvé děti jako slepice svá kuřata pod křídla, ale nechtěli jste. 35Hle, váš dům se vám zanechává [pustý]. Pravím vám, že mne zajisté nespatříte, dokud [nepřijde ten den, kdy] řeknete: "Požehnaný, který přichází ve jménu Pána."”

Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.

Learn More About Český studijní překlad