Lukáš 1
1
Úvod
1Protože se již mnozí pokusili sestavit vyprávění o událostech, které se mezi námi naplnily, 2jak nám je předali ti, kteří se od počátku stali očitými svědky#2Pt 1,16; 1J 1,1; [Lukáš tedy provedl srovnání dosud zaznamenané tradice s vyprávěním očitých svědků] a služebníky slova,#n.: strážci s. (srv. J 7,45; podobně i v h. – srv. Ex 24,13); Toto neobvyklé označení (hypéretai tú logú) se jinde v NS už nevyskytuje; srv. Sk 26,16; 1K 4,1 3rozhodl jsem se také já, když jsem vše znovu pečlivě prošel,#n.: prozkoumal; 1Tm 4,6 že ti to po pořádku vypíši, vznešený Theofile, 4abys plně poznal spolehlivost#srv. Sk 5,23 (důkladně); 1Te 5,3 (bezpečnost) těch věcí,#ř.: slov kterým jsi byl vyučen.#ř. katechein může zn. jak “sdělit zprávu” (Sk 21,21), tak “vyučovat” (Ga 6,6).
Zaslíbeno narození Jana Křtitele
5Za dnů judského krále Heroda byl jeden kněz, jménem Zachariáš, z oddílu Abiova;#dle ř.; h.: Abijášova – 1Pa 24,10 měl ženu z dcer Áronových#tj. z potomků kněží; srv. Lv 1,5p; 2Pa 13,9n a její jméno bylo Alžběta.#h. Elíšeba – Ex 6,23 6Oba byli spravedliví před Bohem a žili#ř.: chodíce bezúhonně podle všech Pánových příkazů a ustanovení. 7Neměli však dítě, neboť Alžběta byla neplodná a oba již byli pokročilého věku.#ř.: pokročilí ve svých dnech; Gn 18,11; 1Kr 1,1 8Stalo se#[ř. egéneto; zachováme hebraismus (wajjhí – Gn 4,8p) užívaný pro uvození věty, typický pro Lukáše v L (42) i ve Sk (25)] pak, když v pořadí#[to bylo pravidelně dvakrát za rok po dobu jednoho týdne] svého oddílu konal před Bohem kněžskou službu 9podle zvyku kněžského úřadu, připadlo na něj losem, aby vešel do Pánovy svatyně a obětoval kadidlo.#Ex 30,7!; 1Pa 6,34; 2Pa 13,11; [jeden z úkolů kněží, který připadl na kněze často jen jednou za život] 10A v hodinu#[v 9 nebo 15.00 hod.] obětování kadidla se celé shromáždění#ř.: množství; Lv 16,17 lidu modlilo venku. 11Tu se mu ukázal Pánův anděl, stojící po pravé straně oltáře pro obětování kadidla. 12Když ho Zachariáš uviděl, rozrušil se a padl na něj strach. 13Anděl mu řekl: “Neboj se, Zachariáši, neboť tvá prosba byla vyslyšena, a tvá žena Alžběta ti porodí syna a dáš mu jméno Jan.#ř. Ióannés; (odpovídá častému h. jménu: Jóchanan; 2Kr 25,23p); v. 60 14A budeš mít radost a veselí a mnozí se budou radovat z jeho narození. 15Neboť bude veliký před Pánem, vína a opojného nápoje se nenapije a již od lůna své matky bude naplněn Duchem Svatým. 16A mnohé ze synů Izraele obrátí k Pánu, jejich Bohu. 17A sám půjde před ním v duchu a moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k dětem a neposlušné k smýšlení spravedlivých a přichystal Pánu připravený#ř. výraz je použit u všech synoptiků pro Jana (7,47) a dvakrát v NS o Noem, který připravoval / stavěl koráb (He 11,7; 1Pt 3,20) lid.” 18I řekl Zachariáš andělovi: “Podle čeho to poznám? Vždyť jsem stařec a má žena je již pokročilého věku.” 19Anděl mu odpověděl a řekl: “Já jsem Gabriel, který stojí#výraz je ve StS užíván též ve smyslu: slouží; srv. 1Kr 17,1!; 1Pa 6,17 před Bohem, a byl jsem poslán, abych k tobě promluvil a oznámil ti tuto radostnou zprávu. 20A hle, budeš němý a nebudeš moci promluvit až do dne, kdy se to stane, protože jsi neuvěřil mým slovům, která se ve svůj čas naplní.”
21Lid čekal na Zachariáše#[aby nad nimi pronesl Áronské požehnání (Nu 6,24–26)] a divil se, že tak dlouho prodlévá ve svatyni. 22Když vyšel, nemohl k nim promluvit, i poznali, že spatřil ve svatyni vidění. Dorozumíval se s nimi posunky a zůstával němý. 23I stalo se, že jakmile se naplnily#v. 57; 2,6.21n; Jr 25,34 dny jeho služby, odešel do svého domu.#n : domů; 5,24n; 8,39; Mk 8,26; 2S 16,19p 24Po těch dnech jeho žena Alžběta otěhotněla, a skrývala se po pět měsíců a říkala: 25“Tak mi učinil Pán ve dnech, v nichž na mne pohlédl, aby odňal mé pohanění mezi lidmi.”
Marii předpovězeno narození Ježíše
26V šestém měsíci#[tj. od početí Jana Křtitele; v. 36] byl anděl Gabriel poslán od Boha do galilejského města, které se jmenuje Nazaret, 27k panně zasnoubené muži jménem Josef, z domu Davidova; jméno té panny bylo Marie.#h. Mirjam; Ex 15,20 28I vešel k ní a řekl: “Buď zdráva,#n.: Raduj se; (ř. chaire bylo používáno jako pozdrav.) milostí obdařená,#ř. charitún – "udělit milost (přízeň) / omilostnit"; Ef 1,6. Pán je s tebou. [Požehnaná tys mezi ženami.]” 29Ona však byla tím slovem velmi rozrušena#Ve v. 12 je užito sloveso tarassein (“rozrušit se”); zde má zesilující předponu, tedy diatarassein; HL a uvažovala, jaký je to pozdrav. 30A anděl jí řekl: “Neboj se, Marie, neboť jsi nalezla milost u Boha. 31A hle, otěhotníš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. 32Ten bude veliký a bude nazván synem Nejvyššího#vv. 35.76; 6,35; Gn 14,18p; Mk 5,7; Zajímavou paralelu přináší 4Q246: “Bude se o něm říkat, že je syn Boží, a nazvou ho Synem Nejvyššího.” a Pán Bůh mu dá trůn jeho otce Davida. 33Na věky bude kralovat nad domem Jákobovým a jeho kralování nebude konce.” 34Marie řekla andělovi: “Jak se to stane, vždyť nepoznávám muže?#tzn.: nežiji s mužem; Gn 4,1p” 35A anděl jí odpověděl: “Duch Svatý přijde na tebe a moc Nejvyššího tě zastíní; proto také to Svaté, co se [z tebe] narodí, bude nazváno Syn Boží. 36Hle, tvá příbuzná Alžběta -- také ona počala ve svém stáří syna a toto je šestý měsíc té, která je nazývána neplodnou. 37Neboť u Boha nebude žádná věc#n.: žádné slovo nemožná.” 38Marie řekla: “Hle, jsem Pánova otrokyně; nechť se mi stane podle tvého slova.” A anděl od ní odešel.
Marie navštěvuje Alžbětu
39V těch dnech Marie vstala a vydala se spěšně na cestu do hor do města Judova. 40Vešla do Zachariášova domu a pozdravila Alžbětu. 41I stalo se, že jakmile Alžběta uslyšela Mariin pozdrav, poskočilo dítě v jejím lůně; a Alžběta byla naplněna Duchem Svatým 42a zvolala silným hlasem: “Požehnaná jsi ty mezi ženami a požehnaný plod tvého lůna! 43Jak#ř.: Odkud se mi to stalo, že ke mně přišla matka mého Pána? 44Neboť hle, jakmile se zvuk tvého pozdravu dotkl#ř.: stal do mých uší, poskočilo radostí dítě v mém lůně. 45A blahoslavená,#Srv. Mt 5,3. První blahoslavenství v tomto evangeliu. Další jsou v: 6,20–22; 7,23; 10,23; 11,27n; 12,37n.43; 14,14n a 23,29. která uvěřila, neboť se splní, co jí bylo řečeno od Pána.”
46A Marie řekla: 47“Má#[vv. 46–55 jsou známy pod lat. názvem Magnificat (– Velebí …); srv. 1S 2,1–10] duše velebí Pána a můj duch se rozveselil v Bohu, mém Zachránci, 48že pohlédl na ponížení své otrokyně. Hle, vždyť od této chvíle mě budou blahoslavit všechna pokolení, 49protože mi Mocný učinil veliké věci. Svaté je jeho jméno 50a jeho milosrdenství od pokolení do pokolení těm, kdo se ho bojí. 51Svou paží učinil mocný skutek, rozptýlil ty, kteří jsou pyšní#n.: domýšliví; Ř 1,30 v smýšlení svého srdce, 52svrhl vládce z trůnů a povýšil pokorné, 53hladovějící nasytil dobrými věcmi a bohaté poslal pryč s prázdnou. 54Ujal se Izraele, svého služebníka, pamatoval na své milosrdenství, 55jak mluvil k našim otcům, Abrahamovi a jeho potomstvu#ř.: semeni až na věčnost.#ř. eis ton aióna”
56Marie s ní zůstala asi tři měsíce a pak se vrátila do svého domu.
Narození Jana
57Alžbětě se naplnila doba k jejímu porodu, i porodila syna. 58Její sousedé a příbuzní uslyšeli, že jí Pán učinil své veliké milosrdenství, a radovali se spolu s ní. 59I stalo se, že osmého dne přišli chlapce obřezat a chtěli ho nazvat podle jména jeho otce Zachariáš. 60A jeho matka odpověděla: “Ne, ale bude se jmenovat Jan.” 61Řekli jí: “Z tvého příbuzenstva není nikdo, kdo se tak#ř.: tímto jménem jmenuje.” 62Dávali znamení jeho otci, jak by si přál, aby bylo dítě nazýváno. 63Požádal o tabulku a napsal: "Jeho jméno je Jan." A všichni se podivili.#n.: užasli; v. 21; 2,18; 8,25 64Ihned se otevřela jeho ústa a jeho jazyk se uvolnil a on mluvil a dobrořečil#ř.: žehnajíce; 2,28; 24,53; Dt 8,10p; Jk 3,9 Bohu. 65Na všechny, kdo žili v jejich sousedství, padl#ř.: stal se strach a po celém judském pohoří se mluvilo o všech těchto událostech. 66A všichni, kteří to uslyšeli, si to uložili ve svém srdci a říkali: “Co z toho dítěte bude?” A Pánova ruka byla s ním.
Zachariášovo proroctví
67A jeho otec Zachariáš byl naplněn Duchem Svatým a prorocky promluvil: 68“Požehnaný#[vv. 68–79 jsou známy pod lat. názvem Benedictus]; Rt 4,14 Pán, Bůh Izraele, protože navštívil a vykoupil svůj lid#ř.: učinil vykoupení svému lidu; 2,38; Ž 78,35; 111,9 69a vzbudil nám roh záchrany v domě Davida, svého služebníka,#v. 54; 15,26; Sk 4,25.30; ř. pais – chlapec, srv. užití h. na‘ar a Nu 22,22p 70jak mluvil skrze ústa svých svatých proroků od pradávna, 71zachránil nás od našich nepřátel a z rukou všech, kteří nás nenávidí, 72aby prokázal milosrdenství našim otcům#ř.: učinil m. s našimi o.; Mi 7,20 a rozpomenul se na svou svatou smlouvu, 73na přísahu, kterou se zavázal#ř.: zapřisáhl našemu otci Abrahamovi, že nám dá, 74abychom vysvobozeni z rukou [našich] nepřátel mu beze strachu sloužili 75ve svatosti a spravedlnosti před ním po všechny své dny. 76A ty, dítě, budeš nazváno prorokem Nejvyššího, neboť půjdeš před Pánem připravit jeho cesty, 77aby dal jeho lidu poznání záchrany v odpuštění jejich hříchů, 78pro milosrdný soucit#ř.: vnitřnosti (Sk 1,18); [vnitřní části těla často představovaly sídlo citů (srv. Ž 7,10; 39,4p; 2K 7,15; Fp 2,1; Ko 3,12), to co dnes v č. pouze srdce (Fp 1,8; Fm 1,11.20)] našeho Boha, v němž nás navštíví#var.: navštívil; v. 68p Úsvit#poukaz na slunce či jitřenku; Nu 24,17; Mal 3,20; Ef 5,14; 2Pt 1,19; Zj 22,16 z výsosti, 79aby se ukázal těm, kdo sedí ve tmě a stínu smrti, a uvedl naše nohy na cestu pokoje.”
80Chlapec rostl a sílil na duchu a pobýval na pustých místech až do dne, kdy otevřeně vystoupil před Izrael.
Currently Selected:
Lukáš 1: CSP
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.