Skutky 17
17
Pozdvižení v Tesalonice
1Procestovali Amfipolis#[římská silnice Via Egnatia z Filipis do Tesaloniky procházela celým dnešním sev. Řeckem (od Jaderského moře do Byzantie – dnešního Istanbulu – měřila celkem 1120 km; na některých místech je dodnes viditelná)] a Apollonii a přišli do Tesaloniky,#[asi 150 km od Filipis; hl. město Makedonie s více než 200 tisíc obyvateli, včetně židovské osady]; 20,4; 27,2; Fp 4,16; 1Te 1,1.7 kde byla židovská synagoga. 2Podle svého zvyku k nim#tj. k Židům v synagoze Pavel vstoupil a po tři soboty k nim mluvil#ř.: diskutoval / dohadoval se; v. 17; 18,4.19; 20,7; 24,25; srv. Mk 9,34 na základě#ř.: z Písem. 3Vysvětloval#ř.: Otvíral; L 24,32 a předkládal#n.: vykládal; 28,23; Ex 19,7; Mt 13,24 jim, že Mesiáš#ř.: Kristus; 2,36; 9,22; 18,5.28 musel trpět a vstát z mrtvých a že “Ježíš, kterého já vám zvěstuji,#(pro podobné užití přímé řeči srv. 1,4) to je ten Mesiáš.#ř.: Kristus; 2,36; 9,22; 18,5.28” 4Někteří z nich se dali přesvědčit a připojili se k Pavlovi a Silasovi, také velké množství Řeků, kteří uctívali Boha, a nemálo předních žen. 5Židé si však, zachváceni žárlivostí, přibrali několik ničemných#ř.: zlých; Mt 5,45; 22,10; n : výtržníků mužů z tržiště, vyvolali#ptc.; HL srocení davu a pobouřili město; napadli Jásonův dům a snažili se je předvést před lid. 6Když je nenalezli, vlekli Jásona a několik bratří k představeným města#[ř. politarchés – vládci města (v. 8) – představitelé města zodpovědní za správní záležitosti a členové městské rady; výraz se nevyskytuje jinde v ř. literatuře, ale byl objeven na 17 nápisech]; 6,12; 18,12 a křičeli: “Ti, kteří pobouřili celý#ř.: obydlený svět svět, přišli také sem 7a Jáson je hostí. Ti všichni jednají proti císařovýmustanovením, neboť říkají, že králem je někdo jiný: Ježíš.” 8Zneklidnili zástup i představené města, kteří to slyšeli. 9Ale když dostali od Jásona a ostatních záruku,#n.: kauci propustili je.
Pavel v Beroji
10Bratři hned v noci vyslali Pavla a Silase do Beroje.#[starobylé město 80 km záp. od Tesaloniky, dnešní Verria]; 20,4 Když tam přišli, odebrali se do židovské synagogy. 11A tamější Židé#ř.: tito byli ušlechtilejší#n.: vznešenější mysli; n : otevřenější než ti v Tesalonice: přijali Slovo se vší dychtivostí#n.: ochotností; 2K 8,11n.19; 9,2 a denně pečlivě zkoumali#ptc.; srv. ::1K 10,25 (nevyptávejte) Písma, zdali je tomu tak. 12Tak mnozí z nich uvěřili, také nemálo vznešených řeckých žen i mužů. 13Jakmile se však Židé z Tesaloniky dozvěděli, že Pavel zvěstuje slovo Boží také v Beroji, přišli i tam a podněcovali [a bouřili] zástupy. 14Tehdy bratři hned vyslali Pavla, aby šel až k moři,#n.: na pobřeží; [dalo by se předpokládat, že jel lodí; to ovšem bývá výslovně zmíněno (16,11; 20,13.38) a cesta po pevnině (cca 550 km) vedla také po pobřeží] ale Silas a Timoteus tam zůstali. 15Ti, kteří Pavla doprovázeli, ho dovedli až do Athén#1Te 3,1; [Pět st. před Pavlem byly na vrcholu své slávy v umění, filozofii a literatuře. Svoji pověst ve filozofii si stále zachovaly a měly přední univerzitu té doby.] a vrátili se, když dostali příkaz#n.: pokyn pro Silase a Timotea, aby k němu co nejdříve přišli.
Pavel v Athénách
16Zatímco na ně Pavel čekal v Athénách, jeho duch se v něm rozhorloval,#1Kr 19,10; Ž 69,10; n : rozčilovalo / provokovalo ho; 1K 13,5 když pozoroval, že město je plné model. 17Proto mluvil v synagoze se Židy a s těmi, kdo ctili Boha, a na náměstí#ř. Agora; Př 1,20 denně s těmi, kteří tam byli právě přítomni. 18Setkávali se s ním také někteří epikurejští#[Pův. učili, že nejvyšším dobrem je štěstí a potěšení (definované jako nepřítomnost bolesti, nikoliv pouze ve smyslu okamžitého a dočasného uspokojení). Organizované náb. viděli jako zlo, zvl. víru, že bohové v posmrtném životě trestají ty, kdo páchají zlo. Proto nemohli přijmout Pavlovo učení o vzkříšení.] a stoičtí#[Odmítali epikurejské ideály štěstí a učili, že člověk má žít v souladu s přírodou, rozpoznat vlastní dostatečnost a nezávislost a potlačovat žádosti.] filozofové. Někteří říkali: “Co nám to chce ten mluvka#ř. pův.: sběrač semen (používáno o ptácích typu havran), přeneseně: ten, kdo posbírá něco tu a tam a pak to předává; srv. Tt 1,10 vykládat?” Jiní zase: “Zdá se, že to je hlasatel cizích božstev”; zvěstoval#n.: hlásal jako dobrou zvěst [jim] totiž Ježíše a vzkříšení. 19Chopili se ho a odvedli do Areopagu#trad. chápáno jako poukaz na skalnatý kopec blízko Akropole; spíše se však jedná o poradní sbor Athéňanů, který se zabýval etickými, kulturními a náboženskými záležitostmi, včetně dohledu na vzdělání a kontrolu mnoha vyučujících návštěvníků] a říkali: “Smíme vědět, co je to za nové učení, které hlásáš?#ř.: mluvíš 20Předkládáš našim uším#ř.: Vnášíš do našich uší; L 7,1p jakési cizí věci. Chceme tedy poznat, co to má být.” 21Všichni Athéňané a cizinci, kteří tam pobývali, se totiž nezabývali ničím jiným, než že říkali nebo poslouchali něco nového.
22Pavel se postavil doprostřed Areopagu a říkal: “Muži athénští, pozoruji, že jste v každém ohledu velicí ctitelé božstev. 23Když jsem totiž procházel a pozorně prohlížel vaše posvátná místa,#n.: svatyně nalezl jsem i oltář, na kterém je napsáno: "Neznámému bohu." Co tedy ctíte, a ještě neznáte, to já vám zvěstuji: 24Bůh, který učinil svět a všechno, co je v něm, je pánem nebe i země a nebydlí ve svatyních zhotovených rukou 25ani si nedává sloužit lidskýma rukama, jako by něco potřeboval; on dává všem život, dech i všechno. 26Učinil z jedné krve#var.: z jednoho; Gn 1,27 všechno lidstvo,#ř.: každý národ lidí aby přebývalo na celém povrchu#ř.: … tváři; Gn 1,29 země; ustanovil jim nařízená období a hranice jejich přebývání,#[tj. život není ponechán náhodě, jak tvrdili epikurejci, nýbrž Bůh jej naplánoval a stvořil (Ř 1,19)] 27aby hledali Boha, zda by se jej snad mohli dotknout a nalézt ho, a přece není od nikoho z nás daleko. 28Neboť "v něm žijeme, pohybujeme se a jsme",#Jb 10,12; [krétský básník Epimenides (6. st. př. Kr.)] jak to řekli i někteří z vašich básníků: "Vždyť jsme i jeho rod."#Aratos (315–240 př. Kr.), v Phaenomena 5; srv. 1K 15,33; Tt 1,12 29Jsmeli tedy rodem Božím, nesmíme se domnívat, že božstvo je podobno zlatu nebo stříbru nebo kamenu, výtvoru lidské zručnosti a důmyslu. 30Když tedy Bůh přehlédl ty doby nevědomosti, nařizuje#var.: oznamuje nyní lidem, aby všichni a všude činili pokání. 31Neboť ustanovil den, v němž bude spravedlivě soudit obydlený svět skrze muže, kterého k tomu určil. Všem o tom poskytl důkaz#ř.: víru / důvěru tím, že jej vzkřísil z mrtvých.”
32Jakmile uslyšeli o vzkříšení mrtvých, jedni se mu posmívali a druzí řekli: “Poslechneme si tě o tom ještě jindy.” 33A tak od nich#ř.: z jejich středu Pavel odešel. 34Ale někteří se k němu připojili a uvěřili; mezi nimi i Dionysios Areopagita,#[zřejmě člen Areopagu – v. 19p; tradice říká, že se stal biskupem v Athénách] žena jménem Damaris a s nimi ještě jiní.
Currently Selected:
Skutky 17: CSP
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.